156 ICm 2680/2013
Číslo jednací: 156 ICm 2680/2013-72 (KSPL 56 INS 6328/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: ALFA TERM MOST a. s., IČ: 64049591, Most, Lomená 4, zast.: JUDr. Jiřím Fílou, advokátem se sídlem v Karlových Varech, U Imperiálu 1290, proti žalovaným: 1. Ing. Petru Bendlovi, Plzeň, Soukenická 5, insolvenční správce dlužníka PhysioCare medical, s. r. o., 2. PhysioCare medical, s. r. o., IČ: 25225561, se sídlem v Plané u Mariánských Lázní, Průmyslová 922, v řízení o žalobě na určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Žaloba se zcela zamítá vůči žalovanému č. 2.

II. Určuje se pravost pohledávky ve výši 5.360.913,83 Kč, jenž je vedená pod pořadovým číslem P4-1, kterou žalobkyně přihlásila prostřednictvím přihlášky podané ke Krajskému soudu v Plzni dne 19.04.2013 do insolvenčního řízení dlužníka-společnosti PhysioCare medical, s. r. o., IČ: 25225561, se sídlem Planá u Mariánských Lázní, Průmyslová 922, vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 6328/2013, a to z titulu peněžitého plnění vzniklého z důvodu zrušení smlouvy o dílo č. 85/2007/ATM ze dne 02.12.2007 dle § 351 obchodního zákoníku v platném znění, ve spojení s § 548 odst. 2 obchodního zákoníku v platném znění.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.

V. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: Žalobce se svou žalobou ze dne 02.08.2013 domáhal vydání shora uvedeného rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalovaný č. 1 na přezkumném jednání ve věci dlužníka-žalovaného č. 2 popřel ve výroku uvedenou pohledávku co do pravosti z důvodu promlčení. Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela dne 02.12.2007 jako objednatelem smlouvu o dílo č. 85/2007/ATM, a to v souladu s ustanovením § 536 a násl. obchodního zákoníku. Předmětem smlouvy o dílo byl závazek žalobkyně provést pro žalovaného č. 2 kompletní dodávku a montáž výrobní haly společnosti PhysioCare medical s. r. o., a to na pozemku ve vlastnictví žalovaného č. 2-pozemku p. č. 1632/38 v k. ú. Planá u Mariánských Lázní. Termín dokončení díla byl stanoven na 31.12.2008. Cena díla byla sjednána ve výši 31.200.000,-Kč bez DPH, tj. celkem ve výši 37.128.000,-Kč. Žalovanému č. 2 byly vystaveny žalobkyní faktury, které však nebyly řádně uhrazeny, a to i přes to, že žalobkyně předala žalovanému č. 2 dílo dne 21.01.2009, o čemž byl sepsán předávací protokol a i přes to, že dne 29.01.2009 byl vydán kolaudační souhlas. Dne 10.02.2009 a dne 30.03.2009 poslala žalobkyně žalovanému č. 2 upomínky k uhrazení faktur. Žalovaný č. 2 na upomínky nereagoval. Vzhledem ke shora uvedenému žalobkyně v souladu s článkem X odst. 3 písmeno a) smlouvy o dílo odstoupila od smlouvy o dílo dopisem ze dne 24.04.2009. Písemné odstoupení od smlouvy bylo žalovanému č. 2 doručeno dne 27.04.2009. Žalovaný č. 2 sdělil prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni dne 14.05.2009, že odstoupení od smlouvy považuje za neplatné. S takovýmto závěrem se žalobkyně zásadně neztotožňuje, neboť k odstoupení od smlouvy došlo pro prodlení žalovaného č. 2 s úhradou faktur. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek, na základě které určila částku, na kterou jí vznikl nárok z důvodu zrušení smlouvy o dílo odstoupením ze strany zhotovitele, tj. od ceny díla, na kterou jí vznikl nárok dle smlouvy o dílo, odečetla to, co ušetřila neprovedením díla v plném rozsahu. Žalobkyně po provedení výpočtu dospěla k částce 5.360.913,83 Kč.

