14 ICm 3891/2013
Jednací číslo: 14 ICm 3891/2013-71 (KSOS 14INS 18977/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobce a) Day to Day s.r.o., se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, 28. října 829/270, PSČ 70900, IČ: 28568508, b) Lucie anonymizovano , anonymizovano , Hornopolní 1455/28, 702 00 Ostrava, oba zastoupeni JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému Mgr. Michalu Machkovi, se sídlem Dlouhá 3355/6, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenčnímu správci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Šeříková 709/4, 700 30 Ostrava-Výškovice, zastoupenému Mgr. Sylvou Pahutovou, advokátkou, se sídlem Dlouhá 3355/6, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, o určení pravosti, pořadí a výše pohledávek

takto:

I. Řízení se ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným z a s t a v u j e v části, ve které se žalobkyně b) domáhala určení, že pohledávka č. 1 žalobkyně b) za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano ve výši 21.071,-Kč, kterou žalobkyně b) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P3, je pohledávkou po právu, a to ve výši 21.071,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a má právo na uspokojení ze zajištění co do částky 21.071,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod.

II. Žaloba na určení, že pohledávka č. 1 žalobce a) a žalobkyně b) za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano ve výši 200.000,-Kč, kterou žalobce a) a žalobkyně b) přihlásili do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P1, je pohledávkou po právu, a to ve výši 200.000,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a mají právo na uspokojení ze zajištění co do částky 200.000,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod., s e z a m í t á .

III. Žaloba na určení, že pohledávka č. 1 žalobkyně b) za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano ve výši 5.344,-Kč, kterou žalobkyně b) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P3, je pohledávkou po právu, a to ve výši 5.344,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a má právo na uspokojení ze zajištění co do částky 5.344,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím

ICM R převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod., s e z a m í t á .

IV. Žalobce a) a žalobkyně b) j s o u p o v i n n i zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 18.695,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou soudu dne 18.11.2013 se žalobci a, b) domáhali určení, že pohledávka č. 1 žalobce a) a žalobkyně b) za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano ve výši 200.000,-Kč, kterou žalobce a) a žalobkyně b) přihlásili do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P1, je pohledávkou po právu, a to ve výši 200.000,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a mají právo na uspokojení ze zajištění co do částky 200.000,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod. Dále se žalobkyně b) domáhala určení, že její pohledávka č. 1 za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano ve výši 26.415,-Kč, kterou žalobkyně b) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P3, je pohledávkou po právu, a to ve výši 26.415,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a má právo na uspokojení ze zajištění co do částky 26.415,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod.

