15 Cmo 140/2010
15 Cmo 140/ 2010-35

Usnesení

Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátu složeném z předsedy JUDr.Františka Kučery a soudců IUDrlvy Novotné a JUDrJngJaroslava Zelenky, PhD. V právní věci žalobce: Mgr.Pavel Ubr, sídlem Revoluční 1, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Ondřeje Škapíka, zastoupený JUDrPřemyslem Krausem, advokátem, sídlem Revoluční 1, Praha 1, proti žalovanému: GE Money Auto, a.s., sídlem Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ 60112743, zastoupený JUDr.Miroslavem Nyplem, advokátem, sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, o určení neexistence vykonatelné pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze 51 CmI 5/2010-22 ze dne 14.května 2010, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 51 CmI 5/2010-22 ze dne 14.května 2010 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze jako soud prvního stupně ve výroku uvedeným rozsudkem pod bodem I.výroku zamítl návrh, aby soud určil, že popření vykonatelné pohledávky přihlášené žalovaným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka co do výše 803 .580,92 Kč je po právu, a pod bodem II.Výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Při svém rozhodování vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku přiznanou mu pravomocným a vykonatelným platebním rozkazem vydaným Okresním soudem Praha-západ dne 24.3.2003 č.j. Ro 196 / 2003-7 ve znění opravného usnesení ze dne 8.1.2009. Žalobce přihlásil pohledávku sestávající se z dlužné jistiny ve výši 71.062,-Kč, smluvní pokutu ve Výši 30 .000,-Kč, smluvní úroky z prodlení ve výši 803.580,92 a náklady soudního řízení ve Výši 23.850,-Kč. Právním důvodem přihlášených pohledávek je leasingová smlouva, kterou žalovaný uzavřel s dlužníkem dne 6.3 .1998. Žalobce při přezkumném jednání popřel pohledávku přihlášenou z titulu smluvních úroků z prodlení dohodnutých v leasingové smlouvě ve Výši 803.580,92 Kč s tvrzením, že v tomto rozsahu je leasingová smlouva absolutně neplatná, protože podléhá režimu občanského zákoníku. Dlužník v době jejího uzavření nebyl podnikatelem, takže jde o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem, která podléhá jako spotřebitelská smlouva režimu občanskému zákoníku, kde může věřitel žádat pouze zákonné úroky z prodlení ve Výši stanovené závazným právním předpisem.

Soud prvního stupně neshledal žalobu důvodnou proto, že proti platebnímu rozkazu, kterým byla popřená pohledávka přiznána, nepodal dlužník odpor, a platební rozkaz se stal pravomocným a vykonatelným. Jelikož vykonatelný platební rozkaz má účinky pravomocného rozsudku a dlužník v rámci sporného soudního řízení neuplatnil žádné skutečnosti ani nepodal do platebního rozkazu odpor, pak soud ztohoto rozhodnutí vychází, protože pokud žalobce namítá, že nemohl být přiznán smluvní úrok z prodlení, jde o jiné právní posouzení, které nemůže být důvodem popření.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání. Uvedl v něm, že žalobu podal podle § 199 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a poukázal na to, že podle odstavce 2 tohoto ustanovení lze jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Pokud tedy dlužník zůstal v nalézacím řízení zcela nečinný, a neuvedl v nalézacím řízení žádné skutečnosti, pak má insolvenční správce důvod k popření pohledávky z důvodů uvedených v žalobě. Důvodem popření pohledávky není jiné právní posouzení věci, protože žalobcem uplatněný důvod k popření pohledávky nebyl vůbec předmětem právního posouzení soudu v předchozím nalézacím řízení, které skončilo vydáním platebního rozkazu, jež neobsahuje žádné zdůvodnění.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jemu předcházející postupem podle § 214 odst.2 písm.d) o.s.ř., a dospěl kzávěru, že zatím nejsou dány podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu tohoto rozhodnutí.

Odvolací soud nesouhlasí s právním názorem soudu prvního stupně, že v daném případě je třeba bez dalšího vycházet z pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu, kterým byla popřená pohledávka žalovanému přiznána, nebot' důvodem popření správcem bylo jiné právní posouzení věci.

Podle § 199 odst.2 IZ platí, že lze jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Insolvenční zákon umožňuje popírat pohledávky vykonatelné v těch případech, kdy dlužník sám svou nečinností, at' již úmyslnou či z nedbalosti, založil nárok věřitele za účelem jeho zvýhodnění oproti ostatním věřitelům. Dlužník zůstal v soudním řízení, v němž byla uplatněna spomá pohledávka, zcela nečinný, neplatnost žádného ujednání leasingové smlouvy pro rozpor se zákonem neuplatnil a nevyužil svého zákonného práva podat proti platebnímu rozkazu odpor. Žalobce (insolvenční správce) nebyl účastníkem onoho soudního řízení, jež skončilo před zahájením insolvenčního řízení, a před vydáním usnesení, kterým soud zjistil úpadek dlužníka, a žalobce ustanovil insolvenčním správcem, již marně uplynula lhůta k podání odporu proti vydaném platebnímu rozkazu (do 15-ti dnů od jeho doručení).

Za této situace mohl insolvenční správce podle § 199 odst.1 IZ podat žalobu na popření vykonatelné pohledávky. Vžalobě uplatnil podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení skutečnost, kterou dlužník neuplatnil v soudním řízení, ač tak učinit mohl, tedy se nedomáhá jiného právního posouzení věci, protože nalézací soud otázku platnosti ujednání o smluvních úrocích z prodlení v leasingové smlouvě nezkoumal.

Jelikož soud prvního stupně v důsledku svého nesprávného právního závěru o nedůvodnosti žaloby se věcně nezabýval námitkami a tvrzeními žalobce, které byly důvodem popření sporné pohledávky, nelze se jimi nově zabývat až ve stadiu odvolacího řízení, a proto napadený rozsudek podal § 219a odst.1 písm.b) o.s.ř. zrušil pro nedostatek důvodů a věc vrátil soudu prvního stupně podle § 221 odst.1 písma) o.s.ř. k dalšímu řízení, v němž tento soud bude vázán právním závěrem odvolacího soudu vyjádřeným vtomto usnesení a skutkově a právně se vypořádá se všemi skutečnostmi tvrzenými žalobcem i s důkazy, které ke svým tvrzením žalobce přiložil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 17.prosince 2010 JUDr.František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová