155 ICm 207/2013
Číslo jednací: 155 ICm 207/2013-91 (KSPL 54 INS 2773/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: Lubomír anonymizovano , anonymizovano , Plzeň, Resslova 19, zast. JUDr. Romanem Machem, obecným zmocněncem, bytem v Plzni, Anglické nábřeží 13, proti žalovanému: Agentura pro revitalizaci a správu podniků-Ares, v.o.s., Karlovy Vary, Jáchymovská 41/73, insolvenční správce dlužníka-Pavla Píchala, Radkovice 49, v řízení o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že nevykonatelná a nezajištěná a směnečná pohledávka žalobce ve výši 1.180.000,-Kč z vlastní směnky vystavené dlužníkem Pavlem Píchalem dne 12. 03. 2013, s úrokem ve výši 6 % z uvedené částky od 01. 05. 2010-12. 06. 2012 ve výši 147.500,-Kč a směnečnou odměnou ve výši 3.933,-Kč, přihlášená v insolvenčním řízení Pavla Píchala, je pohledávkou po právu. Ve zbytku se žaloba zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svou žalobou ze dne 22. 01. 2013 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil pravost jeho pohledávky ve výši 1.600.000,-Kč s příslušenstvím a odměnou. Žaloba byla odůvodněna tak, že u zdejšího soudu bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci úpadce, přičemž žalovaný byl ustanoven jeho insolvenčním správcem. Žalobce přihlásil do řízení dne 13. 07. 2012 mimo jiné i pohledávku shora uvedenou, kterou žalovaný popřel z několika důvodů. Jednak uvedl, že se jedná relativně neplatnou směnku, odporující ust. § 44a exekučního řádu, neboť byla vystavena po doručení usnesení o nařízení exekuce OS Plzeň-jih ze dne 10. 10. 2008, č. j. 9 Nc 4630/2008-12, (Dlužníkovi bylo doručeno dne 30. 03. 2009), které dlužníkovi zapovídá nakládání s majetkem. Dále má žalovaný za to, že směnka je ve smyslu insolvenčního zákona neúčinná, neboť jejím vystavením byli zkráceni ostatní věřitelé dlužníka formou zatížení majetkové podstaty. Další důvod pro popření pohledávky vidí žalovaný v tom, že směnka je zajišťující, ovšem závazky, které má zajišťovat nevznikly anebo jsou již promlčeny. V poslední řadě žalovaný namítl, že směnka ani neexistuje, její vystavení nebylo prokázáno. Žalobce s názory žalovaného nesouhlasí.

Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Uvedl, že má za to, že pro posouzení otázky relativní neplatnosti směnky je v zásadě irelevantní, zda se předmětná směnka vlastní ze dne 12. 03. 2010 svoji povahou řadí mezi směnky zajišťovací nebo ne. Žalovaný i přes formulaci žalobce spočívající v tom, že tato směnka údajně nahradila dřívější závazky, usuzuje, že z povahy směnky spíše vyplývá její funkce, co by zajišťovacího prostředku, tj. že vystavením směnky mělo být zajištěno splnění závazků dřívějších, stejně jako závazku nově vzniklého spočívajícího v údajném poskytnutí další půjčky ze strany žalobce vůči dlužníkovi. Žalovaný však zdůrazňuje již dříve vznesenou kauzální námitku, že pohledávky, které měly být směnkou zajištěny, jsou již promlčeny, resp. poslední pohledávka z titulu půjčky (420.000,-Kč) z doby vydání směnky nebyla prokázána. Zásadní pro posouzení neplatnosti posuzované směnky je skutečnost, že byla vystavena dlužníkem, coby výstavcem, dne 12. 03. 2010, tj. v době, po vydání usnesení Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 10. 10. 2008, přičemž toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 30. 03. 2009. Od doručení exekučního usnesení pro něj platil zákaz nakládání s majetkem dle ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu ve znění do 31. 10. 2009. Tím, že dlužník vystavil směnku vlastní dne 12. 03. 2010, kterou se zavázal ke dni 30. 04. 2010 uhradit žalobci částku ve výši 1.600.000,-Kč, učinil právní úkon, kterým ve flagrantním rozporu s výše uvedeným ustanovením exekučního řádu porušil zákaz nakládat s majetkem, tj. zde posuzovaná směnka je neplatná. Není důležité, zda touto směnkou dlužník své dřívější závazky zajistil, nebo nahradil. Tím, že dlužník danou směnku vystavil, zatížil svůj majetek závazkem, který by jinak neexistoval. O tom, že zajistil zcela novou půjčku ani nemluvě, byť je potřeba zopakovat, že existence této půjčky nebyla prokázána. Současně také zlepšil postavení jednoho ze svých věřitelů a v důsledku by uznání této pohledávky znamenalo poškození celé řady dalších věřitelů. Žalovaný se neplatnosti směnky dovolal již v rámci svého popěrného úkonu.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o. s. ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Ve věci vydal Krajský soud v Plzni dne 24. 06. 2013 rozsudek, kterým žalobu zamítl, neboť se ztotožnil s argumentací žalovaného ohledně toho, že vystavení směnky vlastní je právním úkonem, kterým dochází k zatížení majetku výstavce-dlužníka-právem jiné osoby.

