14 VSOL 305/2017-157
č. j. 27 ICm 1103/2014 14 VSOL 305/2017-157 (KSBR 27 INS 6965/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Josefa Berky ve věci

žalobkyně: Erste Leasing, a. s., IČO 16325460 sídlem Horní náměstí 264/18, 669 02 Znojmo zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D. sídlem třída Kpt. Jaroše 1932/13, 602 00 Brno proti žalované: Butchies, s. r. o., IČO 01416961 sídlem Dobrovského 874/29, 702 00 Ostrava-Přívoz zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Krejčím sídlem Špitálka 23b, 602 00 Brno

o popření pohledávky

vedené před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 27 ICm 1103/2014 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice DELETE s. r. o., IČO 25330730, vedené před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 6965/2011

o odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2017 č. j. 27 ICm 1103/2014-121 (KSBR 27 INS 6965/2011)

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2017 č. j. 27 ICm 1103/2014-121 (KSBR 27 INS 6965/2011) se, pokud jím bylo určeno, že žalovaná nemá v insolvenčním řízení dlužnice

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

DELETE s. r. o. pohledávky přihlášené přihláškou č. 36 jako dílčí pohledávka č. 2 ve výši 263 439 Kč a dílčí pohledávka č. 3 ve výši 626 608 Kč, potvrzuje.

II. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2017 č. j. 27 ICm 1103/2014-121 (KSBR 27 INS 6965/2011) se, pokud jím bylo určeno, že žalovaná nemá v insolvenčním řízení dlužnice DELETE s. r. o. pohledávky přihlášené přihláškou č. 36 jako dílčí pohledávka č. 4 ve výši 33 833,02 Kč a dílčí pohledávka č. 5 ve výši 17 267,21 Kč, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalovaná nemá v insolvenčním řízení dlužnice DELETE s. r. o. pohledávky přihlášené přihláškou č. 36 jako dílčí pohledávky č. 2, 3, 4 a 5 ve výši 263 439 Kč, 626 608 Kč, 33 833,02 Kč a 17 267,21 Kč (výrok I.), žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 27 988 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet jejího advokáta (výrok II.) 2. Na odůvodnění tohoto rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobou, doručenou soudu 22. 1. 2014, domáhala se žalobkyně jako popírající věřitelka určení, že žalovaná nemá v označeném insolvenčním řízení uvedené dílčí pohledávky. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že tyto nároky nejsou po právu. Žalobkyně popřela pohledávku žalované podáním, doručeným soudu 22. 1. 2014, první přezkumné jednání se konalo 18. 2. 2014, takže popření bylo popřením včasným (§ 200 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/, v platném znění /dále jen IZ /) a žalobkyně složila dne 24. 3. 2014 jistotu ve výši 10 000 Kč. Soud prvního stupně dále uzavřel, že účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaná přihlásila přihláškou č. 36, doručenou soudu 31. 10. 2013, pohledávku a tato přihláška byla přezkoumávána na přezkumných jednáních konaných dne 18. 2. 2014 a 1. 4. 2014. Žalobkyně částečně přihlášenou pohledávku popřela v rozsahu, který je předmětem tohoto sporu, právě písemným popřením pohledávky, doručeným soudu 22. 1. 2014. Soud prvního stupně ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne 17. 3. 2016 č. j. 27 ICm 1103/2014-41, kdy žalobu pro předčasnost (neúplné přezkoumání přihlášky žalované) zamítl. Protože v mezidobí po vyhlášení tohoto rozsudku došlo k řádnému přezkoumání pohledávky žalované, odvolací soud -Vrchní soud v Olomouci usnesením ze 7. 9. 2016 sp. zn. 12 VSOL 90/2016 tento rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. 3. Soud prvního stupně dále učinil zjištění z přihlášky pohledávky žalované č. 36, pokud jde o dílčí přihlášené pohledávky č. 2, 3, 4 a 5. Zjistil, že důvodem přihlášené dílčí pohledávky 2 je, že právní předchůdkyně žalované Bodysun, s. r. o. uzavřela se společností GE Money Bank, a. s. 15. 11. 2007 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 06007000195 a tato smlouva je zajištěna blanco směnkou z 15. 11. 2007, kde věřitel je výstavcem a dlužník směnečným rukojmím. Věřiteli proto vznikl regresní nárok dle § 47 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. Důvodem dílčí pohledávky 3 je, že Bodysun, s. r. o. uzavřela s GE Money Bank 15. 11. 2007 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 06007000186, která je zajištěna blanco směnkou ze dne 15. 11. 2007, kde je věřitelka výstavcem

