15 VSOL 348/2017-107
č. j. 39 ICm 258/2011 15 VSOL 348/2017-107 (KSOS 39 INS 9645/2010)

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Aleny Ježíkové a soudců JUDr. Zdeňky Šindelářové a Mgr. Jakuba Černoška ve věci

žalobkyně: Anna anonymizovano , anonymizovano bytem Generála Janouška 2823/3, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava zastoupené advokátem Mgr. Janem Drevňakem sídlem Sadová 553/8, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava proti žalované: JUDr. Jana Kudrnová, Ph.D. sídlem Na Hradbách 3/119, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava insolvenční správkyně dlužníka SHS development s.r.o., IČO 26846161 sídlem Petra Křičky 3106/24, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava zastoupené advokátkou JUDr. Hanou Skotnicovou sídlem Na Hradbách 3, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava

o určení pravosti pohledávky, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka SHS development s.r.o. vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS 9645/2010, k odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2017, č. j. 39 ICm 258/2011-86 (KSOS 39 INS 9645/2010)

takto:

Rozsudek krajského soudu se v napadené části, to je v odstavcích I a III výroku, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací uvedenému soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem krajského soudu bylo určeno, že žalobkyně má za dlužníkem SHS development s.r.o. pohledávku ve výši 890 000 Kč z titulu náhrady škody dle dohody o narovnání ze dne 31. 1. 2010 přihlášenou do insolvenčního řízení přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu 9. 11. 2010 (odstavec I výroku) a zamítnuta byla žaloba na určení, že žalobkyně má dále za stejným dlužníkem i pohledávku ve výši 1 010 000 Kč z téhož důvodu (II výroku) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III výroku). Krajský soud uzavřel, že byl zjištěn úpadek dlužníka, došlo k řádnému přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení, pohledávka byla žalovanou popřena a žalobkyně vyrozuměna o popření pohledávky vyrozuměním doručeným žalobkyni 13. 1. 2011. Žaloba byla podána 7. 2. 2011, tedy včas ve smyslu ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Ve věci se jedná o spor o náhradu škody v celkové výši 1 900 000 Kč vyplývající z listiny nazvané Dohoda o narovnání ze dne 31. 1. 2010. Bylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o půjčce mezi žalobkyní a společností SHS Reality s.r.o. 23. 6. 2009 na částku 450 000 Kč. Žalobkyně k získání této částky téhož dne uzavřela se společností RW Finanční společnost s.r.o. smlouvu o úvěru a rovněž, a to 25. 6. 2009, smlouvu o zajišťovacím převodu práva k bytu. Byt přešel na společnost RW Finanční společnost s.r.o. a ta pro neplnění povinností ze smlouvy o úvěru byt převedla na třetí osobu. 30. 11. 2009 žalobkyně vyzvala společnost SHS Reality s.r.o. k náhradě škody ve výši 890 000 Kč z realizace zajišťovacího

Shodu s prvopisem potvrzuje Martin Vymlátil. isir.justi ce.cz (KSOS 39 INS 9645/2010)

převodu práva. 31. 1. 2010 byla mezi žalobkyní a společností SHS development s.r.o. uzavřena dohoda o narovnání, která je však svým obsahem přistoupením k dluhu, neboť mezi stranami smlouvy žádný dluh neexistoval. Co do částky 1 010 000 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť tvrzení ve vztahu k této částce bylo neurčité a nesrozumitelné. Co do částky 890 000 Kč krajský soud stručně uvedl, že bylo prokázáno, že žalobkyně pozbyla vlastnického práva k bytu, jehož hodnota byla stanovena částkou 890 000 Kč. O nákladech řízení krajský soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.

2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze do odstavce I a III výroku, podala žalovaná včas odvolání. Namítala, že žalobkyně neuplatnila v přihlášce důvod přistoupení k závazku dle § 533 odst. 1 občanského zákoníku, takže tuto skutečnost nemohla uplatnit ani v žalobě. Dohoda o narovnání dle odvolatelky nemá náležitosti dohody o narovnání ani dohody o převzetí dluhu. Závazky v této dohodě nejsou dostatečně specifikovány. Ke dni zahájení insolvenčního řízení byla žalobkyně vedena jako vlastník bytu, z toho se dá usuzovat, že k realizaci smlouvy o zajišťovacím převodu práva nedošlo, a tedy nedošlo ani ke vzniku škody. V dohodě o narovnání je datum smlouvy o půjčce uvedeno dnem 22. 6. 2009, zatímco bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena 23. 6. 2009. Závazky v této dohodě nejsou dostatečně specifikovány a není vyloučeno, že nejsou totožné. Dohoda o narovnání je neplatná rovněž pro nesrozumitelnost a neurčitost. Ve vztahu k náhradě škody 890 000 Kč je rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů i co do výše této částky. Odvolatelka proto navrhla změnu rozsudku v napadené části a zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Žalobkyně důvody uplatněné v odvolání nepovažovala za opodstatněné s tím, že tyto byly uplatněny již v řízení před krajským soudem a krajský soud se s námitkami žalované vypořádal. Navrhla potvrzení rozsudku krajského soudu v odvoláním napadené části jako věcně správného s tím, že odkázala na své vyjádření ve věci ze dne 24. 5. 2016, ve kterém podrobně popsala vznik závazků ze smlouvy o půjčce, ze smlouvy o úvěru, ze zajišťovacího převodu práva a rovněž namítala, že insolvenční správkyně dlužníka nemůže být informována o všech záležitostech, když dlužník vůbec nebyl účastníkem uzavíraných smluv.

