151 ICm 4792/2015
Jednací číslo: 151 ICm 4792/2015-39 (KSPL 51 INS 18933/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Vozábalovou v právní věci žalobce: AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, zastoupen Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem se sídlem 128 00 Praha 2, Svobodova 136/9, proti žalované: Mgr. Ing. Hana Müllerová, IČ 14708353, se sídlem 326 00 Plzeň, Koterovská 29, insolvenční správkyně dlužníka Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Čsl. Letců 140, 362 21 Nejdek, o žalobě na určení pravosti přihlášených pohledávek,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Martinou anonymizovano , anonymizovano , bytem Čsl. Letců 140, 362 21 Nejdek, pohledávky v celkové výši 63.567,30 Kč, a tyto jsou přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 51 INS 18933/2015 po právu.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Původní žalobce, společnost AB 5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18.12.2015, ve spojení s upřesněním žaloby doručeným zdejšímu soudu dne 22.3.2016, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že má za dlužníkem Martinou anonymizovano , anonymizovano , bytem Čsl. Letců 140, 362 21 Nejdek, pohledávky v celkové výši 63.567,30 Kč, a tyto jsou přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 51 INS 18933/2015 po právu. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22.7.2015 bylo u zdejšího soudu pod sp.zn. 51 INS 18933/2015 zahájeno insolvenční řízení s dlužníkem Martinou anonymizovano . Dne 29.9.2015 byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho řešení oddlužením. Původní žalobce v zákonem stanovené lhůtě dne 23.10.2015 přihlásil do uvedeného řízení pohledávky za dlužníkem v celkové výši isir.justi ce.cz Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015

63.567,30 Kč, přičemž vznik pohledávky náležitě doložil. Žalovaná při přezkumném jednání konaném dne 1.12.2015 popřela pohledávky původního žalobce co do pravosti ve výši 63.567,30 Kč, a to z důvodu promlčení. Původní žalobce byl o popření vyrozuměn ze strany žalované dne 14.12.2015. Původní žalobce nesouhlasil s tím, že by pohledávky za dlužníkem byly promlčené, neboť učinil několik kroků, které ze zákona staví běh promlčecí doby. Původní žalobce předmětné pohledávky žaloval u rozhodce, a to na základě rozhodčí doložky, která byla v době jejího sjednána považována jak judikaturou, tak odbornou veřejností za platnou. Na základě žaloby doručené rozhodci dne 21.9.2009 vydal rozhodce rozhodčí nález sp.zn. V/2009/00314, jež nabyl právní moci dne 3.3.2010. Původní žalobce podal na základě uvedeného rozhodčího nálezu návrh na nařízení exekuce, kterému bylo vyhověno usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 27 EXE 1119/2010-10 ze dne 7.7.2010. Dle původního žalobce byla námitka promlčení ze strany žalované vznesena v rozporu s dobrými mravy. Původní žalobce poukázal na to, že řádně podal návrh na nařízení exekuce dle rozhodčího nálezu, který byl vydán na základě sjednané rozhodčí doložky, jež byla v minulosti celým soudním systémem přijímána ve spotřebitelských smlouvách za platně sjednané. Původní žalobce dále poukázal na to, že při vymáhání své pohledávky vůči dlužníkovi postupoval bez zbytečného odkladu a dosáhl nařízení exekuce s předstihem před uplynutím čtyřleté promlčecí doby. Ze strany dlužníka pak nebyl podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu, přičemž po původním žalobci pak nelze spravedlivě požadovat, aby po změně právního názoru ohledně platnosti sjednané rozhodčí doložky, podával opětovně žalobu u příslušného soudu. Původní žalobce poukázal na to, že argument spočívající v tom, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy může být uplatněn nejenom vůči dlužníkovi, ale také vůči žalované (a to s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 85/2010 ze dne 8.2.2011). Původní žalobce dále poukázal na to, že přelomový judikát ohledně platnosti rozhodčích doložek vydaný v roce 2011 byl zcela