153 ICm 129/2017
č. j. 153 ICm 129/2017-68 (KSPL 65INS 3328/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Michalem Reitspiesem

žalobkyně: UbrIS v.o.s., IČO 02516519 sídlem Senovážné náměstí 977/24, 110 00 Praha zastoupená advokátkou Mgr. PhDr. Ladou Hvizdákovou sídlem Československé armády 413, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému: Podnik bytového hospodářství Karlovy Vary, státní podnik "v likvidaci", IČO 00074641 sídlem Moskevská 21, 360 01 Karlovy Vary o žalobě na určení, že vykonatelná pohledávka není po právu

takto: I. Pohledávka věřitele Podnik bytového hospodářství Karlovy Vary, státní podnik v likvidaci , Moskevská 2035, 360 01 Karlovy Vary, IČ: 00074641, ve výši 194.485.600,45 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni, sp. zn. KSPL 53 INS 3328/2015, vedeného na majetek dlužníka Národní družstevní záložna v likvidaci , není po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 368 498 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. isir.justi ce.cz KSPL 65INS 3328/2015

Odůvodnění: 1. Žalobkyně podala žalobu dne 9. ledna 2017 na učení, že vykonatelná pohledávka ve výši 194 485 600,45 Kč není po právu, když na přezkumném jednání, které se konalo dne 14. prosince 2016, popřel insolvenční správce vykonatelnou pohledávku co do pravosti a výše v částce 194 485 600,45 Kč. Tato pohledávka byla žalovaným přihlášena do insolvenčního řízení na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. července 2008 č.j. 18 C 117/2008-27, který nabyl právní moci dne 20. srpna 2008 a vykonatelnosti 26. srpna 2008. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. července 2013, uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem a dlužníkem, účinné od 5. září 2013, včetně dodatku č. 1 ze dne 11. listopadu 2013, dohody o úhradě ceny za postoupení ze dne 31. července 2013 a doplatku ze dne 11. listopadu 2013. Dlužník svůj dluh vůči žalovanému nejdéle ke dni 11. listopadu 2013 splnil. Insolvenční správce pohledávku popřel, neboť je již uhrazena. Pohledávka zanikla zápočtem dle podmínek výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. července 2013. Žalobkyně dále má za to, že pohledávka je promlčena, když dle ust. § 404 odst. 1 skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala běžet poprvé. Vzhledem k prohlášení o uznání dluhu ze dne 30. března 2004 skončila promlčecí doba pro výkon rozhodnutí dne 30. března 2014. Do tohoto data musel být podán exekuční návrh. Exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu na straně věřitele, tedy se nestaví promlčecí doba.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, a to mimo jiné z důvodu činnosti Ivany Bartoškové, která působila ve společnosti žalovaného od roku 1995 do 8. března 2010 jako jediná likvidátorka a zároveň též působila jako likvidátorka insolvenčního dlužníka Národní družstevní záložna v likvidaci , a to od 27. června 2003 do současnosti. Tato likvidátorka vložila v období 30. ledna 1998 až 21. září 2000 peněžní prostředky v celkové výši 122 903 406 Kč na účet vedený u Národní družstevní záložny s úročením 5% ročně a následně jakožto likvidátorka žalovaného a se značným časovým odstupem (kdy v mezidobí již došlo k uspokojení jiných pohledávek vůči Národní družstevní záložně, souvisejících se správou likvidační podstaty a výdaji likvidátora), iniciovala soudní vymáhání poskytnutých prostředků zpět ve prospěch žalovaného. Uvedený postup likvidátorky dle žalovaného již překročil kautely péče řádného hospodáře, neboť se jednalo o podstoupení nepřiměřeného rizika, a to v době, kdy již byly medializovány bankroty družstevních záložen a paní Bartošková ve zprávě ze dne 19. listopadu 2009 argumentovala tím, že v rozhodné době byla situace nejistá i u bank, nicméně i přesto dle žalovaného představovaly vklady u bankovních ústavů v rozhodné době nepochybně podstatně nižší riziko než vklady u družstevních záložen. Jelikož se paní Bartošková jako likvidátorka žalovaného rozhodla vymáhat předmětný nárok až s odstupem vícero let, konkrétně v roce 2008, kdy podala žalobu o zaplacení částky 145 368 851 Kč s příslušenstvím vůči Národní družstevní záložně, v níž tou dobou již 5 let působila též jako likvidátorka. Poté, co byl přiznán rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. července 2008, jednající jménem žalovaného. Paní Bartošková jednající jménem žalovaného opět k vymožení pohledávek nepodnikla žádné kroky a není vyloučeno, že naopak zvýhodňovala jiné věřitele Národní družstevní záložny na úkor žalovaného. Výkon funkce této likvidátorky skončil u žalovaného dne 8. března 2010 a teprve likvidátor žalovaného v pořadí 3. Ing. Houška inicioval vymáhání pohledávek za Národní družstevní záložnou v rámci exekučního řízení zahájeného v první polovině roku 2011. V roce 2013 ovšem Ing. Houška uzavřel jménem žalovaného s Národní družstevní záložnou smlouvu o postoupení pohledávky a dohodu o úhradě ceny za postoupení a o několik měsíců později pak dodatky k těmto smlouvám. Výsledkem těchto transakcí bylo fakticky, že žalovaný namísto úhrady peněžité částky obdržel od Národní družstevní záložny pohledávky za třetími subjekty- fyzickými osobami, které jsou zcela evidentně nebonitní. Co se týká namítaného promlčení pohledávky, žalovaný má za to, že proces vzniku a vymáhání pohledávky je spojen s natolik mimořádnými okolnostmi, že tyto ve svém souhrnu odůvodňují závěr, že uplatnění námitky promlčení je v daném případě v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný je přesvědčen, že

