165 ICm 3372/2016
Jednací číslo: 165 ICm 3372/2016-32 (KSPL 65 INS 10771/2016) .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou v právní věci žalobce: Home Credit, a. s., IČ 26978636, Staré Brno, Nové sady 996/25, zast.: Mgr. Roman Pospiech LL.M., Svobodova 136/9, proti žalovanému: 1) Štancl-insolvence v. o. s., insolvenční správce, IČ 29105048, Kollárova 619/44, Plzeň, IS dlužníka: Josef Zýka, r. č. 6907110/2070, bytem Letkov 86, 326 00, o incidenční žalobě na určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za žalovaným č. 2 dílčí pohledávku č. 1 uplatněnou přihláškou P-11 z titulu dlužné jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 24.851,99 Kč s příslušenstvím ve výši 3.667,19 Kč, a že tato pohledávka je po právu.

II. Určuje se, že žalobce má za žalovaným č. 2 dílčí pohledávku č. 2 uplatněnou přihláškou P-11 z titulu jednorázové smluvní pokuty ze smlouvy o úvěru ve výši 29.678,82 Kč, a že tato pohledávka je po právu.

III. Určuje se, že žalobce má za žalovaným č. 2 dílčí pohledávku č. 3 uplatněnou přihláškou P-11 z titulu jednorázové smluvní pokuty a poplatků ze smlouvy o úvěru ve výši 1.503,-Kč, a že tato pohledávka je po právu.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 1 nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný č. 2 je povinen uhradit žalobci na účet zástupce žalobce ve lhůtě 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v celkové výši 13.228,-Kč. isir.justi ce.cz

Odůvodnění: Dne 19. 09. 2016 podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal určení, že jím přihlášené pohledávky č. 1-3, které žalovaní popřeli z důvodu promlčení (P-11), byly žalobcem přihlášeny po právu. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalovaný č. 2 uzavřel dne 17. 6. 2010 se žalobcem smlouvu o úvěru č. 4006100596, na základě které byl tomuto žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000,-Kč. Tato částka měla být ze strany druhého žalovaného zaplaceno v 60 splátkách po 1.078,-Kč měsíčně. Od počátku úvěrového vztahu žalovaný č. 2 nehradil splátky řádně. Po šesti dlužných splátkách došlo dne 10. 1. 2011 k zesplatnění úvěru. Tímto vznikla dlužníkovi povinnost k úhradě celé částky včetně úroků a smluvní pokuty. Promlčecí doba dle obchodního zákoníku počala běžet dnem následujícím po zesplatnění , tedy dne 11. 1. 2011. Žalobce se žalobou s návrhem na vydání rozhodčího nálezu doručenou rozhodci dne 21. 3. 2012 domáhal zaplacení pohledávky ze smlouvy. Dne 14. 5. 2012 byl rozhodcem JUDr. Janem Bártou vydán rozhodčí nález sp. zn. H/2012/00851, který nabyl právní moci dne 8. 6. 2012 a vykonatelnosti dne 12. 6. 2012. Na základě vykonatelného rozhodčího nálezu bylo dne 9. 1. 2013 vydáno usnesení Okresního soudu Plzeň-město š. j. 74 EXE 2109/2012-14, o nařízení exekuce, jejímž provedením byl pověřen JUDr. Karel Urban, soudní exekutor. Rozhodčí nález, včetně usnesení Okresního soudu Plzeň-město, bylo součástí přihlášky pohledávky. Promlčecí doba vztahující se k závazku ze smlouvy běžela od 11. 1. 2011 do 21. 3.2012 a dále pak od 9. 6. 2012 do dne pověření exekutora k provedení exekuce, t. j. do dne 9. 1. 2013. Pohledávka ze smlouvy promlčena není, neboť z promlčecí doby uplynulo pouze 649 z 1460 dní. Žalobce je přesvědčen, že za stávající situace je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Právní názor ohledně rozhodčích doložek nebyl v době sjednání smlouvy a v době jejího uplatnění tak zřejmý, jak se to může jevit z hlediska zpětného pohledu, navíc ani dne není judikatura nehybná. I v případě pokud by žalobce uplatnil žalobou své právo na úhradu pohledávky u rozhodce, jehož pravomoc nebyla dána, bylo by nepřiměřeným požadavkem na žalobce, aby po vytříbení judikatury znovu ohledně téže pohledávky podával žalobu k obecnému soudu. Lze jen spekulovat, zda by s ohledem na podání žaloby u rozhodce, nebylo řízení zastaveno pro překážku věci již rozhodnuté. Žalobce mimo jiné odkázal i na rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. 155 ICm 1372/2013.

Žalovaný č. 1 se k žalobě vyjádřil tak, že uvedl, že na popěrném úkonu setrvává, nicméně si je vědom aktuální judikatury a spornosti celé otázky obecně a proto rozhodnutí ponechává na úvaze soudu.

Žalovaný č. 2 uvedl, že na popěrném úkonu setrvává.

