14 ICm 460/2017
č. j.: 14 ICm 460/2017-70 (KSOS 14 INS 3218/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Tomalovou ve věci

žalobkyně: Hypoteční banka, a. s., IČO 13584324 sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 zastoupená JUDr. Liborem Němcem, Ph.D., advokátem sídlem Husova 5, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ing. David Papoušek Ph.D., IČO 73912760 sídlem Majovského 24/509, 717 00 Ostrava-Bartovice insolvenční správce dlužníka LETENALA s.r.o., IČO 01437330, sídlem Teslova 1129/2b, 702 00 Ostrava-Přívoz zastoupen JUDr. Petrem Langrem, Ph.D., LL.M., advokátem sídlem Sokolská třída 1331/31, 702 00 Ostrava o určení, že pohledávka je zajištěná zástavním právem

takto:

I. Určuje se, že dílčí pohledávka č. 1 věřitele přihlášeného pod číslem P-7, společnosti Hypoteční banka, a.s., se sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, v celkové výši 3 729 233,44 Kč, představující nesplacenou část hypotečního úvěru, poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, registrační číslo 5500/218328-01/08/01- 001/00/R ze dne 27. 8. 2008, ve znění dodatků č. 1 ze dne 16. 2. 2009, dodatku č. 2 ze dne 15. 10. 2009, dodatku č. 3 ze dne 23. 12. 2009, dodatku č. 4 ze dne 27. 9. 2010, dodatku č. 5

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková. isir.justi ce.cz

ze dne 19. 8. 2011, která byla věřitelem přihlášena do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 3218/2015, je zajištěná zástavním právem k budově č. p. 223, rodinný dům, stojící na pozemku parcelní číslo 65 a budově bez čísla popisného / bez čísla evidenčního, garáž, stojící na pozemku parcelní číslo 66/2, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 63, vedeném pro katastrální území Palhanec, obec Opava, okres Ostrava, Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Opava, které bylo zřízeno na základě zástavní smlouvy k nemovitosti, registrační číslo 5500/218328-01/08/01-002/00/R uzavřené mezi Hypoteční bankou a.s. a Bc. Miroslavem Fickem a Jaroslavou Fickovou dne 27. 8. 2008.

II. Pokud se žalobce domáhá určení, že je ve stejném rozsahu, jako je popsáno ve výroku I. zajištěno také příslušenství pohledávky, popsané ve výroku I., žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 23. 1. 2017 došlou soudu 24. 1. 2017, upřesněnou co do petitu podáním ze dne 24. 7. 2017, doručeným soudu dne 24. 7. 2017 (č. l. 48-49 spisu), domáhal se žalobce určení, že jeho pohledávka, tak, jak je specifikovaná ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, je zajištěná zástavním právem, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Oproti žalobě ze dne 23. 1. 2017 je v upřesnění ze dne 24. 7. 2017 navíc uvedeno kromě částky 3 729 233,44 Kč také její příslušenství.

2. Svojí žalobu žalobce odůvodnil tím, že do insolvenčního řízení, vedeného na majetek dlužníka, přihlásil nevykonatelnou pohledávku v celkové výši 3 729 233,44 Kč jako zajištěnou majetkem dlužníka na nemovitých věcech zapsaných na LV č. 63 tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. Insolvenční správce popřel celé zajištění této pohledávky, a to z důvodu zániku předmětných staveb s tím, že na pozemcích jsou postaveny jiné stavby a s tím, že žalobce zřídil zástavní právo na stavbách, které v době zřízení zástavního práva již neexistovaly. Žalobce má za to, že tvrzení o neexistenci staveb nejsou založeny na pravdě, přičemž vycházel ze zápisu v katastru nemovitostí a dále z toho, že obligační dlužníci, tj. Bc. Miroslav Ficek a Jaroslava Ficková žádali o poskytnutí hypotečního úvěru na rekonstrukci nemovitosti, přičemž objektem úvěru byla právě stavba č. p. 223, rodinný dům na parcele č. 65, LV 158. Žalobce zároveň odkázal na obligačním dlužníkem předložené rozhodnutí stavebního úřadu o změně stavby před dokončením z 2. 7. 2008, které navazovalo na stavební povolení z 9. 12. 1997 a na supervizi z 13. 8. 2008. Žalobce měl za to, že je doložena existence staveb ke dni sepsání zástavní smlouvy. Uvedl, že následně docházelo i k dohledu realizace rekonstrukce staveb ze strany žalobce, což žalobce hodlal dokládat protokoly o stavu stavby, z jejíž fotodokumentace je zřejmé, že stavba existovala a byla realizována rekonstrukce. Dále uvedl, že případné další změny staveb nezakládají zánik zástavního práva. Dále poukázal na písemné vyjádření Petra Vychopeně, jednatele společnosti KOSMETIKA LOMBARD, spol. s r.o., jakožto jednoho z řad vlastníků staveb, ze dne 22. 10. 2015, v němž uvádí, že stavby přestaly částečně existovat v roce 1997. Dle žalobce vše vede k logickému závěru, že původní vlastník dle stavebního povolení z 9. 12. 1997 realizoval

