156 ICm 909/2012
Číslo jednací: 156 ICm 909/2012-29 (KSPL 56 INS 1680/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: CP Inkaso, s.r.o, IČ: 29027241, Praha 4, Hvězdova 2b/1716, zast. JUDr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem v Brně, Antonína Slavíka 1313/7, proti žalovanému : JUDr. Bc. Veronice Jaškové, Praha 4, Adamovská 7,IS dlužníka-Vladimír Šuba, zast. JUDr. Josefem Wajglem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jindřišská 20, v řízení o žalobě proti popření pravosti pohledávky,

takto :

I. Žaloba o určení, že popření pohledávek žalobce ze strany insolvenční správkyně ve výši 21.168,90,-Kč, 23.087,80,-Kč a 16.151,40,-Kč, není po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce náklady řízení ve výši 12.720,-Kč.

Odůvodnění : Žalobce se svou žalobou ze dne 3.4.2012 domáhal určení, že popření pohledávek žalovaného spočívajících v nákladech rozhodčího řízení ve výši 21.168,90,-Kč, 23.077,80,-Kč a 16.151,41,-Kč, nebylo po právu a je neúčinné. Dne 16.3.2012 bylo žalobci doručeno vyrozumění o shora uvedeném popření, resp. že správce zařadil pohledávky jako nevykonatelné z důvodu nepřiměřenosti rozhodčí doložky a z toho vyplývající neplatnost rozhodčího nálezu, na základě kterých si KSPL 56 INS1680/2010

žalobce přihlásil jako příslušenství své pohledávky též náklady rozhodčího řízení. Žalobce se s názorem žalované neztotožňuje, ve všech věcech bylo rozhodnuto u rozhodčího soudu rozhodčím nálezem. Kauzy se dostaly k rozhodci na základě existujících a dle názoru žalobce platných rozhodčích smluv, jejichž neplatnost nikdy dlužník nerozporoval. Správci pak v insolvenčním řízení nepřísluší domáhat se zrušení rozhodčího nálezu či nicotnosti rozhodčího nálezu.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 12.6.2012. Uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná všechny pohledávky uplatněné žalobou vyhodnotila jako nevykonatelné a tuto skutečnost řádně poznačila do seznamu přihlášených pohledávek, který byl uveřejněn v insolvenčním rejstříku. K popření pohledávek došlo z důvodu absolutní neplatnosti rozhodčí doložky. Pohledávky jsou založeny na smlouvách, resp. na všeobecných podmínkách, které se ke smlouvám vztahují. V rozhodčí doložce nebyl sjednán konkrétní rozhodce, který bude spor rozhodovat, ale rozhodčí doložka uvádí, že rozhodce bude jmenován správcem seznamu ze seznamu rozhodců vedeného společností pro rozhodčí řízení, a.s, se sídlem v Praze 2 a že bude postupováno dle pravidel stanovených touto společností. Takto sjednaná rozhodčí doložka je neplatná )viz. rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 31 Cdo 1945/2010). Rozhodčí doložka je současně absolutně neplatná i pro její rozpor s dobrými mravy, neboť je naprosto nepřípustné, aby jmenování rozhodce záviselo jen na vůli jedné strany (viz rozhodnutí vrchního soudu v Praze sp.zn. 12 Cmo 496/2008) Nebyla-li rozhodčí doložka sjednána platně, nemohou také obstát náklady rozhodčího řízení.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání žalobu, kterou své popření uplatní vůči věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil.

V dané věci soud na úvod konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, neboť o popření pohledávek se žalobce dozvěděl 16.3.2012 a žaloba byla podána dne 3.4.2012.

Z přihlášky pohledávky ve věci 56 INS 1680/2012 do insolvenčního řízení soud zjistil, že žalobce jakožto věřitel přihlásil za dlužníkem-pohledávku v celkové výši 220.903,56,-Kč. Pohledávka č. 1 činila 81.579,10,-Kč, z čehož jistina činila 47.478,16,-Kč, další náklady tvořily úroky z prodlení, smluvní úrok a náklady rozhodčího řízení-21.168,90,-Kč. Pohledávka č. 2 činila 90.226,31.-Kč, jistina z toho byla 55.522,57,-kč a příslušenství 34.703,74,-Kč (náklady řízení z toho činily 23.077,80,-Kč). Pohledávka č. 3 činila 49.098,15,-Kč, jistina z toho činila 27.221,96,-Kč a náklady řízení 16.151,40,-kč. jako důvod vzniku pohledávky č. 1 byla uvedena smlouva o osobní kreditní kartě č. 0350208300665, u druhé pohledávky smlouva o úvěru č. 0350208220767, u třetí pohledávky pak smlouva o úvěru č. 0312509220188. KSPL 56 INS1680/2010

