156 ICm 2008/2013
Jednací číslo: 156 ICm 2008/2013-20 (KSPL 56 INS 21934/2011) .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Ivanou Žánovou v právní věci žalobce: JUDr. Věra Sedloňová, nar. , Sudoměřská 46, 130 00, Praha 3, IS dlužníka Ing. Kamil Chromý, Cechovní 4, Cheb proti žalovanému: JUDr. Petr Kocián, IČ 60531355, rč: , nar. , Krakovská 1363/12, 110 00, Praha v řízení o určení popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalovaného ve výši 7.800,--Kč přihlášená pod pořadovým číslem 13 do insolvenčního řízení dlužníka Ing. Kamila Chromého nebyla přihlášená po právu, se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 06. 06. 2013 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu, kterou se domáhala určení, že pohledávka žalovaného v uvedené výši nebyla přihlášena po právu. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení shora uvedenou pohledávku z titulu neuhrazených nákladů exekučního řízení. Tuto pohledávku žalobkyně popřela, neboť má za to, že postup exekutora je v rozporu s platnou právní úpravou, zejména s § 46 odst. 6 exekučního řádu. Exekuční řízení se zahájením insolvenčního řízení nepřerušuje, pouze nelze exekuci provést. Z žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že by účastník jakéhokoliv nepřerušeného řízení mohl uplatnit své náklady vzniklé účastí na přerušeném řízení, v jiném zahájeném či probíhajícím řízení, tj. v tomto případě v insolvenčním řízení. Exekuční řád řeší v § 46 odst. 6 situaci, kdy exekutor část pohledávky oprávněného před zahájením insolvenčního řízení vymohl, má tak k dispozici výtěžek exekuce a ten na základě svého rozhodnutí odevzdá IS po odečtu nákladů exekuce. Náklady exekuce lze pak vymoci na povinném jen z výtěžku exekuce a to v exekučním řízení samotném. Podle § 87 odst. 4 exekučního řádu, vymůže exekutor své náklady exekuce a náklady oprávněného na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající mu zaplacení peněžité částky. V § 59 odst. 1 exekučního řádu je uvedeno, jakým způsobem může být provedena exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. V tomto ani v jiném ustanovení zákona není uvedeno, že by exekuce mohla být provedena přihláškou k insolvenčnímu řízení. Výše uvedené platí tím spíše, že dle § 109 odst. 1 písm. c) IZ lze po zahájení insolvenčního řízení exekuci nařídit, nelze ji však provést.

Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Sdělil, že usnesením č. j. 13 EXE 9617/2010-10 ze dne 22. 09. 2010 byla nařízena exekuce oprávněného společnosti TRANSFIN INTERNATIONAL spol. s r.o., zastoupeného JUDr. Janou Hejlovou proti povinnému Ing. Kamilu Chromému. Jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Petr Kocián. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 07. 03. 2012 byl zjištěn úpadek Kamila Chromého. Pověřený soudní exekutor přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku z titulu nákladů exekuce ve výši 7.800,--Kč a doložil ji příkazem k úhradě nákladů exekuce s doložkou právní moci. Dne 06. 06. 2013 podala IS žalobu na popření vykonatelné pohledávky. Předně je nutno podotknout, že není sporu o tom, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení jako věřitel pod pořadovým číslem 13 vykonatelnou pohledávku, doloženou příkazem k úhradě nákladů exekuce s doložkou právní moci. Pohledávky vyplývající z přihlášky žalovaného při přezkumném žalobkyně popřela ze třech důvodů, s odkazem na určitá zákonná ustanovení. Soudní exekutor uvádí, že lze s žalobkyní souhlasit pokud, že exekuční řízení se nepřerušuje, nelze ji však provést. Co je pro vedení exekuce, je samozřejmě závislé na způsobu jejího provádění. V případě srážek ze mzdy nelze vyrozumět zaměstnavatele o právní moci Usnesení o nařízení exekuce a exekučního příkazu, v případě přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze vyrozumět peněžní ústav, v případě prodej nemovitosti nelze vydat usnesení o ceně, apod. Podle § 87 odst. 1 exekutorského řádu jsou náklady exekuce odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemnosti, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Podle § 87 odst. 3 exekučního řádu, náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Náklady exekuce určuje soudní exekutor příkazem k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor, jak bylo výše poznamenáno a judikováno, též např. Nejvyšším soudem, určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy; příkaz ve spojení s usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vykonává v exekučním řízení, v němž byl vydán. Zároveň budiž poznamenáno, že jen, že tedy není stanoven způsob vymožení nákladů exekuce a zároveň ani není stanoven rozhodný okamžik, ke kterému soudní exekutor v průběhu exekučního řízení příkaz k úhradě nákladů exekuce vydá. Příkazem k úhradě nákladů exekuce se exekuce neprovádí, nýbrž se pouze stanoví konkrétní výše a jednotlivé složky nákladů exekuce. Náklady exekuce jsou pohledávkou z titulu práva na náhradu nákladů řízení a nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto ohledu konstitutivní povahu. Podle § 46 odst. 6 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, je-li exekuční řízení podle zvláštního předpisu přerušeno nebo zvláštní právní předpis stanoví, že exekuci nelze provést, exekutor nečiní žádné kroky směřující k provedení exekuce, pokud zákon nestanoví jinak. IS exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku IS. Vydání výtěžku exekuce se ovšem týká jen exekuce, kde byla provedena dražba movitých či nemovitých věcí, což ostatně konstatoval též Nejvyšší soud ve svém Usnesení sp. zn. 20 Cdo 3845/2011 ze dne 24. 01. 2012. Soudní exekutor v daném řízení žádnou dražbu neprováděl, nemohl si tedy ani ponechat část výtěžku pro pokrytí nákladů exekuce. § 87 odst. 4 exekučního řádu se vztahuje k exekučnímu řízení a ukládá soudnímu exekutorovi vedle povinnosti vymoci pohledávku a její příslušenství, také vymožení nákladů exekuce, a to některým ze způsobů stanoveným zákonem. Uvedené se však týká pouze exekučního řízení, nikoliv insolvenčního. Soudní exekutor má za to, že náklady byly stanoveny pravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce a vznikají dle procesního práva a soudní exekutor je oprávněn bez dalšího uplatnit v insolvenčním řízení proti dlužníkovi. V žádném případě se nejedná o způsob provádění exekuce, neboť nenastupuje vynucení povinnosti.