ICM R

Žalobu odůvodnili tím, že mezi žalobcem a) a žalobkyní b) jako společnými a nerozdílnými věřiteli na straně jedné a dlužnicí Janou anonymizovano na straně druhé byla dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o úvěru č. 20120189, na základě které dle bodu 2.2. a 2.5. poskytl věřitel dlužnici úvěr ve výši 100.000,-Kč a dlužnice se zavázala vrátit úvěr spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 2,99 % měsíčně (tj. 35,88 % ročně) v 60 měsíčních pravidelných splátkách á 2.990,-Kč s tím, že spolu se 60. splátkou se dlužnice zavázala vrátit věřiteli neuhrazenou část úvěru, včetně případně neuhrazených smluvních úroků v celkové výši 100.000,-Kč, tj. dlužnice se zavázala zaplatit věřiteli v 60. splátce částku 102.990,-Kč. První měsíční splátku se dlužnice zavázala zaplatit dne 01.03.2012 a poslední 60. splátku dne 01.02.2017 (bod 2.5.) s tím, že každou pravidelnou měsíční splátku se dlužnice zavázala hradit dle bodu 2.5. vždy k 1. dni v měsíci. Dlužnice zaplatila 7 splátek ve výši á 2.990,-Kč ve dnech 22.02.2012, 26.03.2012, 26.04.2012, 30.05.2012, 28.06.2012, 31.07.2012 a 11.09.2012. V bodě 2.13. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že dlužník neuhradí dvě po sobě bezprostředně jdoucí pravidelné splátky úvěru řádně nebo včas (2.13.1.), pak v případě, že se smluvní strany nedohodnou v konkrétním případě jinak, dohodly se smluvní strany na tom, že a) ode dne následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích dle podbodu 2.13.1. tohoto bodu, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas podle této smlouvy, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši rovnající se 130 % souhrnu dosud dlužníkem neuhrazené části úvěru-jistiny úvěru a neuhrazených smluvních úroků z úvěru; b) ode dne následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích dle podbodu 2.13.1. tohoto bodu, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas podle této smlouvy, dlužník není dále povinen hradit věřiteli touto smlouvou sjednané smluvní úroky z úvěru a ani jistinu úvěru s tím, že jakékoli úhrady provedené dlužníkem ve prospěch věřitele po vzniku právního nároku věřitele na úhradu smluvní pokuty podle předchozího písmene tohoto bodu, se přímo z titulu této smlouvy započítávají na smluvní pokutu, na níž vznikl věřiteli právní nárok podle předchozího písmene tohoto bodu s tím, že takovéto úhrady jsou ve smyslu odst. 1 písm. t) přílohy č. 3 zák. č. 145/2010 Sb. kapitálem, který povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru ve smyslu bodu 1.5. odst. 3 této smlouvy, v případě, že takovýto kapitál dosáhne v souhrnu výše všech závazků dlužníka vůči věřiteli z titulu smlouvy nebo vzniklých v souvislosti s ní. Smluvní strany se dohodly, že v případě, že dlužník uhradí věřiteli v plném rozsahu smluvní pokutu, na níž vznikl věřiteli právní nárok, do 30-ti dnů ode dne doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty zaslané věřitelem dlužníkovi a nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě jinak, věřitel se zavazuje s dlužníkem uzavřít bezodkladně po splnění povinností dlužníka k úhradě smluvní pokuty dohodu o prominutí dluhu, na jejímž základě věřitel promine dlužníkovi 23 % ze smluvní pokuty, na níž vznikl věřiteli nárok s tím, že přeplatek smluvní pokuty je věřitel v takovém případě povinen uhradit dlužníkovi způsobem sjednaným v dohodě o prominutí dluhu. S ohledem na shora uvedené vznikla dne 02.10.2012 dlužnici povinnost uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 363.220,-Kč (tj. 130 % dosud neuhrazené jistiny úvěru a 130 % dosud neuhrazených smluvních úroků z úvěru), kdy ke dni 02.10.2012 činila neuhrazená část úvěru, včetně smluvních úroků celkem 363.220,-Kč (tj. jistina úvěru ve výši 100.000,-Kč a neuhrazené smluvní úroky ve výši 263.220,-Kč). Ze strany dlužnice bylo následně na smluvní pokutu uhrazeno 3 x 2.990,-Kč, a to ve dnech 11.10.2012, 16.11.2012 a 14.12.2012, tj. celkem činí neuhrazená část smluvní pokuty 354.250,-Kč (viz specifikace splácení úvěru). V souladu s ujednáním v bodě 2.13. smlouvy

