155 ICm 3709/2015
č. j. 155 ICm 3709/2015-47 (KSPL 54 INS 18307/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Milošem Benetkou

žalobce: František anonymizovano , anonymizovano , Skalní 427, 436 03, Litvínov- Chudeřín, zast.: JUDr. Petr Jirát, Školní 3315/42, 430 01, Chomutov

proti

žalovanému: Viktor Tomyshynets, nar. 29. 3. 1982, bytem v Kolíně, Dělnická 802, PSČ 280 02, žalovaný zastoupen Mgr. Josefem Smutným, advokátem, sídlem v Pardubicích, třída Míru 92,

o popření pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení na majetek dlužníka KRUŠNOHORSKÁ KAPITÁLOVÁ, spol. s r.o., IČO : 18227295 (insolvenční věc zdejšího soudu sp. zn. KSPL 54 INS 18307/2014), a to ve smyslu žalobcova popěrného úkonu ze dne 7. 5. 2015,

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová isir.justi ce.cz KSPL 54INS 18307/2014 takto:

I. Návrh žalobce, kterým se domáhá rozsudku, jímž by bylo určeno, že pohledávky žalovaného Viktora Tomyshynetse ve výši Kč 1 500 000 (dílčí pohledávka č. 1) a ve výši Kč 9 781 576,20 (dílčí pohledávka č. 2) uplatněné v insolvenčním řízení na majetek dlužníka KRUŠNOHORSKÁ KAPITÁLOVÁ, spol. s r.o., IČO 18227295 (věc zdejšího soudu sp. zn. KSPL 54 INS 18307/2014) přihláškou P-30, nejsou dány po právu, se zamítá.

II. V části, ve které se žalobce domáhal rozsudku soudu, jímž by bylo určeno, že dílčí pohledávka č. 1 uplatněná přihláškou P-30 žalovaného Viktora Tomyshynetse není dána po právu ve výši Kč 411 781, se řízení zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Josefa Smutného, advokáta, sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, na náhradě nákladů řízení Kč 15 630 včetně DPH.

