158 ICm 4467/2017
Jednací číslo: 158 ICm 4467/2017-26 KSPL 58INS 9805/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Milenou Hoškovou Sedlákovou v právní věci žalobce: ProCredia, a.s., IČO 02712482, se sídlem Boettingerova 2902/26, 301 00 Plzeň, zastoupen JUDr. Karlem Vodičkou LL.M., advokátem se sídlem Kyjevská 1228/77, 326 00 Plzeň, proti žalovanému: JK Insolv, v.o.s., IČO 04485645, se sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno, jako insolvenční správce úpadce: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Slavice 4, 349 01 Horní Kozolupy, o určení popřených nevykonatelných zajištěných pohledávek,

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 9.2.1 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006 ze dne 15. 8. 2014 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci úpadce Jaroslava Laciny, r. č. 661101/0538, bytem Horní Kozolupy, Slavice 4, PSČ 349 01, Okres Tachov, pod sp. zn. KSPL 58 INS 9805/2017 u Krajského soudu v Plzni ve výši 153.921,67 Kč označená č. 3, je po právu, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 9.2.3 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006 ze dne 15. 8. 2014 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci úpadce Jaroslava Laciny, r. č. 661101/0538, bytem Horní Kozolupy, Slavice 4, PSČ 349 01, Okres Tachov, pod sp. zn. KSPL 58 INS 9805/2017 u Krajského soudu v Plzni ve výši 30.000,-Kč označená č. 4, je po právu, se zamítá.

III. Určuje se, že pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 9.2.5 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006 ze dne 15. 8. 2014 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci úpadce Jaroslava Laciny, r. č. 661101/0538, bytem Horní Kozolupy, Slavice 4, PSČ 349 01, Okres Tachov, pod sp. zn. KSPL isir.justi ce.cz KSPL 58INS 9805/2017

58 INS 9805/2017 u Krajského soudu v Plzni ve výši 29.004,96 Kč označená č. 5, je po právu.

IV. Určuje se, že pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 9.2.6 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006 ze dne 15. 8. 2014 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci úpadce Jaroslava Laciny, r. č. 661101/0538, bytem Horní Kozolupy, Slavice 4, PSČ 349 01, Okres Tachov, pod sp. zn. KSPL 58 INS 9805/2017 u Krajského soudu v Plzni ve výši 10.000,-Kč označená č. 6, je po právu.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 10. 2017 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jeho přihlášené nevykonatelné zajištěné pohledávky pod číslem přihlášky P9.3, P9.4, P9.5 a P9.6 z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006 ze dne 15. 8. 2014 jsou po právu. Žalobce svoji žalobu odůvodnil tím, že mimo jiné i tyto pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení, které je vedeno vůči Jaroslavu Lacinovi, na anonymizovano , bytem Slavice 4, 349 01 Horní Kozolupy s tím, že k zahájení insolvenčního řízení došlo 11. 5. 2017, dne 1. 8. 2017 bylo vydáno usnesení, ve kterém byl konstatován úpadek jmenovaného, a zároveň tímto usnesením bylo povoleno oddlužení. V rámci stanovené lhůty pro přihlášení pohledávek věřitelů podal žalobce dne 31. 8. 2017 přihlášku svých pohledávek (celkem šest dílčích pohledávek) v celkové výši 626 808 Kč. Dne 2. 10. 2017 bylo žalobci doručeno vyrozumění žalovaného o popření nevykonatelných pohledávek ze dne 29. 9. 2017, v němž žalovaný žalobci oznámil, že popřel dílčí pohledávku č. 3, která činila 153 921,67 Kč, dále došlo k popření dílčí pohledávky č. 4 v celé jistině 30 000 Kč, dílčí pohledávky č. 5, která činila 29 004,96 Kč a dílčí pohledávky č. 6 v částce 10 000 Kč. Všechny tyto pohledávky jsou představovány smluvními pokutami, které byl úpadce povinen hradit z titulu nedodržení svých povinností plynoucích mu z úvěrové smlouvy, kterou úpadce uzavřel se žalobcem dne 15. 8. 2014, číslo úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1412110006. Žalovaný jakožto ustanovený insolvenční správce má za to, že smluvní pokuty byly sjednány neplatně, a to s ohledem na další okolnosti úvěru, kdy dlužníku byl poskytnut úvěr v celkové výši 300 000 Kč a jeho dobytnost byla zajištěna zástavním právem k nemovitosti dlužníka, vedle toho však byl sjednán i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení, dále byla sjednána celá řada smluvních pokut, v případě nesplácení byl úpadce povinen uhradit i zvýšenou sazbu odměny za úrok, dlužník dále hradil nad rámec úroku jednorázovou odměnu za poskytnutí úvěru a to v částce 20 000 Kč. Insolvenční správce, který ve výrocích uvedené pohledávky žalobce ze shodných důvodů popíral má za to, že tyto podmínky úvěru byly pro dlužníka již nevýhodné od samého počátku, sankce byly nepřiměřené a takto vysoké zajištění úvěru bylo sjednáno neplatně v rozporu s ustanovením § 433 občanského zákoníku. Má za to, že při takové výši zajištění úvěru byla zřejmá nerovnováha v právech a povinnostech stran. Insolvenční správce ve svém vyrozumění o popření pohledávky poukázal na to, že z ustanovení § 1800 odst. 2 občanského zákoníku plyne, že pokud je doložka smlouvy pro slabší stranu zvláště nevýhodná, je neplatná. Insolvenční správce má za to, že plnění smluvních povinností dlužníka bylo již dostatečně zajištěno jednak úhradou jednorázového poplatku ve výši 20 000 Kč, dále úrokovou sazbou ve výši 30 % ročně a i smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně a taktéž ještě zajištěním úvěru nemovitým majetkem dlužníka. KSPL 58INS 9805/2017

Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil skutečnosti uváděné v žalobě s tím, že opětovně poukázal na kumulaci smluvních pokut a uvedl, že na popěrném úkonu i nadále setrvává s tím, že odůvodnění tohoto vyjádření se shoduje s důvody popěrného úkonu, o kterých insolvenční správce vyrozuměl žalobce a které žalobce přejal do skutkových tvrzení v žalobě. Poukázal nad to na skutečnost, že v nyní koncipovaném občanském zákoníku není smluvní pokuta považována již za zajišťovací prostředek, má však i nadále plnit funkci motivační a vést dlužníka k tomu, aby řádně hradil své závazky, dále má stále plnit funkci kompenzační ve smylu paušalizovaného nároku na náhradu škody a i nadále funkci sankční. Insolvenční správce má však za to, že veškeré tyto funkce byly již dostatečně zohledněny jednak v navýšené smluvní odměně za poskytnutý úvěr pro případ nesplácení, jednak ve sjednaném úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně a i zástavním právem. Poukázal na to, že dlužník se již při uzavírání této smlouvy nacházel ve zvlášť nevýhodném postavení, neboť potřeboval finanční prostředky k úhradě pohledávky vůči společnosti SMART HYPO s.r.o., jejíž pohledávka byla rovněž zajištěna zástavním právem k nemovitosti dlužníka. Zároveň má insolvenční správce za to, že i sepsání notářského zápisu, jehož obsahem bylo svolení k přímé vykonatelnosti, mohlo ukazovat na to, že žalobce již dopředu počítal s tím, že úvěr nebude řádně hrazen a tento nástroj lze považovat za znevýhodňující spotřebitele, neboť značně limituje jeho možnost domáhat se ochrany svých práv soudní cestou. Oproti žalobci žalovaný vyjádřil názor, že v daném případě lze poukázat na ustanovení § 1800 odst. 2 občanského zákoníku, i když žalobce se domnívá, že lze pouze odkázat na speciální ustanovení § 2051 občanského zákoníku, má za to, že smluvní pokuta nebyla nepřiměřená pouze pro svoji výši, nýbrž v daném případě lze hovořit o tom, že smluvní pokuta byla neplatná z jiného důvodu, když v daném případě samostatně posuzované smluvní pokuty by zřejmě obstály, ale ve výši jejich souhrnu a vzájemnosti je možné je nepovažovat za neplatné právě z těchto důvodů a nemělo by dojít pouze k jejich moderaci, nýbrž k zamítnutí žaloby jako celku.

