152 ICm 3219/2014
Jednací číslo: 152 ICm 3219/2014-75 (KSPL 52INS 17445/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Jarošovu v právní věci žalobce PRZEDSIĘBIORSTWO PRODUKCYJNO-HANDLOWE "ARO" KAROŃ SPÓŁKA JAWNA, Ludowa 265, 42 200 Częstochowa, Polská republika, IČ 150656626, DIČ 5730242020, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Klimešem, advokátem v Havířově-Městě, U Stromovky 1481/9, proti žalovaným 1. Ing. Petru Bendlovi, Soukenická 5, Plzeň, insolvenčnímu správci druhé žalované, a 2. Zdeňce anonymizovano , anonymizovano , bytem Družstevní 88, Zruč-Senec, IČ 49200518, o určení pravosti popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobcova pohledávka č. P-1 v celkové výši Kč 471.145,20, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného ve věci druhé žalované zdejším soude m pod sp.zn. KSPL 52 INS 17445/2013, je pohledávkou po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná.

II. Žalobce a první žalovaný ne mají proti sobě vzáje mně právo na náhradu nákladů řízení.

III. Druhá žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce JUDr. Zde ňka Klimeše, advokáta v Havířově-Městě, U Stromovky 1481/9, náklady řízení ve výši Kč 41.570,07.

Od ůvo d ně n í

Žalobce se domáhal určení pravosti své nevykonatelné a nezajištěné pohledávky, kterou pod číslem P-1 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem ve věci druhé žalované. Žalobce dodal druhé žalované zboží, ona jeho převzetí potvrdila na fakturách č. 29/WDT/D/2012 a 34/WDT/D/2012. Fakturou č. 29/WDT/D/2012 vyúčtoval žalobce KSPL 52INS 17445/ 2013

částku Kč 284.325,04, druhá žalovaná na ni částečně plnila, takže k úhradě zbylo Kč 50.000,-. Fakturou č. 34/WDT/D/2012 žalobce vyúčtoval částku Kč 369.852,90, druhá žalovaná na ni nezaplatila nic. Žalobce dále do insolvenčního řízení přihlásil úrok z prodlení v kapitalizované výši Kč 51.292,30. Druhá žalovaná, jejíž úpadek byl podle žaloby řešen oddlužením, popřela při přezkumu žalobcovu pohledávku s tím, že jí byl přislíben zápočet pohledávky s jejími nároky na náklady záručního a pozáručního servisu včetně poštovného. K žádnému zápočtu však nedošlo.

První žalovaný uvedl, že druhá žalovaná měla vůči žalobci závazky, které započetla proti jeho pohledávce. Jednalo se o závazky ze záručního servisu za roky 2011 a 2012 ve výši Kč 192.000,-, za dopravu zákazníkům v ČR a do Polska ve výši Kč 63.264,16, za zastupování žalobce na Veletrhu Brno Kč 216.746,-a za provedení reklamací zákazníků v obchodě Kč 57.240, tj. celkem Kč 529.250,-.

S ohledem na to, že podle obsahu popěrného úkonu druhé žalované dosud nedošlo k zápočtu, zvažoval první žalovaný provedení zápočtu v rámci incidenčního řízení. Protože však na základě dokladů, které obdržel od druhé žalované, nemohl přezkoumat oprávněnost a existenci tvrzených nároků druhé žalované a byl si vědom, že v důsledku toho by nemohl v řízení unést břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, k zápočtu nepřistoupil. Při svých úvahách také zohlednil nezájem druhé žalované o řízení a její nedostatečnou spolupráci s insolvenčním správcem i se soudem.

Druhá žalovaná se k žalobě přes opakované výzvy nevyjádřila, poukázala jen na to, že žalobce uplatnil stejnou pohledávku i v jiném insolvenčním řízení. Neúčastnila se ani jednání soudu v incidenčním řízení, proto nemohla být poučena podle ust. § 118a o.s.ř. a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů.

Z přihlášky bylo zjištěno, že žalobce přihlásil pod číslem P-1 pohledávky v celkové výši Kč 471.145,20 z ústní kupní smlouvy na úhradu ceny dodaného zboží podle faktur č. 28/WDT/D/ a 34/WDT/D/2012. Dále požadoval úhradu úroku z prodlení stanoveného podle polského práva.

Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že insolvenční návrh na žalovanou byl podán 21.6.2013. Dne 28.4.2013 bylo vydáno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení.

Dne 2.9.2014 se konal přezkum pohledávek, podle protokolu z jednání se žalobce přezkumu neúčastnil. První žalovaný všechny pohledávky uznal, druhá žalovaná popřela žalobcovu pohledávku s tím, že žalobci nic nedluží, neboť s ním měla uzavřenou smlouvu, podle níž jí měl být proplácen záruční a pozáruční servis včetně poštovného. Žalobcem jí bylo přislíbeno, že dojde k vzájemnému zápočtu pohledávek, k tomu však nedošlo. První žalovaný vyrozuměl žalobce po popření pohledávky dne 3.9.2014.