ICM R není dlužnice dále povinna hradit věřiteli sjednané smluvní úroky s tím, že jakékoli úhrady dlužnice po vzniku právního nároku věřitele na úhradu smluvní pokuty podle bodu 2.13. se přímo z titulu smlouvy o úvěru započítávají na smluvní pokutu, na níž vznikl věřiteli právní nárok podle bodu 2.13. smlouvy o úvěru, tedy se jedná u pohledávky toliko o jistinu samotnou ve výši 354.250,-Kč, kdy tato částka je tvořena 130 % dosud neuhrazené jistiny a 130 % dosud neuhrazených smluvních úroků z úvěru. Jedná se o obdobu tzv. sesplatnění smluvních úroků, kdy nárok na úhradu neuhrazených smluvních úroků vzniká obecně dnem prodlení dlužníka s úhradou splátky závazku, tedy již nadále ani nemůže dojít k žádnému navýšení jistiny o smluvní úrok, kdy k jednorázovému vzniku nároku na úhradu smluvní pokuty došlo dnem prodlení dlužníka s úhradou pravidelné měsíční splátky. S ohledem na výši jistiny úvěru, s ohledem na hrazení závazků plynoucích ze smlouvy o úvěru a s ohledem na dobu prodlení věřitel uplatňuje z výše uvedené částky, na níž vznikl věřiteli nárok, pouze částku 200.000,-Kč, kdy tato částka odpovídá souhrnu neuhrazené jistiny ve výši 100.000,-Kč a části neuhrazených smluvních úroků ve výši 100.000,-Kč. Právní nárok na úhradu plnění nad částku 200.000,-Kč věřitel neuplatňuje z důvodu, že má za to, že takovéto uplatnění práva by bylo nemorální, byť aktuální celková výše pohledávky vznikla pouze z důvodu porušení právních povinností na straně insolvenční dlužnice. Dle § 170 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenčního zákona) se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku. V daném případě ještě nebylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a pokud nárok na smluvní pokutu věřiteli vznikl dne 02.10.2012, pak byl věřitel oprávněn tuto pohledávku uplatnit. Navíc její část co do částky 100.000,-Kč odpovídá jistině úvěru, která doposud nebyla vrácena, a tedy i z tohoto důvodu je tato část pohledávky po právu. Žádná část ujednání o smluvní pokutě, a zejména pak uplatněná výše pohledávky, není v rozporu s dobrými mravy a je uplatněna po právu, když podle bodu 2.13.1. smlouvy o úvěru již nebyla dlužnice povinna hradit ničeho na jistinu úvěru, ani na sjednané smluvní úroky, ale toliko na uvedenou smluvní pokutu. Tedy uplatněná smluvní pokuta fakticky nahradila neuhrazenou jistinu úvěru a smluvní úroky, není uplatňována současně s nárokem na zaplacení jistiny úvěru a smluvních úroků. Uvedená právní konstrukce vychází z daňových předpisů, jak bylo rozvedeno v příloze č. 1 přihlášky pohledávky a ze způsobu zdanění již splatných, avšak neuhrazených pohledávek, kdy toto ujednání smluvní pokuty fakticky nahrazuje institut sesplatnění úvěru, kdy svým obsahem je fakticky s tímto institutem shodný. Institut sesplatnění úvěru není v rozporu s dobrými mravy, kdy jeho možnost ujednání je stanovena zákonem jako tzv. ztráta výhody splátek, v daném případě je pouze modifikován okamžik splatnosti, který není vázán na výzvu věřitele, ale nastává již prodlením samotným. Jestliže lze popřít pouze výši pohledávky, pak jestliže je považována výše sjednané smluvní pokuty za údajně rozpornou s dobrými mravy, pak je namístě popřít případně její část, kdy sama podstata smluvní pokuty (základ) zpochybněna nebyla, jak plyne z popěrného úkonu. Pakliže soud je oprávněn nezákonně sjednanou smluvní pokutu moderovat, není důvodu tuto možnost upírat v rámci insolvenčního řízení popěrnému úkonu insolvenčního správce. Co se týče rozsahu a důvodu uznání, pak v rámci insolvenčního řízení není uplatněna neplatnost samotné smlouvy o úvěru, tedy je nutno uplatněný nárok právně posoudit jako nevrácený úvěr poskytnutý věřitelem, nikoli jako bezdůvodné obohacení, v dané věci byl bezpochybně poskytnut úvěr, podstata poskytnutí úvěru nebyla zpochybněna. Není zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl insolvenční správce k závěru, že je nutno nevrácenou jistinu úvěru úročit úrokem právě ve výši 9 % p. a., kdy dle

ICM R smlouvy o úvěru je sjednán úrok ve výši 35,88 % p.a., kdy se jednak nejedná o nárok z bezdůvodného obohacení, ale o úvěrový vztah a jednak nelze považovat sjednaný smluvní úrok za rozporný s dobrými mravy. Ve vztahu k výši úroku odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 4935/2008 ze dne 31.03.2009, podle kterého zásadní právní význam nemá napadené rozhodnutí ani v otázce výše úroků z prodlení (rozpor s hmotným právem není dán a sjednaná výše úroku 31 % ročně jej nečiní lichvářským ani z pohledu obdobných věcí projednávaných a rozhodovaných Nejvyšším soudem). Z tohoto lze dovodit, že sjednaná výše úroku je sjednána v souladu s dobrými mravy a tedy i pokud byl uplatněn výpočet insolvenčního správce, pak by pohledávka byla po právu nejméně v částce 125.148,-Kč-tj. jistina 100.000,-Kč a smluvní úrok 55.048,-Kč, poníženo o uhrazené splátky ve výši 29.900,-Kč.

V důsledku popření pravosti pohledávky došlo též k popření jejího pořadí, v daném případě práva na uspokojení za zajištění. Přihlášená pohledávka je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi věřitelem Lucií anonymizovano jako nabyvatelem a dlužnicí Janou anonymizovano jako převodcem dne 01.02.2012 (z důvodu, že konkrétní bytové družstvo nepřipouští členství právnický osob, byla smlouva o zajišťovacím převodu uzavřena na straně nabyvatele pouze s věřitelem Lucií anonymizovano ). Pro účely insolvenčního řízení se v případě smlouvou převedených členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu jedná o majetek náležející stále dlužníkovi a tedy o součást majetkové podstaty. Pokud se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008, na které odkázal při popěrném úkonu žalovaný, toto rozhodnutí jednak překračuje zákonem stanovené meze zajišťovacího převodu a jednak převodní smlouva s tímto rozhodnutím není v rozporu. Ustanovení § 553 občanského zákoníku stanoví, že splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Ve smyslu téhož rozhodnutí platí, že jedinou možností sjednání zpětného převodu převedeného práva je rozvazovací podmínka, tj. okamžikem splnění zajištěného závazku se bez dalšího obnovuje vlastnictví dlužníka k převedenému právu a nelze sjednat převod jako fiduciární. Jedná se tedy fakticky o promítnutí zásady akcesority zajišťovacího převodu, jež plyne z jeho samotné podstaty. Zanikne-li tedy závazek jeho uspokojením, zaniká i zajištění a není zde žádného důvodu prolomit zásadu akcesority v případě zajišťovacího převodu a požadovat tedy pod sankcí neplatnosti explicitní úpravu ve smlouvě (k tomu též rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 188/2005 ze dne 05.12.2006, podle kterého není vyloučeno, aby smlouvou předpokládané důsledky splnění rozvazovací podmínky, tj. úplného splnění závazku z úvěrové smlouvy, nastaly i poté, co vzniklo právo věřitele nemovitosti prodat, a to až do doby, než k prodeji skutečně dojde. Uhradí-li tedy dlužník celý svůj závazek zajištěný převodem práva (bez ohledu na to, zda před splatností či po splatnosti), bude správně napsaná rozvazovací podmínka naplněna a smlouva zanikne. Převodní smlouva nevyloučila možnost obnovení členství dlužníka v družstvu úhradou z jiných zdrojů než prodejem členských práv v době prodlení dlužníka, tedy předmětná smlouva pouze vycházela a nepromítala výslovně zákonnou zásadu, že splněním zajištěného závazku zaniká zajištění, kdy tato zásada je stanovena zákonem a není ji nutno výslovně vymezovat ve smlouvě, když nebyla smlouvou vyloučena. Převodní smlouva byla proto sjednána platně a přihlášená pohledávka je pohledávkou zajištěnou.