Jak žalobce, tak žalovaný souhlasili s postupem dle § 115a o.s.ř., tj. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

Z předložených listinných důkazů, ze skutkových tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav: vyhláškou Krajského soudu v Plzni KSPL 58 INS 9805/2017-A-2 ze dne 11. 5. 2017 bylo oznámeno, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Jaroslava Laciny, na anonymizovano , IČO 02653354, a výrokem III. byli věřitelé dlužníka vyzváni, aby podali u insolvenčního soudu přihlášku své pohledávky. Usnesením Krajského soudu v Plzni KSPL 58 INS 9805/2017-A-8 ze dne 1. srpna 2017 byl výrokem I. zjištěn úpadek dlužníka a výrokem II. povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením. Zároveň v tomto usnesení v dalších výrocích byli mimo jiné věřitelé vyzváni, aby, pokud tak neučinili, ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení přihlásili svoje pohledávky do insovenčního řízení, zároveň byl ustanoven insolvenční správce (obsah insolvenčního spisu). V takto stanovené lhůtě přihlásil žalobce svoje pohledávky do insolvenčního řízení, a to podáním ze dne 31. 8. 2017 v celkové výši 626 808 Kč, když všechny tyto pohledávky byly přihlášeny jako nevykonatelné, zajištěné. Celková pohledávka se skládala ze 6 dílčích pohledávek, přičemž žalobce byl ustanoveným insolvenčním správcem dopisem ze dne 29. 9. 2017, který byl právnímu zástupci žalobce doručen dne 2. 10. 2017, vyrozuměn o tom, že jeho dílčí pohledávky označené jako přihlášky P9.3, P9.4, P9.5 a P9.6 v uvedených částkách byly v celém rozsahu ze strany správce popřeny s tím, že ve vyrozumění o popření těchto nevykonatelných pohledávek jsou řádně uvedeny i důvody, pro něž insolvenční správce tyto dílčí pohledávky uznává. Ostatní pohledávky žalobce, který byl označován jako věřitel č. 7, nebyly ze strany správce popřeny a došlo tak k jejich uznání. KSPL 58INS 9805/2017

Důvody, pro které insolvenční správce tyto dílčí pohledávky popřel, jsou již uvedeny v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, je na ně možné pouze odkázat. (Vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky, přihláška, doklad o doručení vyrozumění o popření pohledávky). V tomto vyrozumění byl věřitel ze strany insolvenčního správce řádně poučen o tom, že může uplatnit své právo žalobou na určení do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 insolvenčního zákona s tím, že tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění. Žalobce v souladu s tímto poučením ve stanovené lhůtě podal dne 17. 10. 2017 předmětnou žalobu u věcně i místně příslušného soudu, je prokázána aktivní i pasivní legitimace jak žalobce, tak žalovaného. Usnesením KSPL 58 INS 9805/2017-B-3 ze dne 31. 10. 2017 byly účastníci uvědoměni o tom, že zpráva o přezkumu, zpráva pro oddlužení podaná insolvenčním správcem dne 2. října 2017 byla zveřejněně v insolvenčním řízení jako dokument B-2.