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

opravu stavby (která ani reálně nikdy nepřestala existovat), přičemž 2. 7. 2008 bylo vlastníkům vydáno rozhodnutí o změně stavby před dokončení. Stavby tedy ke dni zřízení zástavního práva 9. 9. 2008 existovaly, zástavní právo k nim bylo zřízeno platně.

3. K žalobě se vyjádřil žalovaný podáním ze dne 28. 3. 2017 (č. l. 10-11 spisu). Namítal, že nemovité věci, které byly předmětem zajištění v důsledku povodní v roce 1997, zanikly a v době, kdy žalobce s dlužníkem zřizoval zástavní právo na předmětných stavbách, tyto již fakticky neexistovaly. V současné době na předmětných pozemích, na kterých staly původní stavby, jsou postaveny jiné stavby, které tak nejsou předmětem zástavního práva, kterého se žalobce dovolává, neboť tyto stavby v době vzniku zástavního práva neexistovaly. Dle žalovaného byly stavby zbudovány před povodněmi z plynosilikátových tvárnic a po povodních v roce 1997 z garáže zbyly pouze základy a dále maximálně zbytek jedné svislé zdi a z rodinného domu zbyly jen základy a zbytky zdí. Obě stavby byly po povodních zcela neuživatelné, nikdo je až do uzavření zástavní smlouvy v roce 2008 nijak neužíval a v rodinném domě nikdo nebydlel. Stavby tak v důsledku povodní zanikly jako předmět právních vztahů a zachovalé základy a zbytky zdí se musely zbourat a tyto byly nahrazeny zcela novými zdi z plných pálených cihel, přičemž obě nynější stavby, tj. jak garáž, tak rodinný dům mají větší půdorys, tak jsou i výškově vyšší než původní stavby. Obě nynější stavby z právního hlediska tvoří pouze jeden předmět právních vztahů, neboť garáž a rodinný dům jsou spojeny terasou. Garáž s rodinným domem tvoří jeden funkční celkem s pozemky parcelním číslo 65, 66/1 a 66/2, v katastrálním území Palhanec zapsanými na LV č. 158. Žalovaný dále uvedl, že znalkyně Ing. Pavla Brady provedla místní šetření, jakož i šetření veškeré dostupné dokumentace a dospěla k závěru, že rodinný dům č. p. 223 stojí též na pozemcích č. 65, 66/2 a části pozemku 66/1 a neodpovídá rodinnému domu č. p. 223, evidovanému v katastru nemovitosti, zakresleného v katastrální mapě na zastavěném pozemku parcely č. 65. Dle žalovaného, znalkyně dospěla k závěru, že stávající dům je zcela jinou stavbou než rodinný dům evidovaný v katastru nemovitostí. Dále znalkyně zjistila, že současný rodinný dům má 3,7 krát větší plochu než rodinný dům evidovaný v katastru nemovitostí (nynějších 356 metrů čtverečných oproti tomu dřívějších 96 metrů čtverečných). Dle žalovaného, i kdyby byly obě stavby zbudovány před uzavřením zástavní smlouvy do té míry, že by již tvořily předmět občanskoprávních vztahů, uvádí, že ani tak by zástavní právo platně nevzniklo, neboť předmět zástavního práva byl v zástavní smlouvě uveden jinak, než tomu odpovídalo ve skutečnosti.

4. Žalobce na to uvedl, že při povodních nebyly předmětné budovy zničeny, byly pouze poškozeny a po uzavření zástavní smlouvy probíhala pouze rekonstrukce. Odborný technik Pavel Rossmanith ještě před uzavřením zástavní smlouvy prováděl odbornou prohlídku předmětu zajištění, tzv. supervizi, při které byly pořízeny fotografie předmětu zajištění. Technik při supervizi předmět zajištění ocenil na částku 1,8 miliónů Kč, z čehož žalobce dovozoval, že v době uzavření zástavní smlouvy nemovitosti existovaly v takovém stavu, že byly způsobilé být předmětem občanskoprávních vztahů ve smyslu občanského zákoníku.

5. Žalovaný dále namítal, že, i kdyby rozestavěné stavby mohly být zapsány do katastru nemovitostí, pak k jejich zápisu tehdy ani nikdy později nedošlo. Dle žalovaného, i když bylo stavební povolení ze dne 9. 12. 1997 vydáno nikoli na úplně novou stavbu, nýbrž na rekonstrukci, pak namítal nesprávnost tohoto rozhodnutí, neboť bylo vydáno z toho důvodu, že obligační dlužník Miroslav Ficek si uvědomoval, že dům se nachází v povodňové oblasti a nedostal by tudíž

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

stavební povolení na výstavbu úplně nového domu, proto ho realizoval cestou stavebního povolení na přestavbu stávajícího domu.

6. Mezi účastníky je tudíž sporné, zda v době uzavření zástavní smlouvy, tj. 27. 8. 2008, existovaly budovy-rodinný dům č. p. 223 na pozemku číslo parcelní 65 a garáž (bez čísla) na pozemku číslo parcelní 66/2 vše zapsáno na LV 63, tak, aby mohly být předmětem zástavní smlouvy.

7. V projednávané věci soud provedl důkazy, jak z insolvenčního spisu, tak i z projednávaného spisu. Z insolvenčního spisu sp. zn. KSOS 14 INS 3218/2015, a to konkrétně z protokolu z jednání a seznamu přihlášených pohledávek, soud zjistil, že u přezkumného jednání dne 11. 1. 2017 popřel žalovaný dílčí pohledávku č. 1, co do zajištění pohledávky na nemovitých věcech zapsaných na LV č. 63, tak, jak jsou tyto nemovitosti specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné nemovitosti) s tím, že důvodem popření byla skutečnost, že dané stavby zanikly a na pozemcích jsou již postaveny jiné stavby s tím, že zástavní věřitel v době zřízení zástavního práva zřizoval zástavní právo na stavbách, které v té době již neexistovaly a jednalo se pouze o formální zápis v době uzavírání zástavní smlouvy na neexistujících stavbách, byť v katastru nemovitostí zapsaných. Z vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky ze dne 17. 1. 2017, a to včetně dodejky k tomuto vyrozumění soud zjistil, že žalobce byl vyrozuměn o popření zajištění na předmětných nemovitostech s tím, že má podat ve 30-ti denní lhůtě u insolvenčního soudu vůči insolvenčnímu správci žalobu. Z dodejky pak soud zjistil, že toto vyrozumění bylo doručeno žalobci 19. 1. 2017. Ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Ostravě soud zjistil, že žaloba byla doručena soudu dne 24. 1. 2017, tj. v uložené 30 denní lhůtě. Z tohoto důvodu je žaloba včasná a soud mohl přistoupit k dalšímu dokazování.

8. Z listu vlastnictví č. 63 katastrální území Palhanec, obec Opava, vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, soud zjistil, že je zde zapsán rodinný dům č. p. 223 na parcele 65 s poznámkou LV 158 a dále je zde zapsána garáž bez čísla popisného a čísla evidenčního na parcele č. 66/2 na LV 158. Z této listiny dále soud zjistil, že je na ní zapsáno zástavní právo smluvní ve výši 3 000 000 Kč pro Hypoteční banku a.s., a to na stavbě bez čísla popisného a čísla evidenčního na parcele č. 66/2 a na stavbě s č. p. 223.