Odůvodnění

1. Žalobce jakožto jeden z věřitelů s přihlášenou a zjištěnou pohledávkou v insolvenčním řízení vedeném zdejším soudem na majetek dlužníka KRUŠNOHORSKÁ KAPITÁLOVÁ, spol. s r.o. (vedeném pod sp. zn. KSPL 54 INS 18307/2014) učinil podáním ze dne 7. 5. 2015 (a téhož dne soudu doručeným) popěrný úkon, jímž popřel (co do pravosti a výše zcela) pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení žalovaným Viktorem Tomyshynetsem, a to přihláškou P-30. Konkrétně popřel dílčí pohledávku č. 1 přihlášenou v celkové výši Kč 1 911 781 (Kč 1 500 000 s přihlášeným příslušenstvím) a dílčí pohledávku č. 2 přihlášenou v celkové výši Kč 9 781 576 (Kč 8 450 827 s přihlášeným příslušenstvím). Předmětné pohledávky popřel co do pravosti a výše zcela. Žalobce má za to, že tyto pohledávky nejsou dány po právu. 2. Žalobce, který včasně a v předepsané výši složil jistotu na náklady řízení (§ 202 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), jak vyplývá ze záznamu o složení jistoty ze dne 22. 4. 2016 (dokument B-39), svůj popěrný úkon učinil na předepsaném formuláři; návrh obsahuje všechny předepsané náležitosti a byl soudu doručen včasně, tj. více než tři dny před přezkumným jednáním o popřené pohledávce (šlo o přezkumné jednání konané dle 9. 9. 2015, na němž byla přezkoumána dílčí pohledávka č. 1, a o zvláštní přezkumné jednání konané dne 6. 4. 2016, na němž byla přezkoumána dílčí pohledávka č. 2 podle § 202 odst. 2 insolvenčního zákona. 3. Podle § 200 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění účinném v době žalobcova popěrného úkonu, tj. ve znění novely zák. č. 377/2015, v kterémžto znění se citovaný zákon použije na souzenou věc (insolvenční zákon; dále jen IZ ), platí, že věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. Podle odstavce 2 ustanovení § 200 IZ dále platí, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. 4. Návrh žalobce splňující zákonné podmínky je tak ze zákona považován za žalobu a mohl být tudíž soudem projednán a mohlo být o něm i rozhodnuto. 5. Žalobce vzal svůj návrh před projednáním věci, a to na jednání konaném dne 11. 4. 2018, zčásti zpět, a to v části, ve které se domáhal popření žalovaného příslušenství dílčí pohledávky č. 1 ve výši Kč 411 781. Soudem proto bylo rozhodnuto o zastavení řízení o této části žalobcova návrhu rozhodnutím uvedeným ve výrokové části ad. II postupem podle ustanovení § 96 odst. 1 a 3 o.s.ř. Předmětem žalobcova návrhu tudíž zůstalo popření dílčí pohledávky č. 1 ve výši Kč 1 500 000 a popření dílčí pohledávky č. 2 ve výši Kč 9 781 576,20. 6. Je na tomto místě třeba dále zdůraznit, že soud se při zkoumání důvodnosti žaloby může zabývat pouze těmi důvody popření, které věřitel výslovně uplatnil ve lhůtě tří pracovních dnů před přezkumným jednáním. Jak se podává z ustanovení § 200 odst. 2 IZ, věřitel není oprávněn měnit (a tudíž ani rozšiřovat, resp. doplňovat) důvody popření, jež v dané lhůtě uplatnil. Platí, že jakmile uplyne lhůta k popěrnému úkonu věřitele, již není možné důvody popření rozšiřovat či doplňovat, protože soud je vázán jen těmi popěrnými důvody, které byly uplatněny včasně. 7. Popření dílčí pohledávky č. 1 odůvodnil žalobce jednak tvrzením, že předmětná pohledávka měla vzniknout z ručitelského závazku dlužníka KRUŠNOHORSKÁ KAPITÁLOVÁ spol. s r.o. (dále také jen KHK ) za splnění dluhu KRUŠNOHORSKÉ STAVEBNÍ spol. s r.o. (dále také jen KHS ) vůči žalovanému. Ručitelský závazek byl sjednán v článku IV Smlouvy o půjčce uzavřené dne 31. 1. 2013 mezi žalovaným Viktorem Tomyshynetsem v postavení věřitele, KHS coby dlužníkem a KHK jakožto ručitelem. Popsal, že z okolnosti, že KHS neuhradila na svůj dluh ničeho (přičemž dne 3. 9. 2013 s ní bylo zahájeno insolvenční řízení) dovodil věřitel Viktor Tomyshynets, že mu KHK jakožto ručitel dluží 1 500 000 Kč s příslušenstvím, když tato společnost na jeho výzvu k úhradě dluhu nereagovala. Žalobce však zastává stanovisko o neexistenci popírané pohledávky, a to z důvodu neexistence tvrzeného ručitelského závazku pro neplatnost ujednání o něm, neboť je ve smyslu § 39 zák. č. 40/64 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ) neplatný pro rozpor s anonymizovano mravy a pro nedodržení podmínek § 196a obchodního zákoníku za situace, kdy jediným jednatelem KHK i KHS byl ke dni uzavření smlouvy Josef Níč, . V obchodním styku není obvyklé, aby na sebe obchodní společnost přebírala ručitelský závazek, tím méně za osobu, která v době převzetí ručitelského závazku byla předlužena a navrhovateli a ani svým ostatním věřitelům své závazky dlouhodobě nehradila. 8. Popření dílčí pohledávky č. 2 odůvodnil žalobce tvrzením, že předmětná pohledávka měla vzniknout z ručitelského závazku dlužníka KRUŠNOHORSKÁ KAPITÁLOVÁ spol. s r.o. (dále také jen KHK ) za splnění dluhu KRUŠNOHORSKÉ STAVEBNÍ spol. s r.o. (dále také jen KHS ) vůči původnímu věřiteli SHALANDA s.r.o., IČO: 24741167. Ručitelský závazek je obsažen v ručitelském prohlášení KHK ze dne 24. 10. 2013. Spolu s ručitelským prohlášením obsahuje tato listina uznávací prohlášení KHS coby dlužníka

