15 Cmo 51/2013
Číslo jednací: 15 Cmo 51/2013-69









ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeněm z předsedy JUDr.Ing.Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr.Ivy Novotně a JUDr.FrantíŠka Kučery V právní věcí žalobce: Jan Pospíchal, IČO: 13144537, sídlem Boleslavská 91, Tišice, zastoupený JUDr.Lucíí Horčíčkovou, advokátkou, sídlem Jednořadá 1051/53, Praha 6, protí žalovaněmu: Ing.Tomáš Kučera, sídlem Zhořova 1214, Rosice, insolvenční správce dlužníka Bydlení pro Vás, s.r.o., zastoupený Mgr.Pavlem Štembrokem, advokátem, sídlem Čechyňská 14a, Brno, o určení pravostí pohledávky, o odvolání žalobce protí rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 190 Cm 4/2010-35 ze dne 10.září 2013, takto:

I.Rozsudek Městského soudu vPraze č.j. 190 Cm 4/2010-35 ze dne

10.zar1 2013 se mění tak, že se určuje pravost pohledávky žalobce za dlužníkem ve výši 3,583.968,70 Kč.

II.Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I.Výroku zamítl žalobu na určení, že žalobce má za dlužníkem pohledávku ve výší 3,583.963,70 Kč, a pod bodem II.Výroku uznal žalobce povínným zaplatít žalovaněmu na náhradu nákladů řízení 4.800,-Kč.

Soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez jednání a pří svem rozhodování vyšel z těchto zjištění:

10 billU Ol/ÁULO

-dlužník u žalobce dne 27.7.2004 písemně objednal přeložení inženýrských sítí a napojení kanalizace podle projektové dokumentace, jak vyplývá z písemné objednávky ze dne 27.7.2004,

-dne 8.3.2005 uzavřeli žalobce s dlužníkem dohodu o uznání závazku a splátkách dluhu v celkové výši 2,695.405,53 Kč.

Z těchto listin vzal soud prvního stupně za prokázané, že v letech 2004-2005 žalobce prováděl pro dlužníka stavební práce, smluvní strany se dohodly dne 8.3.2005 na uznání dlužné částky 2,695.405,53 Kč a na splátkovém kalendáři.

Žalobce si dlužnou pohledávku podle dohody ze dne 8.3.2005 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na dlužníka přihláškou doručenou soudu dne 24.3.2009 a tuto pohledávku žalovaný na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 30.3.2011 popřel co do pravosti s tím, že jde o pohledávku promlčenou.

Vycházeje z těchto zjištění a závěrů dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi žalobcem a dlužníkem vznikl smluvní závazkový vztah z titulu uzavřené smlouvy o dílo podle objednávky dlužníka, v níž byl specifikován předmět díla a byl v ní stanoven i způsob určení ceny díla. Podle žalobních tvrzení žalobce dle dohody a dle postupu stavebních prací vystavoval dlužníku faktury se splatností počínaje dnem 15.9.2004. Tyto faktury dlužník hradil pouze zčásti a ke dni 8.3.2005 jeho dluh činil 2,695.408,53 Kč. Po stránce právní hodnotil soud prvního stupně obsah dohody ze dne 8.3.2005 tak, že tato dohoda obsahuje uznání dluhu a podle tohoto uznání by běžela nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání jen tehdy, pokud by toto uznání dluhu byl právní úkon platný, tzn. že závazek by v něm byl jednoznačně identifikován a určitost úkonu uznání by vyplývala z písemného projevu dlužníka. To by bylo splněno jen, pokud by v dohodě nebyla uvedena jen výše uznávaného závazku, ale zejména jeho právní důvod. V dohodě o uznání závazku není obsažen důvod vzniku pohledávky do výše uznaného dluhu 2,695.408,53 Kč. Z této listiny nelze dovodit, co je právním důvodem závazku dlužníka, ani se dobrat skutečnosti, za jaké konkrétní provedené práce dlužník nezaplatil. Z toho soud prvního stupně dovodil, že tato dohoda je neplatným právním úkonem pro neurčitost obsahu podle § 37 odst.1 obč.zák., nebot vadu tohoto právního úkonu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel uvedených v § 35 odst.2 obč.zák. a § 266 odst.1 až 4 obch.zák. Tato dohoda není podle názoru soudu prvního stupně kumulativní novací -změnou závazku ve smyslu § 516 odst.1 obč.zák., nebot úmyslem smluvních stran bylo stvrdit eXistující neuhrazený závazek dlužníka a zajistit jej uznáním závazku. Splátkový kalendář pak byl sjednán jen jako důsledek prodlení dlužníka se zaplacením již splatných závazků, přičemž v listině není uvedeno, kdy se jednotlivé dílčí závazky staly splatnými, a jaký by tedy měl být přesný obsah změny ujednání o splatnosti.

