14 ICm 4007/2013
Jednací číslo: 14 ICm 4007/2013-32 (KSOS 14 INS 9267/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobce Home Credit a.s., se sídlem Nové sady 996/25, Staré Brno, 602 00 Brno, IČ: 26978636, zastoupeného Mgr. Ing. Jaromírem Škárou, advokátem, se sídlem Blatného 1885/36, Brno 616 00, proti žalované Mgr. Evě Budínové, se sídlem Dobrovského 724, 73801 Frýdek-Místek, insolvenční správkyni dlužnice Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Malá strana 182, 742 13 Studénka-Butovice, IČ: 73895717, zastoupené Mgr. Zuzanou Lubojackou, advokátkou se sídlem Dobrovského 724, 738 01 Frýdek-Místek, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobce domáhal určení, že žalobce má za dlužnicí Jarmilou anonymizovano , anonymizovano , bytem Malá strana 182, Studénka-Butovice, PSČ 742 13, pohledávku ve výši 76.528,46 Kč, kterou přihlásil přihláškou P10 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013. pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013

II. Žaloba na určení, že pohledávka č. 2 žalobce ve výši 41.901,09 Kč za dlužnicí Jarmilou anonymizovano , anonymizovano , bytem Malá strana 182, Studénka-Butovice, PSČ 742 13, kterou žalobce přihlásil přihláškou P10 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013, je po právu, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 6.800,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. Zuzany Lubojacké.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 27.11.2013 se žalobce domáhal určení, že žalobce má za dlužnicí Jarmilou Dufkovou, anonymizovano pohledávku v celkové výši 118.429,55 Kč, tedy dílčí pohledávka č. 2 přihlášky P10 je po právu. Žalobu odůvodnil tím, že dne 13.04. 2013 bylo pod sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice Jarmily Dufkové. Žalobce jako věřitel se do tohoto insolvenčního řízení přihlásil přihláškou pohledávky evidovanou pod č. 10. Přihlášené pohledávky vznikly z titulu úvěrové smlouvy č. 3612516714 uzavřené dne 03.01.2007, na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr ve výši 50.000,-Kč. Dlužnice se v této smlouvě zavázala, že tento úvěr uhradí v 72 měsíčních splátkách ve výši 1.225,-Kč, zavázala se tedy uhradit celkovou částku 88.200,-Kč v případě řádného a včasného splácení. Pro případ porušení dohodnutého splátkového kalendáře byly mezi dlužnicí a žalobcem dohodnuty sankce, které jsou vtěleny do Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s. (dále jen úvěrové podmínky ). Tyto úvěrové podmínky jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy a dlužnice svým podpisem potvrdila svůj souhlas s nimi. Na základě úvěrových podmínek byly dlužnici před zesplatněním úvěru účtovány smluvní pokuty ve výši 100,-Kč za prodlení při splácení úvěru a následně byl pro trvalé nehrazení celý úvěr k datu 06.09.2007 zesplatněn dle ustanovení Hlavy 7 úvěrových podmínek. Dlužnice byla vyzvána k úhradě celé nesplacené jistiny ve výši 53.238,42 Kč a byla jí též účtována smluvní pokuta ve výši 29.132,58 Kč. Tyto částky byly přihlášeny do předmětného insolvenčního řízení, včetně úroků z prodlení v zákonné výši. Dne 04.11.2013 bylo žalobci doručeno vyrozumění o popření pohledávky dle § 197 odst. 2 insolvenčního zákona. Tímto vyrozuměním bylo žalobci oznámeno popření dílčí pohledávky č. 2, tedy smluvní pokuty. Žalovaná popřela pohledávku z důvodu pravosti, neboť namítá rozpor s ujednáními o spotřebitelských smlouvách. Žalobce nesouhlasí s popřením dílčí pohledávky č. 2 žalovanou, neboť má za to, že nárok platně vznikl a byl uplatněn v insolvenčním řízení zákonným způsobem. Dílčí pohledávka č. 2 přihlášená jako smluvní pokuta byla dlužnici zaúčtována z důvodu zesplatnění celého úvěru na základě dlouhodobého prodlení se splácením, kdy dlužnice více než půl roku svůj úvěr vůbec nehradila. Tento postup je plně v souladu s úvěrovou smlouvu a úvěrovými podmínkami a není v rozporu s žádným zákonným ustanovením. Protože si žalobce není vědom toho, že by porušil jakoukoliv zákonnou

