165 ICm 3528/2015
Číslo jednací: 165 ICm 3528/2015-37 KSPL 65 INS 13353/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ: 61860069, Praha 1, Klimentská 1216/46, zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému: JUDr. Jiřina Lužová, IČ: 44686650, Praha 1, Dušní 22, insolvenční správce dlužníka-Martin Šedivý, zast. JUDr. Markétou Singerovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dušní 22, v řízení o žalobě na určení popřené pohledávky,

takto :

I. Určuje se, že dílčí pohledávka č. 1 uvedeného věřitele, která byla přihlášena ve výši 273.352,-Kč za dlužníkem Martinem Šedivým, se považuje za zjištěnou v celk. výši 170.184,-Kč a v rozsahu 103.168,-Kč není přihlášena po právu. II. Určuje se, že pohledávka č. 2 uvedeného věřitele, která byla přihlášena v celk. výši 142.491,-Kč se považuje za zjištěnou v celk. výši 89.540,-Kč a v rozsahu 52.951,-Kč nebyla přihlášena po právu. III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobce se svou žalobou ze dne 8. 9. 2015 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl o tom, že část první pohledávky žalobce za dlužníkem v rozsahu 169.168,-Kč, která byla na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem, byla do insolvenčního řízení přihlášena po právu a taktéž část druhé pohledávky v rozsahu 139.584,-Kč. Žaloba byla odůvodněna tak, že usnesením zdejšího soudu byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná. Žalobce včas přihlásil svoje dvě pohledávky za dlužníkem v celkové výši 415.843,-Kč. Pohledávka sestává z první dílčí pohledávky ve výši 273.352,-Kč (nezaplacené a zesplatněné splátky dle smlouvy o revolvingové půjčce) a z druhé dílčí pohledávky ve výši 142.491,-Kč (nezaplacené smluvní pokuty z titulu stejné půjčky). Insolvenční správkyně popřela na přezkumném jednání dílčí pohledávku č. 1 do výše 169.168,-Kč, v rozsahu 104.184,-Kč pohledávku uznala. Druhá dílčí pohledávka byla popřena v rozsahu 139.584,-Kč, v rozsahu 2.907,-Kč byla uznána. Dle insolvenční správkyně se v obou případech jedná o neplatné právní jednání příčící se dobrým mravům. Žalobce jako věřitel na jedné straně uzavřel dne 26. 11. 2014 s dlužníkem smlouvu o revolvingové půjčce č. 9200057471, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní ujednání smlouvy o revolvingové půjčce poskytované žalobcem. Na základě této smlouvy o úvěru poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky v celkové výši 110.000,-Kč. Poskytované peněžní prostředky byly vyplaceny na účet dlužníka dne 5. 12. 2014. Za poskytnutí úvěru se dlužník zavázal věřiteli zaplatit úrok s pevnou sazbou, jejíž výše zůstává po celou dobu splácení úvěru neměnná a která byla mezi věřitelem a dlužníkem dohodnuta. Základní celková částka splatná dlužníkem (tj. 110.000,-Kč + suma úroků ve výši 169.168,-Kč) proto činila 279.168,-Kč. Dlužník se uvedenou částku zavázal uhradit žalobci ve 48 měsících po 5.816,-Kč. Dlužník žalobci uhradil pouze jednu splátku po 5. 816,-Kč. Žalobce však zejména zdůraznil, že se nejednalo o spotřebitelský typ smlouvy, neboť dlužník smlouvu uzavřel jakožto fyzická osoba-podnikatel, přičemž tuto skutečnost potvrdil uvedením identifikačního čísla ve smlouvě.