4. Vrchní soud přezkoumal rozsudek krajského soudu v odvoláním napadené části, to je v odstavcích I a III výroku, přezkoumal i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

5. Předmětem řízení je otázka vzniku a výše škody, která měla žalobkyni vzniknout tím, že společnost SHS Reality s.r.o. nesplnila své povinnosti vůči žalobkyni ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2009. Z těchto důvodů žalobkyně nesplnila své povinnosti vůči společnosti RW-Finanční společnost s.r.o. ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 9. 2009, kterou žalobkyně uzavřela ke splnění povinností ze smlouvy o půjčce. Proto společnost RW-Finanční společnost s.r.o. na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva byt původně patřící žalobkyni převedla na třetí osobu, od které si ho žalobkyně odkoupila zpět, samozřejmě za úplatu. Žalobkyně uvádí, že jí tím vznikla škoda nejméně ve výši žalované částky, aniž však uvádí, z čeho tato škoda sestává.

6. Krajský soud se ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval otázkou odpovědnosti za škodu, to je otázkou vzniku škody, její vše, porušení povinnosti ze strany společnosti SHS Reality s.r.o. a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Věc v tomto rozsahu neposoudil ani po právní stránce. V tomto rozsahu, to je pokud se týká náhrady škody ve výši 890 000 Kč je proto rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a již proto odvolací soud musel v napadeném rozsahu rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. b/, § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

Shodu s prvopisem potvrzuje Martin Vymlátil. (KSOS 39 INS 9645/2010)

7. Ze skutkových tvrzení a provedených důkazů lze dovodit, že škoda žalobkyni vznikla zřejmě tím, že společnost SHS Reality s.r.o. nesplnila svou povinnost ze smlouvy o půjčce a půjčku nevrátila, proto žalobkyně nesplnila svou povinnost ze smlouvy o úvěru, k níž se zavázala ve smlouvě o půjčce a společnost RW Finanční společnost s.r.o., na kterou přešlo právo k bytu žalobkyně na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva byt převedla na třetí osobu, od které si žalobkyně byt odkoupila zpět. Protože však společnost RW Finanční společnost s.r.o. byt převedla na třetí osobu úplatně, získala náhradu toho, co jí mělo být plněno žalobkyní ze smlouvy o úvěru, a pokud tak vznikl přeplatek, měla ho jako tzv. hyperochu vrátit žalobkyni. O to by byla snížena výše škody, která mohla žalobkyni takto vzniknout.

8. Tyto otázky krajský soud vůbec nezkoumal a v rozhodnutí se s nimi nevypořádal.

9. Pokud odvolatelka namítala, že v žalobě byl uveden jiný důvod ve vztahu k plnění náhrady škody než v přihlášce, když přihláška se opírala o smlouvu o narovnání, zatímco žaloba o smlouvu o přistoupení k dluhu, je třeba poukázat na to, že ze strany žalobkyně se jedná pouze o jiné právní hodnocení stejné listiny, to je dohody ze dne 31. 1. 2010, nikoliv o změnu tvrzení žaloby oproti tvrzení v přihlášce. Tato odvolací námitka tedy není důvodná.

10. Pokud odvolatelka namítala, že dohoda o narovnání nemá náležitosti jak dohody o narovnání, tak převzetí dluhu, odvolací soud souhlasí s hodnocením této dohody krajským soudem, to je, že se jedná o přistoupení k dluhu ve smyslu ustanovení § 533 občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013.

11. K další odvolací námitce, že žalobkyně byla ke dni zahájení řízení vedena jako vlastník bytu, je třeba uvést, že to odpovídá i tvrzení žalobkyně i zjištění krajského soudu, totiž, že žalobkyně byt odkoupila zpět.

12. Ani ostatní odvolací námitky až na námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu nepovažuje odvolací soud za opodstatněné. Předmětem řízení je již jen otázka náhrady škody ve výši 890 000 Kč a v tomto rozsahu odvolací soud považuje označení závazku za dostatečně určité tak, aby tento byl nezaměnitelný se závazkem jiným.

13. V dalším řízení se proto krajský soud vypořádá s otázkami, jak byly shora naznačeny, v tomto směru doplní dokazování a opětovně o zbývajícím předmětu řízení rozhodne.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Olomouc 4. ledna 2017

JUDr. Alena Ježíková v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Martin Vymlátil.