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013 povinnost, vyzval žalovanou po doručení vyrozumění o jeho doplnění, neboť má za to, že důvod popření je uveden natolik obecně, že znemožňuje žalobci účinnou obranu ve formě incidenční žaloby, protože není jasné, které skutečnosti by měl žalobce prokázat, aby pohledávka byla uznána. Žalobce má za to, že žalovaná je dle § 36 insolvenčního zákona povinna uvést konkrétní důvod popření pohledávky, když žalobci není známo, co žalovaná myslí formulací, že smluvní pokuta je v rozporu s ujednáními o spotřebitelských smlouvách . Žalobce poukazuje na to, že ujednání o smluvní pokutě není zakázané ujednání ve vztahu ke spotřebiteli. Smluvní pokuta je konstruována jako sankce za nedodržování smluvních podmínek a plní své specifické funkce, přičemž hlavní funkce smluvní pokuty jsou preventivní, uhrazovací a sankční.

Žalovaná nárok žalobce neuznala a uvedla, že částečně popřela pohledávku žalobce ve výši 41.901,09 Kč, kterou žalobce přihlásil z titulu smluvní pokuty za porušení úvěrové smlouvy, a to z důvodu, že smluvní pokuta je v rozporu s ujednáními o spotřebitelských smlouvách. Žalobce uzavřel s dlužnicí dne 05.09.2006 úvěrovou smlouvu č. 3609056999, kterou se zavázal poskytnout dlužnici úvěr ve výši 50.000,-Kč a dlužnice se zavázala úvěr splatit v 72 splátkách, každá ve výši 1.225,-Kč a celkem měla dlužnice žalobci zaplatit částku 88.200,-Kč. Úvěrová smlouva je typickou spotřebitelskou smlouvou, kde na jedné straně vystupuje žalobce v rámci své podnikatelské činnosti a na druhé straně dlužník jako spotřebitel. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a dlužnicí byla sepsána na předtištěném formuláři vytvořeném žalobcem, na kterém byly doplněny osobní údaje dlužnice, která ji pouze podepsala, aniž by měla možnost cokoliv pozměnit. Podpisem smlouvy měla dlužnice přistoupit rovněž k úvěrovým podmínkám, které jsou psány drobným písmem, jsou složitě formulovány a běžný spotřebitel téměř nemá šanci se v nich vyznat a posoudit, jaké následky pro něj jednotlivá ujednání mají. Významné body týkající se nákladů úvěru a sankcí při porušení povinností jsou uvedeny uprostřed jednolitého textu bez jakéhokoliv zvýraznění. Žalovaná odkazuje na aktuální soudní judikaturu, ve které byl opakovaně vysloven názor, že pro závěr o neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem samo o sobě postačuje, že smlouvu nelze přečíst bez užití zvláštních prostředků umožňujících zvětšení textu. V žádném bodě smlouvy či úvěrových podmínkách pak není blíže specifikováno, co je zahrnuto pod cenou úvěru, či z čeho se skládá. Žalovaná dále odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/2011, v němž je pod bodem 33 uvedeno, že smluvní pokuta musí být součástí spotřebitelské smlouvy a není možné smluvní pokutu zahrnout do všeobecných podmínek. Zejména nesmí být ve všeobecných podmínkách skryta ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých poskytovatel služby předpokládá, že uniknou pozornosti spotřebitele (například ujednání o rozhodčí doložce, či smluvní pokutě). Dle § 56 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013, spotřebitelské smlouvy nesmí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dle čl. 3 odst. 1 Směrnice Rady 93/13/EHS je smluvní podmínka, která nebyla sjednána individuálně, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle čl. 7 této Směrnice mají členské státy povinnost zajistit, aby v zájmu spotřebitelů a konkurentů existovaly přiměřené a účinné prostředky zabraňující dalšímu používání nepřiměřených podmínek ve smlouvách, které uzavírají prodávající

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013

nebo poskytovatelé se spotřebiteli. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a dlužnicí obsahuje celou řadu jednání, která jsou v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku a Směrnice. Jednotlivá ujednání zakládají jednoznačně více povinností dlužnici než žalobci a způsobují nerovnováhu smluvních stran v neprospěch spotřebitele.

Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Žalobce u jednání uvedl, že upřesňuje žalobní petit, ve kterém požadoval určení pohledávky v celkové výši 118.429,55 Kč, avšak ve výši 76.528,46 Kč již byla pohledávka žalobce zjištěna a tedy po upřesnění se žalobou domáhá určení pravosti pohledávky pouze co do výše 41.901,09 Kč. Soud tento úkon podle jeho obsahu posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby co do výše 76.528,46 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby po zahájení jednání souhlasila, soud rozhodl výrokem I. rozsudku dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř a § 7 IZ tak, že řízení v této části (76.528,46 Kč) zastavil.