Žalovaná se žalobou projevila nesouhlas. Žalovaná se domnívá, že takto sjednaná výše úroku, který se následně z důvodu prodlení dlužníka s hrazením dluhu stal součástí nové jistiny zápůjčky, je absolutně neplatným právním úkonem, neboť výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům. V takovém případě by roční úrok ze zápůjčky činil 38 % p. a jistiny, což je cca 3x vyšší roční úrok než úrok, který nabízí bankovní i nebankovní instituce nerozhodně na spotřebitelský či podnikatelský úvěr za obdobných podmínek. Žalovaná popřela i pohledávku 4/2 ve výši 139.584,-Kč z důvodu pravosti i výše, když tato část pohledávky představovala další jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50% z celkové výše sjednaných splátek zápůjčky. Odměna žalobce za poskytnutí úvěru, která je mnohonásobně vyšší než jistina, se žalované jeví jako nemravná.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o. s. ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15-ti dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení dlužníka soud zjistil, že žalobce přihlásil pohledávky v celkové výši 415.843,-Kč. Pohledávka č. 1 byla přihlášená v celkové výši 273.352,-Kč a jako důvod vzniku pohledávky byly uvedeny nesplacené a zesplatněné splátky dle smlouvy o revolvingové půjčce č. 9200057471. Pohledávka č. 2 byla přihlášena v celkové výši 142.491,-Kč a jako právní titul pohledávky byly uvedeny nezaplacené smluvní pokuty z titulu smlouvy o revolvingové půjčce. Žalobce soudu předložil Smlouvu o revolvingové zápůjčce č. 9200057471, která byla uzavřena dne 3. 12. 2014 v Tachově, a to mezi zapůjčitelem-žalobcem a vydlužitelem-dlužníkem. Dlužník se ve smlouvě identifikoval jak identifikačním číslem podnikatele-fyzické osoby a místem podnikání, tak i rodným číslem a místem bydliště. Výše sjednané zápůjčky činila 110.000,-Kč, výše sjednaného úroku za poskytnutí půjčky byla sjednána na 169.168,-Kč. Celková částka, která měla být dlužníkem splácena tak činila 279.168,-Kč a to po splátkách 5.816,-Kč po dobu 48 měsíců. Strany si dojednaly i možnost dalšího revolvingu, a to opět ve výši 110. 000,-Kč, s tím, že úrok za každý revolving bude opět 169.168,-Kč. Součástí smlouvy byly i Smluvní ujednání smlouvy, které dlužník podepsal. V článku 8) Smluvních ujednání byly uvedeny tzv. sankce. V případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o více jak 15 dnů po termínu splatnosti je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 8% z výše dané dlužné splátky a dále o více jak 30 dnů smluvní pokutu ve výši 13% z dlužné splátky. Dle článku 8.5 Smluvních ujednání v případě, že dlužník nezaplatí věřiteli novou zesplatněnou zápůjčku, je dlužník povinen nad rámec shora uvedených pokut uhradit věřiteli další jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50% z celkové výše všech sjednaných splátek zápůjčky. Mezi shodnými subjekty byla taktéž ve stejný den uzavřena rozhodčí smlouva č. 9200057471. Dne 27. 4. 2015 zaslal žalobce dlužníkovi oznámení o tom, že porušil Smlouvu o revolvingu a tudíž se staly okamžitě splatnými všechny závazky ze smlouvy vyplývající. Žalobce požádal okamžitou úhradu částky 415.843,-Kč, z čehož zbývající dlužné splátky byly vyčísleny na 273.352,-Kč, neuhrazené penalizační faktury na 2.907,-Kč a smluvní pokuta ve výši 50% z výše půjčky ve výši 139.584,-Kč. Z faktury č. 915017683 vystavené dne 25. 2. 2015 znějící na částku 1.221,-Kč, splatnou dne 7. 3. 2015, má soud za prokázané, že se jedná o smluvní pokuty ve výši 8% z výše splátky za období od 25. 1. 2015 do 10. 2. 2015 ve výši 465,28,-Kč a 13% z výše splátky za období od 10. 2. 2015 do 25. 2. 2015 ve výši 756,08,-Kč. Z faktury č. 915027953 vystavené dne 27. 4. 2015, znějící na částku 141.270,-Kč, splatnou dne 7. 5. 2015, má soud za prokázané, že se jedná o vyčíslení smluvní pokuty ve výši 8% z výše splátky ve výši 465,28-Kč, 465,28,-Kč, 13% ve výši 756,-Kč a 50% z výše půjčky ve výši 139.584,-Kč. Z tzv. karty klienta (dlužníka) má soud za prokázané, že dlužníkovi byla fakticky od věřitele půjčena částka 110.000,-Kč a splaceno bylo 5. 816,-Kč.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jak bylo uvedeno shora, dlužník uzavřel se žalobcem dne 3. 12. 2014 revolvingovou smlouvu, přičemž se identifikoval jak identifikačním číslem, tak i rodným číslem. Z uvedeného vyplývá, že na tuto smlouvu nelze nahlížet jako na smlouvu spotřebitelskou. Žalobce odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 1129/2008, kde se mimo jiné hovoří o tom, že tamější žalovaný, coby podnikatel-profesionál, pokud uvedl své identifikační číslo, které používá při podnikání, dal tím zřetelně najevo, že se smlouva, kterou uzavřel, se týká jeho podnikatelské činnosti. Nejvyšší soud zdůraznil, že na takovouto osobu-profesionála, je třeba pohlížet jako na zkušenou osobu a zákon na něho klade i zvýšené nároky z hlediska kontraktačního procesu.