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 65INS 3328/2015

přinejmenším od roku 2003 do roku 2010 existoval konflikt zájmů, kdy jak společnost žalovaného, tak Národní družstevní záložna byly řízeny jedinou osobou. Žalovaný tedy navrhl, aby soud nepřihlédl k námitce promlčení s ohledem na její rozpor s dobrými mravy.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. července 2013 soud zjistil, že Národní družstevní záložna v likvidaci a žalovaný uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, když předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek Národní družstevní záložny za jeho dlužníky v celkové výši 188 534 072,74 Kč, přičemž žalovaný v této smlouvy prohlásil, že byl seznámen s právním stavem pohledávek a strany se dále dohodly, že Národní družstevní záložna neručí žalovanému za existenci a dobytnost postupovaných pohledávek.

4. Z dohody o úhradě ceny za postoupení pohledávky ze dne 31. července 2013, uzavřené mezi Národní družstevní záložnou v likvidaci a žalovaným, soud zjistil, že cena za smlouvy, jenž byly postoupeny smlouvou uvedenou výše a jejichž celková výše je 188 534 072, 74 Kč, bude ve výši 188 413 745,18 Kč. Způsob úhrady byl domluven započtením vzájemných pohledávek, přičemž pohledávka Národní družstevní záložny je vůči žalovanému ve výši 188 413 745,18 Kč z titulu smlouvy o postoupení pohledávek a pohledávka žalovaného za Národní družstevní záložnou vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. července 2008 č.j. 18 C 117/2008-27, který nabyl právní moci dne 18. srpna 2018, ve výši 188 413 745,18 Kč.

5. Z přihlášky pohledávky žalovaného ze dne 14. listopadu 2016 soud zjistil, že žalovaný přihlásil mimo jiné dílčí pohledávku č. 1 ve výši 145 368 851 Kč, splatnou od 14. března 2013, na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. července 2008 č.j. 18 C 117/2008-27 a pohledávku č. 2 ve výši 49 116 749,45 Kč na základě stejného exekučního titulu. Podle § 580 zákona č. 40/1964 mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávka, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se zájmy kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

6. Podle § 358 zákona č. 513/1991 k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

7. V daném případě má soud za to, že došlo v souladu k výše citovaným ustanovením právních předpisů České republiky k zániku závazků, a to započtením, na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. července 2013 a zejména dohodě o úhradě ceny za postoupené pohledávky z 31. července 2013, když pohledávky Národní družstevní záložny a žalovaného se setkaly a vzájemně se započítaly, tudíž z výsledku smlouvy dohody o úhradě ceny za postoupení pohledávek je zřejmé, že tyto pohledávky se navzájem vykrátily a ani jedna ze smluvních stran není povinna ničeho dalšího platit protistraně. Jednalo se o postoupení pohledávek, které byly jasně specifikovány a dohoda o úhradě ceny za postoupení pohledávky včetně smlouvy o postoupení pohledávek, byla soudem při hodnocení důkazů posouzena jako platná.

8. V daném případě nelze míti za to, že jednání likvidátorky společností paní Bartoškové, jakožto likvidátorky pracující na obě strany , by mělo mít nějaký vliv na rozhodnutí tohoto soudu. Soud má za to, že tato likvidátorka pracovala ve společnosti žalovaného pouze do roku 2010 a smlouva o postoupení pohledávek je z roku 2013. Tudíž pokud by se mělo jednat o nějaké nekalé jednání, nekonalo se v době výkonu funkce likvidátorky Bartoškové u žalovaného, když v té době byl likvidátorem Ing. Houška.

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková. KSPL 65INS 3328/2015

9. Vzhledem k tomu, že došlo k zániku pohledávky započtením nejpozději k 11. listopadu 2013, má soud za to, že námitka promlčení je nadbytečná, soud o ní nemůže rozhodnout, neboť jak již bylo uvedeno, pohledávka žalovaného zanikla započtením. Nijak dále nepokračuje, a tudíž nelze o promlčení rozhodnout. Nelze tedy vzít a konstatovat, jestli došlo k promlčení či nedošlo k promlčení pohledávky, když pohledávka zanikla započtením nejdéle k 11. listopadu 2013.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 368 498 Kč, která se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 122 100 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem 366 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, sepis a podání žaloby a závěrečný návrh z 29. srpna 2017, náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč za stejné úkony právní služby a cestovného k ústnímu jednání dne 16. srpna 2017 ve výši 1 298 Kč, to vše v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, a to ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný řádně a včas své povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat svého nároku prostřednictvím exekuce či výkonu rozhodnutí.

Plzeň 8. ledna 2018

Mgr. Michal Reitspies v.r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Michaela Kropáčková.