159 ICm 647/2014
č.j. 159 ICm 647/2014-66

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: CDV-2, LTD., reg. č. 4434554, se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, Londýn EC4A 2BB, Velká Británie, zast. JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem Revoluční 15/763, Praha 1, proti žalovanému: Horizont ISPL v.o.s., IČO 285 99 373, se sídlem Bohumínská 788/61, Ostrava-Slezská Ostrava, insolvenční správce dlužníka Hany anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Lesem 2196/31, Praha 4-Komořany, zast. Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, advokátem se sídlem Občanská 16, Ostrava-Slezská Ostrava, o určení pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 10.180.394,52 Kč je po právu.

II. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 10.180.394,52 Kč je zajištěna zástavním právem 239 k nemovitostem, a to k budově, část obce Komořany, č.p. 2196, na pozemku parc. č. 417; pozemku parc. č. 417; pozemku parc. č. 418; nacházejících se v katastrálním území Komořany, obec Praha a zapsaným na LV č. u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 2. 2014 požadoval určení, že pohledávka pod pořadovým číslem P1 ve výši 10.180.394,52 Kč existuje a tato pohledávka je v části 10.180.394,52 Kč pohledávkou zajištěnou zástavním právem k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV č. 239, pro obec Praha, k.ú. Komořany, a to: pozemek parc. č. 417-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 221 m2, pozemek parc. č. 418-zahrada o výměře 634 m2 (způsob ochrany zemědělský půdní fond), budova č. p. 2196-způsob využití objektu k bydlení, stojící na pozemku parc. č. 417 (dále jen nemovistosti ) a že žalobce má právo na oddělené uspokojení ze zpeněžení těchto nemovitostí. Žalobce poukázal na rozsudek o zpeněžení zástavy ve vlastnictví dlužníka a nařízení exekuce prodejem nemovitosti, do níž včas podal přihlášku, proto pohledávka nemůže být promlčená.

Důvodem vzniku pohledávky žalobce je Smlouva o revolvingovém úvěru ve znění podmínek a dodatků, Smlouva o prodeji podniku a dílčí smlouva o postoupení pohledávek č. 581, Zástavní smlouva a pravomocná rozhodnutí dle čl. IV. insolvenčního návrhu. Dne 15. 9. 1998 uzavřel právní předchůdce žalobce INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKA, akciová společnost, IČO 453 16 619 (dále jako IPB ) jakožto věřitel na straně jedné a ZAREKA, spol. s r.o., IČO 604 87 704 (dále jako obligační dlužník ) jakožto obligační dlužník na straně druhé, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. 2004-98-006 ve znění Dodatku č. 200498006D01 ze dne 18. 3. 1999, Dodatku č. 200498006D02 ze dne 14. 10. 1999 a Dodatku č. 200498006D03 ze dne 3. 4. 2001 a Podmínek IPB pro úvěry podnikatelů ze dne 1. 12. 1998 (dále jako Smlouva o revolvingovém úvěru ). IPB poskytla dne 17. 9. 2000 obligačnímu dlužníkovi úvěr ve výši 3,000.000,00 Kč. Ke dni 3. 4. 2001 činila vyčerpaná a dosud nesplacená částka jistiny úvěru ve výši 2,750.000,00 Kč. Datum konečné splatnosti úvěru bylo dne 31. 7. 2001.

Žalovaný na přezkumném jednání konaném dne 7. 12. 2010 popřel pohledávku žalobce ve výši 10,180.394,52 Kč a vznesl námitku promlčení. Žalobce má dle přihlášky za dlužníkem pohledávku z titulu zajištění úvěrové pohledávky věřitele za obligačním dlužníkem zřízením zástavního práva na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka. Žalobce doložil poskytnutí úvěru obligačnímu dlužníku. Hana anonymizovano byla a je zástavním dlužníkem, jenž pouze zajišťuje poskytnutý úvěr prostřednictvím zřízení zástavního práva ve prospěch žalobce na svých nemovitostech.