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

a dlužnice směnečným rukojmím. Věřiteli vznikl regresní nárok dle § 47 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen zákon směnečný a šekový ). U dílčí pohledávky č. 4 je uveden vznik na základě smlouvy o kontokorentním úvěru Flexi business č. 186179833 ze dne 5. 12. 2005, která byla zajištěna směnkou, kde věřitelka vystupovala jako směnečný rukojmí. Jako důvod dílčí pohledávky č. 5 je smlouva o poskytnutí bankovní produktů a služeb ze dne 29. 11. 2005, kde vznikl debetní zůstatek, a tato smlouva je zajištěna směnkou, kde věřitelka vystupuje jako směnečný rukojmí. 4. Soud prvního stupně dále učinil zjištění z přihlášky pohledávky věřitelky GE Money Bank, a. s. (nyní MONETA Money Bank, a. s.) v témže insolvenčním řízení, z níž zjistil, že tato věřitelka přihlásila jako dílčí pohledávku č. 1 pohledávku ve shodné výši jako je dílčí pohledávka žalované č. 4, a dále, že tato věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení jako dílčí pohledávku č. 2 pohledávku ve stejné výši jako je pohledávka žalované č. 5. Z této přihlášky nevyplývá, že by jmenované dílčí pohledávky byly uplatněny jako pohledávky směnečné. Dále tato věřitelka přihlásila dílčí pohledávku 3 shodnou s dílčí pohledávkou č. 2 v projednávané věci přihlášenou právní předchůdkyní žalované, a to z titulu rukojmí na blanco směnce z úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru reg. č. 0607000195 ze dne 15. 11. 2007 ve výši 263 439 Kč, a dále dílčí pohledávku 4 shodnou s dílčí pohledávkou č. 3 v projednávané věci přihlášenou právní předchůdkyní žalované z titulu rukojmí na blanco směnce úvěru na základě smlouvy o úvěru 06007000186 z 15. 11. 2007 ve výši 626 608 Kč. 5. Soud prvního stupně dále poukázal na ustanovení § 47 odst. 1 zákona směnečného a šekového a vyhodnotil, že pokud jde o dílčí pohledávky 2 a 3, právní předchůdkyně žalované přihlásila pohledávku z titulu směnečného rukojemství, ačkoliv směnečným rukojmím nebyla, ale byla dlužnicí z těchto směnek a směnečným rukojmím byla insolvenční dlužnice DELETE s. r. o. Nemůže proto obstát tvrzení žalované o důvodu dílčích pohledávek 2 a 3-regresního nároku. U dílčích pohledávek 4 a 5 soud prvního stupně uvedl, že žalovaná nepředložila směnky, které by prokazovaly její tvrzení, ačkoliv k tomu byla soudem opakovaně vyzvána. Dovodil, že přesto i za situace, pokud by obstálo tvrzení žalovaného, že jeho právní předchůdce Bodysun s. r. o. je směnečným rukojmím z těchto směnek, neznamená to, že by stávající věřitel, tedy žalovaný, se stal směnečným dlužníkem jako výstavce směnky . Z těchto důvodů uzavřel soud prvního stupně, že žalovaná existenci těchto svých dílčích pohledávek neprokázala, a proto vyhověl v celém rozsahu žalobě. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal je v celém rozsahu úspěšné žalobkyni. 6. Tento rozsudek napadla žalovaná odvoláním. Uvedla, že právní předchůdkyně žalované Bodysun, s. r. o. přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice přihláškou pohledávky č. P36 ze dne 31. 10. 2013 pět dílčích pohledávek v celkové výši 8 099 360,04 Kč. Žalobkyně jako přihlášená věřitelka v tomtéž insolvenčním řízení žalobou z 22. 1. 2014 přihlášené dílčí pohledávky č. 2 až 5 popřela co do důvodu i výše. Odvolatelka se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dílčí pohledávky č. 2 a 3 nebyly přihlášeny důvodně, když byly přihlášeny z titulu směnečného rukojemství, ačkoliv právní předchůdkyně žalované směnečným rukojmím nebyla. Odvolatelka poukázala na to, že z ustanovení § 47 odst. 1 zákona směnečného a šekového vyplývá, že ti, jež směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ni zaručili, jsou de facto solidárními dlužníky, tedy jsou zavázáni plnit společně a nerozdílně. Platí, že v rozsahu splnění závazku ze směnky jedním ze solidárních dlužníků zaniká v rozsahu splnění závazek ostatním dlužníkům. Dlužníku, který takto plnil, tím vzniká vůči ostatním dlužníkům regresní nárok. Právě z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalované přihlásila do insolvenčního řízení dílčí pohledávky 2 a 3. Pokud by totiž žalovaná plnila závazky z předložených směnek, vznikl by jí regresní nárok vůči dlužnici ve výši,