9. Z listiny označené jako žádost o vydání dodatečného stavebního povolení-o sloučení územního řízení se stavebním řízení v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 85/76 ve znění pozdějších předpisů, soud zjistil, že dne 10. 10. 1997 požádal stavebník Ficek Miroslav, adresa Karlovecká 25, Vávrovice-Palhanec, jako vlastník stavby o přístavbu a nástavbu garáže a rodinného domu na parcele č. 65, 66/1, 66/2 s místem stavby Opava, katastrální území Palhanec, pozemky parcelní číslo 65, 66/1, 66/2, druh zastavěná plocha, zahrada na ulici Karlovecká č. p. 223, číslo orientační 25 s tím, že předpokládaný termín dokončení stavby měl být etapový s tím, že první etapa měla skončit v roce 1998. Z této listiny je dále zřejmé, že byla doručena Magistrátu města Opavy dne 15. 10. 1997.

10. Z listiny označené jako oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby soud zjistil, že dne 6. 11. 1997 pod č.j. Výst./4730/97/Vr/G rozhodl Magistrát města Opavy, odbor výstavby o odstranění stavby-přístavby a nástavby garáže a rodinného domu včetně stavebních úprav v katastrálním území Palhanec, ulice Karlovecká, obec Opava na parc. č. 66/1, 65, 66/2, číslo orientační 25, č. p. 223.

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

11. Z listiny označené jako rozhodnutí soud zjistil, že dne 9. 12. 1997 pod č. j. Výst./4730/97/Vr/Hn rozhodl Magistrát města Opavy, odbor výstavby o dodatečném povolení přístavby a nástavby garáže a rodinného domu včetně stavebních úprav na pozemku parc. č. 66/1, 66/2, 65, číslo orientační 25, číslo popisné 223 v katastrálním území Palhanec na ulici Karlovecká. V popisu stavby je dále bylo uvedeno, že stavba garáže bude provedena směrem jižním, tj. 3,6 metrů od stávající garáže a částečně směrem západním, tj. 2,25 metrů. Objekt bude o půdorysech 7,1 x 7,5 metrů a nad garáží bude provedena nástavba se sedlovou zateplenou střechou, ve které bude umístěna kancelář, šatna, sociální zařízení, zádveří, terasa a venkovní schodiště. Dále je zde uvedeno, že přístavba stávajícího rodinného domu bude v prvním nadzemním podlaží provedena z části směrem východním o rozměrech 5 x 4 metry a z části směrem západním o rozměrech 3,7 x 6,55 metrů. Dále bylo uvedeno, že nástavba v druhém nadzemním podlaží bude dotvářet stávající rodinný dům s protažením sedlové střechy a částečnými přístavbami. Z popisu stavby je dále zřejmé, že dispozičně budou stavební úpravy v rodinném domě řešeny tak, že v prvním nadzemním podlaží bude bytová jednotka 3+1 včetně sociálního zařízení, v druhém nadzemním podlaží bude bytová jednotka 3+1 včetně sociálního zařízení, terasy a stávajícího venkovního schodiště. Dále zde bylo uvedeno, že rozvody vody, elektrické instalace a kanalizace budou napojeny na stávající rozvody rodinného domu a rovněž přístup k příjezdům a objektům je stávající. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud zjistil, že stavebníci-manželé Fickovi rozestavěli předmětné stavby bez stavebního povolení a 10. 10. 1997 požádali o dodatečné povolení stavby a řádně doložili požadovanou dokumentaci.

12. Z listiny označené jako rozhodnutí-změna stavby před jejím dokončením soud zjistil, že dne 2. 7. 2008 vydal Magistrát města Opavy rozhodnutí pod č.j. VYST/14243/2008/Dv ohledně stavebníků Miroslav Ficek a Jaroslava Ficková tak, že povolil změnu stavby-přístavba a nástavba garáže a rodinného domu včetně stavebních úprav Opava, Vávrovice č. p. 223, Karlovecká 25 na pozemku parcelní číslo 65, 66/1, 66/2 v katastrálním území Palhanec v tom rozsahu, že lhůta k dokončení celé stavby se prodlužuje do 31. 12. 2010 s tím, že stavební povolení vydané dne 9. 12. 1997 pod č. j. Výst./4730/97/Vr/Hn zůstávají v platnosti.

13. Z přílohy k výše uvedenému rozhodnutí označenému jako žádost o změnu stavby před dokončením soud zjistil, že dne 1. 7. 2008 žádali Ficek Miroslav a Jaroslava Ficková o prodloužení lhůty k dokončení stavby s termínem 31. 12. 2010 z důvodu nedostatku financí.