Soud měl k dispozici smlouvu o osobní kreditní kartě, č. 0350208300665 s limitem 60.000,-Kč. Kreditní karta byla na základě smlouvy dlužníku dne 30.4.2008 vydána. dne 27.4.2011 právní předchůdce žalobce KB od smlouvy odstoupila a to s ohledem na prodlení s úhradou peněžitého závazku. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě bylo jištěno, že dlužník z karty vyčerpal 44.878,16,-Kč. Dne 31.10.2011 vydal JUDr. Marek Nespala rozhodčí nález sp.zn. K/2011/02594, kterým uložil dlužníku povinnost uhradit žalobci částku 51.049,15,-Kč s úrokem ve výši 19,90% ročně z částky 44.878,16,-Kč od 17.5.2011 do zaplacení, s úrokem ve výši 7,75% ročně z částky 50.815,14,-kč ode dne 17.5.2011 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení ve výši 21.168,90,-Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.1.2012. Dále měl soud k dispozici smlouvu o úvěru č. 0312509220188, s tím že výše úvěru byla stanovena na 33.000,-kč při úrokové sazbě 14.90% p.a. z čerpané jistiny úvěru. Dne 31.10.2011 vydal JUDr. Václav Chum rozhodčí nález sp.zn. K/2011/02358, kterým uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 28.519,07,-Kč s příslušenstvím a náklady rozhodčího řízení ve výši 16.151,40,-Kč. Tento nárok byl opřen o shora uvedenou smlouvu o úvěru. Dne 17.6.2008 byla uzavřena mezi dlužníkem a předchůdcem žalobce smlouva o úvěru č. 0350208220767, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 79.000,-Kč. Dne 10.11.2011 vydal JUDr. Tomáš Sokol rozhodčí nález sp.zn. K/2011/02730, kterým bylo uloženo dlužníku uhradit žalobci částku 58.151,51,-kč s příslušenstvím a náklady rozhodčího řízení ve výši 23.077,82,-Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.12.2011. Svůj nárok řešený v nálezu byl opřen o Smlouvu o úvěru naposledy citovanou. žalobce soudu předložil smlouvu včetně dodatku o postoupení pohledávek z KB, čímž potvrdila aktivní legitimaci ve sporu. Součástí všech smluv byly i úvěrové podmínky předchůdce žalobce. V článku XIII se strany dohodly, že majetkové spory vzniklé ze smluv budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jediným rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení, a.s, se sídlem v Praze 2, a to dle jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti. , Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Soud v první řadě poukazuje na ustanovení § 199 Iz, ve kterém se uvádí, že insolvenční správce může popřít i vykonatelnou pohledávku. Popřením vykonatelné pohledávky se nemusí domáhat zrušení rozhodčího nálezu, nýbrž pouze požaduje, aby takováto pohledávka nebyla v insolvenčním řízení uspokojena. Soud odkazuje i na rozsudek ESD ve věci rozhodčích doložek-Sturcom Telecomunicationes verzus Cristina Rodrígues Noueir, ve kterém se uvádí, že směrnice 93/13 musí být vykládána tak, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o návrhu na nucený výkon pravomocného rozhodčího nálezu, vydaného bez účasti spotřebitele, musí, pokud má tímto účelem k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu, i bez návrhu posoudit nepřiměřenost rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem, je-li podle vnitrostátních procesních pravidel možné provést takové posouzení v rámci obdobných řízení mna základě vnitrostátního práva. Jde-li o nepřiměřenou doložku, přísluší tomuto soudu vyvodit veškeré důsledky, které z toho vyplývají podle vnitrostátního práva, aby se ujistil, že tento spotřebitel nebude uvedenou doložku vázán. V daném případě soud s ohledem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 konstatuje, že stranami dojednané rozhodčí doložky neobsahují přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, odkazují na rozhodčí KSPL 56 INS1680/2010

řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a proto jsou tyto rozhodčí doložka neplatné podle § 39.o.z. Lze přisvědčit žalované, že není přípustný ani způsob, kdy rozhodce je jmenován pouze jednou stranou a druhá strana tuto realitu nemůže nikterak ovlivnit. Rozhodci tedy neměli ve všech třech případech pravomoc k tomu, aby rozhodčí nálezy vydali. Nelze tedy než shrnout, že z důvodu, že pohledávky popřené žalovaným, spočívající v nákladech rozhodčího řízení byly přiznány nicotnými rozhodčími nálezy, žaloba není po právu.

O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci úspěch a proto jí náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Částka 12.720,-Kč zahrnuje odměnu za zastupování advokátem dle vyhl. č. 484/200Sb., ve výši 10.000,-Kč, 2xRP po 300,-Kč + 20 % DPH.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Plzni dne 06.08.2012

Mgr. Ivana Žánová, v.r. samosoudkyně

Za správnost: Petra Menclová