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

v jaké by závazek ze směnky splnila. Proto také dílčí pohledávky č. 2 a 3 přihlásila do insolvenčního řízení jako podmíněné. Ve vztahu k dílčím pohledávkám 4 a 5 soud prvního stupně konstatoval, že nebyly dostatečně prokázány z toho důvodu, neboť nebyly předloženy originály směnek. Žalovaná skutečně originály těchto směnek nepředložila, neboť to ani učinit nemohla, když originály u sebe nemá. V případě obou těchto směnek totiž figuruje jako směnečný rukojmí (avalista), a z logiky tak předmětnými originály směnek nemůže disponovat. Ty se patrně dosud nacházejí v dispozici osoby, jež je z nich oprávněna. Proto také tyto dílčí pohledávky přihlásila do insolvenčního řízení za dlužníkem jako pohledávky podmíněné pro případ, že by byla nucena v důsledku svého směnečného rukojemství plnit namísto dlužnice. Odvolatelka proto považuje všechny označené dílčí pohledávky za přihlášené po právu a poukazuje na ustanovení § 183 odst. 1 insolvenčního zákona, které přímo předpokládá a připouští přihlášení podmíněných pohledávek do insolvenčního řízení. Napadený rozsudek je proto nesprávný a popěrný úkon žalobkyně nedůvodný, navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, aby žalobkyně byla zavázána zaplatit jí náhradu nákladů řízení, anebo aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila. Uvedla, že s napadeným rozsudkem souhlasí a ztotožňuje se s právními názory v něm vyjádřenými. Ve vztahu k pohledávkám č. 2 a 3 uvedla s poukazem na ustanovení § 47 zákona směnečného a šekového, že ten, kdo směnku vyplatil, má právo dalšího regresu vůči svým předchůdcům postihem v dalším stupni, toto právo však končí u výstavce směnky, který právo regresu vůči dalším směnečně zavázaným dlužníkům nemá. Proto také žalovaná regresní nárok vůči insolvenčnímu dlužníku nemá. Ve vztahu k pohledávkám č. 4 a 5 žalobkyně uvedla, že žalovaná nepředložila ani fotokopie označených směnek a žádným způsobem existenci svých přihlášených pohledávek neprokázala. Navrhla potvrzení odvoláním napadeného rozsudku jako věcně správného. 8. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), byl s účinností od 1. 7. 2017 novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 9. Podle ustanovení § 7 IZ (který shora uvedenou novelou nedoznal žádných změn), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 10. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo při nařízeném jednání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům. 11. Podle ustanovení § 200 odst. 1 IZ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