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 společnosti SHALANDA s.r.o. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2015 došlo k postoupení pohledávky původního věřitele SHALANDA s.r.o. za KHS na žalovaného Viktora Tomyshynetse. Žalobce dále popsal, že protože KHS neuhradila na svůj dluh ničeho a dne 3. 9. 2013 s ní bylo zahájeno insolvenční řízení, dovozuje věřitel Viktor Tomyshynets, že mu KHK dluží 8 450 827 Kč s příslušenstvím, když na výzvu původního věřitele SHALANDA s.r.o. k úhradě dluhu nereagoval. Žalobce však zastává stanovisko o neexistenci popírané pohledávky z důvodu neexistence tvrzeného ručitelského závazku pro absolutní neplatnost ujednání o něm, neboť je ve smyslu § 39 zák. č. 40/64 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ ) neplatný pro rozpor s anonymizovano mravy a pro nedodržení podmínek § 196a obchodního zákoníku, když jediným jednatelem KHK i KHS byl ke dni uzavření smlouvy Josef Níč, . V obchodním styku není obvyklé, aby na sebe obchodní společnost přebírala ručitelský závazek, tím méně za osobu, která v době převzetí ručitelského závazku byla předlužena a navrhovateli a ani svým ostatním věřitelům své závazky dlouhodobě nehradila. Žalobce při jednání před soudem k věci dále doplnil, že si je vědom znění odstavce 5 ustanovení § 196a obchodního zákoníku ve znění účinném v době přijetí ručitelských závazků ze strany KHK. Žalobce má však za to, že tyto ručitelské závazky nevznikly za podmínek obvyklých v obchodním styku, což je další požadavek obchodního zákoníku. Žalobce zastává stanovisko, že v rozporu s podmínkami obvyklými v obchodním styku byla okolnost, že KHS byla v té době předlužena. Žalobce zastává stanovisko, že tato skutečnost musela být v době vzniku obou ručitelských závazků žalovanému známa. 9. Při jednání před soudem k tvrzením v žalobě žalobce dále doplnil, že převzetí ručitelských závazků došlo bezplatně. Žalobce dále odkázal na obsah výpovědi žalovaného Viktora Tomyshynetse (v postavení žalobce) ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 155 ICm 3916/2015. Má za to, že z obsahu výpovědi jmenovaného v dané věci, je zřejmé, že mu finanční situace KHS byla známa již dne 31. 1. 2013. Odkázal rovněž na to, že insolvenční řízení na majetek KHS bylo zahájeno již dne 3. 9. 2013, přičemž ručitelské prohlášení KHK týkající se dílčí pohledávky č. 2 je ze dne 24. 10. 2013. I tato okolnost zakládá závěr o jeho neplatnosti.

10. Žalovaný ve svém stanovisku navrhl, aby soud návrh uplatněný žalobou zamítl. Má za to, že žalobci se nepodařilo prokázat tvrzenou neexistenci pohledávky žalovaného za dlužníkem. Žalovaný odkázal na ustanovení § 196a obchodního zákoníku ve znění účinném v době vzniku ručitelských závazků KRUŠNOHORSKÉ KAPITÁLOVÉ spol. s.r.o. (dále jen KHK ) za závazky KRUŠNOHORSKÉ STAVEBNÍ spol. s r.o. (dále jen KHS ). Zdůraznil, že KHK vlastnila obchodní podíl v KHS v rozsahu 70 % a byla tudíž ovládající společností této korporace. Nebyl tudíž potřeba souhlas valné hromady KHK s přijetím ručitelského závazku. Ve vztahu k dílčí pohledávce č. 1 konstatoval, že v době, kdy žalovaný poskytoval půjčku KHS, vycházel z tvrzení jednatele obou společností Josefa Níče, že KHS má dostatek zakázek a že potřebuje jen přechodnou finanční výpomoc. Když žalovaný požadoval zajištění své pohledávky, nabídl mu Josef Níč zajištění nemovitým majetkem ve vlastnictví KHK. Žalovaný nemohl vědět, že obě společnosti jsou ve složité finanční situaci a že mají před sebou insolvenci. Pokud jde o dílčí pohledávku č. 2 uplatněnou přihláškou P-30, jde o dluhy KHS vůči společnosti SHALANDA s.r.o. z doby, kdy tato společnost poskytovala stavební práce společnosti

