14 ICm 4376/2013
Jednací číslo: 14 ICm 4376/2013-46 Sp.zn. ins. říz.: KSOS 14 INS 20691/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. v právní věci žalobce Gerharda anonymizovano , anonymizovano , bytem Švédská 737/40, 712 00 Ostrava, zastoupeného JUDr. Milanem Čichoněm, advokátem, se sídlem Hlavní třída 1196/27, 708 00 Ostrava-Poruba, proti žalované JUDr. Kateřině Martínkové, se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenční správkyni dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Chocholouškova 2185/18, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava, zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem, se sídlem Sokolská 966/22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, o vyloučení majetku z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba, aby z majetkové podstaty dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Chocholouškova 2185/18, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012, byl vyloučen majetek, a to členský podíl a členská práva a povinnosti ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina Pokračování 14ICm 4376/2013

Ostrava-Zábřeh, se sídlem Ostrava-Zábřeh, Rudná č. 70, IČ: 00051071, se kterým je spojeno právo nájmu bytu o velikosti 3 + 1 na adrese Švédská 737/40, Ostrava-Muglinov, se zamítá.

II. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 14.580,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ladislava Popka.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 20.12.2013 se žalobce domáhal vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužnice Renaty anonymizovano , a to členského podílu a členských práv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina Ostrava-Zábřeh, se sídlem Ostrava- Zábřeh, Rudná č. 70, IČ: 00051071, se kterým je spojeno právo nájmu bytu o velikosti 3 + 1 na adrese Švédská 737/40, Ostrava-Muglinov. Žalobu odůvodnil tím, že na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012 byl zjištěn úpadek dlužnice Renaty anonymizovano a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře. Insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce dopisem ze dne 11.11.2013 doručeným žalobci dne 06.12.2013, že do majetkové podstaty dlužnice zahrnula předmětný členský podíl a jako důvod uvedla, že závazky, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení, jsou závazky, které vznikly za trvání manželství a jsou tedy součástí společného jmění manželů (dále také SJM ). Žalovaná dále tvrdí, že SJM žalobce a dlužnice je předluženo a je tedy možné postupovat dle ust. § 274 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ). Žalobce má za to, že postup žalobkyně není správný. Ustanovení § 274 IZ, na který žalovaná odkazuje, se uplatní pouze v případě konkursu, kdy nejenže zaniká společné jmění manželů, ale insolvenční správce provádí také jeho vypořádání. V daném případě zaniklo SJM žalobce a dlužnice ještě před rozhodnutím soudu o řešení úpadku formou oddlužení. Žalobce o závazcích z poskytnutých půjček sjednaných dlužnicí nevěděl. Všechny smlouvy, které jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku, uzavírala bývalá manželka žalobce, která je ve smlouvách uvedena jako dlužnice. Drtivá většina těchto smluv nevyžadovala souhlas manžela. Žalobce si také není vědom toho, že by tyto smlouvy uzavíral jako spoludlužník a o těchto smlouvách se dozvěděl až z insolvenčního rejstříku. Žalobce rovněž nevěděl o podaném návrhu na oddlužení, protože manželství v té době již neexistovalo a s manželkou již delší dobu nežil ve společné domácnosti. Část dluhů tedy vznikla až po zániku manželství. Žalobce rovněž neudělil souhlas s podáním návrhu na oddlužení. Ust. § 274 IZ se nepoužije v případě oddlužení a vypořádání zaniklého SJM jde proto mimo toto insolvenční řízení. Insolvenční správkyně v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře neprovádí vypořádání zaniklého SJM a k zahrnutí předmětného členského podílu do majetkové podstaty tedy nebyl důvod. Žalobce má za to, že by měl být předmětný členský podíl v bytovém družstvu po jeho vyloučení z majetkové podstaty

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

prodán, výtěžek z prodeje rozdělen mezi žalobce a dlužnici, přičemž dlužnice by tento svůj výtěžek použila pro účely insolvenčního řízení. Podáním doručeným soudu dne 10.07.2014 žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že po prostudování přihlášek věřitelů dospěl k závěru, že veškeré závazky vznikly za trvání manželství. U jednání žalobce doplnil, že má za to, že rozsah závazků, které dlužnice přebírala, překračoval míru přiměřenou majetkovým poměrům žalobce a dlužnice, o čemž svědčí i celková výše zjištěných pohledávek věřitelů okolo 1.200.000,-Kč a svědčí o tom i ta skutečnost, že sama dlužnice již finanční situaci nezvládla a podala návrh na oddlužení. V případě přihlášených pohledávek do insolvenčního řízení dlužnice se jedná o výlučné závazky dlužnice ve smyslu § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013), neboť rozsah těchto závazků přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a dlužnice tyto závazky převzala bez souhlasu žalobce, když v drtivé většině smlouvy uzavřela a podepsala pouze dlužnice. Žalobce je malíř, je pouze vyučen, otázkám financí nerozumí a z jeho pohledu je rozsah úvěrů převzatých dlužnicí obrovský.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jako insolvenční správkyně dlužnice Renaty anonymizovano , bývalé manželky žalobce, sepsala dodatečně dne 15.11.2013 do majetkové podstaty dlužnice v rámci insolvenčního řízení členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina, se sídlem Ostrava-Zábřeh, Rudná 70, PSČ 700 30, IČ: 00051071. S tímto členským podílem je spojeno právo nájmu bytu o velikosti 3+1 na adrese Švédska 737/40, Ostrava-Muglinov. Dlužnice tento svůj majetek v návrhu na zahájení insolvenčního řízení neuvedla a také jej neuvedla při prvním pohovoru s insolvenční správkyní. Důvodem byla skutečnost, že při sepisování návrhu na povolení oddlužení bylo dlužnici sděleno, že se nejedná o majetek. Poté, co se o existenci tohoto majetku žalovaná dozvěděla, a to v okamžiku, kdy se žalobce domáhal prodeje tohoto majetku a následného vypořádání s dlužnicí, byl tento majetek sepsán a o soupisu tohoto majetku do majetkové podstaty dlužnice byl žalobce informován s řádným poučením dopisem ze dne 11.11.2013, který byl žalobci doručen dne 02.12.2013. Manželství dlužnice s žalovaným bylo uzavřeno dne 07.09.1985 a rozvedeno dne 20.07.2012. Členský podíl v SBD Hlubina nabyli manželé dne 02.02.1987, rozhodnutí o přidělení družstevního bytu bylo vydáno dne 29.01.1987, tedy za trvání manželství a nabyli jej tak do společného jmění manželů. Stejně tak dlužnici s bývalým manželem vzniklo k tomuto členskému podílu společné členství a k nájemnímu bytu společný nájem dle § 703 odst. 2 občanského zákoníku. V situaci, kdy SJM zaniklo, ale dosud nebylo vypořádáno, se na právní vztahy v tomto mezidobí vzniklé použijí ustanovení o SJM. V případě insolvenčního řízení dlužnice se dluhy, které věřitelé přihlásili do jejího insolvenčního řízení, týkaly závazků, které na sebe převzala dlužnice za dobu trvání manželství s žalobcem. Dluhy, které takto vznikly, vznikly za trvání manželství a byly součástí SJM. Jednalo se o závazky v běžné výši, pro které dlužnice nepotřebovala souhlas žalobce a prostředky byly využity na domácnost ve prospěch všech jejích členů, včetně žalobce. Dlužnice očekávala, že bude schopna uspokojit závazky, které převzala, neboť byla zaměstnaná, měla pravidelný příjem a výše úvěrů odpovídala finanční situaci dlužnice i žalobce. S ohledem na skutečnost, že dluhy, které se takto staly součástí SJM, vznikly za trvání manželství a nijak nevybočovaly z přiměřenosti majetkových poměrů bývalých manželů, zavázána je z nich nejen dlužnice, ale také žalobce, a to společně a nerozdílně. Žalovaná je toho názoru, že pohledávky, které