Úpadce uzavřel se žalobcem dne 15. srpna 2014 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 1412110006, dne 21. 1. 2016 pak dodatek k této smlouvě. Žalobce se úpadci zavázal poskytnout finanční prostředky v částce 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v souladu s podmínkami stanovenými touto smlouvou a společnosti zaplatit úroky a další poplatky sjednané touto smlouvou. Úvěr měl být poskytnut tak, že co do částky 192 635,34 Kč byl poskytnut na konsolidaci dluhů klienta vůči jeho věřitelům, když úpadce zároveň se smlouvou podepsal prohlášení-seznam dluhů, ve kterém žalobce informoval o tom, že v této výši má dluh vůči společnosti SMART HYPO s.r.o., dále uvedl, že ke dni 15. 8. 2014 činí jeho měsíční příjem částku 12 000 Kč čistého a že má za to, že i vzhledem k předpokládaným budoucím dluhům bude schopen vrátit úvěr poskytnutým žalobcem, včetně zaplacení úroků z úvěru ve výši a splátnosti dle výše uvedené smlouvy. Teprve po vyčerpání této účelové části měla být úpadci poskytnuta další část finančních prostředků až do výše 300 000 Kč. Po úhradě dluhu společnosti SMART HYPO s.r.o. mělo být z katastru nemovitostí vymazáno zástavní právo ve prospěch tohoto věřitele a naopak žalobce se měl stát tím, v jehož prospěch bude zapsáno zástavní právo jakožto prvého v pořadí. Mezi účastníky byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 000 Kč, který měl v sobě zahrnovat náklady na služby notáře zajišťující notářský zápis (úpadce v této souvislosti uzavřel dohodu o uznání dluhů, svolil k vykonatelnosti), jehož výše činila 4 453 Kč včetně DPH. Dále byl mezi účastníky sjednán úrok, který byl nejdříve sjednán ve výši 20 % p.a., na základě dodatku pak poklesl na 16 % p.a. s tím, že však v případě nedodržení celkové splatnosti úvěru (15 let) se sjednává běžná úroková sazba 30 % p.a., platnost úrokové sazby končí pátým dnem výročí uzavření této smlouvy. Pro případy prodlení s peněžitým plněním byly sjednány tyto další instituty: a) úrok z prodlení za každý den prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky, b) bez ohledu na zavinění pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky dle splátkového kalendáře smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den v prodlení, c) v případě zesplatnění jednorázová smluvní pokuta ve výši rovnající se součtu úrokových bonusů za všechny měsíce dosud klientovi společností poskytnuté až do měsíce, v němž byl úvěr zesplatněn, d) v případě zesplatnění a neuhrazení poskytnuté jistiny do 7 dnů včetně příslušenství a dalších dluhů pak povinnost zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši rovnající se 10 % z jistiny úvěru a vzhledem k tomu, že podstatným porušením smlouvy klientem je i prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru nebo jiného peněžitého závazku vůči společnosti vyplývající z této smlouvy po dobu delší než 30 dnů, kdy po uplynutí dalších 7 dnů, ve kterém bude klient vyzván k odstranění tohoto porušení, byl žalobce oprávněn úvěr zesplatnit, tak e) dal dlužník v souladu s notářským zápisem NZ 178/2014, N 214/2014 svolení, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí exekuce a f) v souladu se zástavní smlouvou uzavřené taktéž dne 15. srpna 2014 se žalobce mohl uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy KSPL 58INS 9805/2017 provedeným v souladu s příslušným právním předpisem (smlouva o spotřebitelském úvěru včetně dodatku, prohlášení-seznam dluhů, zástavní smlouva, notářský zápis). Mezi účastníky není sporu o tom, že ze strany úpadce došlo k porušení úvěrové smlouvy, následně k zesplatnění úvěru ke dni 20. 4. 2017 s tím, že úpadce byl o těchto skutečnostech řádně informován, svoje závazky vůči společnosti nevyrovnal ani do 7 dnů po doručení této výzvy a žalobce následně uplatnil nároky na zaplacení jistiny, úroku ve zvýšené míře, resp. 30 %, úroku z prodlení, ale taktéž nároky plynoucí ze smluvních pokut v souladu s článkem 9 bod 9.2.1 ve výši 153 921,67 Kč, když tuto část přihlášené pohledávky správce popřel, dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč v souladu s bodem 9.2.3 smlouvy, která byla koncipována jako jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z jistiny úvěru, neboť byl úvěr zesplatněn a dlužník neuhradil věřiteli na zesplatněný dluh ani ve stanovené dodatečné lhůtě ničeho, i tato část přihlášené pohledávky byla insolvenčním správcem popřena, dále smluvní pokutu ve výši 29 004,96 Kč jako sankce za zahájené a dále vedené insolvenční řízení, která byla vypočtena jako 10 % z dlužné jistiny úvěru, i tato část přihlášené pohledávky byla insolvenčním správcem popřena a dále jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč jako sankci za neinformování věřitele o veškerých skutečnostech, které mají nebo mohly mít vliv na schopnost úpadce řádně plnit své závazky zejména týkající se jeho finanční situace a dalšího zadlužení, když i tato část přihlášené pohledávky byla ze strany správce popřena. (Obsah přihlášky věřitele č. 7-přihlášky č. 9 v rámci insolvenčního řízení KSPL 58 INS 9805/2017, obsah insolvenčního spisu).