Soud sice s názorem žalobce o tom, že by se nemělo z uvedeného důvodu jednat o smlouvu spotřebitelskou, souhlasí, nicméně je toho názoru, že i v rovině nespotřebitelské, jsou některá ujednání ve smlouvě stanovená, v rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná. Jak vyplynulo z dokazování, žalobce fakticky poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 110.000,-Kč a jako odměnu (koncentrované úroky) si stanovil na částku 169.168,-Kč. Celá částka, tedy 279.168,-Kč měla být uhrazena během 48 měsíců po splátkách 5.816,-Kč. V daném případě se jedná o roční úrok cca 38 %, což podstatně převyšuje úrok, který je v tomto období bankami i nebankovními instituty poskytován. Pro soud je akceptovatelný úrok cca ve výši 15 % (16.500,-Kč ročně), tedy přičteme-li k výši reálně poskytnuté částky takovýto úrok, dostaneme se k částce 170.184,-Kč, neboť dlužník zaplatil jednu splátku. Insolvenční správkyně u pohledávky č. 1 uznala částku 104.184,-Kč. Soud tedy s ohledem na názor akceptovatelnosti úroku cca 15 % ročně, dospěl k závěru, že ve vztahu k pohledávce č. 1, by mohl žalobce požadovat maximálně ještě 66.000,-Kč. Ohledně pohledávky č. 2 je soud také toho názoru, že nejde-li o spotřebitelský vztah, je smluvní pokuta žalobcem požadovaná obecně akceptovatelná, nikoli však ve výši 50% z celkového úvěru, kam žalobce automaticky započetl i odměnu, ale jen z reálně poskytnuté částky s již zmíněným 15 % úrokem ročně. Jedná se tedy maximálně o částku 88.000,-Kč. Pokud se jedná o penalizační faktury, ty jsou dle názoru soudu akceptovatelné z části, a to ve výši 1.540,-Kč. Splátka byla stanovena na 5.816,-Kč měsíčně, měla by však činit 3.667,-Kč, což je jistina ve výši 2.292,-Kč a úrok ve výši 1.375,-Kč. 8% z uvedené splátky činí 293,-Kč a 13% opak 477,-Kč. Dohromady se tedy jedná o 1.540,-Kč.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Plzni dne 27. 10. 2015

Mgr. Ivana Žánová, v. r. samosoudkyně

Za správnost: Eliška Kučerová