ICM R

K pohledávce č. 1 žalobkyně b) za dlužnicí uplatněné přihláškou P3, žalobkyně b) uvedla, že mezi společností Day to Day s.r.o. a Lucií anonymizovano jako společnými a nerozdílnými věřiteli na straně jedné a dlužnicí na straně druhé byla dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o úvěru č. 20120189. Téhož dne byla mezi Lucií anonymizovano jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem uzavřena smlouva o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu (převodní smlouva) a dále byla téhož dne mezi Lucií anonymizovano jako nájemkyní a dlužnicí jako podnájemkyní uzavřena podnájemní smlouva, na základě níž vznikla pohledávka výlučně Lucii anonymizovano , a to ve výši 26.415,-Kč. Vzhledem k tomu, že převodní smlouva byla uzavřena platně (viz argumentace shora), je i podnájemní smlouva platná. V důsledku popření pravosti pohledávky došlo též k popření jejího pořadí, v daném případě práva na uspokojení ze zajištění. Přihlášená pohledávka je pohledávkou zajištěnou, a to zajišťovacím převodem členských práv a povinností na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu uzavřené mezi Lucií anonymizovano jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž tato smlouva byla uzavřena platně (viz shora). V podání ze dne 06.02.2014 žalobce uvedl, že mezi věřitelem Lucií anonymizovano a bytovým družstvem byla dne 01.02.2012 uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu, kdy podle článku II. bodu 3 byl věřitel povinen platit nájemné měsíčně vždy k 15. dni každého měsíce, za nějž se nájem platí a nájemné bylo uhrazeno věřitelem v období od 15.03.2012 do 15.01.2014 včetně, a to ve výši á 2.935,-Kč (3/2012-12/2012), ve výši á 2.709,-Kč (1,2/2013), ve výši á 2.672,-Kč (3/2013-12/2013) a ve výši 2.663,-Kč (15.01.2014). Mezi věřitelem Lucií anonymizovano jako nájemcem a dlužnicí jako podnájemcem, byla dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o podnájmu bytu č. 4 na adrese Šeříkova 709/4, Ostrava-Výškovice (dále také jen předmětný byt ), kdy právo nájmu bytu přešlo na základě převodní smlouvy z dlužnice na věřitele Lucii anonymizovano . Dle podnájemní smlouvy je předmětem smlouvy závazek žalobkyně b) Lucie anonymizovano přenechat do podnájmu podnájemci-dlužnici předmětný byt za podmínek stanovených podnájemní smlouvou (bod 1.2. podnájemní smlouvy), kdy v souladu s bodem 2.1. podnájemní smlouvy přenechala žalobkyně b) Lucie anonymizovano dlužnici do podnájmu byt za úplatu. S přenecháním bytu do podnájmu souhlasilo též SBD jako vlastník předmětného bytu. Dle bodu 4.1. podnájemní smlouvy byla dlužnice povinna hradit měsíčně vždy do 25. dne v měsíci předem žalobkyni b) podnájemné ve výši 2.935,-Kč, kdy ve smyslu bodu 4.2. bylo možno výši podnájemného ze strany nájemce změnit v závislosti na změnách cen plnění poskytovaných s užíváním bytu, které nájemce (žalobkyně b) hradí bytovému družstvu, které je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. Ve věci předmětného bytu byly vydány bytovým družstvem následující předpisy nájmu: od 01.02.2012 ve výši 2.935,-Kč, od 01.01.2013 ve výši 2.709,-Kč, od 01.03.2013 ve výši 2.672,-Kč a od 01.01.2014 ve výši 2.663,-Kč. Podnájemné splatné dne 25.12.2012 až 25.08.2013 nebylo ze strany dlužnice žalobkyni b) uhrazeno, a to ani zčásti, tedy dlužné podnájemné činilo do dne rozhodnutí o úpadku celkem 26.415,-Kč, kdy tato částka neuhrazeného podnájemného byla přihlášena do insolvenčního řízení a následně částečně uhrazena samotnou dlužnicí. S ohledem na skutečnost, že dodatečně bylo uhrazeno podnájemné za měsíce prosinec 2012 až květen 2013 v celkové výši 16.369,-Kč a dne 14.08.2013 byl zjištěn úpadek, tudíž nájemné uhrazené žalobkyní b) dne 15.08.2013 ve výši 2.672,-Kč je již fakticky pohledávkou za podstatou, přičemž dodatečně bylo zjištěno, že administrativním omylem nebylo zohledněno postupně snížení nájemného za měsíce leden 2013 až červenec 2013 (tj. z částky 2.935,-Kč na částku 2.672,-Kč) v celkové výši 2.030,-