14. Z listiny označené jako smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru soud zjistil, že Hypoteční banka a.s. a Bc. Miroslav Ficek a Jaroslava Ficková uzavřeli dne 27. 8. 2008 smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnut manželům Fickovým úvěr ve výši 3 000 000 Kč pro účel rekonstrukce nemovitostí. Jako objekt úvěru byla uvedena budova č. p. 223 (rodinný dům), na pozemku parcelní číslo 65, vše v části obce Vávrovice, obec Opava, katastrální území Palhanec.

15. Z listiny označené jako zástavní smlouvu k nemovitosti registrační číslo 5500/218328-01/08/01- 002/00/R soud zjistil, že Hypoteční banka a.s. jako zástavní věřitel a manželé Fickovi jako zástavci uzavřeli dne 27. 8. 2008 smlouvu o zástavě nemovitostí k zajištění pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru, na částku 3 000 000 Kč, přičemž jako předmět zástavy je označená budova č. p. 223 (rodinný dům) na pozemku parcelní číslo 65, vše v části obce Vávrovice a budova bez č. p. a čísla evidenčního (garáž) na pozemku parcelní číslo 66/2, pozemek parcelní

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

číslo 65, pozemek parcelní číslo 66/1, pozemek parcelní číslo 66/2, obec Opava, katastrální území Palhanec.

16. Z listin označených jako dodatky č. 1, č. 2 a č. 3, 4 a č. 5 soud zjistil, že byl posunut termín čerpání úvěru na 31. 8. 2012. (posledním dodatkem č.5).

17. Z listiny označené jako Supervize Hypoteční úvěr ČSOB soud zjistil, že odhadce ČSOB Pavel Rossmanith dne 13. 8. 2008 provedl prohlídku předmětných nemovitostí s tím, že v kolonce obvyklá cena stanovená bankou Kč jako stávající hodnotu nemovitosti uvedl částku 1 800 000 Kč a jako budoucí uvedl částku 3 000 000 Kč.

18. Z listiny označené jako protokol o stavu stavby, číslo protokolu 60/08/1065-P1 soud zjistil, že stejný odhadce Pavel Rossmanith dne 11. 2. 2009 uvedl v protokolu, že rozestavěnost stavby je ke dni 10. 2. 2009, tj. ke dni prohlídky ve výši 62%, přičemž prostavěno bylo 1 800 000 Kč.

19. Z protokolu o stavu stavby, číslo protokolu 60/08/1065-P2 ze dne 27. 7. 2009 soud zjistil, že stejný odhadce Pavel Rossmanith zjistil, že ke dni 27. 7. 2009, tj. ke dni prohlídky, byla celková rozestavěnost 75% a prostavěno bylo 2 250 000 Kč.

20. Z protokolu o stavu stavby, číslo protokolu 60/08/1065-P2 ze dne 11. 9. 2009 soud zjistil, že stejný odhadce Pavel Rossmanith uvedl, že celková rozestavěnost je 90% a prostavěno bylo 2 750 000 Kč ke dni 11. 9. 2009.