Soud provedl dokazování listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013, přičemž zjistil, že:

1) usnesením ze dne 31.07.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice Jarmily Dufkové, anonymizovano , insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Eva Budínová a soud povolil řešení úpadku oddlužením, 2) usnesením ze dne 14.05.2014 soud neschválil oddlužení dlužnice a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, který bude řešen jako nepatrný, 3) ze sdělení insolvenční správkyně ze dne 04.09.2014, že byla zjištěna změna v příjmení dlužnice Jarmily Dufkové, nyní anonymizovano ; 4) přihláškou pohledávky P10 doručenou soudu dne 30.08.2013 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení dvě nezajištěné a nevykonatelné pohledávky celkem ve výši 118.429,55 Kč; z toho pohledávku č. 1 ve výši 76.528,46 Kč sestávající z jistiny ve výši 53.238,42 Kč (splatné od 06.09.2007) a z příslušenství ve výši 23.290,04 Kč (úrok z prodlení ve výši 0,0205 % denně z dlužné částky 53.138,42 Kč od 22.09.2007 do 30.07.2013); k důvodu vzniku pohledávky č. 1 žalobce uvedl, že dlužník uzavřel dne 05.09.2006 s věřitelem úvěrovou smlouvu č. 3609056999, na základě které poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 50.000,-Kč a dlužník se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit sjednané úroky v 72 splátkách ve výši á 1.225,-Kč; ačkoli ve smlouvě byl pro případ prodlení dlužníka s hrazením splátek sjednán úrok z prodlení ve výši 0,08 % denně, požaduje žalobce úrok z prodlení pouze ve výši 0,0205 % denně; s ohledem na Hlavu 7 úvěrových podmínek žalobce k 06.09.2007 úvěr zesplatnil a dlužník byl vyzván k zaplacení úvěru včetně smluvní pokuty; pohledávku č. 2 ve výši 41.901,09 Kč sestávající z jistiny ve výši 29.132,58 Kč

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013

(splatné od 06.09.2007) a z příslušenství ve výši 12.768,51 Kč (úrok z prodlení ve výši 0,0205 % denně z dlužné částky 29.132,58 Kč od 22.09.2007 do 30.07.2013); k důvodu vzniku pohledávky č. 2 žalobce uvedl, že smluvní pokuta byla sjednána v Hlavě 7 úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, přičemž dlužník svým podpisem smlouvy stvrdil, že je seznámen s ustanoveními smlouvy a úvěrovými podmínkami; s ohledem na úvěrové podmínky byl úvěr zesplatněn k datu 06.09.2007 a dlužníka vyzval, aby vrátil nesplacený úvěr a zaplatil smluvní pokutu dle Hlavy 7 úvěrových podmínek, tj. ve výši ušlého úroku, na který by věřiteli vznikl nárok, pokud by dlužník úvěr řádně splácel v dohodnutých splátkách; 5) u přezkumného jednání dne 30.10.2013 dlužnice obě pohledávky žalobce v přihlášené výši uznala a insolvenční správkyně popřela pravost pohledávky č. 2 v celém rozsahu, tj. ve výši 41.901,09 Kč z důvodu rozporu s ujednáními o spotřebitelských smlouvách; 6) insolvenční správkyně vyrozuměla žalobce o popření přihlášené pohledávky č. 2 dopisem ze dne 01.11.2013 podle ust. § 197 odst. 2 IZ, který byl žalobci doručen dle doručenky dne 04.11.2013, 7) insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce přihlásil přihláškou P10 do insolvenčního řízení dlužnice Jarmily anonymizovano , dříve Dufkové vedeného pod sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013 dvě nevykonatelné pohledávky, přičemž žalovaná popřela zcela pravost pohledávky č. 2 žalobce, tj. v rozsahu 41.901,09 Kč z důvodu rozporu s ujednáními o spotřebitelských smlouvách. Žalobce včas uplatnil své právo žalobou u soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žaloba směřuje správně proti insolvenční správkyni, která pohledávku č. 2 žalobce popřela. Soud se proto mohl zabývat vlastním nárokem žalobce na určení pravosti popřené pohledávky č. 2 ve výši 41.901,09 Kč.

Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

-ze smlouvy o úvěru č. 3609056999 ze dne 05.09.2006, že dlužnice uzavřela se společností Home Credit a.s. úvěrovou smlouvu, na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr ve výši 50.000,-Kč a dlužnice se zavázala úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši á 1.225,-Kč; RPSN činí 23,1 %; dle smluvních ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy Úvěrové podmínky společnosti Home Credit a.s. a klient svým podpisem smlouvy stvrzuje, že se seznámil s Úvěrovými podmínkami, které mu jsou srozumitelné, dostatečně určité a projevil souhlas být jimi vázán; podle Úvěrových podmínek společnosti Home Credit a. s. je klient povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání společnosti v případě, že se podle Hlavy 7, § 3 písm. a) klient dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, přičemž společnost je rovněž oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit; podle Hlavy 7, § 5 v případě vzniku kterékoliv ze skutečností uvedených v Hlavě 7, § 3, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013

ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách;

-ze splátkového kalendáře, že dlužnice zaplatila splátky 1-5 ve sjednané výši á 1.225,-Kč a počínaje 6. splátkou splatnou dne 07.03.2007 již na úvěr nezaplatila ničeho, přičemž k datu 06.09.2007 žalobce úvěr zesplatnil s tím, že k tomuto datu činí výše zesplatněné jistiny 45.788,42 Kč a pokuta (ušlý úrok) činí 28.936,58 Kč; -z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 06.09.2007, že žalobce v důsledku neplnění povinností dlužnice (prodlení s úhradou závazků) úvěr zesplatnil a dlužnici vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 82.371,-Kč nejpozději do 14 dní od data sepsání této výzvy, přičemž tato částka obsahuje smluvní pokutu ve výši ušlých úroků, kterou je dlužnice povinna zaplatit; z výpisu odeslané pošty, že žalobce odeslal písemnost dlužnici dne 19.09.2007.

Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Společnost Home Credit, a.s. jako věřitel (podnikatel) a Jarmila Dufková, nyní anonymizovano jako dlužnice (spotřebitel) uzavřeli dne 05.09.2006 úvěrovou smlouvu č. 3609056999, na základě které společnost Home Credit, a.s. poskytla dlužnici peněžní prostředky ve výši 50.000,-Kč a dlužnice se je zavázala vrátit v 72 měsíčních splátkách ve výši á 1.225,-Kč. Výše RPSN činila 23,1 %. Dlužnice neplnila řádně smluvní povinnosti, když uhradila pouze prvních 5 splátek a poté již na úvěr nezaplatila ničeho, přičemž z důvodu prodlení dlužnice s úhradou splátek žalobce k datu 06.09.2007 úvěr zesplatnil a vyzval dlužnici dopisem ze dne 06.09.2007, aby žalobci zaplatila celkovou částku 82.371,-Kč (včetně smluvní pokuty ve výši ušlých úroků) nejpozději do 14 dní od data sepsání této výzvy. K datu 06.09.2007 vyčíslil žalobce výši zesplatněné jistiny na částku 45.788,42 Kč a smluvní pokutu (ušlý úrok) na částku 28.936,58 Kč.

S ohledem na zjištěný skutkový stav zabýval se soud právním posouzením věci.

Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník ve znění účinném k datu 05.09.2006, dále jen obchodní zákoník ) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013 povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

Podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, ze které je spotřebitel povinen platit (písmeno a/), spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván (písmeno b/), věřitelem je fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob (písmeno c/).

Podle § 55 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník, ve znění účinném k datu 05.09.2006, dále jen občanský zákoník ), smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3).

Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 544 občanského zákoníku jednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

V dané věci je nepochybné, že žalobce jednal při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru v rámci své podnikatelské činnosti a dlužnice (označená ve smlouvě mj. rodným číslem a bydlištěm) ji neuzavírala jako podnikatel. V daném případě se jedná o platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, podléhající režimu obchodního zákoníku a režimu zákona č. 321/2001 Sb. a tato obsahuje podstatné náležitosti smlouvy dle ust. § 497 obchodního zákoníku, tj. závazek věřitele poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch finanční prostředky a závazek dlužnice poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky. Závazkový vztah mezi smluvními stranami se řídí také ustanoveními směřujícími k ochraně spotřebitele (§ 52 a násl. občanského zákoníku, zejména pak §§ 55 a 56 ve znění platném k datu uzavření smlouvy).

