16 ICm 1852/2013
Číslo jednací: 16 ICm 1852/2013-27 Sp.zn. ins. řízení: KSOL 16 INS 3236/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Paučkovou ve věci žalobce: HELP FINANCIAL, s.r.o., IČ 26440334, se sídlem Příčná 1217, 293 06, Kosmonosy, zastoupeného JUDr. Pavlínou Širůčkovou, advokátkou se sídlem Panská 6, 110 00, Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Viliam Vidovič, IČ 11571853, Pod Letištěm 927/32, 770 10, Olomouc, insolvenční správce dlužnice Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 562, 788 05, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že z přihlášky P2 část pohledávky č. 1 v popřené výši 6.331,94 Kč a pohledávka č. 2 v popřené výši 3.500 Kč jsou pohledávky po právu.

II. Určuje se, že z přihlášky P3 část pohledávky č. 1 v popřené výši 9.036,69 Kč a pohledávka č. 2 v popřené výši 50.000 Kč a pohledávka č. 3 v popřené výši 3.500 Kč jsou pohledávky po právu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 23.5.2013 u příslušného soudu žalobu, kdy uvedl, že jako věřitel přihlásil pohledávky, a to pod č. přihlášky P2 a P3. Pokud jde o přihlášku P2, pak žalobce uplatnil pohledávku ve výši 15.314 Kč ze smlouvy o půjčce z 27.9.2012 spolu se smluvní pokutou ve výši 3.500 Kč a pokud jde o přihlášku P3, pak žalobce uplatnil 21.588 Kč plynoucí ze smlouvy o půjčce z 25.11.2012 spolu se smluvní pokutou ve výši 3.500 Kč a dále ve výši 50.000 Kč, když žalobci vznikl nárok z důvodu nepravdivého tvrzení žalovaného, uvedené v čestném prohlášení. Žalovaný, jako insolvenční správce popřel částky 6.331,94 Kč, představující souhrnný poplatek ( úroky ), dále částku 3.500 Kč smluvní pokutu, částku 9.036,69 Kč představující souhrnný poplatek ( úroky ), částku 50.000 Kč představující smluvní pokutu a částku 50.000 Kč (správně 3.500 Kč), představující smluvní pokutu, to vše toliko z důvodu, že dle názoru insolvenčního správce sjednaná RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoká a tudíž neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Dle žalobce žádný právní předpis nestanovuje, jak velká výše RPSN je v rozporu s dobrými mravy. Při posouzení je vždy nutné zvážit okolnosti daného případu. Je nutné srovnání nejvyšších bankovních úroku srovnatelných úvěrů, v době poskytnutí úvěru. Porovnáním daného úvěru s bankovními produkty dostupnými na trhu, je pak třeba nepochybně dojít k závěru, že žádné srovnatelné bankovní produkty neexistují. Dané úvěry byly poskytnuty bez nutnosti zajištění, bez vyžadování účelového využití úvěru, bez nutnosti ručení za úvěr a bez nutnosti dokládání majetkových a výdělkových poměrů dlužníka a částka byla uhrazena obratem v hotovosti. Za dané situace výše RPSN odpovídá míře rizikovosti daného obchodu pro věřitele. Věřitel může čelit nebezpečí, že dlužník může kdykoliv požádat o oddlužení, jak se také stalo v daném případě a v takovém případě se prodlouží lhůta plnění, zejména však dojde k uspokojení ve výši okolo 30 % pohledávky. V rámci svého podnikání pak věřitel musí nezbytně počítat s takovou možností u každého dlužníka a tuto rizikovost pak přiměřeně promítnout do výše RPSN. Výše RPSN zohledňuje riziko spojené s poskytováním úvěru osobám, které nejsou schopny získat úvěr od bankovního sektoru a představuje též částku sloužící žalobci na krytí nákladů na poskytnutí peněžních prostředků. Dále žalobce uvádí, že je třeba hodnotit situaci dlužníka, který ke dni poskytnutí obou půjček deklaroval příjem dostatečný k hrazení své pohledávky žalobci. Dlužník prohlásil, že nemá jiných závazků, než pohledávku ve vztahu společnosti Provident, na kterou hradí měsíčně 2.696 Kč. Dlužník čestně prohlásil, že ke dni uzavření smlouvy nemá jiných závazků. Dlužníkovy osobní poměry tak byly žalobci známé z informací poskytnutých dlužníkem, nenasvědčující tomu, že by dlužník byl v tíživé situaci, vyvolané např. tlakem jiných půjček či jinou tíživou osobní situací a z tohoto pohledu žalobce neměl důvod pochybovat, že volba uzavřít závazek byla svobodná, učiněný při zvážení všech ostatních možností posouzení volného trhu s půjčkami a úvěry a šlo tak o projev svobodné smluvní vůle dlužníka. Pokud tedy insolvenční správce popírá výši RPSN s odkazem na dobré mravy bez řádného zdůvodnění, v čem je tento rozpor v daném případě konkrétně spatřován, pak popírá možnost svobodné dohody o ceně konkrétního produktu mezi dvěma subjekty. Pokud žalovaný má za to, že výše RPSN byla sjednána nepřiměřeně vysoká, pak důvod neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy měl být stáhnut právě jen na souhrnný poplatek a nikoliv na smluvní pokuty. V tomto rozsahu je postup správce v rozporu se zákonem.