ICM R

Kč, vzala žalobkyně b) zpět přihlášku pohledávky č. 1 co do částky 21.071,-Kč a tudíž žalobkyně b) uplatňuje pohledávkou č. 1 zbylou neuhrazenou část ve výši 5.344,-Kč, která představuje neuhrazené podnájemné za měsíce červen a červenec 2013. Nájemné uhrazené žalobkyní b) za období po rozhodnutí o úpadku dlužnice, tj. za období od 8/2013 do 1/2014 v celkové výši 16.023,-Kč, uplatňuje žalobkyně b) jako pohledávku za majetkovou podstatou. V podání ze dne 23.06.2014 vzala žalobkyně b) žalobu zpět v části, ve které se domáhala určení, že její pohledávka č. 1 za dlužnicí Janou anonymizovano ve výši 21.071,-Kč, kterou žalobkyně b) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 přihláškou P3, je pohledávkou po právu, a to ve výši 21.071,-Kč na jistině pohledávky, a je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a má právo na uspokojení ze zajištění co do částky 21.071,-Kč, a to na základě smlouvy o bezúplatném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, uzavřené mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu Stavební bytové družstvo Nová huť, IČ: 00050831, se sídlem Ostrava-Výškovice, Hýlova 40 a zajištění vzniklo doručením převodní smlouvy Stavebnímu bytovému družstvu Nová huť dne 01.02.2012 v 13.10 hod. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v této části zastavil dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř.

Žalobce doplnil u jednání skutková tvrzení v tom směru, že jednotlivá smluvní ujednání, ani smlouva o úvěru jako celek, nejsou v rozporu s dobrými mravy, kdy s odkazem na bod 2.13. a zejména 2.13.1. plyne, že v případě, že dlužník uhradí pohledávku věřitele ze smluvní pokuty do 30 dnů ode dne doručení výzvy, věřitel promine dlužníkovi část této smluvní pokuty ve výši 23 %. Pokud by byl proveden matematický výpočet dle tohoto ujednání, tak z něho plyne, že dlužník by zaplatil věřiteli v případě vzniku nároku na takovouto pohledávku celou jistinu a všechny neuhrazené smluvní úroky z úvěru do konce splatnosti úvěru, bez jakéhokoliv navýšení o koeficient 1,3. Nesouhlasí s námitkou žalovaného, že smlouva je nepřehledná a pro laika nesrozumitelná, naopak žalobce musel dostát povinnostem vyplývajícím ze zákona o poskytování spotřebitelských úvěrů, kdy z tohoto zákona plyne rozsah a množství povinností, které musí věřitel ve formě smluvních ujednání vtělit do smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Smlouva o úvěru je přehledná i pro laika, kdy v jejím úvodu je přehledná tabulka, která i pro podprůměrného spotřebitele podrobně specifikuje jeho povinnosti vyplývající ze smlouvy a tato tabulka odkazuje na jednotlivá ustanovení dále obsažená ve smlouvě. Pokud se týče výpočtu dle čl. 2.13. smlouvy o úvěru, pak jistina představuje částku 100.000,-Kč, neuhrazené smluvní úroky do konce úvěrové smlouvy činí 179.400,-Kč, tj. celkem činí dlužná částka 279.400,-Kč a vynásobeno koeficientem 1,3 činí dlužná částka 363.220,-Kč, přičemž v případě prominutí 23 % činí výsledná dlužná částka 279.679,-Kč a tedy rozdíl mezi oběma částkami činí pouhých 279,-Kč. Ujednání v článku 2.13. smlouvy o úvěru je tedy zcela srozumitelné, a pokud by některý ze spotřebitelů takovéto ustanovení nechápal a bylo pro něj nesrozumitelné, nemá jej podepisovat. Obsah tohoto ujednání je vždy spotřebitelům vysvětlen ze strany věřitele, kdy s klienty jedná vždy jednatel společnosti Day to Day s.r.o. Tímto způsobem je zájemcům o uzavření smlouvy o úvěru vždy ze strany jednatele osobně sděleno, kolik činí předmět úvěru, jak dlouho má být úvěr splácen, že až na konci úvěru bude splacena jistina, pokud není splácena v průběhu splátek, důsledky prodlení s úhradou splátek (tj. zesplatnění úroků, které věřitel pojmově nazývá smluvní pokutou), dále vysvětluje obsah smlouvy o zajišťovacím