Předmětem sporu je, po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 76.528,46 Kč, nárok žalobce na určení pravosti pohledávky ve výši 41.901,09 Kč z titulu smluvní pokuty a úroku z prodlení ze smluvní pokuty. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázáno, že v Hlavě 7, § 3 písm. a) Úvěrových podmínek je ujednání o tom, že klient je povinen celý čerpaný úvěr

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013 splatit na požádání společnosti v případě, že se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, přičemž společnost je rovněž oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit; podle Hlavy 7, § 5 Úvěrových podmínek v případě vzniku kterékoliv ze skutečností uvedených v Hlavě 7, § 3, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. Strany smlouvy si tak sjednaly smluvní pokutu, jejíž výše byla specifikována ušlými úroky. Soud tedy nárok žalobce na určení pravosti pohledávky ve výši 41.901,09 Kč posuzoval jako nárok z titulu smluvní pokuty sjednané v Hlavě 7, § 5 Úvěrových podmínek, které jsou součástí smlouvy o úvěru a zabýval se námitkou žalované, že ujednání o takové smluvní pokutě je v rozporu s ujednáními o spotřebitelských smlouvách, přičemž dospěl k následujícím závěrům. V prvé řadě ujednání o smluvní pokutě nebylo obsaženo v samotné úvěrové smlouvě, nýbrž toliko ve formulářových smluvních podmínkách dlužnicí nepodepsaných, jejichž obsah nemohla dlužnice ovlivnit při procesu uzavírání smlouvy s žalobcem. Text úvěrových podmínek se nachází na celkem 3 stranách, jsou vytištěny velmi drobným, obtížně čitelným písmem a ujednání o smluvní pokutě se nachází v hlavě 7 s nadpisem Skončení úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru . Soud v tomto směru odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle kterého i ve spotřebitelských smlouvách je možno Všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má formální omezení (viz bod 29 nálezu: dostatečně čitelný text, přehledný a logicky uspořádaný, dostatečná velikost písma, smluvní ujednání nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru), i omezení obsahová (viz bod 30 nálezu: obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru a naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou, např. rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložku) zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis)-bod 33 nálezu. Ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné také z důvodu, že je neurčité, neboť v rozporu s ustanovením § 544 odst. 2 občanského zákoníku z ujednání v Hlavě 7 § 5 Úvěrových podmínek jednoznačně nevyplývá, v jaké výši byla sjednána smluvní pokuta, když formulace smluvní pokuta ve výši ušlého úroku, na který by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách , zcela jednoznačně nespecifikuje výši smluvní pokuty a z této formulace nemůže být spotřebiteli jako slabší smluvní straně v procesu uzavírání smlouvy o úvěru zřejmé, jaká smluvní pokuta mu v případě zesplatnění úvěru hrozí, a to tím spíše, že ve smlouvě nebyla uvedena výše smluvního úroku a navíc úrok není v jednotlivých splátkách rovnoměrně rozložen, nýbrž dlužnice splácela úvěr v anuitních splátkách, kdy výše jistiny a úroku v rámci jednotlivých splátek není stejná a součástí smlouvy není splátkový kalendář.

ICM R pokračování Jednací číslo:- Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 9267/2013

K námitce žalobce, že odůvodnění popěrného úkonu ze strany žalované je nedostatečné, soud uvádí, že mezi obsahové náležitosti popření pohledávky patří i uvedení konkrétních důvodů, pro které byla pohledávka popřena, přičemž nepostačuje formulace, že pohledávka je popřena co do pravosti, ale je třeba uvést, proč je popření co do pravosti činěno. Soud má za to, že žalovaná uvedla důvody popření pravosti tím, že uvedla jako důvod popření rozpor s ujednáními o spotřebitelských smlouvách , byť má soud za to, že je vhodnější jednoznačněji vymezit důvod popření pravosti pohledávky.

Soud proto žalobu na určení, že pohledávka č. 2 žalobce ve výši 41.901,09 Kč za dlužnicí Jarmilou anonymizovano , anonymizovano , bytem Malá strana 182, Studénka-Butovice, PSČ 742 13, kterou žalobce přihlásil přihláškou P10 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 9267/2013, je po právu, zamítl jako nedůvodnou.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle shora uvedených ustanovení, přičemž v řízení vznikly žalované náklady na její právní zastoupení advokátem. Zástupkyně žalované učinila v řízení dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ), tj. převzetí a příprava věci a účast u jednání a má tak nárok na mimosmluvní odměnu ve výši 2 x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. na odměnu v celkové výši 6.200,-Kč a dále má nárok na dva režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Soud proto zavázal žalobce, aby žalované zaplatil náklady řízení ve výši 6.800,-Kč k rukám advokátky Mgr. Zuzany Lubojacké dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 03.10.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Miroslava Musálková samosoudkyně

ICM R