15 ICm 2670/2017
Jednací číslo: 15 ICm 2670/2017-57 (KSHK 15 INS 20657/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Kubátem ve věci žalobkyně: Jaroslava Bu anonymizovano , RČ: 545110/0589 bytem Smetanova 426, 517 24 Borohrádek proti žalovanému: Mgr. Radan Vencl, IČO: 69879061 se sídlem Chmelova 357/2, 500 03 Hradec Králové jako insolvenční správce dlužnice Karolíny anonymizovano , RČ: 796010/3393, IČO: 74974700 bytem Hav anonymizovano 423, 517 24 Borohrádek zastoupen Mgr. Ondřejem Skálou, advokátem se sídlem Chmelova 357/2, 500 03 Hradec Králové o žalobě na určení pravosti a výše popřených pohledávek

takto: I. Zamítá se žaloba o vyloučení bytové jednotky č. 423/9, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově ČP 422, 423, bytovém domě, stojícím na pozemku parc. č. St. 483/8, zastavěná plocha a nádvoří, včetně s bytovou jednotkou neoddělitelně spjatých spoluvlastnických podílů na uvedené budově a pozemku o velikosti 664/7992, zapsaných v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou, na LV č. 1109 (bytová jednotka), resp. LV č. 950 (budova a pozemek), ze soupisu ma anonymizovano podstaty dlužnice Karolíny anonymizovano , anonymizovano , bytem na adrese Hav anonymizovano 423, 517 24 Borohrádek, pořízeného v insolvenčním řízení sp. zn. KSHK 15 INS 20657/2016.

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová. isir.justi ce.cz

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení ve výroku uvedené bytové jednotky z ma anonymizovano podstaty dlužnice, která je dcerou žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný coby insolvenční správce dlužnice sepsal v řízení sp. zn. KSHK 15 INS 20657/2016 do ma anonymizovano podstaty ve výroku označenou bytovou jednotku a s ní spojené spoluvlastnické podíly na pozemku a budově (dále jen byt), kterou dlužnice nabyla od žalobkyně na základě darovací smlouvy ze dne 18. 3. 2016. Dopisem ze dne 3. 4. 2017 žalobkyně oznámila žalovanému, že pro anonymizovano a intenzivních fyzické ataky a slovní napadání ze strany dlužnice byla přinucena učinit oznámení na Policii České republiky (dále jen PČR), a vzhledem k okolnostem má za to, že se dlužnice vůči ní dopustila zjevně hrubého porušení dobrých mravů. Byly tak naplněny zákonné předpoklady pro odvolání daru pro nevděk ve smyslu § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ). Žalobkyně proto od darovací smlouvy odstoupila- odvolala dar-a zmíněným dopisem žádala žalovaného o poskytnutí nezbytné součinnosti pro obnovu zápisu vlastnického práva žalobkyně k předmětnému bytu v katastru nemovitostí, neboť tento již nadále do ma anonymizovano podstaty dlužnice nenáleží a je v soupisu jejího majetku veden neoprávněně. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (č.l. 10) označil žalobu za ryze účelovou, podanou ve snaze zabránit věřitelům v uspokojení ze zpeněžení ma anonymizovano podstaty dlužnice. Soupis bytu do podstaty byl oprávněný, důvody pro jeho vyloučení nenastaly. Žalovaný potvrdil, že dopis ze dne 3. 4. 2017 obdržel, a to dne 19. 4. 2017. Dle žalovaného žalobkyně jako důvod odvolání daru primárně uvedla, že ji dcera zklamala, neboť před ní tajila své četné dluhy, dále že se jí dlužnice vyhýbá, ač žalobkyně měla za to, že se o ni dlužnice bude ve stáří starat, a konečně že dlužnice měla žalobkyni anonymizovano anonymizovano , a to již od podzimu 2016, fyzicky a slovně tak intenzivně, že věc oznámila na PČR. Žalovaný nato vyrozuměl žalobkyni o soupisu bytu do ma anonymizovano podstaty a o možnosti podat vylučovací žalobu, vyrozumění bylo žalobkyni doručeno dne 4. 5. 2017. Žalovaný citoval z důkazu úředním záznamem PČR, jenž byl připojen k žalobě, pasáž, podle které žalobkyně chce byt zpět, protože zjistila, že dcera má strašné dluhy a na byt je exekuce , a dále že k fyzickému napadení žalobkyně dlužnicí nedošlo. Žalovaný poukázal na zřejmou časovou souvislost mezi jednáním žalobkyně a průběhem insolvenčního řízení, seznatelnost závazků dlužnice z katastru nemovitostí již v červnu 2016, jakož i na protichůdnost tvrzení žalobkyně, pokud jde o jednání, kterého se vůči ní měla dlužnice dopustit. Uzavřel, že jelikož žalobkyně dceru nadále navštěvuje, zůstávají nedoložená její tvrzení o slovním a fyzickém napadání, a žalobkyně neprokázala, že by zákonné podmínky pro odvolání daru byly naplněny. 3. Při zkoumání podmínek řízení soud shledal, že dne 6. 9. 2016 bylo k insolvenčnímu návrhu dlužnice Karolíny anonymizovano , spojenému s návrhem na povolení oddlužení, zahájeno insolvenční řízení. Usnesením č.j. 15 INS 20657/2016-A-8 ze dne 26. 9. 2016 bylo dlužnici povoleno oddlužení, dne 16. 11. 2016 se konalo přezkumné jednání, návazně na které bylo usnesením č.j. 15 INS 20657/2016-B-9 ze dne 28. 3. 2017 rozhodnuto o řešení úpadku dlužnice oddlužením ve formě zpeněžení ma anonymizovano podstaty, do níž byl sepsán i předmětný byt. Poté, co žalobkyně žalovaného obeslala oznámením o odstoupení od smlouvy se žádostí o vynětí bytu z ma anonymizovano podstaty, bylo jí dne 4. 5. 2017 doručeno vyrozumění o soupisu bytu do ma anonymizovano podstaty s poučením o možnosti podat vylučovací žalobu. Tato byla podána k poštovní přepravě dne 2. 6. 2017 a soudu doručena dne 5. 6. 2017. Žaloba tak byla podána v zákonné lhůtě stanovené v § 225 odst. 2 zákona