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 KHS; jedná se o nezaplacené dodávky stavebních prací. Ani ve vztahu k této pohledávce nebylo třeba souhlasu KHK s přijetím ručitelského závazku za závazek KHS. Tyto pohledávky SHALANDA s.r.o. postoupila žalovanému. KHS měla v minulosti předjednané zakázky, a to mimo jiné ohledně stavby obchodního centra v Plzni, která se nerealizovala. Nemuselo to znamenat, že byla ve stavu insolvence a že by se z těchto problémů neměla dostat. Žalovaný považuje za irrelevantní okolnost, zdali mezi KHK a KHS byla sjednána odměna (náhrada) za poskytnutý ručitelský závazek. To nemohlo být žalovanému známo. Rovněž okolnost, zdali byl na KHS v době poskytnutí druhého ručitelského závazku již podán insolvenční návrh, má rovněž žalovaný za nepodstatnou pro souzenou věc. Tato okolnost nemůže nic změnit ohledně platnosti ručitelského prohlášení. 11. Zástupci obou účastníků označili za nesporné, že v době vzniku ručitelských závazků KHK za závazky KHS ohledně pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení, vlastnila KHK obchodní podíl v KHS v rozsahu 70 % a byla tak ovládající osobou KHS. 12. Soud přezkoumal návrh žalobce na popření žalovaných pohledávek v rozsahu tvrzených důvodů popření. Neshledal jej opodstatněným. Proto jej tímto rozsudkem zamítl. Učinil tak z důvodů vysvětlených níže. 13. Z obsahu přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení na majetek KHK soud zjistil, že žalovaný uplatnil přihláškou vedenou pod číslem P-30 dne 10. 4. 2015 jednak dílčí pohledávku č. l v celkové výši Kč 1 911 781 sestávající z jistiny Kč 1 500 000 a příslušenství (úroků z prodlení) ve výši Kč 411 781. Pohledávka byla přihlášena jako nezajištěná. Přihláška je v části týkající se dílčí pohledávky č. 1 odůvodněna tím, že jde o závazek z ručení KHK za závazek KHS vůči žalovanému z půjčky podle smlouvy o půjčce s ručitelským prohlášením ze dne 13. 1. 2013. V části týkající se dílčí pohledávky č. 2 je přihláška odůvodněna tím, že jde o závazek z ručení KHK za závazek KHS k úhradě ceny stavebních prací vůči SHALANDA s.r.o., které tato společnost vyúčtovala celkem devadesáti fakturami. KHS uznala tento svůj dluh vůči SHALANDA s.r.o. v celkové výši Kč 8 450 827 co do důvodu a výše v uznávacím prohlášení ze dne 24. 10. 2013. Součástí listiny uznávacího prohlášení je ručitelský závazek KHK za závazek KHS. Ručitel se zavázal v listině obsahující uznávací prohlášení k zaplacení částky Kč 9 538 952. Tento nesoulad mezi vyčíslením dluhu a závazku z ručitelského závazku byl opraven v dohodě mezi SHALANDA s.r.o. a ručitelem ze dne 16. 6. 2014, v níž KHK uznal svůj dluh z titulu ručení ve výši Kč 8 450 827 co do důvodu a výše. K postoupení této pohledávky ze společnosti SHALANDA s.r.o. na žalovaného Viktora Tomyshynetse došlo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2015. 14. Z dalších listin založených v přihláškovém spise žalovaného Viktora Tomyshynetse, a to z obsahu smlouvy o půjčce ze dne 31. 1. 2013 sjednané mezi KHS na jedné straně coby dlužníkem a žalovaným Viktorem Tomyshynetsem jakožto věřitelem soud zjistil, že touto smlouvou se zavázal žalovaný poskytnout společnosti KHS půjčku v celkové výši Kč 1 500 000, a to v pěti splátkách do 31.3.2013. KHS se smlouvou zavázal vrátit žalovanému Viktoru Tomyshynetsovi poskytnutou půjčku do 15.4.2013 s tím, že nevrátí- li ji v této lhůtě splatnosti, sjednávají účastníci smlouvy úrok z prodlení ve výši 15% p.a. z dlužné částky. Součástí listiny smlouvy o půjčce je dále ručitelské prohlášení společnosti KHK, jež prohlásila, že pokud KHS nesplní svůj dluh podle smlouvy a ve lhůtě dle smlouvy, zaplatí jej včetně příslušenství na výzvu věřitele sama jakožto ručitel. Z obsahu smlouvy a z obsahu ručitelského prohlášení vyplývá, že za KHS (při uzavření smlouvy) a za KHK (coby ručitele) jednal jediný jednatel Josef Níč. Podle celkem pěti příjmových pokladních dokladů z dat 31. 1., 4. 2., 8. 2., 12. 2. a 18. 2. 2013, jež byly ve stejnopise rovněž provedeny k důkazu, uhradil Viktor Tomyshynets společnosti KHS celkem 1 500 000 Kč v hotovosti. K důkazu byla dále provedena výzva k plnění ze dne 2. 5. 2013

