159 ICm 2224/2015
Č.j.159 ICm 2224/2015-168 (MSPH 59 INS 7391/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Zuzanou Svobodovou jako samosoudcem v právní věci žalobce: Markot Limited, IČO 000 400 425, se sídlem Belmont Chambers, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, doručovací adresa: Ing. František Koch, Rašínovo nábr. 389/46, Praha 2, proti žalovanému: Ing. Lee Louda, se sídlem Vodičkova 41, Praha 1, insolvenční správce dlužníka: Přemysl anonymizovano , anonymizovano , bytem Modletická 1, Praha 4, pr. zast. JUDr. Miroslavem Houškou, advokátem, se sídlem V Jámě 1, Praha 1, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba, že dílčí pohledávka č. 1 žalobce za dlužníkem ve výši 7,482.103,50 Kč je po právu, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 41.382,00 Kč, na účet advokátní kanceláře JUDr. Miroslava Houšky do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Včasně podanou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 5.6.2015, se žalobce domáhal určení, že část jeho dílčí pohledávky č. 1 ve výši 7.482.103,50 Kč přihlášené přihláškou č. 28 je po právu. Žalobu odůvodnil tím, že jako kupující uzavřel s dlužníkem jako prodávajícím dne 13.12.2007 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům na Kapverdských ostrovech za kupní cenu ve výši 180.000,00 , s tím že vlastnické právo k pozemkům přejde na žalobce zápisem do isir.justi ce.cz (MSPH 59 INS7391/2014 veřejného registru nemovitostí. Dlužník ve smlouvě prohlásil, že je vlastníkem předmětných pozemků. Žalobce kupní cenu ve výši 180.000,00 uhradil před podpisem kupní smlouvy bankovním převodem dne 13.12.2007, což žalobce i dlužník potvrdili podpisem kupní smlouvy. Platby byly realizovány dle platebních dispozic dlužníka prostřednictvím Raiffeisenbank, a.s., částka ve výši 100.000,00 byla poukázána na účet J. B. de Carvalha, částka ve výši 40.000,00 ve prospěch účtu D. Pereira, částka ve výši 40.000,00 ve prospěch účtu P. Majera. Po provedení plateb byla v prostorách banky uzavřena kupní smlouva za přítomnosti zaměstnanců banky M. Kratochvílové a R. Kastena. Přestože žalobce dlužníka vyzýval k prokázání převodu vlastnického práva na žalobce, pozemky na něj převedeny nebyly. Kontaktoval proto M. V. de Carvalha, od něhož měl dlužník pozemky nabýt na základě kupní smlouvy z 23.11.2007, jenž mu však sdělil, že k zápisu vlastnického práva ve prospěch dlužníka nedošlo a že vzhledem ke sporu s dlužníkem mu ani nemá v úmyslu poskytnout součinnost pro dokončení převodu vlastnického práva. Žalobce dne 6.12.2010 od kupní smlouvy uzavřené dne 13.12.2007 mezi ním a dlužníkem odstoupil a vyzval dlužníka k vrácení kupní ceny ve výši 180.000,00 , ale k vrácení kupní ceny dosud nedošlo. Žalobce svou pohledávku vymáhal u Obvodního soudu pro Prahu 4 v dosud neskončeném řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 307/2010, v jehož průběhu však byly vyvráceny námitky žalovaného o neplatnosti kupní smlouvy z 13.12.2007.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že v r. 2007 dlužník zprostředkovával pro Ing. F. Kocha jako fyzickou osobu prodej pozemku o výměře cca 2 mil. m2 na Kapverdských ostrovech s tím, že jeho naturální provizí měla být část tohoto pozemku. Vlastníkem pozemku byl M.V. de Carvalho. Kupní cena činila 2,000.000,00 , měl ji hradit Ing. Koch, neboť dlužník nebyl faktický kupující. Vlastníkem pozemku byla požadována záloha na kupní cenu ve výši 180.000,00 . Strany se dohodly, že pozemek o výměře 2 mil. m2 bude převeden do vlastnictví dlužníka poté, co Ing. Koch zaplatí celou kupní cenu. Následně měl dlužník převést vlastnictví k části pozemku o výměře 1,85 mil. m2 ve prospěch Ing. Kocha a ponechat si část pozemku o výměře 150 tis. m2 jako provizi. Mezi vlastníkem pozemku M. V. de Carvalho a dlužníkem byla sepsána kupní smlouva 23.11.2007 dle kapverdského práva. Ing. Koch byl jednáním přítomen, následně zaplatil zálohu kupní ceny ve výši 180.000,00 , z toho 100.000,00 na účet p. de Carvalha a po 40.000,00 na účty dvou poradců vlastníka pozemku. Kupní cena měla být doplacena do 28.2.2008, avšak Ing. Koch doplatek neprovedl. Prodávající vlastník proto od kupní smlouvy odstoupil, v důsledku čehož dlužník vlastnictví k předmětnému pozemku nenabyl a současně došlo k propadnutí zaplacené zálohy na kupní cenu. Ing. Kochovi byly důsledky jeho jednání známy, neboť jednáním o koupi pozemku dlužníkem od M. V. de Carvalho byl přítomen. O závazku dlužníka převést na Ing. Kocha vlastnické právo k části předmětného pozemku o výměře 1,85 mil m2 měla být uzavřena smlouva za podmínky, že Ing. Koch doplatí kupní cenu. Návrh smlouvy byl připraven, nebyla však vyplněna specifikace pozemku. K uzavření smlouvy vzhledem k nesplnění závazku Ing. Kocha nedošlo. Kupní smlouva z 13.12.2007, o kterou žalobce opírá svůj nárok, vykazuje vady. Dlužník tvrdí, že kupní smlouvu z 13.12.2007 nikdy nepodepsal, podpis není pravý. Dále je vadná identifikace kupujícího, protože jako kupující je uveden jak Ing. Koch, tak i žalobce, a identifikace předmětu smlouvy, neboť je odkazováno na kupní smlouvu mezi vlastníkem pozemku a dlužníkem z 23.11.2007, výpis z KN Kapverdských ostrovů a list vlastnictví. Žalovaný má za to, že kupní smlouva z 13.12.2007 nebyla sepsána za účelem převodu vlastnického práva k pozemku, ale pravděpodobně jen za (MSPH 59 INS7391/2014 účelem vymáhání domnělé pohledávky za dlužníkem. Nasvědčuje tomu i způsob vymáhání pohledávky žalobce, kdy se nejprve snažil pohledávku vymoci v exekučním řízení na základě rozhodčího nálezu rozhodce, aniž byla mezi stranami sjednána rozhodčí doložka. Žalovaný zdůraznil, že ani nárok z bezdůvodného obohacení není možné žalobci přiznat, neboť dlužník se vůbec bezdůvodně neobohatil, když sporná částka mu nikdy nebyla poskytnuta, ani neměl z plateb provedených žalobcem žádný prospěch, ale byla zaplacena přímo vlastníku pozemku na Kapverdských ostrovech.

Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27.9.2016 na čl. 104 soud žalobu zamítl, ale k odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27.2.2017 čj. 104 VSPH 62/2017-133 tento rozsudek zrušil s tím, že je třeba osvětlit okolnosti převedení prostředků na účty třetích osob zejména výslechem dlužníka a jednatele žalobce.

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. MSPH 59 INS 7391/2014 bylo zjištěno, že: -usnesením ze dne 2.1.2015 na č.l. A-45 byl zjištěn úpadek dlužníka, prohlášen konkurs na jeho majetek a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný; -přihláškou pohledávky č. 28 věřitele č. 27, doručenou zdejšímu soudu dne 4.3.2015, přihlásil žalobce dílčí pohledávkou č. 1 částku ve výši 7,948.663,50 Kč na základě vrácení kupní ceny v důsledku odstoupení od kupní smlouvy, tvořenou jistinou ve výši 4,753.800,00 Kč a příslušenstvím ve výši 3,194.863,50 Kč; -pohledávka byla při přezkumném jednání dne 12.5.2015 insolvenčním správcem zcela popřena, neboť věřitel nedoložil právní důvod vzniku pohledávek, což bylo zjištěno z protokolu o konání přezkumného jednání ze dne 12.5.2015 na č.l. B-13 a z upraveného listu věřitele č. 27 ze seznamu pohledávek na č.l. B-17.

Z kupní smlouvy z 13.12.2007, založené účastníky, bylo zjištěno, že dlužník prodal pozemky, specifikované v čl. I této kupní smlouvy I a avizované příloze č. 4 smlouvy ze dne 23.11.2007, žalobci za 180.000,00 s tím, že v článku III. smlouvy je uvedeno, že žalobce zaplatil kupní cenu 180.000,00 před podpisem smlouvy bankovním převodem na prodávajícím určený bankovní účet, který koresponduje s účtem p. M. V. de Carvalho. V článku V. smlouvy je uvedeno, že kupující nabude vlastnictví k prodávaným nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí u katastrálního úřadu v Sao Domingo, ostrov Santiago, republika Cabo Verde.