ICM R

Žalovaný se k žalobě vyjádřil a uvedl, že na svém popření přihlášených pohledávek trvá. Při určení důvodnosti popření vycházel žalovaný z ustálené judikatury insolvenčních soudů a soudů vyšších stupeň, ze kterých vyplývá, že RPSN u úvěrových smluv (spotřebitelských smluv) vyšší než 100 % se již považuje za lichvu.

Soud rozhodl o věci podle § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona, tedy bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Soud zjistil z přihláškového spisu oddíl P, č. přihlášky P2, č. věřitele 2, vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 16 INS 3236/2013 následující:

Z přihlášky pohledávky, že tato byla doručena soudu 21.3.2013. Žalobce přihlásil pohledávku č. 1 ve výši 15.314 Kč z titulu smlouvy o půjčce ze dne 27.9.2012 a dále pohledávku č. 2 ve výši 3.500 Kč za porušení povinností stanovených ve smlouvě o půjčce a smluvních podmínkách z 27.9.2012-smluvní pokuta.

Smlouvou o půjčce z 27.9.2012, č. 0084903, že tato byla uzavřena mezi věřitelem a dlužnicí. Společnost poskytla klientovi půjčku ve výši 13.000 Kč, dále se klient zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9.165 Kč, celková částka činila 22.165 Kč s tím, že tuto se zavázala dlužnice zaplatit v 55ti týdenních splátkách ve výši 403 Kč. Tato smlouva byla uzavřena dle občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a za dále stanovených podmínek ve smlouvě. V článku 16 smlouvy je kromě jiného uvedeno, že při prodlení s jakoukoliv úhradou splátky se klient zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 3.500 Kč, a to za každou pozdě uhrazenou či neuhrazenou splátku.

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo dne 23.4.2013, č. přihlášky 2. Z pohledávky č. 1 insolvenční správce popřel 6.331,94 Kč a uznal 8.982,06 Kč a z pohledávky č. 2 popřel 3.500 Kč a uznal 0 Kč. Pokud jde o popěrný důvod, tak důvod popření pohledávky č. 1 ve výši 6.331,94 Kč insolvenční správce uvedl, že tento představuje souhrnný poplatek, úroky a tato částka je popřena z důvodu, že RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoká a smlouva o půjčce z 27.9.2012 je tudíž neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Pokud jde o důvod popření pohledávky č. 2 ve výši 3.500 Kč, insolvenční správce uvedl stejný popěrný důvod jako u popření části pohledávky č. 1.

