156 ICm 770/2012
Číslo jednací: 156ICm 770/2012-35 KSPL 56 INS 23221/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: Rostislav anonymizovano , anonymizovano , Cheb, B. němcové 2112/69, zast. JUDr. Martinem Alešem, advokátem se sídlem v Plzni, Houškova 30, proti žalovanému: Dal consulting Limited, London, Juliana Close 29, N2 OTJ, Spojené Království, zast. Mgr. Petrem Budzinskim, advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, v řízení o žalobě na určení, že přihlášená vykonatelná pohledávka věřitele není po právu,

takto :

I. Žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného ve výši 780.100,20,-Kč přihlášená přihláškou č. 2 dne 31.1.2012 do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPL 56 INS 23221/2011 na majetek dlužníka Rostislava anonymizovano , není po právu, se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne 22.3.2012 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že pohledávka přihlášená žalovaným, specifikovaná ve výroku rozsudku není po právu. Žaloba odůvodněna tak, že dlužník (žalobce) při KSPL 56 INS 23221/2011 přezkumném jednání popřel pohledávku žalovaného ve výši 780.100,20,-Kč. S účinností od 20.2.2012 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Jedná se o pohledávku vykonatelnou. Žalobce pohledávku popírá z důvodu jejího promlčení. Předmětná pohledávka je z úvěrové smlouvy ze dne 7.2.1992. Podle § 261 odst. 3 písmeno d) obchodního zákoníku je smlouva o úvěru tzv. absolutním obchodem, tedy řídí se 3.částí Obch. zákoníku bez ohledu na subjekty závazkového vztahu. Obchodní zákoník obsahuje v ustanoveních § 387-408 úplnou úpravu institutu promlčení, a proto se občanský zákoník nepoužije. Podle § 391 odst. 1 obch.zák. začíná běžet promlčecí lhůta ode dne. kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Podle § 408 odst. 1 obch. zákoníku skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. V projednávané věci je nepochybné, že promlčecí doba počala poprvé běžet přede dnem 19.1.1996, kdy byl vydán Krajským soudem v plzni směnečný platební rozkaz pod sp.zn. Sm 260/95. Promlčecí doba tedy uplynula nejpozději dne 19.1.2006. Výše uvedená argumentace je plně podporována závary obsaženými v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 1595/2002 ze dne 26.11.2003. bylo-li právo plynoucí z obchodního závazkového vztahu pravomocně přiznáno v soudním nebo rohodčím řízení, promlčuje se ve smyslu ustanovení § 408 odst. 1 obch. zákoníku za deset let ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet. pokud byl podán před uplynutím promlčecí doby žalovaným návrh na výkon rozhodnutí, má tato skutečnost vliv pouze na to, že podle § 408 obch. zákoníku nelze v tomto řízení o výkonu rozhodnutí námitku promlčení uplatnit. vykonávací řízení však v obchodních vztazích nemá vliv na stavení či přerušení promlčecí doby. insolvenční řízení je jiným řízením než včas zahájené vykonávací řízení, a proto v něm lze námitku promlčení uplatnit. Uvedená pohledávka se řídí obchodním zákoníkem, a proto je právo promlčeno a i insolvenčním řízení lze tuto námitku úspěšně vznést, neboť insolvenční řízení nebylo zahájeno před uplynutím promlčecí doby.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že nesouhlasí s tím, že se jedná o pohledávku vzniklou jako absolutní obchod a řídí se, včetně ustanovení o promlčení, obchodním zákoníkem a že se občanský zákoník nepoužije. Důvod vzniku pohledávky žalovaného je směnečný závazek ze směnky vlastní, vystavené dne 28.4.1995 v Lounech VL 120121, zajišťovací ke smlouvě o úvěru č. 892820015 ze dne 26.2.1992, který byl přiznán směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Plzni sp.zn. Sm 260/95 ze dne 19.1.1996. Výše uvedená směnka byla zajišťovacím prostředkem k úvěrové smlouvě č. 892820015, kdy úvěr byl poskytnut jako úvěr podnikatelský a smlouva o ú)věru se bezpochyby řídí obchodním zákoníkem. Pro určení rozhodného předpisu, který se použije pro promlčecí dobu směnečné pohledávky, je stěžejní určit, zda směnečná obligace má z hlediska obecné úpravy závazkových vztahů povahu jen občanskoprávní, anebo zda jde i o vztahy obchodní. K tomuto se již vyjádřil Nejvyšší soud ČR, s jehož názorem žalovaný plně souhlasí a odkazuje na judikát sp.zn. 20 Cdo 436/2009 ze dne 12.2.2010. V tomto rozhodnutí NS zastává názor, že s ohledem na charakter směnečného závazku se otázky promlčení neupravené zákonem č. 191/1950 Sb., tedy i běh promlčecí doby směnečné pohledávky, posoudí podle nejobecnější právní úpravy, kterou je občanský zákoník. Byla-li směnečná pohledávka přiznána pravomocným rozhodnutím v nalézacím řízení, použije se pro běh promlčení § 110 o.z a nikoli ustanovení § 408 obchodního zákoníku. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí stanovil, že závazek vzniklý na základě směnky je samostatný, nezávislý na existenci zajištěné pohledávky, a že pro závěr o promlčení je nerozhodné, zda KSPL 56 INS 23221/2011 směnka zajišťovala závazek z absolutního obchodu. O samostatnosti směnečného závazku je pojednáno i v rozhodnutí NS ČR sp.zn. 29 Cdo 1141/2006, 25 Cdo 1839/2000. Podle ustanovení § 110 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, bylo-li přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu. Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci dne 27.1.1996, promlčecí doba měla skončit nejpozději dne 27.1.2006. Avšak podle § 112 o.z. došlo podáním návrhu na nařízení exekuce k stavění promlčecí lhůty. Exekuční řízení vedené proti žalobci pod sp.zn. 031 EX 273/03 nebylo dosu pravomocně skončeno a tudíž nemohla být pohledávka žalovaného ke dni podání návrhu na insolvenci žalobcem, tedy dne 13.12.2011, promlčena. Usnesení o nařízení exekuce pochází z 18.8.2003.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce.