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 20 C 307/2010 bylo zjištěno: -z kupní smlouvy z 23.11.2007, že dlužník měl na jejím základě nabýt od M. V. de Carvalho vlastnické právo k nemovitostem specifikovaným ve smlouvě po zaplacení kupní ceny ve výši 4,410.600,00 Eskudů, což odpovídá 40.000,00 . Prodávající M. V. de Carvalho si vyjednal, že nemovitosti zůstanou v jeho vlastnictví do úplného zaplacení sjednané prodejní ceny. Dle pátého bodu příslušným uvolňujícím dokumentem bude potvrzení o provedení platby vydané a podepsané prodávajícím, které vydá, jakmile obdrží doklad o vkladu z banky kupujícího a z banky prodávajícího a ve kterém potvrdí, že obdržel zaplacenou celou smluvní cenu; -z potvrzení Raiffeisenbank, a.s. z 11.6.2009, že 13.12.2007 byla provedena platba z účtu žalobce ve výši 100.000,00 ve prospěch bankovního účtu příjemce: Juao Baptista De Carvalho s uvedením zaplacení kupní ceny jako účelu platby, z účtu žalobce byla dále provedena platba ve výši 40.000,00 ve prospěch účtu Diase Pereira a 40.000,00 ve prospěch účtu Petera Majera; (MSPH 59 INS7391/2014 -z protokolu o jednání ze dne 23.2.2012, že svědkyně Martina Kratochvílová, osobní bankéřka žalobce, byla přítomna podpisu smlouvy na pobočce Raiffeisenbank, a.s. na Václavském náměstí a že následně obdržela dispozice k zahraničním platbám od dlužníka. Dále bylo z protokolu zjištěno, že svědek Roman Kasten byl rovněž přítomen podpisu smlouvy v bance na Václavském náměstí a že dispozice k platbě dával dlužník žalobci, který dal následně pokyny zaměstnankyni banky k provedení platebních příkazů; -ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví soud zjistil, že podpis dlužníka na kupní smlouvě z 13.12.2007 je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného; -z odstoupení od smlouvy z 6.12.2010, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy z 13.12.2007 z důvodu zatížení pozemků právní vadou, neboť dlužník nebyl v době uzavření kupní smlouvy jejich vlastníkem, ačkoliv o tom žalobce ve smlouvě ujistil a dlužník byl vyzván k vrácení zaplacené kupní ceny; -z odpovědi velvyslanectví ČR ze dne 4.7.2014 bylo zjištěno, že dle kapverdské legislativy (čl. 875 občanského zákoníku-zákon 68-A/97 z 30.9.1997-Código Civil) je kupní smlouva při prodeji nemovitostí platná pouze tehdy, je-li uzavřena prostřednictvím veřejného notářského zápisu, tzv. Escritura Pública. Následně je nabyvatel povinen zaplatit daň z převodu nemovitostí-Imposto Único sobre o Património (IUP)-a s potvrzeními od notáře a o zaplacení daně IUP provést registraci u rejstříku nemovitostí-Conservatória do Registo Predial. Teprve tímto krokem jsou splněny náležitosti převodu vlastnictví k nemovitosti. Z odpovědi ze dne 19.11.2014 bylo zjištěno, že zákon č. 18 z roku 1999 uvádí ve svém článku 14 odst. 4, že daň z převodu nemovitosti je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla uskutečněna transakce, pod sankcí zabránění nevstoupení v platnost notářského aktu či registrace. Ohledně lhůty pro provedení zápisu do rejstříku nemovitostí stanoví zákon č. 10 z roku 2010 ve svém článku 11 odst. 1, že o zápis musí být požádáno do tří měsíců od data, kdy byla událost uzavřena prostřednictvím veřejného notářského zápisu, a dále v článku 11 odst. 2, že v případě, že je po uzavření právního aktu nutné splnit daňovou povinnost dle fiskálních zákonů, je lhůta pro podání žádosti o zápis tři měsíce po vypršení lhůty pro splnění daňové povinnosti. Sankcí za porušení lhůty je dle článku 13 odst. 1 pokuta. -v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.4.2013 č.j. 14 Co 51/2013-204, kterým byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 z dne 13.9.2012 č. j. 20 C 207/2010-142, byl vysloven právní názor, že kupní smlouva ze dne 13.12.2007 je platná. -prohlášením konkursu na majetek dlužníka bylo řízení přerušeno.