ICM R převodu práva s tím, že se jedná o bezúplatný převod s tím, že v případě řádného plnění závazků přejde bez dalšího zpět na klienta družstevní podíl. Navíc na webových stránkách společnosti je vzor obou smluv, tedy jak smlouvy o úvěru, tak o zajišťovacím převodu práva a dále klient dostává den předem předsmluvní informace, dále blanko úvěrovou smlouvu a smlouvu o zajišťovacím převodu práva. Žalobci dále u jednání doplnili svá tvrzení tak, že hodnota zajištění nebyla nepřiměřená poskytnutému plnění ze strany věřitelů, vycházeje z toho, že jistina činila 100.000,-Kč a celkové náklady úvěru dle strany 2 bodu 10 smlouvy o úvěru činily 194.400,-Kč, tj. celkem 294.400,-Kč. Navíc je třeba přihlédnout k významným výkyvům na trhu s realitami, v důsledku kterých hodnota družstevního podílu klesla. Sjednaný úrok ve výši 35,88 % je zákonný a nepřekračuje dvojnásobek obvyklého úroku u bankovních úvěrů. Věřitelé neuplatňovali žádné navýšení podnájemného nad rámec nájemného, které hradili družstvu. Dlužnice jako spotřebitelka měla k dispozici ještě před uzavřením obou smluv všechny rozhodné skutečnosti k tomu, aby se mohla rozhodnout, zda smlouvu uzavře či nikoliv a žalobci tedy splnili všechny své zákonné povinnosti ve vztahu k dlužnici jako spotřebitelce.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mezi žalobci a, b) a dlužnicí byla dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 20120189, jejímž obsahem byla ujednání o tom, že jistina spotřebitelského úvěru poskytnutého dlužnici činila 100.000,-Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 15.000,-Kč, výše úrokové sazby činila 2,99 % měsíčně, tj. 35,88 % ročně a konečný termín splatnosti úvěru byl sjednán na 01.02.2017, tj. sjednaná doba splácení úvěru činila 60 měsíců. Dlužnice se zavázala vrátit žalobcům poskytnutý spotřebitelský úvěr včetně příslušenství v 60-ti měsíčních splátkách, kdy výše 1.-59. splátky činila 2.990,-Kč a výše 60. splátky činila 102.990,-Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že dlužnice fakticky obdržela finanční prostředky ve výši 85.000,-Kč, oproti čemuž se zavázala žalobcům uhradit celkem částku 279.400,-Kč, čemuž napovídá i výše RPSN spotřebitelského úvěru 52,94 %. Povinnost dlužnice vrátit spotřebitelský úvěr včetně příslušenství byla zajištěna zajišťovacím převodem práv dle smlouvy o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím dlužnice v družstvu Stavební bytové družstvo Nová Huť, IČ: 00050831, s nímž bylo spojeno právo nájmu bytu č. 4 na adrese Šeříková 709/4, Ostrava-Výškovice, jehož tržní hodnota činila cca 600.000,-Kč. Výše poskytnutého zajištění tedy již v době poskytnutí spotřebitelského úvěru dlužnici několikanásobně převyšovala výši poskytnuté jistiny, a to i včetně sjednaného příslušenství. Do insolvenčního řízení dlužnice si žalobci přihlásili pohledávku v celkové výši 200.000,-Kč, kdy právním důvodem vzniku této pohledávky byla neuhrazená smluvní pokuta dle článku 2.13. smlouvy. Dle předmětného ustanovení smlouvy činila výše smluvní pokuty 130 % souhrnu dosud dlužnicí neuhrazené části úvěru-jistiny úvěru a neuhrazených smluvních úroků z úvěru. Dle výpočtu žalobců činila ke dni 02.10.2012 výše smluvní pokuty celkem 363.220,-Kč (sestávající z neuhrazené jistiny 100.000,-Kč a neuhrazených úroků ve výši 263.220,-Kč), kdy však žalobci právní nárok na úhradu plnění nad částku 200.000,-Kč neuplatnili z důvodu, že mají za to, že takovéto uplatnění práva by bylo nemorální. Na přezkumném jednání konaném dne 06.11.2013 popřel žalovaný pravost a výši pohledávky žalobců přihlášené přihláškou P1, a to co do částky 116.089,70 Kč. Důvodem popěrného úkonu žalovaného je absolutní neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro jeho rozpor s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník). Smluvní pokuta by měla plnit především preventivní, uhrazovací a sankční funkci. V daném případě, kdy byla sjednána