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 daná ze strany zástupce žalovaného Viktora Tomyshynetse-Mgr. Josefa Smutného vůči KHK. Touto výzvou vyzval žalovaný společnost KHK k úhradě půjčky ve výši Kč 1 500 000 s příslušenstvím-úrokem z prodlení, a to s odkazem na ručitelský závazek KHK s konstatováním, že na předmětný dluh nebylo společností KHS ničeho uhrazeno. 15. Z listiny označené Uznání dluhu opatřené datem 24. 10. 2013 soud zjistil, že obsahuje uznávací prohlášení KHS týkající se závazku vůči společnosti SHALANDA s.r.o. Tímto uznávacím prohlášením uznala KHS co do důvodu i výše, že dluží společnosti SHALANDA s.r.o. celkem Kč 8 450 827 na cenách za díla, k jejichž úhradě vyzvala jmenovaná společnost korporaci KHS fakturami (čísel a z dat uvedených v uznávacím prohlášení) vydanými v letech 2011 až 2013. Uznávací prohlášení obsahuje prohlášení společnosti KHS, že se zavazuje vyčíslený dluh uhradit společnosti SHALANDA s.r.o. do 30. 11. 2013. Listina je opatřena ručitelským prohlášením společnosti KHK ze dne 24. 10. 2013. Podle něho se společnost KHK pro případ, že KHS neuhradí dluh Kč 9 538 952 ve lhůtě do 30. 11. 2013, zavázala zaplatit jej sama na výzvu ručitele. Z obsahu listiny Uznání dluhu vyplývá, že při úkonu uznání dluhu za KHS a při vydání ručitelského prohlášení za KHK jednal jednatel obou společností Josef Níč. Podle dohody mezi SHALANDA s.r.o. a KHK jednající jednatelem Josefem Níčem ze dne 16. 6. 2014 dojednali obě tyto obchodní společnosti, že v ručitelském prohlášení ze dne 24. 10. 2013 bylo vinou písařské chyby uvedeno, že ručení KHK za závazky KHS se vztahuje k závazku KHS uhradit společnosti SHALANDA s.r.o. částku Kč 9 538 952 s tím, že správně se vztahuje k závazku uhradit částku Kč 8 450 827. Přípisem ze dne 23. 5. 2014 vyzval žalovaný Viktor Tomyshynets jednající zástupcem-advokátem Mgr. Josefem Smutným společnost KHK, a to s odkazem na ručitelské prohlášení této společnosti, k úhradě závazku KHS ve výši Kč 8 450 827 ve lhůtě do 30. 11. 2013. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2015 sjednané mezi společností SHALANDA s.r.o. na straně jedné coby postupitelem a žalovaným Viktorem Tomyshynetsem jakožto postupníkem soud zjistil, že touto smlouvou postoupila SHALANDA s.r.o. žalovanému pohledávku za KHK popsanou v Uznání dluhu ze dne 24. 10. 2013 v celkové výši Kč 8 450 827 s konstatováním, že předmětný závazek KHK je zajištěn ručitelským závazkem KHS. 16. Soudu je z vlastní činnosti (též jakožto rejstříkovému soudu) známo (§ 121 o.s.ř.), že KHS v době vzniku obou ručitelského prohlášení (týkajících se dílčích pohledávek žalovaného čísel 1 i 2 dle přihlášky P-30), tj. v lednu a říjnu 2013, byl osobou ovládanou dlužníkem KHK. KHK v této době náležel obchodní podíl společnosti KHS v rozsahu 70% vzhledem k celku a byl tak většinovým společníkem KHS. KHK tak vykonávala přímo rozhodující vliv na řízení KHS, jak předpokládá zák. č. 513/91 Sb., obchodní zákoník (ObchZ) v tehdy platném znění (ve znění novely zák. č. 179/2013 Sb., v kterémžto znění je tento zákon aplikovatelný na souzenou věc). Jednatelem obou společností, tj. KHK i KHS byl v té době Josef Níč. Tato zjištění vyplývají dále ze souhlasných prohlášení účastníků řízení (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), jak shora již konstatováno. 17. Dále je soudu známo z vlastní činnosti (§ 121 o.s.ř.), a to z obsahu spisu sp. zn. KSPL 54 INS 24492/2013, že insolvenční řízení na majetek společnosti KHS bylo zahájeno dne 3. 9. 2013 podáním insolvenčního návrhu věřitele Josefa Záruby, IČO 61797677, místem podnikání Kollárova 1128, Ostrov. Tento věřitel však posléze vzal svůj návrh zpět podáním ze dne 13. 9. 2013, a to z důvodu plné úhrady jeho pohledávky ze strany dlužníka. V mezidobí do insolvenčního řízení postupně vstupovali (a taktéž vystupovali) další navrhovatelé-věřitelé. Usnesením ze dne 23. 9. 2013 (dokument A-13 insolvenčního spisu) rozhodl soud o zastavení řízení v části o insolvenčním návrhu navrhovatele ad. a) Josefa Záruby poté, co tento navrhovatel vzal svůj insolvenční návrh zpět; následně usnesením ze dne 31.10.2013 (dokument A-30 spisu) rozhodl soud o