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

jsou uspokojovány v insolvenčním řízení dlužnice, nelze v žádném případě považovat za výlučné dluhy dlužnice. Jediným majetkem bývalých manželů náležejícím do jejich zaniklého SJM je předmětný členský podíl v SBD Hlubina, který manželé nabyli za trvání manželství. Dluhy vznikly za trvání manželství a jsou tedy součástí zaniklého SJM. V době podání žaloby tyto dluhy činily 1.120.002,19 Kč, když celkově pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužnice činily 1.221.147,19 Kč. Dle odhadu žalované činí hodnota členského podílu dle veřejně dostupných zdrojů zhruba 800.000,-Kč. Výše závazků tak přesahuje hodnotu majetku náležejícího do zaniklého SJM a z tohoto pohledu je tedy SJM předluženo. V souladu se soudní judikaturou je možné ve výjimečných případech kombinovat oba způsoby oddlužení, tedy, jak plnění splátkového kalendáře, tak i zpeněžení majetkové podstaty. V souladu s § 398 IZ se při zpeněžování majetkové podstaty v rámci oddlužení přiměřeně použijí ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu, a tedy i § 274 IZ. V případě insolvenčního řízení dlužnice bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a v souladu s tímto rozhodnutím dlužnice splácí své závazky vůči věřitelům, jejichž pohledávky byly v insolvenčním řízení zjištěny. Vzhledem k pozdnímu zjištění existence nemovitého majetku dlužnice, a to členského podílu v SBD Hlubina, přistoupila žalovaná k dodatečnému soupisu tohoto majetku do majetkové podstaty dlužnice. S ohledem na skutečnost, že o tomto majetku věřitelé nebyli informováni, nemohlo být při rozhodování o způsobu řešení úpadku dlužnice rozhodováno zcela v souladu s jejich zájmy, když při rozhodování o způsobu oddlužení nevěděli věřitelé o existenci majetku, jehož zpeněžením by dosáhli rychlejšího a vyššího uspokojení svých pohledávek. Zpeněžením majetku dlužnice by byli věřitelé uspokojeni ve výši přibližně 65,50 %, zatímco splátkovým kalendářem činila očekávaná míra uspokojení v době zahájení plnění splátkového kalendáře 47,65 %. V dubnu 2014 činí tato očekávaná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů 37,02 %. S ohledem na tyto skutečnosti přistoupila žalovaná k tomu, že dodatečně sepsaný majetek dlužnice se rozhodla zpeněžit v rámci insolvenčního řízení dlužnice a výtěžek použít na částečnou úhradu dluhů uspokojovaných v rámci splátkového kalendáře. Novelizovaný insolvenční zákon, konkrétně § 412 odst. 1 písm. b) uvádí, že majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, je povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. V případě, že by se postupovalo žalobcem navrženým způsobem, tedy členský podíl v SBD by byl zpeněžen v rámci insolvenčního řízení dlužnice a následně by došlo k vypořádání s žalobcem, nastala by nepřípustná situace, kdy dluhy vzniklé bývalým manželům za trvání manželství a náležející do SJM, by byly uspokojovány výhradně dlužnicí, bez přičinění žalovaného. Tento stav není možné připustit ani s ohledem na věřitele, jejichž uspokojení by tak bylo nižší.

Rozhodovací praxe soudů se již v poměrech zákona o konkursu a vyrovnání ustálila na podmínkách, při jejichž kumulativním splnění soud těmto tzv. excindačním žalobám vyhoví a tyto jsou přiměřeně aplikovatelné také na vylučovací žalobu podanou podle insolvenčního zákona. Je tedy třeba ve smyslu § 225 IZ zkoumat, zda a) označený majetek byl pojat správcem do soupisu majetkové podstaty, b) vylučovací žaloba osoby odlišné od dlužníka došla soudu nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo oprávněné osobě doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo, c) žalovaným je insolvenční správce, d) v době, kdy soud rozhoduje, nadále trvají účinky úpadku a sporný majetek je nadále sepsán v majetkové podstatě, e) osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu,