Soud zjistil z přihláškového spisu oddíl P, č. přihlášky P3, věřitele č. 2 vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. 16 INS 3236/2013 následující:

Z přihlášky pohledávky, že tato byla doručena soudu dne 21.3.2013. Věřitel přihlásil pohledávku č. 1 v celkové výši 21.855 Kč z titulu smlouvy o půjčce z 25.11.2012, dále pohledávku č. 2 ve výši 50.000 Kč za porušenosti povinnosti stanovených ve smlouvě o půjčce a smluvních podmínkách smlouvy, nepravdivé informace v čestném prohlášení o výši závazku, dále pohledávku č. 3 ve výši 3.500 Kč za porušení povinnosti stanovených ve smlouvě o půjčce a stanovených smluvních podmínkách z 25.11.2012, kdy dlužník nezaplatil předepsané splátky řádně a včas-smluvní pokuta.

ICM R

Smlouvou o půjčce z 25.11.2012 č. 0085918, že tato byla uzavřena mezi věřitelem a dlužnicí, kdy byla dlužnicí poskytnuta půjčka 15.000 Kč, dále se dlužnice zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10.575 Kč, celkovou částku 25.575 Kč v 55ti týdenních splátkách ve výši 465 Kč. Smlouva byla uzavřena podle občanského zákoníku a dále dle zákona 145/2010 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a za dále stanovených podmínek ve smlouvě. V článku 16 pak bylo kromě jiného dohodnuto, že při prodlení s jakoukoliv řádnou úhradou splátky dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 3.500 Kč za každou pozdě uhrazenou či neuhrazenou splátku. Ve smluvních podmínkách smlouvy o půjčce v článku 12 bylo ujednáno, že klient je povinen před uzavřením smlouvy o půjčce informovat společnost o svých závazcích a kromě jiného bylo ujednáno, že klient výslovně bere na vědomí, že pokud toto jeho prohlášení bude nepravdivé či neúplné, vznikne společnosti právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 50.000 Kč.

Z čestného prohlášení o výši závazku z 25.11.2012 vyplývá, že dlužnice prohlásila, že má závazky vůči společnosti Help financional, s.r.o. ve výši 13.000 Kč.

Vyrozuměním-oznámením o popření pohledávky z 23.4.2013 adresované žalobci insolvenčním správcem ve věci KSOS 16 INS 3236/2013 byl věřitel, tedy žalobce informován, že na přezkumném jednání 23.4.2013 byly popřeny pohledávky v celkové výši 72.371,53 Kč, jsou zde uvedeny důvody popření. Toto oznámení bylo doručeno věřiteli, tedy žalobci 25.4.2013.

Seznamem přihlášených pohledávek, že přezkumné jednání se konalo 23.4.2013, č. přihlášky 3. Z pohledávky č. 1, byla popřena částka 9.036,69 Kč, uznáno bylo 12.818,31 Kč. Pohledávka č. 2 byla popřena ve výši 50.000 Kč, uznáno 0 Kč a pohledávka č. 3 byla popřena ve výši 3.500 Kč, uznáno 0 Kč. Důvodem popření částečné pohledávky č. 1 ve výši 9.036,69 Kč je, že tato částka představuje souhrnný poplatek, úroky a je popřena z důvodu, že RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoké a smlouva o půjčce je tudíž neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Pohledávka č. 2 ve výši 50.000 Kč a pohledávka č. 3 ve výši 3.500 Kč byly popřeny z důvodu uvedených insolvenčním správcem, stejných jako u pohledávky č. 1.

Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u KS v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 3236/2013 probíhá insolvenční řízení dlužnice a že žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem.

Předpokladem projednání žaloby je posouzení včasnosti a dále okruhu účastníků. Jak bylo prokázáno, přezkumné jednání, na kterém byly insolvenčním správcem popřeny pohledávky přihlášeného věřitele se konalo 23.4.2013. Vyrozumění o popření přihlášených pohledávek bylo žalobci, jakožto přihlášenému věřiteli, doručeno 25.4.2013. Žalobce podal žalobu u příslušného soudu dne 23.5.2013, tedy včas ( § 198 odst. 1 insolvenčního zákona ).

Pokud jde o popření přihlášených pohledávek přihláškou č. 2 a přihláškou č. 3, pak soud uzavírá, že popěrný úkon ze strany insolvenčního správce, nebyl důvodný.