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 zastavení řízení v části o insolvenčních návrzích navrhovatelů ad. b) Concordia marketink s.r.o. a ad. c) Prefa Hubenov s.r.o. poté, co tito navrhovatelé vzali své insolvenční návrhy zpět. Okruh navrhovatelů domáhajících se rozhodnutí o úpadku dlužníka byl v době vydání usnesení o úpadku dlužníka (usnesení ze dne 7. 5. 2014 č. j. KSPL 54 INS 24492/2013-A-60) tvořen toliko navrhovateli ad. d) NACKO-Průmyslové podlahy, s.r.o., ad. e) Bi Esse Cz s.r.o. a ad f) AVK GROUP s.r.o. 18. Rovněž z vlastní činnosti je soudu znám obsah výpovědi žalovaného Viktora Tomyshynetse (v postavení žalobce) ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 155 ICm 3916/2015. V této věci se domáhal žalobce Viktor Tomyshynets žalobou podanou proti žalovanému-insolvenčnímu správci dlužníka KHK štancl-insolvence v.o.s. rozsudku soudu o určení pravosti své dílčí pohledávky č. 1 uplatněné přihláškou P-30 ve výši Kč 1 911 781. Řízení skončilo smírem schváleným soudem, podle něhož žalovaný správce uznal za zjištěnou dílčí pohledávku č. 1 ve výši Kč 1 500 000 s ujednáním, že zjištění zbývající části této pohledávky ve výši Kč 411 781 se (žalobce) Viktor Tomyshynets nedomáhá. Z výpovědi Viktora Tomyshynetse coby žalobce v této věci před soudem vyplynulo, že před uzavřením smlouvy o půjčce ze dne 31. 1. 2013 jej kontaktoval jednatel dlužníka Josef Níč a sděloval mu, že dlužník má finanční problémy a že do doby, než získá jiné finanční prostředky, by potřeboval poskytnout půjčku. Vypověděl dále, že když jej Josef Níč navštívil, zajel s ním posléze za svým zástupcem Mgr. Josefem Smutným do sídla jeho kanceláře v Pardubicích, kde sepsali předmětnou smlouvu o půjčce, a to včetně ručitelského prohlášení. Popsal dále, že vlastně neví, proč byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti, jak vyplývá z příjmových pokladních dokladů, a proč nebyly poskytnuty bezhotovostně na účet dlužníka. Uvedl, že zřejmě měl dlužník nějaké problémy se svým účtem a že pravděpodobně měl exekuci. Dále uvedl, že na předmětnou půjčku neobdržel ani částečné plnění ze strany žádného z dlužníků, tj. KHK a KHS. Popsal dále, že Josefa Níče znal z minulosti, neboť jako podnikatel spolupracoval s KHS. Uvedl, že Josef Níč mu vysvětloval, že KHS má určité potíže a proto, že potřebuje půjčku. Pokud jde o účel této půjčky, uvedl, že šlo zřejmě o potřebu uhradit výplaty zaměstnancům nebo uhradit materiál apod. Popsal, že o tom, že KHS má finanční problémy se vědělo již dříve. Vysvětlil, že podle vyjádření Josefa Níče, v době, kdy byla uzavírána smlouva o půjčce, dlužila společnost STRABAG korporaci KHS přibližně 3 600 000 Kč v souvislosti se stavbou lyžařského vleku na Plešivci . Ve své výpovědi Viktor Tomyshynets dále popsal, že myšlenka zajistit půjčku ručitelským prohlášením KHK byla jeho nápadem . Viktor Tomyshynets uvedl, že si uvědomoval, že finanční situace KHS není anonymizovano , a že je třeba předmětnou pohledávku zajistit. Přitom mu bylo známo, že KHK disponuje majetkem. 19. Podle ustanovení § 66a odst. 1 ObchZ je společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, většinovým společníkem, a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda již byly tyto akcie vydány. Prioritní akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se považují pro účely tohoto ustanovení za akcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy podle zákona hlasovací právo dočasně nabývají. Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti se nezapočítávají hlasy z vlastních podílů nebo akcií v majetku společnosti nebo jí ovládané osoby ani z podílů nebo akcií, které drží určitá osoba svým jménem na účet společnosti nebo osoby ovládané společností. Podle odst. 2 cit. zák. ustanovení platí, že ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 podniku jiné osoby (dále jen "ovládaná osoba"). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Odst. 3 cit. ustanovení ObchZ dále stanoví, že ovládající osobou je vždy osoba, která a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písmene b); b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem. 20. K prvnímu popěrnému důvodu žalobce danému ve vztahu k oběma dílčím pohledávkám žalovaného Viktora Tomyshynetse, podle něhož ručitelské závazky a ani pohledávka žalovaného za dlužníkem KHK nevznikla, neboť ručitelská prohlášení ze dne 13. 1. 2013 (obsažené ve smlouvě o půjčce týkající se dílčí pohledávky č. 1) a ze dne 24. 10. 2013 ve znění dohody ze dne 16. 6. 2014 (týkající se dílčí pohledávky č. 2) jsou neplatná ve smyslu § 39 OZ pro nedodržení podmínek § 196a ObchZ, soud konstatuje, že neshledal důvody zakládající neplatnost ujednání o těchto ručitelských závazcích KHK. 21. ObchZ v ustanovení § 196a stanoví, že společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku (odst. 1). Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě (odst. 2). Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Ustanovení odstavce 1 o souhlasu valné hromady se vztahuje obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře (odst. 4). Společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 pouze se souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou (odst. 5). Byl-li majetek nabytý v rozporu s odstavci 1 až 3 dále zcizen, použije se ustanovení § 446 přiměřeně (odst. 6). 22. Za situace, kdy KHK a KHS byly v době vzniku obou ručitelských závazků ve vzájemném vztahu společnosti ovládající a ovládané, nebylo-ve smyslu shora citovaného § 196a odst. 5 ObchZ-k platnosti poskytnutí zajištění závazku ručením třeba souhlasu valné hromady KHK. V tomto směru jsou popěrné úkony žalobce, jimiž popřel pravost a výši pohledávek žalovaného, zjevně bezdůvodné. 23. Pokud jde o tvrzený rozpor s anonymizovano mravy a dále o tvrzení o tom, že v obchodním styku není obvyklé, aby na sebe obchodní společnost přebírala