12. Podle ustanovení § 200 odst. 2 téhož znění IZ, k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. 13. Podle ustanovení § 200 odst. 5 téhož znění IZ, jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. 14. Podle ustanovení § 202 odst. 3 IZ ve shora uvedeném znění, přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. 15. Z insolvenčního spisu dlužnice a z incidenčního spisu v přezkoumávané věci vyplývá správnost skutkových tvrzení uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku, pokud jde o to, že žalobkyně podala žalobu na předepsaném formuláři, podala ji včas, ve lhůtě uvedené ve shora citovaném ustanovení § 200 odst. 2 IZ a že žalobkyně rovněž složila ve lhůtě uvedené v ustanovení § 202 odst. 3 IZ jistotu ve výši 10 000 Kč. Žaloba žalobkyně rovněž dostála požadavku na náležitosti žaloby na popření pohledávky přihlášeným věřitelem dle shora citovaného ustanovení § 200 odst. 1 IZ a je z ní zřejmé, že u všech popíraných pohledávek popírá jak pravost, tak výši. 16. Soud prvního stupně rovněž učinil správná skutková zjištění z přihlášky pohledávky č. 36 věřitele č. 35, a to předchůdce žalované společnosti Bodysun, s. r. o. Pokud jde o pohledávky přihlášené pod č. 2 a 3, z nichž jako důvod vzniku přihlášených pohledávek vyplývá uzavření označených smluv o úvěru, které měly být zajištěny blankosměnkou ze dne 15. 11. 2007, kde výstavcem byla přihlášená věřitelka a dlužnice byla směnečným rukojmím. U obou těchto přihlášených pohledávek tvrdila právní předchůdkyně žalované v přihlášce pohledávky, že jí vznikl regresní nárok dle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. a obě tyto pohledávky přihlásila jako pohledávky podmíněné. 17. Soud prvního stupně rovněž učinil správná skutková zjištění ze svazku přihlášky pohledávky č. přihlášky 36 věřitele č. 35 předchůdce žalované Bodysun, s. r. o., pokud jde o pohledávky označené č. 4 a 5, obě přihlášeny z titulu směnečného rukojemství ze zajišťovacích směnek, kterými měl být zajištěn v případě pohledávky č. 4 závazek ze smlouvy o kontokorentním úvěru flexibusiness z 5. 12. 2005 a v případě pohledávky č. 5 smlouva o poskytnutí bankovních produktů a služeb ze dne 29. 11. 2005. Rovněž obě tyto pohledávky byly přihlášeny jako pohledávky podmíněné. 18. Podle ustanovení § 47 zákona směnečného a šekového, všichni, kdo směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ni zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou (odstavec 1). Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -6-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