Vycházeje z těchto zjištění, dospěl soud prvního stupně k závěru, že sporná pohledávka žalobce nebyla zajištěna uznáním závazku s důsledky pro promlčení uvedenými v § 407 odst.1 obch.zák., ani nedošlo ke změně obsahu závazku co do sjednání nové splatnosti peněžitého dluhu, s jehož zaplacením byl dlužník ke dni 8.3.2005 již v prodlení, a proto uzavřel, že ke dni přihlášení sporné pohledávky do insolvenčního řízení, tedy ke dni 24.3.2009, šlo o pohledávku promlčenou, nebot byla uplatněna po uplynutí čtyřleté promlčecí doby podle § 397 odst.1 obch.zák.

Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně úspěchem žalovaného ve věci.

10 billU Ol/ÁULO

Proti tomuto rozsudku podal žalobce Včas odvolání. Uvedl v něm, že nesouhlasí s právním závěrem soudu prvního stupně, že sporná pohledávka ke dni doručení přihlášky byla pohledávkou promlčenou. Zdůraznil, že pokud by soud aplikoval § 408 odst.1 obch.zák., podle něhož je absolutní desetiletou promlčecí dobu třeba počítat od splatnosti původních faktur, tedy od 15.9.2004, pak neuběhla desetiletá promlčecí lhůta ke dni podání přihlášky sporné pohledávky, tedy ke dni 24.3.2009. Čtyřletá obecná promlčecí doba začala běžet až ode dne uznání závazku dlužníkem, a to ohledně každé plátky od data její splatnosti, takže žádná splátka není k datu přihlášky promlčena. Závazkový vztah, z něhož sporná pohledávka vznikla, je vztahem obchodněprávním, a platnost uznání závazku je třeba posuzovat podle § 323 obch.zák. Svým obsahem jde o platné uznání závazku, nebot má písemnou formu, a co do závazku jde o uznání určité, zvláště za situace, kdy žalobce a dlužník nebyli v jiném smluvním vztahu, než na základě objednávky ze dne 27.7.2004. Dohodu o uznání závazku dlužník podepsal a na dříve vystavené faktury částečně plnil, to znamená, že svůj závazek z tohoto smluvního vztahu uznal i tímto způsobem. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl.

Žalovaný vyvracel vývody odvolání a navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný z důvodů v něm uvedených.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř., doplnil dokazování čtením dále uvedených listin ve smyslu § 213 o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o promlčení sporné pohledávky na závěru, že dohoda ze dne 8.3.2005, uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným (dále též jen dohoda), je svým obsahem prostým uznáním závazku ve smyslu § 323 obch.zák., a je právním úkonem neplatným pro neurčitost svého obsahu podle § 37 odst.1 obč.zák.

Tento právní závěr soudu prvního stupně odvolací soud nesdílí, a na základě dále uvedených zjištění a úvah dovozuje, že dohoda je svým obsahem dohodou o narovnání (§ 585 obč.zák.) vzájemných práv a povinností účastníků smlouvy o dílo uzavřené na základě písemné objednávky dlužníka ze dne 27.7.2004, kterou žalobce bez výhrad přijal, a dílo podle ní dokončil, jak vyplývá z předávacího protokolu ze dne 8.4.2005, v němž si účastníci smlouvy o dílo (dlužník-objednatel a žalobce-zhotovitel) písemně potvrdili, že dne 8.4.2005 žalobce dlužníkovi předal celé dílo podle objednávky dlužníka, Včetně předmětu díla výslovně uvedeného oběma účastníky vdohodě ze dne 8.3.2005, který vdobě jejího uzavření dosud nebyl žalobcem proveden.

Žádný z účastníků řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužník a žalobce v době uzavření dohody byli ještě v jiném smluvním vztahu, z něhož by žalobci vznikla peněžitá pohledávka vůči dlužníkovi, takže pokud jde o výši dluhu dlužníka uvedeného v dohodě, by bylo možné usuzovat, že v této dlužné částce jsou zahrnuty i jiné pohledávky žalobce, než pohledávky z titulu dlužné ceny díla na základě objednávky dlužníka ze dne 27.7.2004.