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 ručitelský závazek (§ 196a odst. 1 ObchZ) ve vztahu ke společnosti, jež je předlužena a dlouhodobě nehradila své závazky navrhovateli a ani svým ostatním věřitelům. Tato tvrzení učinil žalobce v úkonu popření pohledávek toliko v obecné rovině bez uvedení konkrétních okolností, jež by zakládaly jím tvrzené závěry. Svá tvrzení doplnil žalobce dále při jednání před soudem, a to odkazem na obsah výpovědi žalovaného před soudem ve věci vedené pod sp. zn. 155 ICm 3916/2015 s tvrzením, že žalovanému byla finanční situace KHS známa již dne 31. 1. 2013. Dále žalobce při jednání poukázal na to, že ručitelské prohlášení týkající se dílčí žalované pohledávky ad. 2 dlužník KHK učinil v době po zahájení insolvenčního řízení. 24. Na žalobci bylo, aby důvody zakládající závěr o neplatnosti ručitelských prohlášení z důvodu rozporu s anonymizovano mravy doplnil-a to již v úkonu popření pohledávek- konkrétními tvrzeními, ze kterých by bylo možné dovozovat jejich tvrzenou neplatnost. Samotná žalobcova tvrzení o neplatnosti ručitelských prohlášení pro rozpor s anonymizovano mravy a proto, že není obvyklé, aby na sebe obchodní společnost přebírala ručitelský závazek (§ 196a odst. 1 ObchZ) ve vztahu ke společnosti, jež je předlužena a dlouhodobě nehradila své závazky navrhovateli a ani svým ostatním věřitelům, neumožňují přijmout závěr o neplatnosti dohody o uznání dluhu a zástavní smlouvy. 25. ObchZ v ustanovení § 196a explicitně stanoví požadavek souladu s podmínkami obvyklými v obchodním styku (vedle požadavku předchozího souhlasu valné hromady) pouze ve vztahu ke smlouvám o půjčce, o úvěru a ve vztahu k bezplatnému převodu majetku společnosti. 26. Závěr o tvrzeném rozporu ručitelských prohlášení s anonymizovano mravy nelze na základě provedeného dokazování přijmout. V tomto směru soud podotýká, že provedl veškeré účastníky navržené důkazy a zabýval se veškerými tvrzeními žalobce, jimiž popíral existenci pohledávky žalovaného. 27. Jednání KHK mělo být v rozporu s anonymizovano mravy dle žalobce proto, neboť ručitelská prohlášení (z dat 31. 1. 2013 a 24. 10. 2013) měl KHK učinit v době, kdy již KHS byla předlužena a věřiteli a ani ostatním věřitelům závazky nehradila. Tato tvrzení učinil žalobce v samotném úkonu popření pohledávek. Své popěrné důvody doplnil žalobce dále až při jednání před soudem tak, že tyto ručitelské závazky měly vzniknout bezplatně a že ručitelské prohlášení týkající se dílčí pohledávky č. 2 vzniklo v době po zahájení insolvenčního řízení na KHS. 28. Jeho tvrzení o neplatnosti ručitelských prohlášení KHK z důvodu rozporu s anonymizovano mravy v řízení prokázána nebyla, ačkoliv soud žalobce poučil postupem podle ustanovení 118a odst. 3 o.s.ř. Z dokazování lze sice dovozovat, že KHS v době vzniku ručitelských prohlášení čelila složité ekonomické situaci, nelze však z něho uzavřít, že by jmenovaná společnost v té době byla předlužena a ani, že by neplnila veškeré závazky svým věřitelům, a rovněž ani to, že by již byla v úpadkové situaci. Ani z okolnosti, že ručitelské prohlášení týkající se dílčí pohledávky č. 2 žalovaného bylo vydáno v době po zahájení insolvenčního řízení na majetek KHK, takový závěr učinit bez dalšího nelze. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že i po zahájení insolvenčního řízení dlužník KHS plnil své závazky vůči insolvenčním navrhovatelům ad. a) až c), kteří své insolvenční návrhy vzaly z důvodu uspokojení svých pohledávek zpět. Dlužníkova úpadková situace byla soudem zjištěna až dne 7. 5. 2014 (usnesením ze dne 7. 5. 2014 č. j. KSPL 54 INS 24492/2013-A- 60 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka). 29. Z popsaných důvodů proto soud neshledal žalobcův návrh opodstatněný a tímto rozsudkem rozhodl o jeho zamítnutí.

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová KSPL 54INS 18307/2014 21. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2, věta první o.s.ř. Žalobce v převážné části předmětu řízení nedosáhl v řízení úspěchu ani částečného; ve zbývající části vzal svůj návrh zpět, přičemž-posuzováno z hlediska procesního zavinění-zavinil, že v této části muselo být řízení zastaveno. Byl proto uznán povinným uhradit žalovanému náklady řízení vynaložené k účelnému bránění práva. Z obsahu spisu se podává, že náklady žalovaného představují náklady právního zastoupení žalovaného. Odměna za zastupování představuje odměnu za tři úkony právní služby v sazbě 3 100 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. (advokátního tarifu; dále jen AT ) z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) AT a dále sestává ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT. Tarifní hodnota pro stanovení sazby mimosmluvní odměny podle AT se ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení řídí ustanovením § 9 odst. 4 písm. c) AT. Tento závěr potvrdil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sen. zn. 29 ICdo 13/2013. Tyto náklady spojené se zastupováním advokátem tak činí odměnu ve výši 9.300 Kč a náhrady ve výši 900 Kč, celkově 10 200 Kč, po připočtení DPH 21 % tak tyto náklady činí 12 342 Kč. Náklady žalovaného dále zahrnují cestovné zástupce žalovaného na jednání před procesním soudem (zpáteční jízdenka v Pardubice do Plzně a zpět s místenkou při cestě vlakem Českých drah, a.s.) ve výši Kč 503 včetně DPH, náhradu za ztrátu času zástupce žalovaného (12 půlhodin po Kč 100) ve výši 1 200 Kč (Kč 1 452 včetně DPH) a nocležné zástupce žalovaného v Plzni ve výši Kč 1 159 bez DPH (1 333 včetně DPH). Nocležné zástupce žalovaného soud shledal účelně vynaloženým nákladem řízení s ohledem na vzdálenost procesního soudu od sídla zástupce žalovaného, a dále s ohledem na čas jednání soudu (jednání bylo nařízeno na 9.00 hodin). Náklady žalovaného tak činí celkem Kč 15 630 včetně DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze podáním učiněným u soudu podepsaného, tj. Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40; 306 17 Plzeň.

Plzeň dne 12. 4. 2018

JUDr. Miloš Benetka v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Vendula Šebová