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ), ve spojení s § 607 NOZ. 4. Na den 15. 11. 2017 nařídil soud přípravné jednání, při němž byly vymezeny sporné skutečnosti a rozsah dokazování, a účastníci byli poučeni o koncentraci řízení. Mezi účastníky takto zůstala sporná s anonymizovano otázka, zda došlo k jednání dlužnice, pro které následně žalobkyně podala oznámení na PČR a odstoupila od smlouvy o darování bytu, jakož i navazující otázka právní, zda byly v daném případě naplněny podmínky pro účinné a platné odvolání daru pro nevděk. 5. V rámci svého přednesu při přípravném jednání žalobkyně uvedla (č.l. 26), že byt dceři darovala kvůli jejím dětem (svým vnoučatům), neboť syn dlužnice trpí astmatem, a předchozí bydlení dlužnice a vnoučat v Hradci Králové v Roudničce byla v zásadě jenom chata, obyvatelná v teplé části roku. Ke s anonymizovano tvrzením doplnila, že do chvíle než její dcera měla jisté , že byt bude její, společně se svým druhem žalobkyni vypomáhala, vozili ji k lékaři nebo na nákupy do Hradce Králové. Od chvíle, kdy došlo k darování bytu, jako by žalobkyni odřízli . Pokud by žalobkyně o zadlužení dcery věděla, byt by darovala rovnou vnoučatům. Ohledně aktuálních poměrů uvedla, že dlužnici domluvila nástup do pracovního poměru v prodejně řetězce Hruška v Borohrádku. 6. Dne 20. 12. 2017 se konalo jednání ve věci, při němž soud vzhledem ke s anonymizovano okolnostem, kdy k rozhodnému incidentu mělo dojít pouze za přítomnosti dlužnice a žalobkyně, provedl účastnický výslech samotné žalobkyně. Následně vyslechl v postavení svědků dlužnici a jejího bývalého druha Pavla Ondruška. Dále soud provedl dokazování listinami založenými ve spisu. 7. Žalobkyně při svém výslechu nejprve z anonymizovano svůj přednes z přípravného jednání, a dále uvedla, že dlužnici byt darovala též proto, že obdobným způsobem vypomohla i druhé dceři. Zhruba rok před převodem bytu v tomto dlužnice s dětmi (a krátce s p. Ondruškem) bydlela v nájmu, který s tehdejší majitelkou paní Kašparovou vyjednala žalobkyně, neboť jde o její dlouholetou známou a kolegyni ze zaměstnání. Než zjistila exekuci na bytu, měla žalobkyně s dlužnicí vztahy dobré, navštěvovaly se, slavily společně svátky, narozeniny. O exekuci se dověděla tak, že o letních prázdninách v roce 2016, kdy dlužnice s dětmi zůstávala delší dobu na chatě v Roudničce, a žalobkyně chodila do předmětného bytu zalévat květiny. Jednoho dne na dveřích našla oznámení o návštěvě exekutora. Zjištění, že by byt měl propadnout exekutorovi, bylo pro žalobkyni hrozné . Žalobkyně sice věděla, že dlužnice se svým dnes již bývalým druhem p. Ondruškem podnikala, měli několik hospod , a nadělali dluhy , někde neplatili nájem a podobně , ale dodnes neví, co všechno za dluhy dcera má. Ani když dceři ten den volala, a chtěla vědět, o co jde, v podstatě nic se nedověděla. Žalobkyně se to anonymizovano pokoušela zjistit, když v následujících dvou až třech měsících dceru navštěvovala. To už se s dcerou dohadovaly , vše vyvrcholilo dne 7. 3. 2017. Řešení finančních problémů oddlužením dceři domluvila žalobkyně, kontakt na zpracovatele insolvenčního návrhu získala od kolegyně v práci, která také měla dům a plnila oddlužení sp anonymizovano kalendářem. Toto spolu řešily již v srpnu 2016. Poprvé se s dlužnicí chytly , když žalobkyně viděla seznam závazků, který dcera dokládala zpracovateli návrhu. Vztahy s dcerou se od postižení bytu exekucí zhoršily, žalobkyně nicméně dceři vypomáhá s vnoučaty, děti k žalobkyni chodí na návštěvy, např. na Mikuláše dlužnice podmítla přijít, ale děti u žalobkyně byly. Díky tomu, že je spolu s dětmi druhé dcery vodila ze školky a školy, také přicházela do bytu dlužnice, a při těchto příležitostech se dcery vyptávala na ony dluhy a žádala vysvětlení. Žalobkyně vypověděla, že se dlužnice rázně ptala, co to má znamenat, jak jí to mohla udělat, proč jí lhala, že chce od ní slyšet pravdu a podobně . Když se toto anonymizovano , dlužnice na žalobkyni například křičela, ať vypadne, ať se nestará , párkrát ji vystrčila z bytu na chodbu. Dne 7. 3. 2017 se situace anonymizovano ,