K zajištění pohledávky vzniklé se Smlouvy o revolvingovém úvěru byla mezi dlužnicí Hanou anonymizovano jako zástavním dlužníkem a IPB jako zástavním věřitelem uzavřena dne 15. 9. 1998 Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem (cizím), na základě které bylo k úvěrové pohledávce IPB zřízeno zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka.

K případnému promlčení úvěrové pohledávky by došlo dne 31. 7. 2005. Žalobce však opakovaně přihlásil svoji pohledávku za obligačním dlužníkem zajištěnou zástavním právem ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem (cizím) ze dne 15. 9. 1998 zajišťujícím pohledávku do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. Marcelou Miklovou. Pohledávka byla uplatněna přihláškou do exekuce vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. 13 Nc 18785/2003 ze dne 26.3.2004 doručenou exekutorovi dne 31.3.2004 a doplněnou 27.8.2004, doručenou exekutorovi dne 30.8.2004, dne 9.5.2006 doručenou exekutorovi dne 12.5.2006 a soudu dne 15.5.2006 a dne 6.12.2006 doručenou exekutorovi dne 7.12.2006.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože žaloba je nedůvodná. Žalovaný žalobu neuznává ani z části, protože jeho pohledávka včetně zajištění je promlčená.

Žalovaný na přezkumném jednání konaném dne 7. 12. 2010 popřel pohledávku žalobce ve výši 10,180.394,52 Kč z důvodu, že jistina přihlášené pohledávky vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru a vzhledem k tomu, že dlužný úvěr nebyl zažalován, je promlčen. Promlčeno je-dle žalovaného-rovněž příslušenství, smluvní pokuta a zástavní právo.

Žalovaný vznesl námitku promlčení a vzhledem k tomu, že došlo k promlčení zajištěné pohledávky ze Smlouvy o revolvingovém úvěru, tak se nejedná o pohledávku zajištěnou. Úvěrová pohledávka byla splatná dne 31. 7. 2001 a k jejímu promlčení došlo dne 31. 7. 2005 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. Dle žalobce se jedná o pohledávku nevykonatelnou, protože rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 16 C 41/2006, kterým bylo rozhodnuto toliko o povinnosti zástavního dlužníka strpět prodej zástavy, ale nebylo rozhodnuto o povinnosti obligačního i zástavního dlužníka plnit, tedy nebyla žalobci pravomocně přiznána pohledávka vůči dlužníkovi paní Haně anonymizovano .

Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9.8.2011 na čl. 67 bylo žalobě insolvenčního správce vyhověno. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30.11.2012 čj. 103 VSPH 217/2011-99 k odvolání žalovaného věřitele byl rozsudek zdejšího soudu zrušen s tím, že nárok promlčen být nemůže, protože věřitel jej uplatnil včas. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14.5.2013 na čl.129 byla žaloba v intencích právního názoru odvolacího soudu zamítnuta. K odvolání žalobce-insolvenčního správce byl rozsudek usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4.10.2013 č.j. 102 VSPH 272/2013-153 zrušen a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení, přičemž byl vysloven závazný právní názor, že žalobce-insolvenční správce nebyl k podání žaloby oprávněn a insolvenční soud bude dále postupovat tak, že žalobu podanou jako neoprávněnou osobou odmítne. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9.2.2013 na čl. 159 byla žaloba odmítnuta.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 59 INS 6372/2010 bylo zjištěno, že:

-usnesením ze dne 7. 10. 2010, na čl. A-24 byl zjištěn úpadek a na majetek dlužníka Hany anonymizovano , nar. 26. 5. 1963, byl prohlášen konkurs, insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce; -žalobce jako věřitel č. 1 přihláškou pohledávky ze dne 3. 6. 2010, doručenou zdejšímu soudu dne 9. 6. 2010, přihlásil svoji pohledávku v celkové výši 14,849.605,75 Kč, sestávající z jistiny ve výši 2,750.00,00 Kč s přísl. 9,6% p.a. smluvních úroků od 18.9.2000 do 4.6.2010 v celkové výši 2,564.778,08 Kč a úroků z prodlení ve výši 20% p.a. od 1.8.2001 do 4.6.2010 ve výši 4,965.616,44 Kč; -žalobce svým podáním ze dne 2. 12. 2010, doručeným zdejšímu soudu dne 6. 12. 2010 vzal svoji pohledávku částečně zpět ve výši 4,659.725,74 Kč, -zdejší soud svým usnesením ze dne 13. 12. 2010, čj. MSPH 59 INS 6372/2010-P1-3 vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky žalobce ve výši 4,659.725,74 Kč, celková výše přihlášené pohledávky tak činí 10,189.880,02 Kč; -na listu seznamu přihlášky pohledávky žalobce popřel žalovaný jeho pohledávku ve výši 10,180.394,52 Kč, protože jistina byla přihlášena s tím, že důvodem vzniku je úvěrová smlouva. Dlužný úvěr nebyl zažalován, a je tedy promlčen včetně příslušenství a pokuty. Žalovaný dále popřel zajištění v celém rozsahu, jelikož zástavní právo je promlčeno. Žalovaný nepopřel náklady řízení o soudní prodej zástavy ve výši 9.438,50 Kč; -v protokolu o přezkumném jednání ze dne 7. 12. 2010, čl. B-7 žalovaný popřel pohledávku žalobce a to jistinu ve výši 2,750.000,00 Kč i příslušenství ve výši 7,439.880,02 Kč pro pravost, neboť jistina byla promlčena již 1. 6. 2005, proto nemohly být účtovány ani úroky, které jsou rovněž promlčené. Žalovaný uznal pouze náklady na vymáhání v řízení o prodeji zástavy ve výši 9.438,50 Kč; -usnesením zdejšího soudu ze dne 13.12.2010 čj. MSPH 59 INS 6372/2010-P1-3, které nabylo právní moci dne 4.1.2011, vzal soud na vědomí, že výše uplatněné pohledávky činí 10,189.880,02 Kč.

Z rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10. 2006 čj. 16 C 41/2006-26 bylo zjištěno, že byl ve věci žalobce a dlužnice Hany anonymizovano jako žalované nařízen prodej zastavených nemovitostí zapsaným v katastru nemovitostí na LV č. 239, pro obec Praha, k.ú. Komořany u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. 13 Nc 18785/2003 bylo zjištěno, že žalobce přihláškou ze dne 26.3.2004 doručenou exekutorovi dne

31.3.2004 a doplněnou podáním ze dne 27.8.2004, doručeným exekutorovi dne 30.8.2004, dne 9.5.2006 doručeným exekutorovi dne 12.5.2006 a soudu dne 15.5.2006 a dne 6.12.2006 doručeným exekutorovi dne 7.12.2006. exekučním návrhem z 21.11.2003 oprávněného I. Číly na čl. 1-2 bylo zahájeno exekuční řízení, usnesením ze dne 10.12.2003 na čl. 5 byla nařízena exekuce, do spisu soudu byly doručeny přihlášky oprávněného z 19.5.2004 na čl. 11, M.Štěpána z 6.3.2006 na čl. 13, žalobce z 9.5.2006 na čl. 25, FÚ Modřany z 29.8.2007 na čl. 103, PRE z 17.8.2007 na čl. 105, Město Nová Bystřice z 13.5.2005 na čl. 108, rozvrhovým usnesením z 15.1.2009 na čl. 139 byl proveden rozvrh, v němž není o žalobci žádná zmínka. Dražební vyhláškou z 31.5.2004 čj. 1716/04/EX 020/04, doručenou i právnímu zástupci žalobce, byli v bodě VII. věřitelé vyzvání ke sdělení, zda požadují úhradu dluhu v hotovosti.

