155 ICm 1091/2014
Jednací číslo: 155 ICm 1091/2014-52 KSPL 29INS 21591/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Kočandrlovou v právní věci žalobce: DSK servis s.r.o., IČ 25220713, se sídlem Karlovy Vary, U Brodu 214 proti žalovanému: Insolvenční agentura v.o.s., IČ 29115540, se sídlem Západní 1448/16, Karlovy Vary, insolvenční správce dlužníka THERMIA-BAU, a.s., IČ 25219740, se sídlem Česká 1, Karlovy Vary, v řízení o určení pravosti popřené pohledávky

takto:

I. Žalobní návrh na určení, že společnost DSK servis s.r.o., IČ 252220713, se sídlem U Brodu 214, 360 18 Karlovy Vary má za dlužníkem THERMIA-BAU, a.s., IČ 25219740, se sídlem Česká 1, 360 18 Karlovy Vary pohledávku ve výši 314.249,50 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení pod číslem P-87 vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS 21591/2013 po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.264,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30.3.2014 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že společnost žalobce má za dlužníkem THERMIA-BAU, a.s., IČ 25219740 pohledávku ve výši 314.249,50 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení pod č. P-87 vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. KSPL 54 INS 21591/2013 po právu. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že na přezkumném jednání konaném ve shora označené věci dne 5.2.2014 popřel dlužník i insolvenční správce dlužníka THERMIA-BAU, a.s. (žalovaný) pohledávku věřitele označenou jako P-87, kdy důvodem popření má být pouze to, že dle evidence dlužníka není pohledávka uplatňována oprávněně a současně, že ohledně pohledávky je veden soudní spor. Žalobce s dlužníkem uzavřel smlouvu pojmenovanou na žádost dlužníka jako smlouva o dílo č. 10287-12 ze dne 2.6.2010, předmětem smlouvy byla doprava, montáž, pronájem a demontáž lešení ve vlastnictví žalobce. Dlužník uvedené lešení KSPL 29INS 21591/2013 použil k výstavbě penzionu Harmonie v obci Žlutice. Žalobce lešení dle uzavřené smlouvy v požadovaný termín řádně sestavil pod dohledem zástupce dlužníka a dlužník lešení plně využíval při provádění svých stavebních prací. Dle pokynu dlužníka žalobce lešení upravoval v souladu s tím, jak postupovaly stavební práce prováděné dlužníkem. Po skončení celé akce žalobce lešení demontoval, odvezl a následně vystavil fakturu č. 2011099 na částku ve výši 278.522,50 Kč, tedy pohledávku, která je mimo jiné předmětem insolvenčního řízení. Dlužník poté odmítl fakturu uhradit, kdy zastával stanovisko, že pohledávka je neoprávněná, neboť údajně neeviduje fakturu v účetnictví. Toto tvrzení dlužníka je však nepravdivé. Věřitel fakturu dlužníkovi řádně doručil, a to opakovaně, a dlužníkem byla vždy vrácena zpět s tím, že je neoprávněná. Poté dlužník svoji argumentaci rozšířil o tvrzení, že nedošlo k předání díla ze strany žalobce, neboť faktury neobsahují soupis provedených prací odsouhlasených dlužníkem. Spor následně projednával rozhodce určený společností Arbitrážní centrum s.r.o. Rozhodce se nikterak nezabýval specifickými okolnostmi při provádění díla, nevypořádal se s tvrzeními věřitele, jím předloženou fotodokumentací, rovněž nevyhověl žádosti o výslech zaměstnanců dlužníka, nevyžádal si ani navržené předložení stavebního deníku a žalobu bez dalšího řízení rovnou zamítnul. Rozhodčí nález byl věřiteli doručen až poté, co dlužník již sám na sebe podal insolvenční návrh. Protože soud mezitím zjistil úpadek dlužníka, nemohl věřitel podat žalobu na neplatnost rozhodčího nálezu, a proto s odkazem na § 109 insolvenčního zákona věřitel přihlásil svoji pohledávku v insolvenčním řízení.

Žalovaný se žalobním návrhem nesouhlasil, neboť není řádně vymezen okruh pasivně legitimovaných osob v tomto řízení vzhledem k tomu, že popřel pohledávku žalobce i dlužník.