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

žalobkyně opět za dcerou přišla a uhodila na ni, že chce slyšet pravdu . Dlužnice se rozčílila, žalobkyni vynadala do sviní a do píč a strkala ji z předsíně na domovní chodbu. Žalobkyni nicméně neudeřila, nezpůsobila žádné podlitiny atd. Proto na PČR uvedla, že ji dcera fyzicky nenapadla, ale jelikož byla popsaným způsobem z bytu vyhozena, napsala do odstoupení od smlouvy a do žaloby, že ji dlužnice napadla. Pod pojmem anonymizovano a intenzivní fyzické ataky si žalobkyně představuje, že by ji dcera musela asi zmlátit, což se nestalo . Žalobkyně dále vypověděla, že ještě onen den odjela věc oznámit na policii. Zde s ní bylo sepsáno oznámení, žádný doklad o tom ale neobdržela, k tomu došlo až dne 14. 3. 2017, při třetí návštěvě služebny PČR, kdy si s sebou již přivedla i svědkyni. Takto obdržela potvrzení o výpovědi . K oznámení žalobkyně uvedla, že tam jela proto, že to byl vrchol, aby dcera viděla, že je toho schopná, řešit to tímto způsobem . Někdy na jaře 2017 se z hovoru s prodavačkou v místní prodejně Hruška dověděla, že hledají prodavačku. Řekla o tom dceři, ta si potom s vedoucí prodejny domluvila nástup do zaměstnání. 8. Svědkyně Karolína anonymizovano vypověděla, že v době rodičovské dovolené jako vedlejší činnost podnikala, provozovala postupně několik hospod , s čímž jí vypomáhal p. Ondrušek. Podnikání nebylo příliš úspěšné, dluhy dlužnice pocházejí částečně ještě z doby manželství, ale také z podnikání, tj. z období cca 2010 až 2014 nebo 2015. Žalobkyně o finančních problémech svědkyně z velké části nevěděla. Se svou matkou měla svědkyně dobré vztahy. S tím, že jí chce darovat byt, ve kterém v té době s dětmi bydlela v nájmu, nepočítala. Svědkyně chtěla hlavně kvůli dětem zachránit ten byt, zajímala se proto, co pro to může udělat . Žalobkyně jí předala kontakt na poradkyni, která následně zpracovala insolvenční návrh. Svědkyně si přesně nepamatovala, ale mohlo to být v dubnu či květnu 2016. Vztahy mezi svědkyní a žalobkyní se zhoršily poté, co žalobkyně zjistila, že je proti svědkyni vedena exekuce. Žalobkyně se zhruba od října 2016 v podstatě denně, když předávala děti poté, co je přivedla ze školky a školy, dlužnice vyptávala, co má za dluhy, jak k nim přišla , následovaly výčitky, jak to mohla udělat po všem, co pro ni udělala apod. Vulgárních výrazů proti svědkyni ale nikdy nepoužila. Svědkyně se pro oddlužení rozhodla s tím, že chce zachránit předmětný byt, s insolvenční poradkyní i s matkou řešily, jak se celá věc může odehrávat . Od chvíle, kdy se žalobkyně dověděla o výsledku přezkumného jednání, se jejich komunikace zhoršila do současného stavu, tj. žalobkyně dlužnici vypomáhá s dětmi a mimo to spolu v podstatě nekomunikují. Svědkyně uvedla, že matka potom začala situaci řešit tím způsobem, aby byt zachránila , protože do něj samozřejmě dost investovala, a já jsem jí neřekla pravdu o tom, jak se věci mají. Konflikty při předávání dětí ale pokračovaly, a vystupňovaly se dne 7. 3. 2017, kdy došlo k tomu, že svědkyně žalobkyni sprostě vynadala a řekla jí, ať se sebere a vypadne . Žalobkyně pak svědkyni sdělila, že za to, jak to bylo s těmi dluhy, a co se teď stalo, jí byt v žádném případě nenechá, a bude chtít dar vrátit . Dál se svědkyně dověděla z dopisu, že na ni matka podala oznámení pro slovní napadení. K dotazu soudu, proč přehlašovala své trvalé bydliště do předmětného bytu den před podáním insolvenčního návrhu, když převod vlastnictví byl do katastru nemovitostí zapsán už v dubnu 2017, svědkyně uvedla, že s převodem bytu nepočítala, a trvalé bydliště v Borohrádku potřebovala kvůli zápisu syna do místní školky, a také kvůli zaměstnání, ale kvůli vyřizování dalších věcí se přehlásila až takto s odstupem. O místu prodavačky v prodejně Hruška se dověděla z SMS od žalobkyně, která potom dala telefon svědkyně vedoucí prodejny, a pak už jednala svědkyně s vedoucí přímo. 9. Z výslechu svědka Pavla Ondruška žádné podstatné skutečnosti nevyplynuly. Svědek vypověděl, že veškeré informace k rozhodným okolnostem má zprost anonymizovano od dlužnice, sám se v Borohrádku nezdržuje od doby, kdy se cca jeden nebo dva měsíce po pronajmutí předmětného bytu odstěhoval do Roudničky.