Podle § 199 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvod popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Na úvod soud konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě. Žalobkyně popřela pohledávku žalovaného na přezkumném jednání, které se konalo dne 03. 06. 2013. Žaloba pak byla podána dne 06. 06. 2013.

Z přihlášky pohledávky žalovaného do IŘ bylo zjištěno, že žalovaný přihlásil pohledávku v celkové výši 7.800,-Kč, z čehož jistina činila 7.735,--Kč. Jako důvod vzniku pohledávky byla uvedená exekuce nařízená dle Usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 06. 2007, které nabylo právní moci dne 02. 10. 2007. V kolonce další okolnosti pak byl uveden exekuční příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 26. 06. 2009, který nabyl právní moci dne 29. 07. 2009, pro náklady exekuce ve výši 7.735,--Kč. Dále bylo zjištěno, že 28. 11. 2011 vydal Krajský soud v Plzni Vyhlášku, kterou oznámil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka Ing. Kamila Chromého. Dne 29. 06. 2007 vydal Okresní soud v Chebu Usnesení č. j. 13 Nc 4551/2007-14, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 03. 2005, sp. zn. 21 Ro 446/2005, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 21.210,--Kč, k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.131,--Kč + zákonného úroku z prodlení + úhradu nákladů předcházejícího řízení ve výši 1.060,--Kč. Provedení exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Kocián-žalovaný. Usnesení nabylo právní moci dne 02. 10. 2007. Dne 26. 06. 2009 vydal žalovaný v pozici soudního exekutora příkaz k úhradě nákladů exekuce č. j. 037 EX 6407/07-63. Tímto rozhodnutím byly náklady exekuce stanoveny na 7.735,--Kč a náklady oprávněného na 7.723,--Kč.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána oprávněně. Soud se zcela shoduje s argumenty žalovaného. Jak vyplynulo shora, exekuce na majetek dlužníka byla nařízena Rozhodnutím Okresního soudu v Chebu dne 29. 06. 2007, příkaz k úhradě nákladů exekuce pochází z 26. 06. 2009. Insolvenční řízení na majetek dlužníka Ing. Kamila Chromého pak bylo zahájeno až 28. 11. 2011. Soud odkazuje na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, např. 20 Cdo 5223/2007, kde je mj. uvedeno, že příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy; příkaz je ve spojení s Usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vykonává v exekučním řízení, v němž byl vydán. Jiný názor je pak prezentován v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 3039/2008. Soud se ztotožňuje se žalovaným i v tom, že náklady exekuce jsou pohledávku z titulu práva na náhradu nákladů řízení a nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto ohledu konstitutivní povahu. Příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný v tomto řízení před zahájením insolvenčního řízení má jistě takové účinky, neboť proti němu nebyly podány žádné námitky. Soudní exekutor bez ohledu na výsledek exekuce, bez ohledu na to zda exekucí bylo do zahájení insolvenčního řízení cokoliv vymoženo či nikoliv, má právo na úhradu nákladů exekuce, neboť soudní exekutor je ze zákona honorován nikoliv podle toho, co v exekuci vymůže, ale již v souvislosti s pověřením provedení exekuce. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

Krajský soud v Plzni dne 22. 10. 2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová, v. r. Eva Havlíčková samosoudce