21. Z výslechu svědka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Karlovecká 223/25, 747 07 Opava-Vávrovice soud zjistil, že rodinný dům č. p. 223 na pozemku číslo parcelní 65 a garáž bez čísla na pozemku číslo parcelní 65/2, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 63 (dále jen předmětné nemovitosti), že před povodněmi v Opavě, tj. před červencem roku 1997 měl rodinný dům jedno patro, a to bylo o velikosti 10 na 10 metrů, přičemž do domu se vcházelo po schodech, kde bylo 5 schodů. Garáž byla o rozloze cca 5 na 6-7 metrů a byla přízemní asi 2 metry vysoká. Obě budovy byly z plynosilikátů. Po pádu vody po povodních, kdy voda dosahovala do výše 2,6 metrů a stála na nemovitostech asi 4 dny, u garáže chyběly vrata a dveře a u domu se vzedmuly parkety do výšky 0,5 metru a byla rozbitá okna a dveře. Svědek a jeho manželka v nemovitosti zůstali, avšak měsíc po povodních začala praskat skla v oknech a bylo jim řečeno, že v nemovitostech nemohou dále pobývat. Proto se pustili do oprav. Během 2-3 měsíců se začaly objevovat praskliny ve zdech a v příčkách, a když zkoušeli vybourat část zdiva, zjistili, že se tvárnice začaly rozpadat. Jelikož jim statik řekl, že stavba nevydrží, garáž zbourali a na stejném místě, ale v jiných rozměrech postavili nemovitost o rozměrech 10 x 7 metrů, přičemž tato nemovitost měla přízemí a podkroví, o kterém uvažovali, že se tam do budoucna někdo nastěhuje, a že tam bude malý obchůdek. Tato nemovitost byla postavena těsně po povodních, tj. hned následující rok. Pokud jde o rodinný dům, svědek uvedl, že postupně bourali stěny domu a stavěli nové, protože to, co tam bylo, tak se muselo vykopat. Uvedl, že nové zdi nestavěli na místě starých a možná tam zůstala část základů. Rozměry domu byly jiné, než byly před povodněmi. Uvedl, že museli zbourat veškeré příčky, veškeré stěny a dokonce byly shozené i komíny. Uvedl, že udělali nové základy i pod příčky, neboť jim bylo řečeno, že plynosilikát tam zůstat nemůže s ohledem na skutečnost, že jsou v povodňové oblasti. Uvedl dále, že s přestavbou domu začali hned po povodních a dům není hotov úplně ještě dnes. Z výpovědi svědka dále soud zjistil, že na stavbu neměl stavební povolení, které získal dodatečně, protože ho někdo udal. V době, kdy získal

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

stavební povolení, měl už postavenou novou garáž a na rodinném domě se už pracovalo. Některé stěny v době vydání stavebního povolení shozené a byly postavené nové, část základů již byla vybudována nově. Dále z výpovědi svědka vyplývá, že v době, kdy požádal Hypoteční banku o úvěr, tak garáž i rodinný dům vypadaly prakticky jako hotová stavba. Konkrétně v době před uzavřením hypoteční a zástavní smlouvy byla, pokud jde o rodinný dům, hotová hrubá stavba, tj. hotové byly všechny obvodové zdi, elektřina, dodělávaly se nějaké radiátory, topení ještě hotové hotové nebylo, nebyly hotové odpady a komíny a dům měl pouze část střechy. Z výpovědi dále vyplynulo, že původní dům měl 10 na 10 metrů a nyní má stavba cca 50 na 7,8-10 metrů s tím, že dům nemá pravidelný tvar. Z výpovědi svědka dále vyplývá, že z Hypoteční banky se dostavil na prohlídku někdo z této banky ještě předtím, než banka uvolnila peníze. Tento člověk tam byl vícekrát, aby viděl, jak se to pohnulo. Z výpovědi svědka je dále vyplynulo, že z původních plynosilikátových tvárnic nezbyla tvárnice žádná a veškerý materiál byl nový, neboť se stavělo z cihel. Z výpovědi svědka dále vyplývá, že o demolici staveb nežádal, neboť mu stačilo povolení, když se prostě vše zbouralo a stavělo nové. Z této výpovědi dále vyplývá, že by těžko dostal stavební povolení s ohledem na skutečnost, že se jednalo o záplavovou oblast, takže nejprve stavěl bez povolení a až pak dostal povolení na rekonstrukci. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že zápis nových staveb do katastru nemovitostí neřešil, tyto ještě nejsou zapsány. Půdorys staré stavby byl necelých 100 metrů čtverečných a nové cca 400 metrů čtverečných. Dále vyplývá z jeho výpovědi, že ho nenapadlo, že by měl nechat zapsat novou stavbu do katastru nemovitostí s tím, že uvažoval, že vše udělá, až to bude hotové, a co je zapsáno v katastru nemovitostí, je stav budov před povodněmi.

22. Pokud jde o další navrhované důkazy, a to zejména důkaz výpovědí manželky Bc. Miroslava anonymizovano a důkaz znalkyní Ing. Pavlou Brady, soud tyto důkazy jako nadbytečné neprováděl, a to z toho důvodu, že měl skutkový stav za dostatečně objasněný, když z výpovědi svědka Miroslava anonymizovano a z provedených důkazů listinami je zřejmé, že veškeré záležitosti ohledně nemovitostí prováděl pan Miroslav Ficek. Pokud jde o výslech znalkyně, k tomuto důkazu soud nepřistoupil z tohoto důvodu, že samotný znalecký posudek pokládá za dostačující, když jsou z něj zřejmé veškeré skutkové okolnosti věci.