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

prokáže, že tato neměla být do soupisu zařazena a právo, které vylučuje její soupis do podstaty, svědčí žalobci. Splnění podmínek uvedených pod písmenem a) až d) vyplývá z insolvenčního spisu sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012, jehož obsahem bylo provedeno dokazování. Soud tedy konstatuje, že vyhláškou ze dne 24.08.2012, č.j. KSOS 14 INS 20691/2012-A2 bylo zahájeno insolvenční řízení k návrhu dlužnice Renaty anonymizovano . Usnesením sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012-A4 ze dne 12.09.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice, soud povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková, proti které směřuje vylučovací žaloba a která do soupisu majetkové podstaty ze dne 26.10.2012 zahrnula pod položkami 1-6 movité věci (telefon, televizor, lednice, pračka, počítač a mikrovlnná trouba) ve výlučném vlastnictví dlužnice, dále příjmy dlužnice a peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění, přičemž dlužnice potvrdila správnost a úplnost soupisu písemným prohlášením ze dne 02.11.2012. Usnesením sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012-B3 ze dne 30.11.2012 soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Následně insolvenční správkyně dne 15.11.2013 doplnila soupis majetkové podstaty o položku 9, a to členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina, se sídlem Ostrava-Zábřeh, Rudná 70, PSČ 700 30, IČ: 00051071 s poznámkou, že členský podíl je společným podílem manželů, vznikl za trvání manželství a stejně tak i společný nájem družstevního bytu. Žalobci bylo dne 02.12.2013 (dle dodejky) doručeno vyrozumění žalované ze dne 11.11.2013 o soupisu členského podílu do majetkové podstaty dlužnice. Soud tak uzavírá, že žaloba byla podána včas podle § 225 odst. 2 IZ, směřuje proti pasivně věcně legitimované osobě (insolvenční správkyni) a jsou splněny také ostatní podmínky pro projednání vylučovací žaloby jakožto incidenčního sporu. Zbývá tedy posouzení podmínky poslední, a to, zda členský podíl v družstvu nenáleží do soupisu majetkové podstaty dlužníka a zda právo, které vylučuje jeho soupis, svědčí žalobci.

Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, které jsou obsahem insolvenčního spisu KSOS 14 INS 20691/2012 a z těchto zjistil a vzal za prokázáno: -z přehledu přihlášek, že do insolvenčního řízení dlužnice Renaty anonymizovano se přihlásilo 9 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 1.221.147,19 Kč, které byly zjištěny v této výši; -ze zprávy insolvenční správkyně č. 1 ze dne 30.05.2013 o plnění oddlužení, že očekávané uspokojení věřitelů v 5/2013 činilo 33,18 %; -ze zprávy insolvenční správkyně č. 2 ze dne 10.12.2013 o plnění oddlužení, že očekávané uspokojení věřitelů v 11/2013 činilo 38,17 %;

-ze zprávy insolvenční správkyně č. 3 ze dne 10.06.2014 o plnění oddlužení, že očekávané uspokojení věřitelů v 5/2014 činilo 36,64 %.

Soud provedl dále dokazování listinnými důkazy založenými v incidenčním spise , ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

-z oddacího listu, že manželství Renaty Helingerové, provdané anonymizovano a Gerharda anonymizovano bylo uzavřeno dne 07.09.1985; -z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18.06.2012, č.j. 59 C 32/2012-20, který nabyl právní moci dne 20.07.2012, že manželství dlužnice a žalobce bylo rozvedeno; z odůvodnění rozsudku, že manželé spolu nežijí od 05.01.2012; -z rozhodnutí o přidělení družstevního bytu ze dne 29.01.1987, že představenstvo Stavebního bytového družstva Poruba přidělilo svému členu Gerhardu anonymizovano družstevní byt č. 15 o velikosti 1 + 3 v 6. podlaží objektu bl. 3, 107 v Ostravě- Muglinově, přičemž spolu s členem družstva bude v bytě bydlet manželka Renata; z odůvodnění, že člen družstva splatil členský podíl dne 27.08.1986.

Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Vyhláškou ze dne 24.08.2012, č.j. KSOS 14 INS 20691/2012-A2 bylo zahájeno insolvenční řízení k návrhu dlužnice Renaty anonymizovano . Usnesením sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012-A4 ze dne 12.09.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice, soud povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní byla ustanovena JUDr. Kateřina Martínková, která do soupisu majetkové podstaty ze dne 26.10.2012 zahrnula pod položkami 1-6 movité věci ve výlučném vlastnictví dlužnice, dále příjmy dlužnice a peněžní prostředky na účtu penzijního připojištění. Usnesením sp. zn. KSOS 14 INS 20691/2012-B3 ze dne 30.11.2012 soud schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Manželství žalobce a dlužnice trvalo od 07.09.1985 do 20.07.2012, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Ostravě o rozvodu manželství, sp. zn. 59 C 32/2012. Za trvání manželství byl žalobci jako členu SBD Poruba přidělen družstevní byt č. 15 o velikosti 1 + 3 v 6. podlaží objektu bl. 3, 107 v Ostravě-Muglinově, ve kterém následně žalobce bydlel spolu s dlužnicí. Po rozvodu manželství nebylo vypořádáno zaniklé SJM žalobce a dlužnice, a to ani dohodou, ani rozhodnutím soudu a taktéž nebyla mezi žalobcem a dlužnicí uzavřena dohoda o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a o členství v družstvu a ani v tomto směru nebyl podán návrh k soudu a společné členství žalobce a dlužnice v SBD Hlubina Ostrava-Zábřeh nadále trvá. Insolvenční správkyně dne 15.11.2013 doplnila soupis majetkové podstaty o položku 9, a to členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina, se sídlem Ostrava-Zábřeh, Rudná 70, PSČ 700 30, IČ: 00051071.

Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník ) tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013 nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Podle § 703 občanského zákoníku, jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely (odst. 1). Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (odst. 2). Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

Podle § 705 odst. 2 občanského zákoníku, nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

Podle § 205 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.

Dle § 225 insolvenčního zákona osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty (odst. 1). Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu (odst. 2).

Po právní stránce soud vyhodnotil věc dle shora uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jak již soud shora uvedl, žalobce může být s žalobou na vyloučení členského podílu z majetkové podstaty dlužnice úspěšný pouze tehdy, pokud (za splnění podmínek uvedených pod body a-d) prokáže, že členský podíl neměl být do soupisu zařazen a právo, které vylučuje jeho soupis do podstaty, svědčí žalobci. Vzhledem k tomu, že jednomu z manželů vzniklo za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, v tomto případě žalobci na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu ze dne 29.01.1987 (a výjimka uvedená v ustanovení § 703 odst. 3 občanského zákoníku se neuplatní, neboť jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí o přidělení bytu, tento byt měla užívat společně s žalobcem i dlužnice a jak navíc soud zjistil z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství, dlužnice žila s žalobcem ve společné domácnosti až do konce roku 2011), podle § 703 odst. 2 občanského zákoníku vzniklo se společným nájmem družstevního bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Po rozvodu manželství neuzavřel žalobce s dlužnicí dohodu ve smyslu § 705 odst. 1 občanského zákoníku a ani nebyla podána

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

žaloba ve smyslu § 705 odst. 2 občanského zákoníku o zrušení společného nájmu družstevního bytu, určení budoucího nájemce bytu a výlučného člena družstva. Přitom platí, že byť jsou řízení o vypořádání společného jmění manželů a řízení podle § 705 odst. 2 občanského zákoníku na sobě nezávislá, rozhodnutí podle § 705 odst. 2 občanského zákoníku by mělo předcházet rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů dle § 150 občanského zákoníku, přičemž předmětem vypořádání je hodnota členského podílu v jeho tržní hodnotě. Členský podíl se stává výlučným majetkem toho z bývalých manželů, který byl určen jako výlučný nájemce bytu a druhému manželovi vzniká nárok na vypořádání hodnoty členského podílu. Po rozvodu manželství dlužnice a žalobce nedošlo k vypořádání společného jmění manželů dohodou, ani rozhodnutím soudu a tedy dosud nebyla vypořádána hodnota členského podílu. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že žalobce není výlučným vlastníkem členského podílu ve Stavebním bytovém družstvu Hlubina Ostrava-Zábřeh (předpoklad úspěchu v řízení o vyloučení z majetkové podstaty), nýbrž členský podíl v SBD je stále ve společném jmění manželů dlužnice a žalobce, které dosud nebylo vypořádáno.