Žalovaný č. 1 ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30.10.2013 navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že vztah žalobkyně a žalovaného č. 2 byl upraven smlouvou o dílo č. 85/2007/ATM. Cena za dílo byla realizována formou zálohových faktur. Žalobkyně měla dle článku VI. Smlouvy o dílo nárok na uhrazení záloh na celkovou cenu díla, a to ve výši odpovídající ceně dokončených částí díla. Jak v přihlášce pohledávky, tak v žalobě žalobkyně uvádí, že dílo bylo žalovanému č. 2 předáno dne 21.01.2009, o čemž byl sepsán předávací protokol a na základě kterého byl dne 29.01.2009 vydán kolaudační souhlas. Je tak prokazatelné, že dílo bylo žalovanému č. 2 předáno a odstoupení od smlouvy o dílo dopisem ze dne 24.04.2009 je tak neplatné. Žalobkyni se tedy dle prvého žalovaného nepodařilo prokázat platné odstoupení od smlouvy o dílo.

Z vyrozumění o popření pohledávky žalobce insolvenčním správcem ze dne 16.07.2013 je patrné, že IS popřel pohledávku žalobkyně do částky 5.360.913,83 Kč z důvodu promlčení.

Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení dlužníka je patrné, že žalobce přihlásil pohledávky v celkové výši 5.360.913,83 Kč, přičemž jako důvod vzniku pohledávky byla uvedena nezaplacená částka ve výši 5.360.913,83 Kč odpovídající peněžitému plnění vzniklému z důvodu zrušené smlouvy o dílo č. 85/2007/ATM ze dne 02.12.2007 dle § 351 obchodního zákoníku ve spojení s ustanovením § 544 odst. 2 obchodního zákoníku a zejména ve spojení s § 548 odst. 2 obchodního zákoníku.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o. s. ř., týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V dané věci soud na úvod konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, neboť žalobkyně byla písemně informována o popření pohledávek dne 19.07.2013 a žaloba byla podána dne 02.08.2013.

Kromě přihlášky pohledávek žalobce do insolvenčního řízení a vyrozumění o popření pohledávky, byl proveden důkaz smlouvou o dílo č. 85/2007/ATM ze dne 02.12.2007, dodatkem ke smlouvě, upomínkou ze dne 10.02.2009 a 30.03.2009, předávacím protokolem ze dne 21.01.2009, odstoupením od smlouvy ze dne 27.04.2009 a kopií dodejky pošty, dopisem zástupce žalobkyně adresovaným jednateli dlužníka ze dne 14.05.2009 včetně podacího lístku, výzvou k zaplacení částky ze dne 22.02.2013, dopisem jednatele dlužníka ze dne 07.03.2013, listinou označenou jako hodnota díla-hala Planá, fakturou č. 92426, pokynem k fakturaci a rekapitulací soupisu skutečně provedených prací, daňovými doklady o přijetí plateb, znaleckým posudkem Ing. Zdeňka Němce č 197/2014.