23. Pokud tedy jde o důkaz znaleckým posudkem č. 601-29/17 soud zjistil, že byl vyhotoven dne 5. 6. 2017 Ing. Pavlou Brady, která je dle znalecké doložky znalcem jmenovaným předsedou Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 1999 č. j. SPR1945/99. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že byl vyhotoven na základě objednávky žalovaného, přičemž účelem posudku byl soudní spor. Z posudku se podává, že pokud jde skutečnosti zjištěné z dokumentace uložené v archívu odboru výstavby Magistrátu města Ostravy a pokud jde o stav domu před povodněmi a po povodních, zjistila znalkyně, že v roce 1999 došlo k ohlášení stavebních úprav, kdy se mělo jednat o opravu omítek, opravu oken, dveří, podlah v prvním nadzemním podlaží domu a oprav garáže po poškození v důsledku povodní. Z posudku se dále podává, že znalkyně v něm uvedla, že celková plocha zastavěná stávajícím rodinným domem činí 356 metrů čtverečných oproti v katastru evidované zastavěné ploše 96 metrů čtverečných a plocha stávajícího domu je 3,7 krát větší než ta, která je uvedená v katastru nemovitostí. Rodinný dům dnes stojí na celém pozemku parcelní číslo 65 a 66/2 a na části pozemku 66/1. Ze znaleckého posudku se podává, že je také odlišná současná vnitřní dispozice domu v části, kde měl být původní rodinný dům. Znalkyně také zjistila, že stávající rodinný dům stojí i na místě původní garáže evidované na pozemku parcelní číslo 66/2, která již neexistuje. Dle znalkyně je zřejmé, že garáž stojící na pozemku 66/2 bylo nutno zbourat po zničující povodni v července 1997. Znalkyně dále uvedla, že podle

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

dispozice stavby, vzhledu zdiva a stropu je zřejmé, že v roce 1999 nedošlo k opravám domu, ale k nahrazení většiny konstrukcí domu novými, tedy o výstavbu nového objektu, který je navíc mnohem většího rozsahu rodinný dům č. p. 223, tak, jak vypadal před povodní v roce 1997. Znalkyně konstatovala, že z doby před povodněmi nebylo zachováno do současnosti téměř nic kromě části základů. Ostatní konstrukce byly nahrazeny a rozsáhlým rozšířením je většina domu zcela nově dostavěna.

24. Z úřední činnosti a z jakéhokoliv internetového prohlížeče je insolvenčnímu soudu známo, že v Opavě začala povodeň 7. 7. 1997.

25. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům:

26. Z provedených důkazů, a to jak listinami, které soud řadil podle jejich časové posloupnosti, tak z výpovědi svědka a ze znaleckého posudku, je zřejmé, že žalobce poskytl manželům Fickovým hypoteční úvěr, na základě kterého jim byla poskytnuta částka ve výši 3 000 000 Kč pro účel rekonstrukce nemovitostí (viz důkaz smlouvou o hypotečním úvěru). Dále je z těchto listin zřejmé, že mezi stejnými účastníky byla uzavřena dne 27. 8. 2008 zástavní smlouva (viz důkaz zástavní smlouvou) a že v době, kdy byla uzavírána, tj. 27. 8. 2008, stál minimálně na pozemcích 65 a 66/2 rozestavěný rodinný dům č. p. 223, a to ve stavu hrubé stavby minimálně s prvním nadzemním podlažím, kdy již tento rodinný dům měl i část střechy a dále na těchto pozemcích k témuž dni stála již dostavěná garáž bez č.p./č.e. s obyvatelným podkrovím (viz důkazy listinami stavebního úřadu-Magistrátu města Opavy, listinou označenou jako Supervize, důkaz výslechem svědka, listinami označenými jako Protokoly z kontroly staveb). Dále je jak ze znaleckého posudku, tak z výpovědi svědka zřejmé, že tyto nemovitosti, vystavěné po povodních se svými rozměry lišily od nemovitostí vystavěných před povodněmi. Ze zástavní smlouvy a hypoteční smlouvy je dále zřejmé, že obsahovaly shodnou specifikaci zastavených nemovitostí s uvedením budovy č.p. 223 označené jako rodinný dům na pozemku parc.č. 65 a budovy bez č.p./č.e. označené jako garáž na pozemku parc.č. 66/2, dále pozemky parc.č. 65, 66/1, 66/2. Z těchto listin je také zřejmé, že u takto označených zastavených nemovitostí není uvedena její výměra.