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

10. Dále soud provedl dokazování listinami založenými ve spisu, jež měly vztah ke sporným skutečnostem. Z darovací smlouvy (č.l. 13), uzavřené dne 23. 3. 2016 mezi žalobkyní jako dárkyní a dlužnicí jako obdarovanou, soud zjistil, že tato neobsahuje žádná podmíněná ujednání, jejím předmětem je darování bytu spec anonymizovano ve výroku rozsudku, a že podle čl. IV. smlouvy je dárkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, že jí obdarovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublíží tak, že zjevně poruší dobré mravy. Za zjevné porušení dobrých mravů se potom považuje i porušení ujednaného zákazu převodu nebo zatížení bytu zástavním či jiným obdobným právem. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Borohrádek, LV č. 1109 ke dni 23. 3. 2016 (č.l. 29) se podává, že žalobkyně předmětný byt nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 8. 2. 2016 a právní účinky vkladu vlastnického práva žalobkyně nastaly ke dni 11. 2. 2016, a k datu pořízení výpisu nebyl byt zatížen žádným omezením vlastnického práva. 12. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Borohrádek, LV č. 1109 ke dni 27. 9. 2016 (č.l. 14) se podává, že dlužnice nabyla předmětný byt na základě darovací smlouvy ze dne 18. 3. 2016 s účinky vkladu ke dni 29. 3. 2016. K datu pořízení výpisu byl v části C zapsán větší počet záznamů o zahájení exekuce, jakož i exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, z nichž jako první v pořadí je zapsáno exekuční řízení vedené proti dlužnici JUDr. Milanem Suchánkem pod sp. zn. 085 EX 4004/16 s právními účinky zápisu ke dni 7. 6. 2016 a datem provedení zápisu dne 9. 6. 2016. 13. Z Potvrzení PČR o přijatém oznámení č.j. KRPH-24792-3/PŘ-2017-050716 (č.l. 6) soud zjistil, že dne 14. 3. 2017 učinila žalobkyně ústně oznámení ve věci anonymizovano , návrhový přestupek v Borohrádku , s tím, že oznamovatelka nežádá vyrozumění o dalším řešení věci. 14. Z Úředního záznamu PČR o podání vysvětlení č.j. KRPH-24792-1/PŘ-2017-050716 (č.l. 3) soud zjistil, že jde o výtisk konceptu záznamu, označený datem tisku 6. 4. 2017. Podle záznamu se žalobkyně dne 14. 3. 2017 v 8:04 hodin dostavila na tam uvedené obvodní oddělení PČR, kde podala oznámení o věci anonymizovano , návrhový přestupek, Borohrádek , která spočívá v tom, že žalobkyně je zhruba od listopadu 2016 do nynější doby neustále slovně napadána dlužnicí. Ze záznamu se podává, že žalobkyně bude usilovat o navrácení darovaného bytu, neboť zjistila, že dcera má strašné dluhy, na byt je exekuce . Asi osmkrát dlužnici navštívila a ptala se, jak dcera dluhy řeší, zda už něco podnikla, aby se jich zbavila. Na toto vždy měla dlužnice žalobkyni začít nadávat Ty svině, krávo a píčo a vyhodit ji pryč z bytu. K fyzickému napadení nedošlo, jde pouze o verbální urážky, přičemž naposledy k tomuto slovnímu napadení došlo dne 7. 3. 2017 okolo 16:30 v daném bytě, kdy kromě žalobkyně a její dcery nebyl nikdo přítomen. Záznam je ukončen v 8:17. 15. Z Odstoupení od darovací smlouvy s výzvou k vydání daru ze dne 3. 4. 2017 (č.l. 18) se podává, že tímto úkonem vyzývá žalobkyně žalovaného k poskytnutí součinnosti za účelem obnovení zápisu vlastnického práva žalobkyně k předmětnému bytu s odůvodněním, že po darování bytu žalobkyně zjistila, že před ní dcera tajila své četné dluhy, po obdržení daru se začala vyhýbat kontaktu se žalobkyní, která měla za to, že jí bude ve stáří dcera nápomocna. Vedle toho měla dlužnice žalobkyni na počátku března 2017 po anonymizovano menších atacích, které probíhají již od podzimu minulého roku, fyzicky a slovně napadnout tak intenzivně, že byla přinucena tuto věc řešit oznámením na PČR . V tomto jednání dlužnice spatřuje žalobkyně zjevně hrubé porušení dobrých mravů, což je důvodem pro postup podle § 2072 NOZ. 16. Soud dále k důkazu četl úřední záznam na č.l. 31 spisu, jenž zachycuje výsledek přípravy na jednání ve věci, kdy se soud snažil zjistit, jaký byl další postup dotčených orgánů po podání oznámení žalobkyně. Soud takto zjistil, že policejní orgán spis obratem