Dohoda ze dne 8.3.2005 pak neobsahuje jen uznání závazku dlužníka z jediné smlouvy o dílo uzavřené mezi dlužníkem a žalobcem, nýbrž je v ní obsažena dohoda týkající se dosud nevypořádaných práv a povinností účastníků smlouvy o

10 billU Ol/ÁULO dílo podle objednávky ze dne 27.7.2004. Nelze totiž přehlédnout, že tato objednávka dlužníka neobsahuje dohodu o výši ceny díla a o její splatnosti, nýbrž se v ní uvádí pouze to, že cenu díla žalobce dlužníkovi účtuje podle položkových cen, které mají sjednané na provedení přeložení inženýrských sítí v II. etapě a pokud jde o předmět díla, v objednávce je specifikován jen velmi obecně jako přeložení inženýrských sítí zhotovených firmou Stavbyt a napojení kanalizačního řadu z I.etapy lokality do obecní kanalizace .

V dohodě pak uvedená částka 2,695.408,53 Kč nepředstavuje pouze cenu, kterou ke dni uzavření dohody dlužník žalobci dluží na základě jím předtím vystavených faktur, které dlužník hradil pouze částečně, ale je výsledkem dohody účastníků o aktuální výši dosud nezaplacené ceny díla, jež se sestává z toho, co dlužník dluží na části díla už provedeného a na části díla v podobě dodávky a montáže vodovodních šachet, které dosud nebyly žalobcem provedeny. Již z toho je zřejmé, že v dohodě je obsaženo zpřesnění (rozšíření) předmětu díla neuvedeného v objednávce ze dne 27.7.2004, dále v dohodě je poprvé smluvně upravena splatnost ceny díla uvedené v dohodě, a to podle splátkového kalendáře. Nelze přehlédnout, že v objednávce dlužníka není splatnost ceny díla zmíněna Vůbec, a podle § 548 odst.1 obch.zák. ve znění platném v době uzavření smlouvy o dílo, platí, že objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo z obchodního zákoníku nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

Jediné smluvní ujednání o splatnosti ceny díla je uvedené až v dohodě ze dne 8.3.2005, kde byla nejen stanovena přesná výše dosud nezaplacené ceny díla, ale i její splacení ve splátkách, přičemž první splátka se stala splatnou dne 30.3.2005.

Doručil-li žalobce přihlášku sporné pohledávky insolvenčnímu soudu dne 24.3.2009, pak k tomuto dni nejde o pohledávku promlčenou. Pokud by cena díla byla splatná až předáním díla, pak by se to stalo až ode dne 8.4.2005, kdy bylo dílo předáno podle protokolu z téhož dne.

Dohoda dále obsahuje ujednání smluvních stran o tom, že žalobce nebude po dlužníkovi požadovat žádný úrok z prodlení z dosud účtovaných cen díla podle vystavených faktur, dodrží-li dlužník dohodnutý splátkový kalendář, a dále je v této dohodě zahrnut i závazek dlužníka zaplatit žalobci škodu, která mu vznikla do výše penále vyměřeného žalobci finančním úřadem za pozdě zaplacenou daň z přidané hodnoty a daň z příjmů v roce 2004.

Jelikož splatnost ceny díla podle objednávky ze dne 27.7.2004 byla účastníky dohodnuta poprvé až v dohodě ze dne 8.3.2005, podle níž splatnost první splátky ceny díla nastala až dne 30.3.2005, a dílo bylo předáno dlužníkovi až dne 8.4.2005, nemůže jít ke dni doručení přihlášky pohledávky insolvenčnímu soudu, tedy ke dni 24.3.2009, o pohledávku promlčenou, jelikož jde o pohledávku z obchodněprávního vztahu a promlčecí doba je podle § 397 obch.zák. čtyřletá.

Z těchto všech důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a určil pravost pohledávky žalobce za dlužníkem ve výši v žalobním petitu uvedené, tedy ve výši 3,583.968,70 Kč, nebot v této výši byla sporná pohledávka žalobcem do insolvenčního řízení přihlášena a žalovaným co do pravosti na přezkumném jednání popřena v rozsahu uplatněném v doplnění přihlášky ze dne 11.2.2010 (§ 220 odst.1 písm.b/ o.s.ř.).

10 billU Ol/ÁULO

V souvislosti se změnou rozsudku soudu prvního stupně ve Věci samé rozhodl odvolací soud jednak nově o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně podle § 224 odst.2 o.s.ř. a jednak o náhradě nákladů odvolacího řízení, přičemž při svém rozhodnutí vycházel z § 202 odst.1 insolvenčního zákona, podle něhož ve sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí přihlášené pohledávky nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dospěje dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.

V Praze dne 16.ledna 2014

JUDr.Ing.Jaroslav Zelenka, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení. Hana Bulínová