27. Pokud jde o právní hodnocení věci na daný případ dopadá zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 19. 10. 2008, tj. účinném v období uzavření zástavní smlouvy (dále jen OZ ).

28. Dle § 153 OZ zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví (odst.1). Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy (odst.2).

29. Dle § 156 OZ zástavní právo vzniká (kromě jiného) na základě písemné smlouvy (odst.1). Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje (odst.2).

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

30. Dle § 157 zástavní právo k nemovitým věcem vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (odst.1).

31. Dle 119 odst.2 OZ nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

32. Rozhodnutí publikované v Bulletinu Nejvyššího soudu pod č. 15/1989 judikovalo, že stavba je takový výsledek stavební činnosti, jímž vznikne věc. Výsledek stavební činnosti se přitom podle judikatury považuje za věc tehdy, jestliže stavební práce pokročily natolik, že je rozeznatelný půdorys stavby a (nejde-li ovšem o stavbu podzemní) první nadzemní podlaží (shodně rozhodnutí zveřejněné pod č. 285/1999 Sbírky soudních rozhodnutí ve věcech správních).

33. Dle § 20 zák.č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí ČR (dále jen kat.zák.) údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.

34. Vznik zástavního práva obecně předpokládá spojení tří prvků, jimiž jsou zajišťovaná pohledávka, způsobilá zástava a některá z právních skutečností požadovaná zákonem ke vzniku zástavního práva. V daném případě je prokázána existence zajišťované pohledávky dle úvěrové smlouvy, je prokázána existence způsobilé zástavy, neboť v době uzavření zástavní smlouvy existovala nemovitost v právním smyslu, která byla způsobilá k zápisu do katastru nemovitostí a k zastavení., neboť garáž již byla dostavěna i s obyvatelným podkrovím a rodinný dům měl minimálně první nadzemní podlaží a část střechy. K náležitostem zástavní smlouvy patří, kromě jiného, přesné označení předmětu, který se má stát zástavou ve vztahu k zajišťované v zástavní smlouvě jasně označené pohledávce. Je-li zástavou nemovitost, která se eviduje v katastru nemovitostí, musí její označení vyhovovat požadavkům zákona č. 344/1992 Sb. kat. zák., neboť zástavní smlouva je podkladem pro zápis zástavního práva do katastru nemovitostí. Údaje v katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území jsou uváděny jako závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru (§ 20 kat.zák), a tyto náležitosti v zástavní smlouvě uvedeny byly. K závazným údajům však nepatří údaje o druhu a velikosti pozemku, takže případná nesprávnost nebo nepřesnost v těchto údajích nemá na platnost správního úkonu vliv. Je tomu tak proto, že dle výše citovaného ust. § 153 odst. 2 OZ se zástavní právo vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. Příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy se stávají předmětem zástavního práva bez ohledu na to, zda vznikly před vznikem zástavního práva nebo až po něm. Typická je tato situace v případě, že dochází ke změnám stavby, na základě nichž se stavba zvětšuje a rozšiřuje. Jelikož tudíž zástava vázla na rodinném domě č.p. 223 a na garáži bez čísla popisného a čísla evidenčního, je nepodstatné, že došlo ke změně těchto staveb. Z tohoto důvodu má žalobce svoji pohledávku tímto zástavním právem zajištěnou a soud žalobě vyhověl, pokud jde o určení, že dílčí pohledávka č. 1 ve výši 3 729 233,44 Kč je těmito nemovitostmi zajištěna (výrok I.). Pokud jde o příslušenství k této pohledávce, soud návrh zamítl, neboť předmětem přihlášky pohledávky a posléze předmětem přezkumu byla pohledávka ve výši 3 729 233,44 Kč bez dalšího příslušenství (výrok II.).

35. Pokud jde o náklady řízení, rozhodl o nich soud tak, že úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení vůči insolvenčnímu správci nepřiznal, neboť dle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. (výrok III.).

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Ostrava 29. listopadu 2017

JUDr. Pavla Tomalová v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Miroslava Musálková.