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

postoupil místně příslušné přes anonymizovano komisi, a věc byla touto odložena, když oznamovatelka po poučení nepodala návrh na projednání přestupku 17. Z insolvenčního spisu, konkrétně z insolvenčního návrhu a jeho přílohy č. 1-kopie občanského průkazu dlužnice a potvrzení o změně místa trvalého pobytu- jakož i z lustrace dlužnice v registru obyvatel je patrné, že dlužnice ověřovala podpis na insolvenčním návrhu na obecním úřadu v Borohrádku dne 5. 9. 2016, a téhož dne požádala o změnu trvalého bydliště na adresu Hav anonymizovano 423 v Borohrádku (PSČ 517 24). Ode dne 6. 6. 2011 do dne 5. 9. 2016 měla dlužnice registrován trvalý pobyt na adrese Chaty 4E, 500 11 Hradec Králové. 18. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o s anonymizovano stavu: Žalobkyně zakoupila v únoru 2016 předmětný byt, který v březnu 2016 darovala dlužnici. V této době byly jejich vzájemné vztahy dobré. V červnu 2016 byl byt postižen exekucí, o čemž se žalobkyně dověděla v průběhu letních prázdnin 2016. Byť žalobkyně měla určitou vědomost o tom, že její dcera má dluhy, zjištění o exekuci ji zasáhlo, neboť byt dceři darovala především proto, aby zabezpečila kvalitní bydlení pro svá vnoučata. Žalobkyně vyhledala pro dceru insolvenční poradkyni, a tato začala následně shromažďovat podklady pro zpracování návrhu na povolení oddlužení. Jak vyplynulo z výpovědi dlužnice, těchto jednání byla žalobkyně účastna. Po seznámení se seznamem závazků své dcery se jejich již narušený vztah ještě zhoršil, žalobkyně se při svých poměrně častých návštěvách při předávání dětí po vyzvednutí ze školky a školy setrvale snažila domoci odpovědi na otázky o původu dluhů apod. Jak je zřejmé z výpovědí žalobkyně i dlužnice, cílem jejich snažení bylo zabránit prodeji bytu. Tomuto mělo napomoci i přehlášení trvalého bydliště dlužnice do předmětného bytu. Soud neshledal žádný jiný logický důvod, proč by dlužnice měnila trvalé bydliště s odstupem cca pěti měsíců po provedení vkladu jejího vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí, než že takto jednala v přímé souvislosti se záměrem podat insolvenční návrh. Vysvětlení dlužnice má soud za nepřesvědčivé, neboť přijetí dítěte do mateřské školy se realizuje na základě žádosti o zápis, kterou nelze vyřizovat po začátku školního roku, jak vyplývalo z výpovědi svědkyně, a pro případné zaměstnání je nerozhodné, zda má zaměstnanec trvalé bydliště v obci, kde sídlí zaměstnavatel, či nikoliv. Potenciální problém s trvalým bydlištěm na ohlašovně obecního úřadu se dlužnice netýkal. 19. Po přezkumném jednání dne 16. 11. 2016, kdy soud dospěl k rozhodnutí, že zpeněžení ma anonymizovano podstaty je pro věřitele dlužnice výrazně výhodnějším řešením než plnění sp anonymizovano kalendáře, spory dlužnice se žalobkyní ještě eskalovaly a, jak obě shodně vypověděly, vyvrcholily dne 7. 3. 2017. 20. Jednotlivé výpovědi rozcházely v tom, zda dlužnice žalobkyni na chodbu vystrkala, či zda ji pouze verbálně vykázala, soud tak má za prokázané pouze to, že dlužnice svou matku při tomto incidentu několikrát hrubě urazila. Naopak neuvěřil tomu, co žalobkyně uvedla do oznámení o přestupku, tj. že byla takto napadána anonymizovano ( asi osmkrát ), a za zcela nevěrohodné pak soud má tvrzení žalobkyně v samotné žalobě, že docházelo k anonymizovano a intenzivním fyzickým atakům , když nakonec tuto tezi vyvrátila při své výpovědi sama žalobkyně. 21. Žalobkyně nevysvětlila, proč, byla-li pro ni událost ze dne 7. 3. 2017 anonymizovano osobním zklamáním ve vlastní dceři, že v něm spatřuje ublížení své osobě způsobem zakládajícím zjevný rozpor s dobrými mravy, učinila oznámení na policii až týden poté. Z úředního záznamu o podání vysvětlení se jasně podává, že byl sepsán dne 14. 3. 2017 a vytištěn dne 6. 4. 2017. Datum 14. 3. 2017 nese i potvrzení o přijetí oznámení o přestupku. Tvrzení žalobkyně, že věc byla oznámit ještě 7. 3. 2017, tím má soud za vyvrácené. V kontextu s tím, že žalobkyně nepodala návrh na projednání přestupku, jak vyplývá z úředního