dohromady a není vázán pořadím, ve kterém se zavázali (odstavec 2). Stejné právo má každá osoba, která se podepsala na směnku a ji vyplatila (odstavec 3). Uplatnění nároku proti některé osobě směnečně zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve (odstavec 4). 19. Podle ustanovení § 49 zákona směnečného a šekového, kdo vyplatí směnku, může vymáhat na svých předchůdcích: 1) celou částku, kterou zaplatil; 2) 6 % úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil; 3) své útraty; 4) odměnu, která se vypočte podle § 48 odst. 1 č. 4. 20. Podle ustanovení § 50 zákona směnečného a šekového, každá osoba směnečně zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, se může domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byla vydána směnka s protestem a potvrzený účet (odstavec 1). Každý indosant, který směnku vyplatí, může škrtnout svůj indosament a indosamenty po něm následující (odstavec 2). 21. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona směnečného a šekového, zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdo jsou této osobě směnečně zavázáni. 22. Odvolací soud především uvádí, že ze svazku přihlášky pohledávky č. 36 mimo jiné vyplývá, že usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 3. 2014, které nabylo právní moci 7. 4. 2014, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně přihlášené věřitelky Bodysun, s. r. o. a na její místo vstoupila společnost BERM s. r. o., IČO 28291646 jako nabyvatelka pohledávek za dlužnicí na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2014. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 16. 2. 2016, které nabylo právní moci 24. 2. 2016, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně věřitelky BERM s. r. o. tak, že na její místo vstupuje společnost Butchies, s. r. o. (žalovaná), IČO 01416961 jako nabyvatelka těchto pohledávek za dlužnicí na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2015. 23. Ve vztahu k pohledávkám č. 2 a 3 se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně uvedenými v napadeném rozsudku. Již ze samotné přihlášky pohledávky totiž vyplývá, že přihlášená věřitelka-procesní předchůdkyně žalované-vystavila jako výstavce blankosměnku k zajištění svých závazků vůči GE Money Bank a. s. z titulu smluv o revolvingovém úvěru ze dne 15. 7. 2007 a ze dne 15. 11. 2007 a v případě obou těchto blankosměnek byla dlužnice DELETE s.r.o. směnečným rukojmím. V případě těchto dvou přihlášek pohledávek by však tvrzený regresní postih žalované jako výstavkyni směnky (pokud by ze směnky plnila) vůči dlužnici nevznikl. Ustanovení § 47 zákona směnečného a šekového je totiž nutno vykládat v souvislosti se shora citovanými ustanoveními § 49 a § 50, neboť vůči tomu, kdo podepsal směnku a ji vyplatil, nejsou solidárně zavázány všechny osoby vyjmenované v odstavci prvním § 47 zákona směnečného a šekového, nýbrž pouze právní předchůdci osoby, jež směnku proplatila. Pro postavení směnečného rukojmího platí shora citované ustanovení § 32 odst. 3, že tedy směnečný rukojmí, pokud zaplatí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdo jsou této zaručené osobě směnečně zavázáni. Případné regresní právo dle tohoto ustanovení zákona směnečného a šekového by tedy na základě směnek označených v přihláškách dílčích pohledávek č. 2 a 3 měla pouze dlužnice DELETE s. r. o., pokud by ze směnky plnila, neboť ona je v postavení směnečného rukojmího, nikoli však žalovaná, která je výstavkyní směnky. 24. Soud prvního stupně tedy postupoval zcela správně, když, pokud jde o dílčí pohledávky č. 2 a 3, když žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl a určil, že žalovaná tyto pohledávky za dlužnicí

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -7-27 ICm 1103/2014 (KSBR 27 INS 6965/2011)

nemá. Odvolací soud proto v tomto rozsahu napadený rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správný potvrdil. 25. Pokud však jde o zbývající dílčí pohledávky č. 4 a 5, pak v tomto rozsahu je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Jediný odstavec z odůvodnění napadeného rozsudku, který zdůvodňuje závěry soudu prvního stupně, pokud jde o tyto dvě dílčí pohledávky, je totiž nesrozumitelný. Z textu: Přesto i za situace, pokud by obstálo tvrzení žalovaného, že jeho právní předchůdce Bodysun, s. r. o. je směnečným rukojmím z tvrzených směnek, neznamená to, že by stávající věřitel, tedy žalovaný, se stal směnečným dlužníkem jako výstavce směnky. nelze proto ani seznat, jaké důvody soud prvního stupně k vyhovění žalobě žalobkyně v tomto rozsahu vedly. 26. Odvolací soud proto v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil v tomto rozsahu věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 27. V dalším řízení se tedy bude soud prvního stupně, který je vázán právním názorem soudu odvolacího (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), znovu zabývat popíranými dílčími pohledávkami č. 4 a 5 a závěry svého hodnocení přezkoumatelným způsobem zdůvodní. Současně neopomene znovu rozhodnout o nákladech řízení jak před soudem prvního stupně, tak v obou odvolacích řízeních.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto rozsudku je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti výroku II. tohoto rozsudku není dovolání přípustné.

Olomouc 28. února 2018

JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.