Mezi žalobcem a úpadcem uzavřená smlouva o úvěru byla posouzena v souladu s ustatnoveními § 2395 a následující občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 a zákona č. 145/2010 zákona o spotřebitelském úvěru, který byl účinný od 1. 1. 2011 do 1. 12. 2016, kde v ustanovení § 18a je stanoveno, že zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky a § 9 zakotvoval povinnost posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud také přihlédl k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3072/2000, který je aplikovatelný i za účinnosti občanského zákoníku 89/2012 Sb., který se týká zajištění poskytnuté půjčky formou zástavního práva nemovitosti za současného ujednání o smluvní pokutě i s ohledem na výši takto sjednané smluvní pokuty v porovnání s výší poskytnuté půjčky pro případ opožděného splnění závazku povinným a posouzení rozporu s dobrými mravy ve smyslu tehdejšího ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku.

Je nutné zkonstatovat, že mezi žalobcem a úpadcem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, který však cca ze dvou třetin byl použit na úhradu předchozích závazků úpadce vůči společnosti SMART HYPO s.r.o., IČO 27774082, s tím, že z dalšího postupu a zejména z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že tento dluh byl formou konsolidace dluhů ze strany žalobce uhrazen, žalobce se ostatně v souladu se smlouvou o spotřebitelském úvěru stal osobou oprávněnou ze zástavního práva, které bylo v souladu se smlouvou o zřízení zástavního práva ve prospěch žalobce zapsáno. Mezi účastníky, jak již bylo shora uvedeno, je nesporné, že úpadce nesplácel řádně dohodnuté splátky dle splátkového kalendáře a za dodržení postupu stanoveného úvěrovou smlouvu žalobce svůj dluh zesplatnil, o tomto kroku řádně úpadce informoval a úpadce ve stanovené lhůtě neuhradil závazky vůči žalobci. Soud však posuzoval v prvé řadě ujednání, která byla sjednána pro případ nedodržení povinností řádně úvěr splácet tj. oprávněnost požadovat zaplacení smluvních pokut, resp. přihlášených pohledávek uváděných ve výroku I., II. petitu, které se dotýkaly prodlení se zaplacením peněžité částky. Výroky III. a IV. se týkají požadavku na zaplacení smluvních pokut, které nejsou důsledkem porušení povinnosti týkající se řádného hrazení úvěru, nýbrž nedodržením povinností informačního charakteru. Soud má za to, že pro KSPL 58INS 9805/2017 případ prodlení bylo ve smlouvě stanoveno množství institutů, které měly motivovat úpadce k řádnému hrazení, více jak dostatečnou formou pokrývaly též i paušalizovanou náhradu škody. Ostatně i zvýšení úroku bonusové částky z 20, resp. 16 % na 30 % p.a. už je výrazem sankce za nedodržení povinností dlužníka řádně a včas úvěr splácet, k tomu se oproti úroku, na který by měl žalobce právo dle zákonných ustanovení, přičítá ještě smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně a je nutné zkonstatovat, že insolvenční správce nároky z těchto sankcí vyplývajících uznal. V souladu s názorem insolvenčního správce má však soud za to, že smluvní pokuta požadovaná v dílčí přihlášce č. 9.3 a 9.4 už skutečně v kontextu se shora uvedeným i v kontextu s tím, že nemovitost dlužníka byla pouze ve prospěch žalobce zatížena zástavním právem a hodnota této nemovitosti byla vyšší než poskytnutý úvěr i vzhledem k tomu, že úpadce dal souhlas s vykonatelností pohledávek žalobce je ujednání těchto dalších smluvních pokut, které však ve svém důsledku zajišťují splnění shodných povinností jakožto ostatní shora uvedené instituty, v rozporu s dobrými mravy a je v hrubém nepoměru dle § 1 odst. 2, § 580 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012, byť smluvní pokuta byla formálně řádně sjednána podle § 2048 občanského zákoníku. Soud v daném případě tak neuvažoval ani o snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty podle § 2051, neboť sjednání těchto smluvních pokut bylo ujednáními neplatnými. Ostatní sankce, byť byly nazývány úrokem z prodlení či se skrývaly v dopočtení do výše 30 % úroku z bonusových 20, resp. 16 %, již v sobě zahrnovaly dostatečné naplnění funkcí, které by jinak tyto smluvní pokuty plnit měly, ať už se týká funkce motivační, funkce kompenzační a i funkce sankční, tak jak správně poukázal ve svém vyjádření insolvenční správce-žalovaný. V daném případě se nejednalo o pouhý rozpor s dobrými mravy, ale takováto ustanovení o smluvních pokutách směřovala k navýšení zisku žalobce při prodlení dlužníka. Soud proto žalobu, co se týče výroků I., II. zamítl, neboť shledal, že tyto pohledávky žalobce na zaplacení smluvní pokuty nejsou po právu.