Soud má v dané věci za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav:

Žalobce přihlásil pod pořadovým číslem 87 do insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPL 54 INS 21591/2013 nezajištěnou pohledávku z titulu smlouvy o dílo č. 10287-12 ze dne 2.6.2010, jejímž předmětem byla dodávka, montáž včetně pronájmu venkovního lešení na stavbě Výstavba penzionu Harmonie v obci Žlutice. Věřitel za provedené lešenářské práce vystavil dne 30.12.2011 fakturu č. 2011099 na částku ve výši 278.522,50 Kč, spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 278.522,50 Kč za období od 14.2.2012 do 11.10.2013 ve výši 35.727,-Kč tak celková výše pohledávky činí 314.249,50 Kč. Pohledávka se stala splatnou dne 14.2.2012. K přihlášce z listinných důkazů byla přiložena faktura vystavená dne 30.12.2011 na částku 278.522,50 Kč spolu s průvodkou subdodávky stavby a soupisem provedených prací, výzva k úhradě ze dne 19.3.2012, žaloba o 379.456,50 Kč s příslušenstvím a rozhodčí nález č. 13022102.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5.2.2014 č.j. 54 INS 21591/2013-B-20 byla povolena reorganizace dlužníka ( žalovaného v tomto řízení).

Na přezkumném jednání konaném dne 5.2.2014 popřel žalobcovu pohledávku evidovanou pod číslem P-87 jak insolvenční správce dlužníka, neboť dle evidence dlužníka není pohledávka uplatňována oprávněně, je veden soudní spor, tak dlužník, neboť je veden soudní spor.

Z písemného vyrozumění o popření vykonatelné pohledávky ze dne 21.2.2014 vyplývá, že byl žalobce vyrozuměn o popření své pohledávky evidované pod číslem P-87 jak insolvenčním správcem, tak dlužníkem. Písemné vyrozumění o popření převzal tehdejší právní zástupce žalobce dne 17.3.2014. KSPL 29INS 21591/2013

Dle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do třiceti dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím patnácti dnů od doručení vyrozumění dle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Žalobu na určení pravosti výše nebo pořadí popřené nevykonatelné přihlášené pohledávky podává věřitel proti insolvenčnímu správci, jestliže insolvenční správce pohledávku popřel. Proti dlužníkovi podává věřitel žalobu za současného splnění dvou podmínek: Dlužník musí pohledávku popřít a jeho popěrný úkon musí mít účinek na zjištění pohledávky. Tento účinek dlužníkův popěrný úkon má, jestliže dlužníkův úpadek je řešen reorganizací anebo oddlužením. Vzhledem k tomu, že v daném případě bylo vydáno rozhodnutí o povolení reorganizace dle § 328 a § 329 a dlužník pohledávku při přezkumném jednání konaném dne 5.2.2014 spolu s insolvenčním správcem (žalovaným) popřel, bylo nutné podat žalobu na určení pravosti popřené nevykonatelné přihlášené pohledávky jak proti insolvenčnímu správci, tak i proti dlužníkovi. Jestliže byla podána žaloba jen proti popírajícímu insolvenčnímu správci, přestože měla být za podmínek § 336 odst. 2 insolvenčního zákona podána též proti popírajícímu dlužníkovi, bylo namístě žalobu zamítnout po nařízeném jednání, v rámci kterého soud na základě dokazování došel ke zjištění, že byla pohledávka žalobce popřena insolvenčním správcem i dlužníkem za podmínek § 336 odst. 2 insolvenčního zákona. Soud tak mohl určit okruh osob pasivně věcně legitimovaných ve sporu, kterými by byl jak insolvenční správce, tak popírající dlužník, a vzhledem k tomu, že žalobce náležitě okruh osob pasivně věcně legitimovaných ve sporu nevymezil, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Výrok týkající se nákladů řízení vychází z ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v daném řízení zcela úspěšný, neboť žaloba vůči němu byla zamítnuta, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení jsou představovány náhradou cestovného za použití vozidla BMW 330 d na trase Karlovy Vary-Plzeň a zpět v celkovém počtu 170 km dne 24.6.2015 při průměrné spotřebě 6,8 l motorové nafty na 100 km v ceně 36,10 Kč/l včetně základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle vyhl. č. 328/2014 Sb.. Vzhledem k tomu, že se jedná o účelně vynaložené náklady řízení k bránění práva žalovaného, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ke splnění povinnosti žalobci soud stanovil běžnou třídenní lhůtu běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.

V Plzni dne 24.06.2015 Za správnost vyhotovení: Mgr. Jaroslava Kočandrlová, v.r. Helena Mašková samosoudce