Jednatel žalobce při výpovědi uvedl, že byl vypracován projekt, na němž měl spolupracovat žalobce se společností Chepos, v níž byl dlužník předsedou představenstva. Jednatel žalobce byl přítomen při podpisu kupní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem p. anonymizovano a původním majitelem p. Carvalho u notáře na Kaptverdských ostrovech. Dlužník měl do určité doby zaplatit kupní cenu 40.000,00 . Kupní smlouva mezi žalobcem a dlužníkem byla uzavřena v pobočce Raiffeisenbank a.s. v pobočce na Václavském náměstí, podpisy na smlouvě, kterou připravil dlužník, nebyly ověřeny, neboť dlužník tvrdil, že dle kaptverdského práva to není třeba, a hned byla zaplacena kupní cena ve výši 180.000,00 dle dispozic dlužníka, a to částka ve výši 100.000,00 EUR na účet p. Carvalho, částka ve výši 40.000,00 EUR byla zaslána na účet právního zástupce původního majitele pozemku p. Carvalho, a částka ve výši 40.000,00 EUR byla (MSPH 59 INS7391/2014 poukázána na účet zprostředkovatele jménem Meyer. Žalobce tak zaplatil za dlužníka kupní cenu dle smlouvy s původním majitelem p. Carvalho.V katastru nemovitostí Kaptverdských ostrovů je pořád uveden původní vlastník, doklad o tom má žalobce pouze v elektronické podobě. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a dlužníkem dne 13.12.2007 není sice úplná, ale je k ní připojena původní kupní smlouva, v níž jsou uvedena všechna potřebná data. Dlužník prohlásil, že je vlastníkem pozemků uvedených ve smlouvě a na jejím základě je možné provést vklad do katastru. Dlužník se jednak pokusil prodat pozemky i jiným osobám po té, co uzavřel smlouvu se žalobcem, jednak tvrdil, že podpis na smlouvě není jeho, což bylo vyvráceno znaleckým posudkem v řízení vedeným před Obvodním soudem pro Prahu 4. Když na žalobce nebyl převeden pozemek, odstoupil od kupní smlouvy.

Dlužník při své výpovědi uvedl, že jednal při koupi pozemku jako předseda představenstva společnosti Chepos s jednatelem žalobce Ing. Kochem a měl za to, že jednal pouze s ním, nikoliv se společností žalobce. Pro realizaci investičního záměru trvala lokální vláda na odprodeji pozemků o rozloze 2 milióny m2 při ceně 10 /m2, kupní cena tedy činila 2.000,000,00 . Vlastníkem pozemků neměla být společnost Chepos ale jiný investor, proto jej dlužník hledal a našel Ing. Kocha. Na Kaptverdských ostrovech to funguje jinak než v ČR. Dohoda o ceně pozemků byla jiná, než byla uvedena v písemné smlouvě, aby se nemusely platit tak velké daně, o čemž svědčí skutečnost, že nebyl proveden vklad do katastru. I tak byla cena snížena, neboť dle cenové mapy je hodnota za m2 4,5 až 5 . Záloha pak byla snížena na 180.000,00 , když záloha byla nejprve stanovena na 600.000,00 . Jednatel žalobce od počátku vše věděl, byl účasten několika jednání vč. uzavření původní kupní smlouvy v portugalštině na notářství na Kaptverdských ostrovech dne 23.11.2007 i jednání o prodloužení lhůty k zaplacení celé kupní ceny. Protože ji nedoplatil, původní vlastník rozhodl, že zaplacená záloha 180.000,00 propadá, čímž celá transakce skončila i pro Chepos. Dlužník jako fyzická osoba neměl zájem pozemky kupovat, ale vystupoval jako účastník smlouvy, protože prodávající, který nedůvěřoval jednateli žalobce, to požadoval, jako záruku.

Dle § 5 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen ZMPS) se věcná práva k nemovitostem i k věcem movitým řídí, pokud v zákoně nebo ve zvláštních přepisech není stanoveno jinak, právem místa, kde věc je. Dle § 9 odst. 1 si mohou účastníci smlouvy zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost.

Dle ust. § 597 odst. 2 ObčZ právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.

