14 VSOL 456/2017-86
33 ICm 1834/2016 14 VSOL 456/2017-86 (KSBR 33 INS 34671/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Josefa Berky v právní věci

žalobkyně: Mgr. Veronika Zmrzlíková Tomečková sídlem tř. Tomáše Bati 202, 760 01 Zlín insolvenční správkyně dlužnice MARVIN PRODUCTION CZ, s. r. o., IČO 27667847 sídlem Gagarinova 1239/1, 692 01 Mikulov zastoupená advokátem JUDr. Ivanem Juřenou se sídlem Nábřeží 599, 760 01 Zlín-Prštné, proti žalované: 4SeasonsSpa B.V., registrační číslo KvK 18076406 sídlem van Salmstraat 40, 5281RR Boxtel, Nizozemské království zastoupené advokátem Mgr. Jaroslavem Mazůrkem sídlem Týnská 1053/21, 110 00 Praha 1

o určení neplatnosti eventuálně neúčinnosti právního úkonu a o vydání plnění z neúčinného úkonu

jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice MARVIN PRODUCTION CZ, s. r. o., IČO 27667847, se sídlem Gagarinova 1239/1, 692 01 Mikulov, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 33 INS 34671/2014,

o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2017, č. j. 33 ICm 1834/2016-76 (KSBR 33 INS 34671/2014)

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že řízení se nepřerušuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně přerušil řízení do skončení řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 74/33 ICm 1835/2016. Toto své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil následovně:

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-33 ICm 1834/2016 (KSBR 33 INS 34671/2014)

2. Žalobou ze dne 25. 5. 2016 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti, eventuálně neúčinnosti jednostranného zápočtu a vydání částky 4 998 811,34 Kč do majetkové podstaty dlužnice, a to pro oba případy určení. Současně mezi týmiž účastníky probíhá řízení sp. zn. 33 ICm 1835/2016, kde se žalobkyně domáhá určení neúčinnosti právního úkonu, na jehož základě dodala dlužnice žalované zboží dle faktury č. 201430034 z 20. 11. 2014 za cenu 71 500 EUR, dále určení neúčinnosti kupní smlouvy uzavřené mezi dlužnicí a žalovanou na dodání zboží dle téže faktury, vydání movitých věcí dle této faktury do majetkové podstaty dlužnice a eventuálně vydání částky 6 000 000 Kč do majetkové podstaty dlužnice. S odkazem na ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. soud prvního stupně dospěl k závěru, že v tomto souvisejícím sporu je třeba mimo jiné vyřešit otázku, která je předmětem tohoto řízení. Je totiž nezbytné pro úvahu o platnosti jednostranného zápočtu dlužnice postavit jednoznačně najisto, zda započítávané pohledávky byly existentní a po právu. V související věci pak jde mimo jiné o platnost započítávaných pohledávek, neboť započítávána byla i pohledávka na částku 71 500 EUR na základě faktury č. 201430034 z 20. 10. 2014. Jakmile bude tato otázka vyřešena, bude moci být postoupeno i v úvaze o platnosti označeného jednostranného zápočtu. V závěru odůvodnění usnesení soud prvního stupně provedl úvahu o nevhodnosti spojení obou věcí.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, v němž vůči závěru soudu prvního stupně o nutnosti zjištění, zda byly započítávané pohledávky po právu a existentní, namítala, že pokud dlužnice provedla jednostranný zápočet, pak je tento neplatný, neboť nikdy nebyl doručen druhé smluvní straně, tj. žalované, což je nezbytnou podmínkou perfektnosti tohoto právního úkonu. Nebyl-li tedy zápočet druhé smluvní straně doručen, pak nemohlo dojít k platnému započtení jednotlivých pohledávek, neboť se tyto pohledávky nikdy nestřetly. Přitom je dle žalobkyně nerozhodné, zda započítávané pohledávky byly či nebyly existentní či po právu. Proto podle žalobkyně není nutné přerušovat toto řízení do skončení řízení vedeného pod sp. zn. 74/33 ICm 1835/2016.

4. Vyjádření k odvolání nebylo podáno.

5. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Odvolací soud na základě odvolání, které bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím rozhodným závěrům: -usnesením ze dne 27. 5. 2015, č. j. KSOS 33 INS 34671/2014-A-12 byl zjištěn úpadek dlužnice a insolvenční správkyní byla ustanovena žalobkyně, -v předmětném řízení se žalobkyně domáhala určení neplatnosti, eventuelně neúčinnosti jednostranného zápočtu dlužnice vůči žalované dle vnitřního účetního dokladu č. 2014/ZV/42 ze dne 2. 12. 2014 a v návaznosti na tato jednotlivá určení následně vydání částky

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-33 ICm 1834/2016 (KSBR 33 INS 34671/2014)

4 998 811,34 Kč do majetkové podstaty dlužnice. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 8. 2017, č. j. 33 ICm 1834/2016-71 (KSBR 33 INS 34671/2014), bylo řízení v rozsahu vydání částky 4 998 811,34 Kč do majetkové podstaty dlužnice pro případ, že bude vyhověno návrhu dlužnice na určení neplatnosti zápočtu výše, pravomocně zastaveno z důvodu mezinárodní nepříslušnosti procesního soudu, -řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 33 ICm 1835/2016 bylo zahájeno žalobou shodné žalobkyně ze dne 31. 5. 2016, kterou se tato vůči shodné žalované domáhá určení neúčinnosti právního úkonu, na jehož základě dlužnice dodala žalované zboží dle specifikované faktury, resp. neúčinnosti kupní smlouvy na dodání zboží dle téže faktury, resp. vydání tohoto zboží do majetkové podstaty či alternativně vydání částky 6 000 000 Kč tamtéž. Součástí procesní obrany žalované v tomto řízení je i tvrzení, že dlužnice vlastnické právo k prodávaným věcem nenabyla, tedy ve svém důsledku tvrzení o neplatnosti posuzované kupní smlouvy.

7. Podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

8. Předmětem přezkoumávaného řízení je po částečném zastavení řízení otázka určení neplatnosti a neúčinnosti vymezeného zápočtu a dále návrh na vydání částky 4 998 811,34 Kč do majetkové podstaty dlužnice pro případ určení neúčinnosti tohoto úkonu. Neplatnost má před neúčinností vždy přednost, neboť o neúčinnosti je možno (z povahy věci) uvažovat pouze v případě platného právního úkonu (právního jednání)-pokud je právní úkon (jednání) neplatný, nemůže být úspěšně odporován (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1811/2000, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Proto ustanovení § 234 IZ pro případ, kdy byla zjištěna neplatnost právního úkonu (neplatnost právního jednání) týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, ukládá postupovat při vrácení plnění z daného právního úkonu podle ustanovení § 233 IZ jako v případě neplatnosti, přičemž je nerozhodné, zda ke zjištění takové neplatnosti došlo v rámci posuzování neplatnosti jako předběžné otázky, či přímo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Otázkou platnosti přezkoumávaného zápočtu je tedy třeba se zabývat i v řízení o neúčinnost právního úkonu, a to případně jako otázku předběžnou.

9. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že pokud je v řízení sp. zn. 33 ICm 1835/2016 nastolena otázka platnosti jedné z dílčích započítávaných pohledávek, je zřejmé, že je zde řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v posuzované věci, neboť dovození neplatnosti této pohledávky by mělo dopad do posouzení neplatnosti přezkoumávaného zápočtu. Potud shledává odvolací soud závěry soudu prvého stupně přiléhavými.

10. Odvolací soud dále posoudil vhodnost a účelnost přerušení řízení s ohledem na námitku žalobkyně vznesenou nově v odvolání, že předmětný jednostranný zápočet se nestal perfektním a tudíž účinným, neboť nebyl doručen druhé smluvní straně, tj. žalované.

11. K tomu odvolací soud konstatuje, že pokud soud v řízení dospěje k závěru, že k perfekci právního úkonu (jednání) nedošlo (srovnej teorii dojití dle ustanovení § 570 odst. 1 OZ), nebude možné žalobnímu žádání žalobkyně vyhovět, neboť zde nebude právního úkonu (jednání), ohledně kterého by bylo možno uvažovat o jeho neplatnosti či neúčinnosti. Dle názoru

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-33 ICm 1834/2016 (KSBR 33 INS 34671/2014)

odvolacího soudu je s ohledem na tuto nově vznesenou námitku žalobkyně třeba v řízení primárně řešit otázku perfekce zápočtu a teprve v případě jejího kladného vyřešení je možno následně řešit otázku neplatnosti (pro případ shledání naléhavého právního zájmu na takovém určení-§ 80 o. s. ř.) potažmo neúčinnosti tohoto perfektního právního úkonu (jednání) a až v této fázi řízení by pak mohlo být účelným případné přerušení řízení do vyřešení otázky vzniku započítávané pohledávky, řešené v řízení sp. zn. 33 ICm 1835/2016.

12. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v řízení je žalobkyní tvrzen jednostranný úkon-zápočet- učiněný dlužnicí vůči žalované, což žalobkyně prokazuje vnitřním účetním dokladem. Tento vnitřní účetní doklad je důkazem o účetním zaznamenání samotného právního jednání zápočtu do účetnictví dlužnice, přičemž toto jednání (zápočet) prokazuje toliko nepřímo prostřednictvím následného chování dlužnice, promítnutého právě do jejího plnění povinností dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Žalobkyně v řízení tvrdí toliko, že tento jednostranný úkon učinila dlužnice, nicméně netvrdí jeho formu, obsah ani datum učinění. Kromě těchto absentujících skutkových tvrzení žalující strany žalobkyně v tomto směru neoznačila ani žádné důkazy. Procesní situace je nadto komplikována existencí cizího prvku v posuzovaném soukromoprávním vztahu, spočívajícího v osobě žalované jakožto subjektu nizozemského práva. Je tedy třeba nejprve v řízení zjistit, zda strany zvolily rozhodné právo, a pokud nikoliv, provést určení rozhodného práva pro posouzení perfekce (a následně i případně platnosti) zápočtu /viz články 3 a 17 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)/. Pohledem takto zjištěného rozhodného hmotného práva je možno následně zjistit perfekci zápočtu.

13. Odvolací soud s ohledem na výše vyložené nemá za to, že je účelné v této fázi řízení přerušovat, neboť v případě zjištění, že přezkoumávaný zápočet nebyl perfektní, již na základě tohoto zjištění lze ve věci rozhodnout, aniž by soud dále zkoumal otázku neplatnosti resp. neúčinnosti předmětného zápočtu.

14. Teprve poté, co soud prvního stupně dospěje k závěru o perfekci přezkoumávaného zápočtu a zároveň nebude otázka platnosti dílčí započítávané pohledávky v řízení sp. zn. 33 ICm 1835/2016 stále vyřešena, bude možné uvažovat o přerušení řízení do vyřešení této otázky v řízení sp. zn. 33 ICm 1835/2016.

15. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o přerušení řízení změnil, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho potvrzení dle ustanovení § 219 o. s. ř. ani pro jeho zrušení dle ustanovení § 219a odst. 1 o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-33 ICm 1834/2016 (KSBR 33 INS 34671/2014) rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Olomouc dne 16. ledna 2018

Mgr. Diana Vebrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.