Dne 6.10.2014 vydal zdejší soud ve shora označené insolvenční věci druhé žalované usnesení, jímž neschválil její oddlužení a prohlásil na její majetek konkurs. Důvodem tohoto postupu byl nepoctivý záměr druhé žalované, její nedostatečná spolupráce se soudem i insolvenčním správcem a lehkomyslný přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení. Navíc závazky druhé žalované pocházely z nadpoloviční většiny z podnikatelské činnosti, což druhá žalovaná soudu zatajila. V průběhu insolvenčního řízení také nijak nenavýšila svůj příjem. KSPL 52INS 17445/ 2013

Podle rámcové kupní smlouvy, kterou uzavřel žalobce s druhou žalovanou dne 19.12.2007, se druhá žalovaná stala výhradním prodejcem žalobcova zboží pod označení BEBETTO na území ČR. Kupní smlouvy měly být uzavírány na základě objednávky a dodacího listu, a to okamžikem, kdy druhá žalovaná převzala zboží. Druhá žalovaná byla oprávněna vyřizovat za žalobce záruční servis dodaného zboží, přičemž měla hradit dopravu zboží z místa jeho prohlídky do místa opravy. Cena servisní práce byla určena podle ceníku, který měl být součástí smlouvy, ke smlouvě však přiložen nebyl. Ve smlouvě byla provedena volba českého práva.

Na fakturách č. 28/WDT/D/2012 a 34/WDT/D/2012 potvrdila druhá žalovaná převzetí zboží i faktur. Fakturou č. 28/WDT/D/2012 bylo žalované vyúčtováno k zaplacení Kč 284.325,02 a podle pokladních dokladů ze dne 9.11.2012, 21.2.2013 a 9.4.2013 a podle dokladu o vkladu na účet uhradila druhá žalovaná na tuto fakturu celkem Kč 234.325,02. Fakturou č. 34/WDT/D/2012 bylo žalované vyúčtováno Kč 369.852,90.

Dopisem z 12.11.2012 sdělila druhá žalovaná žalobci, že zastupování jeho firmy ji dostalo do finančních problémů. Uvedla, že jí byla přislíbeno zaplacení nákladů na záruční servisy a opravy a provedení zápočtu.

S ohledem na to, že nebyl proveden zápočet ani před zahájením řízení, ani v jeho průběhu, soud neprováděl dokazování, které se vztahovalo k nárokům druhé žalované. Za stejných důvodů soud nevyslechl žalobcem navrženého svědka Sykulu.

E-mailem z 14.2.2013 sdělil manažer projektů společnosti Veletrhy Brno, a.s. synu druhé žalované Petru anonymizovano , který byl podle výpisu z obchodního rejstříku společníkem a jednatelem společnosti CAZADOR s.r.o., výši nákladů na účet na veletrhu Kč 122.030,-. Polovinu z těchto nákladů, tj. Kč 61.015,-účtovala firma CAZADOR s.r.o. žalobci fakturou č. 1130003.

Po zhodnocení provedených důkazů soud shledal, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení existentní pohledávku z kupních smluv. Strany v rámcové kupní smlouvě provedly volbu českého práva, proto soud žalobcovy nároky posoudil podle ust. § 409 a násl. obch. zák. Druhá žalovaná na dodacích listech potvrdila převzetí zboží i doručení faktur, tím žalobci vznikl nárok na úhradu ceny ve smyslu ust. § 455 obch. zák., a to včetně zákonného úroku z prodlení podle ust. § 369 obch. zák.

Žalobcova pohledávka nezanikla zápočtem ani jinak. Zápočet nikdy nebyl proveden, ani před zahájením insolvenčního řízení, ani v jeho průběhu. Tvrzení o duplicitním uplatnění stejné pohledávky nebylo prokázáno. Proto soud žalobě vyhověl a určil pravost žalobcovy přihlášené pohledávky.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 202 insolvenčního zákona. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto měl právo na jejich náhradu. Prvnímu žalovanému nebylo podle citovaného ustanovení možno uložit povinnost k jejich náhradě, ostatně první žalovaný pohledávku nepopřel a podání žaloby nezavinil.

Druhá žalovaná byla podle výsledku řízení povinna nahradit žalobci jeho náklady, které zahrnovaly soudní poplatek ze žaloby za Kč 5.000,-, čtyři úkony právní služby po Kč KSPL 52INS 17445/ 2013

3.100,-, čtyři režijní paušály po Kč 300,-, cestovní výdaje Kč 12.623,20 za dvě cesty Třinec-Plzeň a zpět v celkové vzdálenosti 950 km pro jednu cestu automobilem o kombinované spotřebě 8,2 litru benzinu na 100 km při ceně PHM Kč 35,90 a základní náhradě Kč 3,70 za 1 km, náhradu za ztrátu času Kč 4.000,-a DPH Kč 6.346,88, tj. celkem Kč 41.570,07.

Soud žalobci nepřiznal právo na náhradu úkonu právní služby a režijního paušálu za jednání dne 25.5.2015, protože toto jednání se nekonalo, bylo odvoláno ve stejný den dopoledne na základě žádosti druhé žalované. V době odvolání jednání již ale žalobcův zástupce byl v sídle procesního soudu, proto měl právo na náhradu cestovních výdajů a promeškaného času. Soud nestanovil druhé žalované pro zaplacení náhrady nákladů žádnou lhůtu, neboť žalobcova pohledávka na náklady bude v souladu s citovaným ustanovením § 202 insolvenčního zákona uhrazena v rámci insolvenčního řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 07.09.2015

Mgr. Miroslava Jarošová, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Hrdličková