Z přihlášky žalobce do exekučního řízení z 26.3.2004 doručené exekutorovi dne 31.3.2004 bylo zjištěno, že žalobce přihlásil pohledávku ve výši 5,660.807,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20% p.a. z této částky od 28.2.2004 do zaplacení z titulu zástavního práva. Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru č. 2004-98-006 uzavřené dne 15.9.1998 mezi společností ZAREKA spol. s r.o. a právním předchůdcem žalobce IPB a.s. Pohledávka byla zajištěna smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka a jeho manžela zapsaných na LV č.239 kat.úz. Komořany, obec Praha u KÚ pro hl.m.Prahu, Katastrální pracoviště Praha-město. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávky č. 581 ze dne 27.2.2004 byla pohledávka postoupena žalobci. Přihláška byla dne 27.8.2004 z důvodu právní jistoty zopakována a dne 9.5.2006 doplněna o pohledávku vyplývající ze zajišťovací směnky za revolvingový úvěr ve výši 3,000.000,00 Kč s 6% úrokem od 11.10.2000, směnečnou odměnu ve výši 10.000,00 Kč a náklady řízení ve výši 120.400,00 Kč přiznanou směnečným platebním rozkazem ze dne 22.7.2003 čj. 23 Sm 146/2003-9, který nabyl právní moci dne 3.9.2003, o pohledávku vyplývající ze zajišťovací směnky za revolvingový úvěr ve výši 500.000,00 Kč s 6% úrokem od 16.6.2000, směnečnou odměnu ve výši 1.666,00 Kč a náklady řízení ve výši 20.070,00 Kč přiznanou směnečným platebním rozkazem ze dne 1.9.2003 čj. 30 Sm 146/2003-10, který nabyl právní moci dne 25.9.2003. Žalobce a ČSOB a.s. dne 20.4.2006 sepsali společné prohlášení s ověřenými podpisy k prokázání aktivní legitimace žalobce. Přihlášku doplnil žalobce ještě dne 6.12.2006 o listiny a přirostlé úroky do 27.2.2004 tj. částky 1,112.438,89 na smluvních úrocích a 1,779.468,15 na úroku z prodlení, a se smluvním úrokem ve výši 12,95% p.a. z částky 2,750.000,00 Kč od 28.2.2004 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 20% p.a. z částky 5,660.807,07 Kč od 28.2.204 do zaplacení.Soudní exekutor dne 30.5.2014 sdělil soudu, že usnesením ze dne 4.9.2014 čj. 174 Ex 168/12-42 zastavil exekuci vůči Haně anonymizovano na základě návrhu oprávněného Ivana Číly.

V rozhodnutích Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 2185/2009; sp. zn. 21 Cdo 2016/2005; sp. zn. 21 Cdo 1918/2005; sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 je opakovaně vysloven právní názor, že zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka ani v případě, že zástavní dlužník není dlužníkem zajištěné pohledávky. Promlčení zástavního práva se podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.2.2007 č.j. 21 Cdo 681, 682/2006, který byl uveřejněn pod č. 104 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu. Obchodním zákoníkem se řídí pouze promlčení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru nebo jiného obchodního závazkového vztahu.

Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy) [§ 101 občanského zákoníku]. Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst.1 věta první občanského zákoníku); v případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo, byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty (§ 110 odst.1 věta druhá občanského zákoníku).

Není-li stanoveno jinak, činí promlčecí doba u pohledávky ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu čtyři roky (§ 397 obchodního zákoníku) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu (§ 391 odst.1 obchodního zákoníku). Byla-li pohledávka pravomocně přiznána v soudním nebo rozhodčím řízení, promlčuje se ve smyslu ustanovení § 408 odst.1 obchodního zákoníku za deset let ode dne, kdy promlčecí doba začala poprvé běžet (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2003 sp. zn. 20 Cdo 1595/2002, které bylo uveřejněno pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006).