Vrchní soud k odvolání žalobce rozsudek Krajského soudu v Plzni shora citovaný zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud zkonstatoval, že vystavením zajišťovací směnky zajišťuje dlužník již existující závazky, a taková směnka tedy umožňuje věřiteli vymožení již existujících pohledávek vůči dlužníkovi. Proto se vystavením směnky majetek dlužníka nezmenšuje a její existence má dopad pouze na způsob uplatnění již existujících pohledávek.

Ve věci je nesporné, že na majetek Pavla Píchala se u zdejšího soudu vede insolvenční řízení pod sp. zn. 54 INS 2773/2012. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný, a to usnesením zdejšího soudu, kterým byl zjištěn úpadek dlužníka, ze dne 13. 06. 2012.

Z přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení soud zjistil, že žalobce jakožto věřitel č. 16 přihlásil za dlužníkem pohledávky v celkové výši 2.357.067,-Kč. Jednalo se o tři pohledávky, přičemž insolvenčním správcem byla popřena pouze pohledávka č. 3 ve výši 1.808.642,-Kč. Jistina této pohledávky činila 1.600.000,-Kč a jako důvod vzniku pohledávky je uvedena směnka, vystavená dlužníkem dne 12. 03. 2010 na směnečný peníz 1.600.000,-Kč, splatná dne 30. 04. 2010, která spolu s další půjčkou peněz nahradila vlastní směnku na směnečný peníz 350.000,-Kč, vystavenou dlužníkem dne 20. 03. 2007, vlastní směnku na směnečný peníz 400.000,-Kč vystavenou dlužníkem dne 04. 04. 2007, půjčku peněz ve výši 230.000,-Kč, přenechaných věřitelem dne 03. 04. 2008 a půjčku peněz ve výši 200.000,-Kč, přenechaných věřitelem dlužníkovi dne 15. 04. 2008.

Z listin doložených žalovaným má soud za prokázané, že dne 10. 10. 2008 vydal Okresní soud Plzeň-jih usnesení sp. zn. 9 C 4630/2008, kterým ve věci oprávněného WHITBY DEVELOPMENTS LIMITED proti povinnému Pavlu Píchalovi byla nařízena exekuce podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 Cm 13/2005 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 6.861.608,-Kč s úrokem ve výši 6 % a nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 11. 2010. Usnesení bylo dle doručenky pošty Pavlu Píchalovi doručeno dne 30. 03. 2009. Dne 05. 09. 2012 zaslala Mgr. Klvačová, zástupkyně oprávněného WHITBY DEVELOPMENTS LIMITED Pavlu Píchalovi námitku relativní neplatnosti některých právních úkonů učiněných po doručení usnesení OS Plzeň-jih o nařízení exekuce, mezi kterými vyjmenovala i smlouvu o půjčce ze dne 2. 03. 2010 na 420.000,-Kč a zajišťovací směnku ze dne 12. 03. 2010. Tuto námitku dlužník převzal dne 19. 09. 2012. Soud provedl důkaz směnkou vystavenou v Plzni dne 20. 03. 2007 znějící na částku 350.000,-Kč, kterou vystavil dlužník. Splatnost směnky byla stanovena u Lubomíra Votrubce v Plzni, Resslova 19 dne 30. 04. 2007. Druhá směnka byla vystavena dlužníkem v Plzni dne 04. 04. 2007, zněla na 400.000,-Kč a splatná byla dne 04. 05. 2007 u Lubomíra Votrubce v Plzni, Resslova 19. Dále byl proveden důkaz potvrzení, ve kterém dlužník uvádí, že dne 15. 04. 2008 převzal od Lubomíra Votrubce částku 200.000,-Kč, kterou zaplatí dne 30. 04. 2008. V dalším potvrzení uvádí dlužník, že dne 03. 04. 2008 převzal od Lubomíra Votrubce částku 230.000,-Kč, kterou vrátí dne 30. 04. 2008. Dne 12. 03. 2010 byla dlužníkem vystavena směnka na 1.600.000,-Kč, splatná dne 30. 04. 2010 v Plzni, v Komerční bance. Směnka zněla na řad Lubomíra Votrubce. Dle sdělení zástupce žalobce se

částka 1.600.000,-Kč skládá z uvedených částek na předešlých směnkách plus ze 420.000,-Kč, které byly taktéž dlužníkovi půjčeny, ovšem bez jakékoli smlouvy.

Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána částečně po právu. Soud byl při svém rozhodování zejména vázán právním názorem Vrchního soudu v Praze v usnesení sp. zn. 102 VSPH 314/2013 ze dne 16. 01. 2014 a zabýval se pravostí popřené pohledávky. Ve shodě se stranami pak vydal rozhodnutí ve výroku tohoto rozsudku citované. Dospěl k závěru, že pohledávka byla zjištěna ve výši 1.180.000,-Kč s úrokem ve výši 6% a dále se směnečnou odměnou ve výši 3.933,-Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

O nákladech soud rozhodl podle § 202 odst. 1 IZ.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení, s výjimkou osob, které se práva na odvolání po vyhlášení rozsudku platně vzdaly.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Plzni dne 28.03.2014

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová Kristýna Vecková samosoudkyně