zásadním zásahem do právní jistoty žalobce, neboť zcela opačným způsobem posoudil věc, jež byla konstantním způsobem posuzována všemi články soudní soustavy. Původní žalobce pak promlčení pohledávky nezavinil, došlo k němu na základě změny ustálené judikatury. Toto je nutné považovat za situaci, při které uplatnění námitky promlčení je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, když jednal v důvěře v ty účinky rozhodčího nálezu, které s ohledem na tehdy platnou právní úpravu i obecnou judikaturu oprávněně s vydaným rozhodčím nálezem spojoval, tedy především stavení promlčecí doby dle ust. § 112 a § 110 občanského zákoníku. Navíc je zcela evidenční, že pokud by původní žalobce v promlčecí lhůtě uplatnil pohledávku u soudu, tak by pravděpodobně s ohledem na existenci rozhodčího nálezu nemohl být žalobce úspěšný. Původní žalobce zároveň poukázal na to, že dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 158/2014-52 a č.j. 104 VSPH 50/2014-62 i Vrchního soudu v Olomouci č.j. 13 VSOL 155/2014-94 rozhodčí nález vydaný na základě rozhodčí doložky není nicotným právním aktem a má v případě jeho neodklizení účinky pravomocného soudní rozhodnutí. I za situace, že by se o nicotný právní akt jednalo, bylo by nutné vznesení námitky promlčení považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 13.7.2016 se žalovaná k žalobě vyjádřila tak, že obě dílčí pohledávky původního žalobce v celkové výši 63.567,30 Kč byly žalobcem uplatněny v přihlášce jako nevykonatelné, které vznikly poskytnutím úvěru dlužníkovi, a to na základě Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. 5703171538, který byl původním žalobcem zesplatněn dne 26.3.2008. Vzhledem k tomu, že pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná, je zřejmé, že v roce 2016 je promlčena. Původní žalobce měl možnost do konce přezkumného jednání svoji přihlášku pohledávky opravit či upřesnit, byla-li chybně uplatněna. Žalovaná přezkoumala přihlášenou pohledávku, tak jak byla přihlášena, jako nevykonatelnou, přičemž oprávněně uplatnila námitku promlčení a pohledávku popřela co do pravosti v plné výši. Žalovaná dála poukázala na to, že v rámci vyrozumění o popření pohledávky poučila původního žalobce o tom, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání. Žalovaná tak navrhla zamítnutí žaloby.

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015

Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 5.9.2016 původní žalobce dále v souvislosti se vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované poukázal na to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 ICdo 19/2015-111 ze dne 1.6.2016, ve kterém Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že podání žaloby u rozhodce má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu, když ust. § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení je ustanovením speciálním k ust. § 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník i k § 403 obchodního zákoníku. Nelze tudíž považovat za správný názor, že promlčecí doba neběží pouze tehdy, bylo-li rozhodčí řízení zahájeno na základně platné rozhodčí doložky. Zdejší soud usnesením č.j. KSPL 51 INS 18933/2015-P-1-5 ze dne 20.1.2017, jež nabylo právní moci dne 21.2.2017, rozhodl tak, že na místo věřitele společnosti AB 5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, bude v insolvenčním řízení nadále pokračováno se společností AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, a to dle ust. § 7 insolvenčního zákona, ve spojení s ust. § 107 insolvenčního zákona (neboť v důsledku fúze sloučením společností AB 5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, a AB 4 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, společnost AB 5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, zanikla, a to s účinností ke dni 18.10.2016. K projednání věci zdejší soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. nenařídil ústní jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž v daném případě účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce i žalovaná byli usnesením zdejšího soudu vyzváni, nechť se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádří, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. byli poučeni, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalovaná souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podáním doručeným zdejšímu soudu dne 11.4.2017. Žalobce se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, pokud šlo o souhlas s rozhodnutím věci bez jednání (soud tak předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí). Rozsudek byl zdejším soudem veřejně vyhlášen dne 24.8.2017. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Původní žalobce společnost AB 5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, byla právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku pod č. 34192873, který je spravován Obchodní komorou pro Amsterdam, v Nizozemí, a to do 14.7.2003. Původní žalobce měl původně obchodní jméno PPF B1 B.V. (prokázáno výpisy z obchodního rejstříku původního žalobce, a to včetně překladu do českého jazyka, včetně APOSTILY). Společnost Home Credit a.s. uzavřela dne 21.11.2006 s dlužníkem úvěrovou smlouvu č. 3611348026, a to na koupi zboží. Výše úvěru činila 8.696,-Kč, který se dlužník zavázal uhradit v 9 měsíčních splátkách ve výši 1.178,-Kč s datem úhrady první splátky do 21.12.2006, RPSN činila 63,9 %. Společně s uzavřením smlouvu této smlouvy došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru byl dlužníkovi poskytnut revolvingový úvěr, a to dle Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s.-TRIO. Dlužníkovi byl poskytnut úvěrový rámec, který činil 15.000,-Kč a který dlužník mohl čerpat prostřednictvím úvěrové karty opakovaně vždy do výše nevyčerpané části úvěrového rámce. Dlužník byl oprávněn při aktivaci úvěrové karty zvýšit úvěrový rámec, čehož dlužník využil a navýšil úvěrový rámec na 20.000,-Kč (hlava 9 a 10 úvěrových podmínek). Dlužník se zavázal splácet čerpaný úvěr a příslušené úroky v pravidelných měsících splátkách ve výši minimálně 1% z poskytnutého úvěrové rámce, splatnými vždy do 20. dne v měsíci (hlava 10 odst. 5 úvěrových podmínek). Měsíční úroková sazba byla dohodnuta jako součet základní úrokové sazby a odchylky uvedené v úvěrové smlouvy, přičemž základní úroková sazba se stanoví podle aktuálního sazebního poplatků (hlava 10 odst. 8 úvěrových podmínek). Dle hlavy 7 odst. 3 úvěrových podmínek byl

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015 dlužník povinen zaplatit věřiteli na jeho vyzvání celý úvěr, včetně dlužných poplatků za výpisy a poplatků za výběr z bankomatu, jejichž výše je stanovena v Sazebníku poplatků a odměn, v případě, že je v prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo splátky jedné, ale po dobu delší než tři měsíce. Dle hlavy 14 odst. 3 úvěrových podmínek je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 % z částky, s jejíž splátkou je dlužník prodlení a úrok z prodlení ve výši 0,08 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, nejméně však 100,-Kč. V hlavě 14 odst. 15 úvěrové smlouvy byla sjednána rozhodčí doložka, kterou byl stanoven způsob určení rozhodce a podmínky vedení rozhodčího řízení, když spory měly být s konečnou platností rozhodovány jediným rozhodcem. Dlužník podpisem úvěrové smlouvy stvrdil, že je seznámen s ustanovením Smlouvy a její součástí Úvěrovými podmínkami a že jsou mu všechna ustanovení srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a projevuje svůj souhlas být vázán Smlouvou i těmito podmínkami (vše prokázáno smlouvou o úvěru a Úvěrovými podmínkami společnosti Home Credit a.s.-TRIO). Dlužník se dostal do prodlení dle hlavy 7 odst. 3 úvěrových podmínek. Dlužník na základě úvěrového rámce průběžně čerpal finanční prostředky, a to v celkové výši 20.941,-Kč. Dlužník však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, když uhradil toliko částku 1.180,66 Kč. Na jistině tak vznikl dlužníkovi dluh 19.760,34 Kč. Žalobce proto využil své možnosti a zesplatnil celý úvěr k 26.3.2008 a vyzval dlužníka k úhradě celé dlužné částky (prokázáno výpisem z úvěrového účtu dlužníka). Soud má dále za prokázané, že společnost Home Credit a.s. následně pohledávku za dlužníkem z revolvingové smlouvy postoupila původnímu žalobci, který tehdy používal obchodní jméno PPF B1 B.V. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dlužníkovi přípisem ze dne 29.7.2009, kterým byl dlužník zároveň vyzván k úhradě celé dlužné částky ve výši 30.885,65 Kč s tím, že jinak bude přistoupeno k podání žaloby (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 29.7.2009). Vzhledem k tomu, že dlužník dlužnou částku neuhradil, původní žalobce podal dne 21.9.2009 žalobu u rozhodce JUDr. Tomáše Sokola, kterou se domáhal stanovení povinnosti dlužníka zaplatit původnímu žalobci částku 31.264,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26,64 % ročně z částky 19.760,34 Kč od 17.9.2009 do zaplacení a zároveň zaplacení smluvní pokuty ve výši 328,32 Kč. Uvedený rozhodce po rozhodčím řízení vydal dne 30.12.2009 rozhodčí nález sp.zn. V/2009/00314, jež nabyl právní moci dne 3.3.2010. Rozhodčím nálezem byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit původnímu žalobci částku 31.264,03 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 26,64 % ročně z částky 19.760,34 Kč od 17.9.2009 do zaplacení, dále povinnost zaplatit původnímu žalobci smluvní pokutu ve výši 328,32 Kč a náklady řízení ve výši 14.986,86 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu (prokázáno Rozhodčím nálezem sp.zn. V/2009/00314 ze dne 30.12.2009). Původní žalobce na základě rozhodčího nálezu podal u Okresního soudu v Karlových Varech návrh na nařízení exekuce, na základě kterého vydal Okresní soud v Karlových Varech dne 7.7.2010 usnesení č.j. 27 EXE 1119/2010-10, kterým byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky původního žalobce dle uvedeného rozhodčího nálezu. Provedením exekuce byl pověřen JUDr. Karel Urban, soudní exekutor se sídlem Minská 54, 616 00 Brno-Žabovřesky (prokázáno usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 27 EXE 1119/2010-10 ze dne 7.7.2010). Soud má dále za prokázané, že původní žalobce přihláškou doručenou zdejšímu soudu dne 22.10.2015 přihlásil svoji pohledávku za dlužníkem v celkové výši 63.567,30 Kč do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. KSPL 51 INS 18933/2015. Dílčí pohledávku č. 1 v celkové výši 63.184,98 Kč, z toho jistinu ve výši 19.760,34 Kč a příslušenství ve výši 43.424,64 Kč, přihlásil jako pohledávku nezajištěnou a nevykonatelnou. Jako důvod vzniku dílčí pohledávky č. 1 původní žalobce uvedl shora uvedenou úvěrovou smlouvu uzavřenou dlužníkem a společností Home Credit a.s., IČ: 26978636, ze dne 21.11.2006. Původní žalobce poukázal na to, že v souladu s úvěrovými podmínka byl úvěr k 26.3.2008 zesplatněn a dlužník byl vyzván k zaplacení úvěru. Dlužník podpisem úvěrové smlouvy stvrdil, že je seznámen s ustanovením Smlouvy a její součástí Úvěrovými podmínkami a že jsou mu všechna ustanovení srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a projevuje svůj souhlas být vázán Smlouvou i těmito podmínkami. Pokud jde o příslušenství,

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015 to je souhrnem úroku a úroku za hotovostní transakce, který je od 1.1.2012 účtován z jistiny čerpané prostřednictvím výběru z bankomatu a úrok je od toho data počítán z jistiny čerpané formou bezhotovostních plateb. Dílčí pohledávku č. 2 v celkové výši 382,32 Kč původní žalobce přihlásil jako pohledávku nezajištěnou a nevykonatelnou. Jako důvod vzniku dílčí pohledávky č. 2 původní žalobce uvedl shora uvedenou úvěrovou smlouvu uzavřenou dlužníkem a společností Home Credit a.s., IČ: 26978636, ze dne 21.11.2006, na základě které je povinen dlužník uhradit věřiteli jednorázovou smluvní pokutu, a to za splnění úvěrových podmínek. K prokázání výše dlužné částky doložil původní žalobce mimo jiné výpis, ze kterého vyplývá, jak dlužník čerpal revolvingový úvěr a jak ho hradil s tím, že z celkové dlužné částky 67.942,95 Kč uhradil dlužník částku 4.375,65 Kč a nadále tak dluží celkovou částku 63.567,30 Kč. Původní žalobce dále poukázal na to, že v průběhu trvání závazku bylo věřitelem učiněno několik kroků, které ze zákona staví běh promlčecí lhůty a pohledávky nejsou promlčeny. Původní žalobce odkázal na přiložené dokumenty, a to exekuční titul a usnesení o nařízení exekuce. Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru se stala platnou okamžikem podpisu Úvěrové smlouvy č. 3611348026 s účinností odloženou ke dni splnění podmínek předvídaných úvěrovými podmínka. Vzhledem ke splnění podmínek byla dlužníkovi zaslána úvěrová karta s výzvou k její aktivaci obsahující variabilní symbol číslo 5703171538, které má dlužník uvádět při úhradě splátek úvěru. Dlužník kartu aktivoval a čerpal revolvingový úvěr v uvedeném rozsahu. Původní žalobce dále poukázal na to, že pohledávky za dlužníkem byly postoupeny na původního žalobce, jež v době postoupení užíval obchodní jméno PPF B1 B.V. a následně se dne 18.12.2012 přejmenoval na AB 5 B.V. (vše prokázáno přihláškou pohledávky původního žalobce, včetně všech příloh, tedy i výpisu z úvěrového účtu). Soud má dále za prokázané, že žalovaná při přezkumném jednání konaném u zdejšího soudu dne 1.12.2015 popřela co do pravosti a výše pohledávku žalobce, a to dílčí pohledávku č. 1 i dílčí pohledávku č. 2 v celkové výši 63.567,30 Kč, a to z důvodu promlčení, neboť pohledávka je splatná od 26.3.2008. Dlužník pohledávku původního žalobce nepopřel (prokázáno protokolem z přezkumného jednání ze dne 1.12.2015 a přezkumným listem pohledávky P-1). Žalovaná následně žalobce vyrozuměla o popření pohledávky přípisem, který byl původnímu zástupci žalobce Mgr. Ing. Jaromíru Škárovi, advokátovi, doručen dne 18.12.2015 (prokázáno vyrozuměním o popření pohledávky a dodejkou). Dne 13.12.2016 bylo současným žalobcem, resp. jeho zástupcem Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem sděleno, že s účinností ke dni 18.10.2016 zanikl původní žalobce, a to v důsledku fúze sloučením se současným žalobcem (prokázáno sdělením ze dne 13.12.2016). Na základě tohoto sdělení a doložených skutečností bylo zdejším soudem vydáno shora uvedené usnesení č.j. KSPL 51 INS 18933/2015-P-1-5 ze dne 20.1.2017, jež nabylo právní moci dne 21.2.2017 (kterým bylo rozhodnuto o tom, že v insolvenčním řízení bude nadále na místo původního žalobce pokračováno se současným žalobcem). Žalovaná pak v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by dlužník celkovou dlužnou částku žalobci uhradil, nebo že by dluh dlužníka zanikl jiným způsobem. Žalovaná toliko vznesla shora uvedenou námitku promlčení dluhu. Dle ust. § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015 pořadí uvedeném při jejím popření. Dle ust. § 198 odst. 2 insolvenčního zákona v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Dle ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199. Dle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Dle ust. § 201 odst. 1 písm. c) a d) IZ je pohledávka zjištěna, jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném do 31.12.2013, se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497). Podle ust. § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Dle ust. § 388 odst. 1 shora uvedeného obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Dle ust. § 391 odst. 1 shora uvedeného obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Dle ust. § 397 shora uvedeného obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Dle ust. § 402 shora uvedeného obchodního zákoníku Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení. Dle ust. § 403 odst. 1 shora uvedeného obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. Podle ust. § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších platném a účinném do 31.12.2013, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015