Z přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení za úpadcem Rostislavem anonymizovano soud zjistil, že žalovaný byl označen jako věřitel č. 2 a přihlásil pohledávku ve výši 780.100,20,-Kč. Jako důvod vzniku pohledávky byl uveden směnečný závazek ze směnky vlastní vystavené dne 28.4.1995 v Lounech VL 120121, zajišťovací ke smlouvě o úvěru č. 892820015 ze dne 26.2.1992. Dne 23.2.2006 byla uzavřena mezi EKOAGROBANKOU a.s (postupitel) a žalovaným (postupník) smlouva o postoupení pohledávky č. 892820015, jejímž předmětem byla pohledávka postupitele za dlužníkem Rostislavem anonymizovano , vzniklé z práva na vrácení dlužné částky z poskytnutého úvěru dle úvěrové smlouvy ve výši 438.050,42,Kč plus soudní poplatky. Ze dne 28.4.1995 pochází směnka vlastní vystavená dlužníkem, VL 120121, znějící na částku 543.000,-Kč na řad Ekoagrobanky a.s, splatná 18.8.1995. Na rubopisu je pak směnka převedena na řad žalovaného. Soud měl k dispozici i úvěrovou smlouvu č. 892820015 uzavřenou mezi dlužníkem a Ekoagrobankou a.s, dne 26.2.1992, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 445.000,-Kč s úrokovou sazbou 16.5 %. Dne 19.1.1996 byl vydán Krajským soudem v plzni Směnečný platební rozkaz sp.zn. Sm 260/95-8, kterým byla dlužníku uložena povinnost zaplatit Ekoagrobance a.s částku 543.000,-Kč s 6% úrokem od 19.8.1995 do zaplacení, odměnu ve výši 1.810,-Kč a náklady řízení ve výši 22.072,-Kč´. Směnečný rozkaz nabyl právní moci dne 27.1.1996. Ze zprávy soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky ze dne 7.3.2012 soud zjistil, že v exekuční věci pod č. Ex 273/03 na základě exekučního titulu-směnečný platební rozkaz Sm 260/95-8, který vydal Krajský soud v Plzni dne 19.1.1996 a který se stal pravomocným a vykonatelným dne 27.1.1996 a usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora č.j. 16 Nc 4200/2003-5, který vydal OS v Chebu, dne 18.8.2003, o vymožení pohledávky proti povinnému Rostislavu anonymizovano , byla vymáhaná pohledávka částečně vymožena a to ve výši 320.647,50,-Kč. exekuční řízení dosud nebylo ukončeno. KSPL 56 INS 23221/2011

V dané věci soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce-dlužník popřel pohledávku přihlášenou žalovaným do insolvenčního řízení, které se vede na jeho osobu, a to z důvodu jejího promlčení. Existenci pohledávky nezpochybňoval a proto se soud věnoval výhradně otázce promlčení. Soud v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 436/2009 ze dne 2.12.2010 dal za pravdu žalovanému, neboť právo ze směnky přiznané pravomocným rozhodnutím soudu se promlčí v desetileté promlčecí lhůtě podle § 110 odstavec 1 občanského zákoníku, a to i v případě, že směnka zajišťovala obchodněprávní vztah. Směnečný platební rozkaz Sm 260/95 nabyl právní moci dne 27.1.1996, promlčecí lhůta tedy mohla skončit nejpozději dne 27.1.2006. Došlo však ke stavení promlčecí doby, neboť v mezidobí došlo k podání návrhu na nařízení exekuce a exekuční řízení dosud nebylo skončeno. Usnesení o nařízení exekuce pochází z 18.3.2003. Pohledávka přihlášená žalovaným tedy promlčená není a její popření nebylo po právu.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 150 o.s.ř. V řízení vyšlo najevo, že původním insolvenčním správcem žalobce byl JUDr. Aleš, jehož činnost byla následně ukončena. V této věci žalobce zastupoval JUDr. Aleš, který podal jménem dlužníka předmětnou incidenční žalobu, ve které se neřešila otázka existence pohledávky, ale její event. promlčení. Jinými slovy šlo ryze o právní posouzení věci. S ohledem na shora uvedené se soudu jeví jako nespravedlivé a zatěžující pro dlužníka, pokud by mu byla uložena povinnost k úhradě nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

V Plzni dne 16.10.2012

Mgr. Ivana Žánová, v.r. samosoudkyně

Za správnost: Petra Menclová