ICM R

Předně je třeba uvést, že u všech přihlášených pohledávek, insolvenční správce uvedl totožný popěrný důvod a to, že RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoká a smlouvy o půjčce jsou tudíž neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku.

Soud uzavírá, že pokud došlo ze strany insolvenčního správce k popření přihlášených pohledávek z titulu smluvních pokut, pak v této části neuvedl řádný popěrný důvod, tedy z jakého důvodu požadované smluvní pokuty by měly být popřeny. Popěrný úkon ze strany insolvenčního správce odůvodňuje popření souhrnného poplatku, úroku, a to u pohledávek č. 1, přihlášky č. 2 ve výši 6.331,94 Kč a u pohledávky č. 1, č. přihlášky P3 ve výši 9.036,69 Kč.

Pokud jde o další pohledávky přihlášeného věřitele, a to v přihlášce P2, pohledávka č. 2 ve výši 3.500 Kč a v přihlášce P3, pohledávka č. 2 ve výši 50.000 Kč a pohledávka č. 3 ve výši 3.500 Kč, všechny představují požadované smluvní pokuty dle sjednaných podmínek a z důvodu, které věřitel v přihlášce pohledávky jako důvod vzniku uvedl. Insolvenční správce u těchto přihlášených pohledávek neuvedl konkrétní důvod popření těchto pohledávek. Pokud i tyto pohledávky popřel z důvodu, že smluvní pokuta je popřená z důvodu, že RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoké a smlouva o půjčkách je tudíž neplatná, nelze tento popěrný úkon akceptovat, jelikož z důvodu které vyjádřil insolvenční správce, nelze považovat celou smlouvu o půjčce včetně ujednání o smluvní pokutě za neplatné, když z obsahu smlouvy o půjčce lze jednotlivá ustanovení smluvních ujednáních od sebe oddělit.

Pokud jde o popření části pohledávky č. 1, přihlášené přihláškou č. 2 ve výši 6.331,94 Kč a popření části pohledávky č. 1, přihlášené přihláškou P3 ve výši 9.036,69 Kč, pak s důvody, které insolvenční správce uvedl, že RPSN ve výši 198 % je nepřiměřeně vysoké a smlouva o půjčce v této části je neplatná, nelze souhlasit.

V této části soud odkazuje na argumentaci žalobce, uvedenou v žalobě a dále uvádí, že výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr je založen na předpokladu, že spotřebitelský úvěr bude trvat dlouhou dobu a věřitel a spotřebitel splní řádně a včas své povinnosti. RPSN je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Prostřednictvím RPSN lze posoudit výhodnost spotřebitelského úvěru, tento ukazatel slouží především k porovnání jednotlivých úvěrů, které jsou spotřebiteli nabízeny. Ukazatel RPSN je svou konstrukcí odlišný od roční úrokové sazby, tj. ukazatel roční úrokové sazby se vypočte na základě zcela odlišného vzorce, než je vzorec pro výpočet ukazatele RPSN. Toliko z výše RPSN nelze odvodit výši roční úrokové sazby a už vůbec nelze z výše RPSN učinil závěr o neplatnosti smlouvy jako celku pro rozpor s dobrými mravy. Ukazatel RPSN slouží pouze k porovnání nabídek na trhu práce, nikoliv k porovnání s úroky, RPSN nelze zaměňovat s úrokem, neboť zahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem a s její pomoci lze posuzovat výhodnost úvěru, nelze od ní odvozovat navýšení a z ní nelze jednoduše odvodit absolutní výši úroku pro úvěr s více než jednou splátkou. Jednomu a témuž spotřebitelskému úvěru bude tedy příslušet určitá hodnota ukazatele RPSN a jiná hodnota roční úrokové sazby.

ICM R

S ohledem na výše uvedené pak soud posoudil popěrný úkon ze strany insolvenčního správce za nedůvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativně, dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 202 odst. 1 insolvenčního zákona, když úspěšný žalobce ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Olomouc 29.9.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Eva Paučková v.r. Ivana Munclingerová samosoudkyně

ICM R