Z uvedených důkazů bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a žalobcem byla dne 02.12.2007 uzavřena smlouva o dílo č. 85/2007/ATM, jejímž předmětem byla kompletní dodávka a montáž výrobní haly dlužníka na pozemku ve vlastnictví objednatele, k. ú. Planá u Mariánských Lázní, LV č. 2506. Dílo mělo být dle článku III smlouvy ukončeno 31.12.2008. Dohodnutá cena kompletního díla byla smlouvou stanovena na 31.200.000,-Kč bez DPH. Ke smlouvě byl dojednán dodatek č. 1, týkající se změny odstavce 5 článku VI) smlouvy ohledně závěrečné faktury, z níž bude zadržena částka odpovídající 5 % z celkové ceny díla jako záruka na odstranění vad. K přihlášce byl dodatek doložen bez data i podpisu smluvních stran. Dne 10.02.2009 zaslal žalobce dlužníkovi upomínku na nedoplatky zálohových faktur za rok 2008 s tím, že dlužná částka z faktur činila 4.950.294,58 Kč, s tím, že částka pozastávky činí 2.877.264,88 Kč. Dlužná částka byla tedy vyžádána ve výši 2.073.029,70 Kč. Ze dne 06.02.2009 pochází upomínka, kde jsou vypsány jednotlivé dlužné faktury, a to č. 5580014, 5580019, 5580020, 5580025 a 5580028. Z kopie dodejky pošty je patrno, že upomínku z 10.02.2009 dlužník obdržel dne 16.02.2009. Dne 21.01.2009 byl stranami smlouvy podepsán předávající protokol, ze kterého vyplývá, že v tento den předal zhotovitel objednateli kompletně dokončené dílo s vadami, které jsou uvedeny ve stavebním deníku ze dne 13.01.2009, který je nedílnou přílohou protokolu. Ve stavebním deníku jde o zápis na č. l. 0083490 až 0038492. Termín odstranění vad byl stanoven na 30.06.2009. Dne 30.03.2009 byla vystavena žalobcem další upomínka ohledně nezaplacených zálohových faktur ve výši 2.073.029,70 Kč. Z kopie dodejky pošty je patrné, že dlužník upomínku převzal dne 31.03.2009. Dne 24.04.2009 bylo žalobcem písemně odstoupeno od shora uvedené smlouvy o dílo z důvodu neplnění dohodnutých platebních podmínek dle článku VI. Smlouvy o dílo. Ze dne 14.05.2009 pochází dopis, ve kterém dlužník oznamuje žalobci, že dílo nebylo zhotoveno v souladu se smlouvou, po převzetí díla objednatel zjistil, že ze strany zhotovitele nebyly dodrženy technologické postupy, byly použity jiné materiály a konstrukce, než bylo dohodnuto, dílo vykazuje vady nad rámec závad zjištěných při předání díla a celou řadu funkčních nedostatků. Celkem objednatel zjistil 260 vad. Ze znaleckého posudku č. 197/2014, který nechal vypracovat zdejší soud ohledně zjištění vad a nedodělků díla ke dni splatnosti zálohových faktur a ke dni předání díla, tedy k datu 21.01.2009 a dále pak k datu odstoupení od smlouvy, ocenění zjištěných vad a nedodělků a určení výše peněžitého plnění, které je dlužník povinen žalobci vydat. Ze závěrů posudku mimo jiné vyplývá, že ke dni odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobce existovalo 15 vad a nedodělků na díle, výše plnění činila 35.702.464,-Kč a tuto částku je dlužník povinen žalobci uhradit. Soud podotýká, že dlužník, resp. žalovaný IS nezpochybňoval výši a počet zálohových faktur, které nebyly dlužníkem uhrazeny a kvůli kterým bylo od smlouvy následně odstoupeno.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela po právu. Mezi žalobcem coby zhotovitelem a dlužníkem coby objednatelem byla uzavřena dne 02.12.2007 smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení výrobní haly. Dílo bylo protokolárně předáno dne 21.01.2009, přičemž k tomuto datu byly sepsány i vady a nedodělky na díle, které se žalobce zavázal odstranit či dodělat do 30.06.2009. V souladu se smlouvou byly v průběhu díla žalobcem dlužníkovi vystavovány zálohové faktury, které dlužník zčásti nezaplatil. Ohledně dlužných částek byly vystaveny dvě upomínky, ve kterých byl dlužník vyzván, aby zálohy uhradil. Na upomínky reagováno nebylo, faktury zůstaly nezaplaceny. Tuto skutečnost nakonec ani žalovaný ve sporu nerozporoval. Následně došlo ze strany žalobce k odstoupení od smlouvy z důvodu neuhrazených faktur. Skutečnost, že k odstoupení od smlouvy došlo až po předání díla, není relevantní (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 32 Cdo 4778/2010). Na dopis obsahující odstoupení od smlouvy dlužník reagoval také dopisem, kde zhotoviteli vytkl dokonce 260 vad na díle s tím, že odstoupení neuznává. Včetně DPH byla sjednaná cena za dílo 37.128.000,-Kč. Z této částky bylo dlužníkem zaplaceno 29.400.623,-Kč. Žalobce uvedl, že na fakturách zbývalo uhradit 7.728.376,54 Kč, načež z důvodu vad žalobce od této částky odečetl 2.500.000,-Kč a přihlásil pohledávku ve výši, která je v dané věci požadována. Ze znaleckého posudku vypracovaného v rámci řízení vyšlo jednoznačně najevo, že žalobce má právo i na vyšší plnění, než-li které požaduje, a proto bylo žalobě zcela vyhověno. Žalovaný obsah znaleckého posudku nikterak nezpochybnil. Neboť na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, nemá popření pohledávky ze strany dlužníka žádné účinky. Žaloba měla být podána pouze proti insolvenčnímu správci. Proto soud žalobu proti druhému žalovanému zcela zamítl.

Ohledně nákladů řízení bylo rozhodováno dle § 202 IZ, a to ve vztahu k žalovanému č. 1. Ve vztahu k žalovanému č. 2 bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o. s ř. Žalovanému č. 2 nevznikly žádné náklady, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku č. IV rozsudku.

O nákladech státu za vypracování znaleckého posudku bylo rozhodováno podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Jelikož ve věci byl neúspěšný žalovaný č. 1 (tedy insolvenční správce), soud rozhodl, že se státu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Plzni dne 03.10.2014

Mgr. Ivana Žánová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Kristýna Vecková