Dle ust. § 575 odst. 1 ObčZ stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

Dle ust. § 451 odst. 2 ObčZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo (MSPH 59 INS7391/2014 plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

S poukazem na citovaná ustanovení, judikaturu a výsledky doplněného dokazování dospěl soud opětovně k závěru shodnému se závěrem obsaženým v usnesení odvolacího (zdejšího) soudu ze dne 12.4.2013 č.j. 14 Co 51/2013-204, tedy že kupní smlouva mezi žalobcem a dlužníkem ze dne 13.12.2007 byla platně uzavřena dle § 588 ObčZ, přičemž volbu práva pro smluvní vztah stranám umožňuje § 9 ZMPS. Žalobce neodstoupil od kupní smlouvy platně, neboť při podpisu kupní smlouvy si byl vědom toho, že žalovaný není vlastníkem prodávaných nemovitostí, a tedy tvrzený důvod odstoupení nemůže obstát, protože neexistoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 1233/2011). Žalobce tuto vědomost o tom, že žalovaný předmětné pozemky v okamžiku uzavření kupní smlouvy nevlastnil, sám potvrdil ve všech svých vyjádřeních i v tomto řízení. Jednatel žalobce se osobně účastnil uzavření kupní smlouvy dlužníka s vlastníkem pozemku p. Carvalho a musel znát i další okolnosti a podmínky převodu nemovitostí na Kaptverdských ostrovech, které nebyly výslovně uvedeny v kupní smlouvě. Proto uzavřel další kupní smlouvu, jíž měl žalobce tyto pozemky nabýt, i když podmínky první smlouvy nebyly naplněny, a zaplatil kupní cenu, která 4x převyšovala kupní cenu, za niž měl pozemky nabýt dlužník. Tato skutečnost svědčí o tom, že ústní dohoda nepodchycená v žádné písemné smlouvě o skutečné ceně nemovitostí byla jiná. Žalobce tedy od počátku věděl o skutečné ceně a podpisem kupní smlouvy z 13.12.2007 a zaplacením zvýšené ceny tuto skutečnost akceptoval. Svědčí o tom jednak dopis vlastníka p. Carvalho ze dne 5.12.2008 (tedy rok po uzavření kupních smluv) dlužníkovi, v němž urguje doplacení kupní ceny, ačkoliv mu již celá ve smlouvě ze dne 23.11.2007 uvedená částka byla uhrazena žalobcem dne 13.12.2007, jednak fakt, že p. Carvalho nedal souhlas k převodu pozemků na dlužníka a posléze na žalobce. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce byl účasten širšího okruhu smluv, ujednání a ústních dohod, které nebyly zcela naplněny, proto k převodu pozemků na dlužníka a ani na žalobce nedošlo. Žalobce věděl, že má doplatit ústně domluvenou skutečnou cenu a znal zřejmě i to, že jím zaplacená záloha propadla. Soud nevzal v úvahu údajnou hodnotu pozemků dle výpovědi svědka Beneše před Obvodním soudem pro Prahu 4, neboť tento svědek byl jednak vůči dlužníkovi zaujatý pro nedoplacenou odměnu, jednak nebyl znalcem v oboru nemovitostí na Kaptverdských ostrovech. Kdyby cena pozemků byla skutečně tak nízká, nebyl by důvod, aby žalobce kupoval pozemky prostřednictvím dlužníka více než 4x dráže než je měl nabýt on sám. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku, protože žalobce nemá pohledávku za dlužníkem ale za vlastníkem pozemků p. Carvalho, jemuž za pozemky část ceny zaplatil.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 163 IZ ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení vznikly žalovanému celkem ve výši 41.382,00 Kč vč. DPH v sazbě 21 %, sestávají z částky požadované právním zástupcem žalovaného ve výši 27.500,00 Kč + 21 % DPH za 11 právních úkonů (převzetí a první porada, vyjádření ze dne 31.8.2015, jednání dne 26.10.2015, reakce na výzvu soudu ze dne 13.11.2015, jednání dne 15.2.2016, jednání dne 17.3.2016, jednání dne 6.6.2016, jednání dne 27.9.2016, vyjádření žalovaného ze dne 10.1.2017 k odvolání žalobce, jednání dne 8.8.2017) a 2.500,00 čK + 21 % DPH a z částky 3.300,00 Kč + 21 % za 11 režijní paušál a 300,00 Kč + 21 % DPH dle § 13 odst. (MSPH 59 INS7391/2014 3 advokátního tarifu. Žalobce doložil osvědčení o registraci k DPH. K tomu je třeba ještě připočíst úkon právní pomoci při zastupování na jednání dne 4.12.2017 ve výši 3.100,00 Kč + 1 režijní paušál a 300,00 Kč + 21 % DPH ve výši 714,00 Kč, celkem 4.114,00 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve 2 vyhotovení.

V Praze dne 4. prosince 2017

JUDr. Zuzana S v o b o d o v á,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šenfeldová