Protože se podle ustanovení § 100 odst.2 věty třetí občanského zákoníku zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva toliko marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, neboť je třeba, aby marně uplynula také promlčecí doba zajištěné pohledávky; nedošlo-li k promlčení zajištěné pohledávky, nemůže být promlčeno ani zástavní právo. Z akcesorické povahy zástavního práva, vyjádřené mimo jiné v ustanovení § 100 odst.2 větě třetí občanského zákoníku, vyplývá zejména to, že promlčení zajištěné pohledávky může nastat, i když se dosud zástavní právo nepromlčelo, že však zástavní právo se nemůže promlčet dříve, dokud marně neuplyne promlčecí doba u zajištěné pohledávky. Není přitom významné, zda se promlčení zajištěné pohledávky řídí obecnou promlčecí dobou nebo zda nastala taková právní skutečnost, která měla za následek její \ prodloužení\ ; z pohledu ustanovení § 100 odst.2 věty třetí občanského zákoníku je rozhodné pouze to, kdy se-podle příslušné hmotněprávní úpravy-promlčuje věřitelova pohledávka za (osobním) dlužníkem, zajištěná zástavním právem, i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky. Pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu, která byla (zástavnímu) věřiteli přiznána proti (osobnímu) dlužníku pravomocným soudním rozhodnutím, se promlčuje-jak uvedeno již výše-za deset let ode dne, kdy promlčecí doba začala poprvé běžet, tj. ode dne, kdy pohledávka mohla být uplatněna u soudu, nestanoví-li zákon jinak. I když takové soudní rozhodnutí není (a nemůže být) závazné také proti zástavnímu dlužníku (a to již z důvodu, že nemohl být účastníkem soudního řízení, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno), je tu rozhodující, že představuje skutečnost, která má za následek \ prodloužení\ promlčecí doby zajištěné pohledávky, a že z důvodu vyjádřeného v ustanovení § 100 odst.2 větě třetí občanského zákoníku tím (následkem \ prodloužení\ promlčecí doby k uplatnění pohledávky proti dlužníku) došlo ze zákona k \ prodloužení\ promlčecí doby zástavního práva. Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že zástavní právo se ve smyslu ustanovení § 100 odst.2 věty třetí občanského zákoníku nepromlčuje dříve, než zajištěná pohledávka, nejen tehdy, dal-li dlužník zajištěné pohledávky do zástavy svůj majetek, ale i v případě, že zástavní dlužník není dlužníkem zajištěné pohledávky.

V usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 46/2009 je uveden názor, že dovolací soud má za to, že přihlášení nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkonu rozhodnutí prodejem takové nemovitosti má ohledně povinného dlužníka účinky předjímané pro pohledávku vzešlou z obchodních závazkových vztahů ustanovením § 402 obch. zák. Z pohledu dikce označeného ustanovení je taková přihláška právním úkonem uplatněným v již zahájeném vykonávacím řízení za účelem uspokojení věřitelova práva (uspokojení pohledávky). Opačný úsudek odvolacího soudu by ve svém důsledku vedl k absurdnímu závěru, že přihlášená nevykonatelná pohledávka se může promlčet v průběhu vykonávacího řízení, v němž má být uspokojena, a že věřitel, který chce takovému následku zabránit, se bude muset domáhat uspokojení pohledávky žalobou v nalézacím řízení, ačkoli specifická vlastnost pohledávky (její zajištěnost zástavním právem) mu umožňuje podílet se na rozvrhu výtěžku zpeněžení nemovitosti ve vykonávacím řízení i bez exekučního titulu.

V usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka Olomouc sp.zn. 12 Co 446/2011se uvádí, že žalobce nepřípadně a nesprávně zaměňuje tituly, tedy důvod soudního uplatnění svého nároku, založeného smlouvou o půjčce a nároku vyplývajícího ze smlouvy o zřízení zástavního práva, jakožto zajišťovacího institutu k této smlouvě. Pokud v dané, posuzované věci žaluje ze smlouvy o půjčce, je zcela jednoznačné, že z tohoto titulu jde o první uplatnění předmětného nároku před soudem, takže obrana stran postupu podle § 336f o. s. ř. v exekučním řízení s jiným okruhem účastníků uplatněná z jiného titulu nemůže mít na stavění promlčecí doby v dané věci žádný vliv a dopad, neboť jde pouze o uplatnění jiného práva, odlišného právního instrumentu, než které je předmětem daného sporu. Ve zbytku lze akceptovat stanovisko žalobce, že stavění promlčecí lhůty dochází jak podáním návrhu v příslušném nalézacím

řízení, tak v adhezním řízení, takto součástí trestního řízení, co do svého charakteru a podstaty řízením o právech občanskoprávního charakteru, v exekučním řízení, a to jak podle § 261 a násl. o. s. ř., tak podle zákona č. 120/2001 Sb. (k tomu viz. příkladmo usnesení NS ČR z 23. 8. 2011, sp. zn. 20Cdo 4914/2010) a v konkursním a vyrovnávacím řízení (k tomu viz. usnesení NS ČR pod sp. zn. 20Cdo 5139/2008). Nesprávnost obrany žalobce plyne i z dalšího požadavku zákona, jímž je nejen řádné uplatnění majetkového práva před soudem či u jiného příslušného orgánu, totiž že věřitel v zahájeném řízení řádně pokračuje. Především žalobce žádné takto vymezené řízení nezahájil a pouhé uplatnění jeho věcného práva v exekučním řízení jiných účastníků není způsobilé hypotézu § 112 o. z. v této části naplnit .

Dle § 170 odst. 2 občanského zákoníku promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Podle ust. § 100 odst. 2 se zástavní práva nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka. Dle § 397 obchodního zákoníku činí u smlouvy o úvěru promlčecí doba čtyři roky. Bez ohledu na jiná ustanovení obchodního zákoníku skončí promlčecí doba dle ust. § 408 odst. 1 Obch. zák. nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

Podle ust. § 52 odst. 1,2, zák.č. 120/2001 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a exekutor je oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

Podle ust. § 336b odst. 2 písm. j) o.s.ř. dražební vyhl. obsahuje výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty ( § 336f ), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání , může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít ( § 336g),

S poukazem na citovaná ustanovení soud a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR-s ohledem na právní názor odvolacího soudu ve věci sp.zn. 59 ICm 35/2011-dospěl k závěru, že pohledávka žalobce, kterou má za dlužníkem z titulu zajištění úvěrové pohledávky svého právního předchůdce za obligačním dlužníkem, není promlčena. Dlužník Hana anonymizovano sice není obligačním dlužníkem z úvěrové smlouvy, ale poskytla původnímu věřiteli zajištění jeho úvěrové pohledávky. Protože dle ust. § 52 odst. 2 ex.ř. úkony exekutora se považují za úkony soudu, stačilo, aby žalobce uplatnil pohledávku u exekutora, přestože ust. § 337c odst. 5 písm. c) o.s.ř. výslovně hovoří o uplatnění pohledávky u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil svou postoupenou obligační úvěrovou pohledávku přihlášením do exekučního řízení proti Haně anonymizovano a Jiřímu anonymizovano , tj. vůči dlužníkovi zástavnímu, přihláškou doručenou exekutorovi dne 31.3.2004 tedy do 31.7.2004, jeho pohledávka se nepromlčela, existuje ve výši 10,180.880,02 Kč jako pohledávka zajištěná. Soud se přiklonil i k názoru nejvyššího soudu vyjádřeného v řadě rozhodnutí oproti ojedinělému rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci, byť by bylo nejnovější , které se významně odchyluje od ustálené judikatury nejvyššího soudu, aniž by zdůvodnilo, proč tak činí. Bylo tedy rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 163 a 202 odst. 1 IZ, neboť žalobce měl sice ve věci plný úspěch a náklady řízení mu vznikly za právní zastoupení v řízení před soudem, ale proti správci v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 29. září 2014

JUDr. Zuzana S v o b o d o v á,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šenfeldová