V řízení bylo prokázáno přihláškami jednotlivých věřitelů a listinnými přílohami, že veškeré závazky dlužnice vznikly za trvání manželství (toto nakonec sám žalobce učinil nesporným), přičemž výše zjištěných pohledávek věřitelů činí 1.221.147,19 Kč a hodnota členského podílu jako jediného zjištěného majetku v SJM byla žalovanou odhadnuta na částku 800.000,-Kč (tato výše je mezi účastníky sporná, kdy žalobce tvrdí, že hodnota členského podílu je vyšší). S ohledem na to, že dlužnice neuvedla tento majetek při soupisu majetkové podstaty do doby rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a uvedla jej až v době, kdy soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, kdy očekávané uspokojení věřitelů je okolo 38 %, přičemž zpeněžením majetkové podstaty by bylo uspokojení věřitelů vyšší, zahrnula žalovaná členský podíl v SBD do majetkové podstaty (dosavadní praxe v tomto směru našla odraz v ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) IZ ve znění účinném od 01.01.2014, podle kterého po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen majetek, který neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako své jiné mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře). Podle § 398 odst. 2 IZ při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Podle § 274 IZ nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako insolvenční správkyně odhadla tržní hodnotu členského podílu v SBD na částku 800.000,-Kč s tím, že jiný majetek v SJM žalobce a dlužnice není a s ohledem na výši zjištěných pohledávek, která převyšuje odhad obvyklé (tržní) ceny členského podílu, zahrnula žalovaná dle § 274 odst. 1 IZ (za použití § 398 odst. 2 IZ) celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty, když ustanovení § 274 řeší případy, kdy společné jmění manželů je menší než závazky dlužníka (včetně společných závazků dlužníka a jeho manžela), jež z něho mají být uspokojeny. V takovém případě se vypořádání SJM neprovádí a celé společné jmění manželů (v tomto případě

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013

členský podíl v SBD) se stane součástí majetkové podstaty. Pokud žalovaná jako insolvenční správkyně podle § 274 IZ zahrnula celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty dlužnice, nemůže se žalobce úspěšně bránit tomuto postupu cestou vylučovací žaloby, neboť případný úspěch žalobce by nepřípustně vedl k tomu, že se majetková podstata sníží o vše, co tvoří SJM. Druhému manželu zůstává vylučovací žaloba pouze k věcem, jež tvoří jeho výlučné vlastnictví a v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že členský podíl v SBD ve výlučném vlastnictví žalobce není.

Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle shora uvedených ustanovení, přičemž v řízení vznikly žalované náklady na její právní zastoupení advokátem. Již v poměrech zákona o konkursu a vyrovnání Nejvyšší soud ve svém Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98 k výkladu ustanovení zákona č. 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnání, které bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1996 Sb., v bodě XX. uzavřel, že správce konkursní podstaty je oprávněn dát se zastoupit advokátem v řízení, v němž vymáhá ve prospěch podstaty pohledávky úpadce, jakož i ve sporech vyvolaných konkursním řízením a v řízeních, jejichž účastníkem se stal místo úpadce. Skutečnost, že insolvenční správce je sám advokátem, není důvodem pro to, že by se nemohl nechat zastoupit sám advokátem; je přitom zcela nerozhodné, že se jedná o advokáta, se kterým pracuje ve společné advokátní kanceláři. Soud tak posoudil náklady řízení za právní zastoupení žalované za účelně vynaložené. Zástupce žalované má nárok na odměnu za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ), tj. za převzetí a přípravu, vyjádření k žalobě a účast u jednání a má tak nárok na odměnu ve výši 3 x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu a dále na poloviční odměnu dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku, tj. ve výši 1.550,-Kč a celková výše odměny tak činí 10.850,-Kč. Dále má nárok na 4 režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH a má tak dále nárok na náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 12.050,-Kč, tj. ve výši 2.530,50 Kč. Celkem tak náklady řízení žalované činí 14.580,50 Kč a žalobce je povinen zaplatit tuto částku žalované k rukám advokáta Mgr. Ladislava Popka dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Žalobce pro případ, že nebude v řízení úspěšný navrhl, aby žalované s ohledem na poměry na straně žalobce nebyly přiznány náklady řízení ve smyslu § 150 o.s.ř. Podle § 150

ICM R Pokračování 14ICm 4376/2013 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud v daném případě neshledal aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. důvodnou, neboť při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží nejen k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům žalobce, ale také přihlíží k tomu, jak by se rozhodnutí o nepřiznání nákladů řízení dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Žalovaná má postavení insolvenční správkyně a podle § 202 odst. 1 poslední věty za středníkem IZ patří do majetkové podstaty i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci a v případě aplikace jinak výjimečného postupu dle § 150 o.s.ř. by byla neodůvodněně poškozena majetková podstata dlužnice.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 17.09.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Vanessa Plonková samosoudkyně

ICM R