V dané věci má soud za prokázané, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka Josefa Zýky pohledávku v celkové výši 59.701,-Kč. Pohledávka č. 1 byla přihlášena v celkové výši 28.519,18,-Kč, přičemž jistina činila 24.851,99,-Kč. Jako důvod vzniku pohledávky bylo uvedeno, že věřitel uzavřel s dlužníkem dne 17. 6. 2010 smlouvu o úvěru ve výši 25.000,-Kč, což mu bylo také poskytnuto. Částka měla být uhrazena po 1.078,-Kč měsíčně po dobu 60 měsíců. Dlužník porušil smluvní povinnosti, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka č. 2 byla přihlášena v celkové výši 29.678,82,-Kč, jako důvod vzniku pohledávky bylo uvedeno, že se jedná o smluvní pokutu vyčíslenou v souladu s hlavou 6 úvěrových podmínek smlouvy. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši 1.503,-Kč. Jako důvod vzniku pohledávky byla uvedena jednorázová smluvní pokuta. Pohledávky byly přihlášeny jako nevykonatelné.

Soud provedl důkaz rozhodčím nálezem sp. zn. H/2012/00851, který vydal JUDr. Jan Bárta, CsC dne 14. 05. 2012. Tímto nálezem bylo žalovanému č. 2 uloženo uhradit žalobci-Komerční bance, a.s. částku 30.735,18,-Kč s příslušenstvím ve výši 480,-Kč (úrok z prodlení), s úrokem z prodlení ve výši 0,0212% denně z částky 30. 615,18,-Kč, ode dne 27. 1. 2011 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 30.485,82,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,0212% denně z uvedené částky ode dne 27. 1. 2011 do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení ve výši 22.070,40,-Kč. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 8. 6. 2012. Z obsahu rozhodčího nálezu je patrné, že byl dlužník rozhodcem vyzván k vyjádření se k žalobě, avšak dlužník se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Dále byl proveden důkaz Usnesením Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 74 EXE 2109/2012-14 ze dne 9. 1. 2013, kterým byla nařízena exekuce k vymožení peněžitého plnění pro žalobce proti dlužníkovi dle vykonatelného shora uvedeného rozhodčího nálezu. Dále byl proveden důkaz listinou-součástí úvěrové smlouvy, a to smluvními podmínkami žalobce, konkrétně pak hlavou 14-řešení sporů. Smluvní strany se dohodly, že veškeré majetkové spory vyplývající z této smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem, jmenovaným Společností pro rozhodčí řízení a.s. IČ: 264 421 381, se sídlem v Praze 2, Sokolovská 60.

Dlužník ani insolvenční správce při jednání nerozporovali ani uzavření smlouvy, ani existenci rozhodčího nálezu a usnesení o nařízení exekuce. Důvodem pro popření pohledávky žalobce bylo toliko promlčení nároku z důvodu neplatnosti rozhodčího nálezu.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15-ti dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ.

Podle § 410 odst. 2 IZ popření nezajištěné pohledávky dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem.

V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Jak již bylo uvedeno, přihlásil žalobce do insolvenčního řízení pohledávky v celkové výši 59.701,-Kč. Jak insolvenční správce, tak dlužník popřeli pohledávku žalobce z důvodu promlčení. Pohledávka vznikla primárně z titulu úvěrové smlouvy, která byla mezi žalobcem a dlužníkem uzavřena 17. 6. 2010. Na základě této smlouvy dlužník obdržel částku 25.000,-kč, kterou měl uhradit v 60 měsíčních splátkách po 1.078,-Kč. Jelikož přestal splátky hradit, dne 10. 1. 2011 došlo k zesplatnění smlouvy. S ohledem na existenci sjednané rozhodčí doložky se žalobce obrátil se svým nárokem k rozhodci, který vydal dne 14. 5. 2012 rozhodčí nález, který nabyl právní moci dne 8. 6. 2012. Jak žalobce sám naznačuje v žalobě, je skutečností, že žalobce svou pohledávku uplatnil u rozhodce, jehož pravomoc dle nejnovější judikatury nebyla dána. Soud odkazuje zejména na tzv. průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Znamená to tedy, že rozhodčí nález soud posuzuje, shodně jako oba žalovaní, za neplatný. Nicméně se soud zcela ztotožňuje s argumentací žalobce ohledně aplikace § 3 odst. 1 občanského zákoníku ve vztahu k promlčení pohledávky žalobce. Samozřejmě za situace, kdy soud dospěl k závěru, že rozhodčí doložka byla sjednána neplatně a rozhodčí nález tedy de facto neexistuje, měla by být pohledávka žalobce promlčena. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR citované žalobcem i dle dalších rozhodnutí (25 Cdo 2895/99, 33 Cdo 126/2009) však mohou nastat situace, že uplatnění námitky promlčení je výrazem zneužití práva na úkon účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil. Dle názoru soudu tento případ dopadá na danou situaci.

Žalobce rozhodně nezavinil promlčení, postupoval zcela v souladu se zákonem a s platnou judikaturou v konkrétní době, neboť ještě v době, kdy probíhal výkon rozhodnutí, byly rozhodčí doložky sjednané obdobným způsobem jako v daném případě považovány za platné. Až zcela nová judikatura Nejvyššího soudu ČR učinila v této záležitosti zásadní zvrat. Bylo by tedy skutečně nepřiměřeným požadavkem na žalobce, aby po vytříbení judikatury znovu ohledně téže pohledávky podával žalobu u řádného soudu. Soud má tedy za to, že je na místě u pohledávky žalobce uplatnit výjimku a dojít k závěru, že nárok promlčen není.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1. o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Ve vztahu k insolvenčnímu správci bylo aplikováno ustanovení § 202 IZ. Částka 13.228,-Kč zahrnuje uhrazený soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč, odměnu za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 6.200,-Kč + náhradu hotových výdajů ve výši 600,-Kč + 21 % DPH.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 4. 11. 2016

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová, v.r. Bc. Jiřina Šandorová samosoudce