Co se týče pohledávek přihlášených pod dílčími pohledávkami P9.5 a P9.6, jejich vznik byl podmíněn jednak skutečností, že proti dlužníkovi bylo zahájeno a vedeno insolvenční řízení a dále za nesplnění informačních povinností dlužníka vůči věřiteli o skutečnostech, které mají nebo mohly mít vliv na jeho schopnost řádně plnit závazky, týkající se zejména finanční situace, příjmů, pravidelných měsíčních výdajů a dalšího zadlužení formou úvěru a půjček, a to nejpozději do 7 dnů od změny takovéto skutečnosti. Vzhledem k tomu, jak již bylo řečeno, smluvní pokuty sjednané smlouvou o úvěru jako takové by samostatně obstály, avšak co se týče smluvních pokut uplatněných v souvislosti s řádným nesplácením úvěru ve svém kontextu a vzájemných souvislostech je nutné je považovat co se týče popřených pohledávek za sjednané již v rozporu s dobrými mravy, nelze toto konstatovat a takto smluvní pokuty, které jsou předmětem výroku III. a IV., hodnotit. Je samozřejmě na posouzení, zda takto sjednaná výše smluvních pokut odpovídá závažnosti porušení těchto informačních povinností, soud však shledal, že v tomto případě není shledána žádná nerovnováha mezi právy a povinnostmi ze strany věřitele a úpadce, neboť skutečnost, že proti dlužníku bylo zahájeno insolvenční řízení, je skutečností velmi důležitou a žalobce se tímto ujednáním ujistil v tom směru, že o této skutečnosti se zavčas dozví, aniž by sám musel aktivně každý den tyto skutečnosti ve veřejně dostupných rejstřících kontrolovat, stejně tak byla zřejmá snaha věřitele mít včasné a dostatečné informace o tom, že se snižuje bonita úpadce, neboť se jeho zadlužení zvyšuje, popřípadě, že se snižují jeho příjmy a toto může mít vliv na řádné splácení úvěru a v neposlední řadě taktéž už jsou prvními příznaky možných předpokladů pro zahájení insovenčního řízení. Je povinností dlužníka poskytnout věřiteli úplné, přesné a pravdivé informace, tak jak se k tomu smlouvou zavázal. Naproti tomu věřitel je však povinnen jednat s odbornou péčí a nemůže se s informacemi získanými od dlužníka bez dalšího spokojit, je povinnen si je prověřit. Proto bylo žalobě, co se týče výroků III. a IV. vyhověno, neboť soud shledává, že tyto nároky žalobce byly přihlášeny do insolvenčního KSPL 58INS 9805/2017

řízení v takto stanovených částkách, se kterými úpadce v úvěrové smlouvě projevil souhlas, po právu.

Výrokem V. pak bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co se týče dvou nároků plynoucích ze smluvních pokut a byl neúspěšný co se týče dvou nároků ze smluvních pokut, jeho úspěch a neúspěch jsou tak ve vyrovnané části a stejně tak opačně je úspěšný insolvenční správce jakožto žalovaný. Soud tak rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení bez ohledu na výši těchto smluvních pokut, neboť předmětem sporu bylo posouzení základu těchto smluvních pokut a jejich oprávněnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení podat k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, odvolání, a to ve dvojím vyhotovení.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 InsZ); lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem ( § 74 odst. 2 InsZ).

V Plzni dne 3. ledna 2018

JUDr. Milena Hošková Sedláková, v.r. samosoudkyně

Za správnost: Stanislava Beníšková