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

záznamu na č.l. 31, a především s časovou sousledností jednotlivých úkonů žalobkyně a jejich zjevné návaznosti na postup insolvenčního řízení, vykazuje jednání žalobkyně zřetelné znaky účelovosti. Jakkoliv nelze dospět k závěru, že by se žalobkyně snažila záměrně dlužnici vypr anonymizovano , aby došlo k nějakému závažnějšímu střetu, který by bylo možné použít jako záminku pro vrácení daru pro nevděk, má soud za to, že žalobkyně svým setrvalým nátlakem na dlužnici a zejména po schválení oddlužení stupňovanými výčitkami vůči ní přispěla k tomu, že dlužnice již situaci psychicky neunesla a dopustila se vůči žalobkyni výše zachycených hrubých urážek. 22. Soud na základě zjištěného s anonymizovano stavu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť jednání dlužnice vůči žalobkyni nenaplňuje předpoklady pro odvolání daru pro nevděk, jak je vymezuje § 2072 odst. 1 věta první NOZ. Podle této Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. 23. Jak vyplývá z odborné literatury, Nevděkem se rozumí chování obdarovaného, kterým ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, navíc s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. (viz Lavický a kol., Občanský zákoník VI. Zá anonymizovano právo. Zvláštní část (§ 2055-3014), C. H. Beck, 1. vydání, 2014, s. 21-24). 24. V komentáři autorů Švestky, Dvořáka a kol., nakladatelství Wolters Kluwer (Občanský zákoník. Komentář. Svazek V., 1. vydání, 2014), k § 2072 NOZ se uvádí, že musí jít tedy o čin, jehož amoralita je očividná (frapantní), tj. netřeba ji dále a hlouběji jakkoli dokazovat V souladu s ustáleným názorem judikatury Nejvyššího soudu lze učinit závěr, že se musí jednat vždy o anonymizovano závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy tato kolize-závadné jednání-však vždy musí dosáhnout intenzity, která je spojena s nikoli ,běžným', nýbrž hrubým porušením dobrých mravů Rozhodující není subjektivní pocit dárce, ale zda anonymizovano jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy. 25. Z účastnické i ze svědecké výpovědi dlužnice vyplynulo, že žalobkyně věděla o určitých dluzích své dcery. V darování bytu přímo vnoučatům, pro které zřejmě vše činila, jí nic nebránilo. Nadto netvrdila, že by ji celá událost jakkoliv poznamenala, podlomila její zdraví apod. Nežádala ani formální zadostiučinění ve formě správního potrestání dcery, když po oznámení přestupku nepodala návrh na jeho projednání. Nutno přitom podotknout, že v oznámení žalobkyně vylíčila věc způsobem odporujícím ostatním provedeným důkazům, a to pro dlužnici výrazně nepříznivějším. Naproti tomu začala aktivně pracovat na tom, aby nedošlo k exekuční dražbě nemovitosti, když se podílela na přípravě vstupu dlužnice do insolvenčního řízení. A je také třeba vzít v potaz, že úsilí o navrácení svého vlastnického práva k bytu začala žalobkyně vyvíjet až v okamžiku, kdy se samotné dlužnici nepodařilo dosáhnout schválení oddlužení ve formě, která by zachovala byt v jejím vlastnictví. 26. Pokud jde o vulgární urážky, k nimž došlo dne 7. 3. 2017, pak soud přihlédl především k tomu, že-jak již zaznělo-reakce žalobkyně nenapovídá, že by tímto zážitkem byla citelněji zasažena, a zohlednil i její podíl na vzniku celého incidentu, jak je uvedeno výše v odstavci 21. Soud je tak přesvědčen, že jednání dlužnice, v němž žalobkyně spatřuje nevděk ve smyslu § 2072 NOZ, nemohlo vyvolat v její sféře ublížení anonymizovano intenzity, aby jej bylo možné označit za zjevný rozpor s dobrými mravy. 27. Závěr soudu je tedy anonymizovano , že jakkoliv je motiv žalobkyně lidsky pochopitelný, dar na daném základě není možné odvolat. Trvá tedy vlastnické právo dlužnice k předmětnému bytu, a tento náleží do ma anonymizovano podstaty dlužnice. Žalobu proto bylo nutno zamítnout, jak zní výrok I. tohoto rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.

28. Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení, vyšel soud ze zásady poměru úspěchu ve věci, a postupoval podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ), když neshledal důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 OSŘ. Žalovaný, jenž byl ve sporu zcela úspěšný, byl v řízení právně zastoupen, přičemž ohledně účelnosti tohoto zastoupení nebyla vznesena žádná námitka a ani soud v tomto smyslu pochybnosti nemá. Pouze pro úplnost budiž poznamenáno, že judikatura Ústavního soudu České republiky (např. nález ve věci sp. zn. I. ÚS 3819/13 ze dne 25. 3. 2014) je v daném ohledu ustálena na tom, že každý, tj. i osoba právně vzdělaná, má právo nechat za sebe v soudním řízení jednat zvoleného právního zástupce. Soud též není toho názoru, že by účelem zastoupení žalovaného bylo de facto šikanózní navýšení nákladů sporu-klíčovou v této souvislosti pravidelně není právní složitost té které věci (nadto v daném případě nejde o věc po s anonymizovano a právní stránce zcela jednoduchou, když bylo rozhodováno o otázce judikatorně prakticky neřešené, a spor je veden o nemovitost v hodnotě několika set tisíc korun), ale časové možnosti jednotlivých insolvenčních správců. U těch je s ohledem na setrvale vysoký nápad insolvenčních věcí na celém území České republiky, dále rozmnožovaný zejména incidenčními spory, reálně vyloučeno, aby se věnovali každému případu ve všech jeho aspektech osobně. Tím spíše v případě, kdy vedle samotné činnosti insolvenčního správce vykonávají např. ještě advokátní praxi. Zákonodárce přitom i anonymizovano souběh činností umožňuje, a to právě se zřetelem k možnosti adekvátního zastoupení toho kterého účastníka. Tomu pak odpovídá i setrvalá rozhodovací praxe obecných soudů, od níž se soud v tomto případě nemá důvod odchýlit. 29. Právní zástupce žalovaného vyčíslil náklady právního zastoupení částkou 20 570 Kč, když účtoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), odměnu za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u přípravného jednání a jednání ve věci, sepis závěrečného návrhu) v sazbě 3 100 Kč za úkon, spolu s režijním paušálem dle § 13 AT 5 x 300 Kč, to vše podle § 14a AT navýšeno o 21 % DPH, jejímž plátcem právní zástupce je. Soud nemá proti tomuto vyúčtování výhrady, když sazba za úkon odpovídá § 9 odst. 4 písm. c) AT, a nepřehlédl přitom skutečnost, že za účast u soudního jednání dne 20. 12. 2017 mohl právní zástupce podle § 11 odst. 1 písm. g) AT účtovat odměnu za dva úkony právní služby. Podlehnuvší žalobkyni tak soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil nahradit procesně úspěšné protistraně náklady právního zastoupení v plné výši dle předloženého vyúčtování.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím nadepsaného soudu. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat v exekučním řízení.

Hradec Králové 17. ledna 2018

Mgr. Ondřej Kubát v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Barbora Kutová.