Dle ust. § 3 odst. 1 shora uvedeného občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle ust. § 524 odst. 1 shora uvedeného občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle ust. § 524 odst. 2 shora uvedeného občanského zákoníku s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená Dle ust. § 526 odst. 1 shora uvedeného občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Dle ust. § 526 odst. 2 shora uvedeného občanského zákoníku oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Dle ust. § 112 shora uvedeného občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ust. § 3028 odst. 2 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle ust. § 3028 odst. 2 citovaného zákona není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedených právních předpisů. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobní návrh byl oprávněný a důvodný. V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce má pohledávku vůči dlužníkovi dle uzavřené revolvingové úvěrové smlouvy ze dne 26.11.2006. V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že společnost Home Credit a.s. a dlužník uzavřeli platnou smlouvou o úvěru dle tehdy ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku (ve spojení s ust. § 261 odst.1 obchodního zákoníku). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly příslušné všeobecné podmínky věřitele. Dlužník na základě uzavřené smlouvy o úvěru čerpal opakovaně finanční prostředky až do výše poskytnutého úvěrového rámce ve výši 20.000,-Kč, a to prostřednictvím poskytnuté úvěrové karty. V průběhu řízení bylo prokázáno, že dlužník řádně nehradil sjednané splátky, a proto věřitel společnost Home Credit a.s. úvěr zesplatnila ke dni 26.3.2008. Dlužník tak byl povinen dlužníkovi zaplatit nejenom

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015 poskytnutou nevrácenou jistinu ve výši 19.760,34 Kč, ale sjednaný úrok a poplatky. Vedle toho byl dlužník povinen zaplatit žalobci sjednanou smluvní pokutu dle ust. § 544 a násl. shora uvedeného občanského zákoníku, a to ve výši 382,32 Kč. V průběhu řízení bylo prokázáno, že společnost Home Credit a.s. pohledávku za dlužníkem postoupila v souladu s ust. § 524 a násl. občanského zákoníku původnímu žalobci. Původní žalobce na základě rozhodčí doložky sjednané v úvěrové smlouvě podal dne 21.9.2009 žalobu u určeného rozhodce. Tím došlo v souladu s ust. § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení ke stavění běhu promlčecí doby, neboť ust. § 14 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení je nutno považovat jako předpis speciální k ust. § 112 občanského zákoníku i k ust. § 403 odst. 2 obchodního zákoníku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 ICdo 19/2015-111 ze dne 1.6.2016). Ke stavění běhu promlčecí doby pak došlo bez ohledu na to, že předmětná rozhodčí smlouva je neplatná dle ust. § 39 občanského zákoníku, neboť neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 1945/2010). V průběhu řízení bylo také prokázáno, že dne 30.12.2009 byl vydán rozhodčí nález, na základě kterého byla dne 7.7.2010 nařízena příslušným soudem exekuce na majetek dlužníka k vymožení pohledávky původního žalobce dle vydaného rozhodčího nálezu, tj. exekučního titulu. Tím opět došlo ke stavění běhu promlčení. V průběhu řízení bylo prokázáno, že původní žalobce včas podanou přihláškou svoji pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy přihlásil do insolvenčního řízení (a to jako dílčí pohledávku č. 1 ve výši 63.184,98 Kč, sestávající z částky 19.760,34 Kč, představující jistinu a z částky 43.424,64 Kč, představující vyčíslené příslušenství, a dále jako dílčí pohledávku č. 2 ve výši 382,32 Kč, představující smluvní pokutu). Žalovaná pohledávku původního žalobce, který je právním předchůdcem žalobce (pohledávka přešla na žalobce v důsledku fúze sloučením uzavřené s původním žalobcem, jež na základě této fúze zanikl) při přezkumném jednání popřela co do pravosti z důvodu promlčení, neboť pohledávka byla splatná dne 26.3.2008. Jiný důvod popření žalovaná neuvedla. Čtyřletá promlčecí doba dle ust. § 