15 Cmo 53/2009
Datum rozhodnutí: 17.06.2009
Dotčené předpisy: § 159 IZ., § 9 o. s. ř.



15 Cmo 53/2009-39 U s n e s e n í
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.Františka Kučery a soudců JUDr.Ivy Novotné a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní věci žalobce: AZ Konkurs, v. o. s., sídlem Zahradní 230, Klášterec nad Ohří, insolvenční správce dlužníka M. B. , proti žalovanému: JUDr. J. D., exekutor, sídlem Jablonského 7, Plzeň , zastoupený JUDr. Vladimírou Feistauerovou, advokátkou, sídlem Čechova 1267, Mladá Boleslav, o vydání výtěžku exekuce do majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 43 Cm 4/2008-22 ze dne 3.prosince 2008, t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 43 Cm 4/2008-22 ze dne 3.prosince 2008 se zrušuje a věc se postupuje Okresnímu soudu Plzeň-město jako soudu věcně a místně příslušnému.
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vydání částky 2,000.000,- Kč do majetkové podstaty dlužníka, pod bodem II.výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem a pod bodem III.výroku rozhodl, že se žalovanému neukládá povinnost zaplatit soudní poplatek.

Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že před zahájením insolvenčního řízení byla na majetek dlužníka pravomocně nařízena exekuce, v jejímž rámci byly v dražbě žalovaným prodány nemovitosti dlužníka za 2,000.000,- Kč. Jelikož žalovaný přes výzvu žalobce výtěžek dražby žalovanému nevydal, podal insolvenční správce proti exekutorovi žalobu na vydání výtěžku zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví dlužníka. Tuto žalobu správce soud prvního stupně považoval za předčasnou, neboť dosud nebylo v exekučním řízení vydáno rozvrhové usnesení, kterým by bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení státu, přičemž exekuční řízení se zahájením insolvenčního řízení nepřerušuje. Navíc žalovaný není podle soudu prvního stupně ve sporu pasivně legitimován, protože žalobu o vydání částky získané provedením exekuce může žalobce uplatnit jen proti státu z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutora.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, v němž uvedl, že není správný právní závěr soudu prvního stupně, že jde o žalobu předčasnou, a podanou proti osobě, která není ve sporu pasivně legitimována. V důsledku zahájení insolvenčního řízení nemůže být proveden výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka náležející do majetkové podstaty, a není v souladu se zákonem přednostní uspokojení pohledávky žalovaného jako soudního exekutora ve výši 452.217,- Kč. Žalobce je přesvědčen, že do konkursní podstaty úpadce má být vydána celá částka získaná z výtěžku dražby a žalovaný si svoji pohledávku ve výši odměny exekutora měl přihlásit přihláškou do konkursu.

Žalovaný vyvracel vývody odvolání a navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného.

Odvolací soud dospěl k závěru, že z důvodu věcné nepříslušnosti Krajského soudu v Plzni nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu prvostupňového rozhodnutí, byť otázku pasivní legitimace exekutora lze mít za judikatorně vyřešenou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 970/2006 a 20 Cdo 57/2007), přičemž není od věci v typově obdobných případech meritorně rozhodnout až poté, kdy rozvrhové usnesení vydané exekučním soudem nabude právní moci.

Podle § 9 odst.4 o.s.ř. ve znění platném v době podání žaloby krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech.

Incidenční spory jsou taxativně uvedeny v § 159 odst.1 insolvenčního zákona (zákon č.182/2006 Sb. - dále též IZ). Spor mezi insolvenčním správcem a tím, kdo protiprávně zadržuje majetek patřící do majetkové podstaty dlužníka, v něm uveden není, a ani v jiných ustanoveních insolvenčního zákona či jiného zákona není tento spor označen jako spor incidenční.

Platí proto odstavec 2 § 159 IZ, podle něhož pro jiné spory, jejichž účastníkem je insolvenční správce, nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, i když probíhají za trvání insolvenčního řízení.

Ze shora uvedeného vyplývá, že předmětem řízení není incidenční spor, a tudíž k projednání žaloby a rozhodnutí o ní není věcně příslušný krajský soud, nýbrž okresní soud podle § 9 odst.1 o.s.ř. Takovým soudem v dané věci je Okresní soud Plzeň-město jako soud místně příslušný podle sídla žalovaného ve smyslu § 85 odst.2 o.s.ř.

Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219a odst.1 písm.a) o.s.ř. zrušil pro nedostatek podmínky řízení, kterou je věcná nepříslušnost soudu, a podle § 221 odst.1 písm.b) o.s.ř. věc postoupil Okresnímu soudu v Plzni jako soudu věcně a místně příslušnému.


P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

V Praze dne 17. června 2009

JUDr.František K u č e r a
předseda senátu