391 odst. 1, ve spojení s ust. § 397 obchodního zákoníku, počala běžet dne 27.3.2008. Jak je uvedeno shora, došlo však s ohledem na podání žaloby u rozhodce a následně s ohledem na nařízení exekuce ke stavění běhu promlčecí doby. Dle soudu tak pohledávka žalobce není promlčena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 ICdo 19/2015-111, dále rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 158/20014-52, č.j. 104 VSPH 50/20014-62 a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 13 VSOL 155/2014-94). Pro úplnost soud dodává, že i za situace, že by pohledávka byla promlčena, má soud za to, že námitka promlčení byla ze strany žalované vznesena v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 občanského zákoníku, přičemž takovému výkonu práva nelze poskytnout právní ochranu. Zde se soud zcela ztotožňuje s názorem žalobce, že k případnému promlčení pohledávky žalobce nedošlo pro prodlení žalobce, resp. původního žalobce. Naopak ten v řádné promlčecí lhůtě přistoupil k vymáhání své pohledávky, a to podáním žaloby u rozhodce a dále podáním návrhu na nařízení exekuce. Žalobce tak případné marné uplynutí lhůty nezavinil a případný zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl vůči žalobci nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Skutečnost, že v roce 2011 došlo ke změně judikatury pokud jde o posuzování platnosti rozhodčích doložek, dle názoru soudu nemůže jít k tíži žalobce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.z. 21 Cdo 85/2010 ze dne 8.2.2011). Žalovaná v rámci své procesní obrany poukazovala na to, že původní žalobce přihlásil svoji pohledávku jako nevykonatelnou s tím, že původní žalobce, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě v tomto případě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání. Soud zde předně poukazuje na

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň Pokračování Spisová značka: KSPL 51 INS 18933/2015 skutečnost, že věřitel může i vykonatelnou pohledávku přihlásit jako nevykonatelnou, přičemž pokud v průběhu následného řízení vyjde najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to dle ust. § 198 odst. 3 insolvenčního zákona důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199. Dále soud poukazuje na skutečnost, žalobce, resp. původní žalobce, v žalobce netvrdil ohledně vzniku pohledávky jiné skutečnosti než ty, které uvedl při v přihlášce nebo při přezkumném jednání. Důvodem vzniku pohledávky bylo totiž porušení povinností dlužníka z uzavřené smlouvy o úvěru, když pohledávka byla následně postoupena žalobci, resp. původnímu žalobci. Skutečnosti ohledně uplatnění pohledávky žalobou u rozhodce či ohledně podání návrhu na nařízení exekuce nemají na samotný vznik pohledávky význam (žalobce, resp. původní žalobce, se v rámci přihlášky pohledávky nedomáhal zaplacení nákladů, které mu v souvislosti s rozhodčím či exekučním řízením vznikly, když okamžikem vzniku těchto nákladů je až okamžik, kdy o těchto nákladech bylo pravomocně rozhodnuto příslušným soudem nebo rozhodcem). Navíc původní žalobce již v rámci přihlášky uváděl, že učinil kroky, které ze zákona staví běh promlčecí lhůty s tím, že přikládá exekuční titul a usnesení o nařízení exekuce a tyto skutečně k přihlášce připojil. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl a určil, že žalobce má za dlužníkem Martinou anonymizovano , anonymizovano , bytem Čsl. Letců 140, 362 21 Nejdek, pohledávky v celkové výši 63.567,30 Kč, a tyto jsou přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 51 INS 18933/2015 po právu. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 163 insolvenčního zákona, ve spojení s ust. § 202 odst. 1, věta první, insolvenčního zákona, dle které ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolventnímu správci. Vzhledem k tomu soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Plzni dne 19.12.2017

Mgr. Soňa Vozábalová, v.r. samosoudkyně Za správnost: Michaela Kropáčková

KR001-(K.ř.č. 1-pokračování) 19. 4. 1996 CCA Plzeň