ICM R výše smluvní pokuty odpovídající 130 % z jistiny úvěru a smluvních úroků, se toto ujednání jeví jako rozporné s dobrými mravy, a to bez ohledu na to, zda takováto smluvní pokuta nahradí nárok věřitele na úhradu jistiny včetně příslušenství, či nikoliv, neboť jeho smyslem a účelem je toliko snaha získat neodůvodněný majetkový prospěch či neospravedlnitelně poškodit dlužnici. Je nutné přihlédnout k tomu, že výše smluvní pokuty není odvozena od skutečně poskytnuté jistiny, nýbrž od celkové částky, kterou byla dlužnice dle smlouvy povinna žalobcům uhradit. V daném případě tedy smluvní pokuta dokonce převyšuje jistinu skutečně poskytnutou dlužnici. Navíc žalobci zajistili své nároky ze smlouvy nejenom spornou smluvní pokutou (obsaženou v článku 2.13. smlouvy), ale také smluvní sankcí ve výši 100.000,-Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy podstatným způsobem (obsaženou v článku 3.13. smlouvy), sankcí ve výši 5.000,-Kč za byť jednodenní prodlení s hrazením podnájemného (obsaženou v článku 3.2. písm. a) smlouvy), sankcí ve výši 10.000,-Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy o podnájmu bytu podstatným způsobem (obsaženou v článku 3.2. písm. b) smlouvy), smluvním úrokem z prodlení (svou výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení obsaženém v článku 3.14. smlouvy), dále také směnkou (dle článku 3.5. smlouvy) a konečně družstevním bytem v hodnotě několikanásobně převyšující poskytnuté finanční prostředky na základě smlouvy o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností uzavřené mezi dlužnicí a žalobkyní b) dne 01.02.2012. Mezi dlužnicí a žalobkyní b) byla téhož dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o podnájmu bytu, na jejímž základě dlužnice hradila žalobkyni b) měsíčně podnájemné za užívání svého vlastního bytu ve výši 2.935,-Kč, jehož výše navíc převyšovala výši nájemného hrazeného ze strany žalobkyně b) Stavebnímu bytovému družstvu Nová Huť. Stanovení RPSN ve výši 52,94 % v sobě již zahrnuje zhodnocení rizikovosti daného úvěru pro jeho poskytovatele ve vztahu k dlužnici, jejím majetkovým poměrům a také době, na kterou je úvěr poskytován, a tedy výše sjednaného úroku a poplatku za poskytnutí úvěru dlužnici již sama o sobě slouží k zajištění návratnosti poskytnutého spotřebitelského úvěru. Ze všech shora uvedených důvodů má žalovaný za to, že požadovaná smluvní pokuta ve výši 130 % z dlužné jistiny a smluvního úroku je v přímém rozporu se zásadou přiměřenosti a tudíž i v rozporu s dobrými mravy, neboť odměna žalobců za poskytnutí spotřebitelského úvěru dlužnici v podobě sjednaných úroků a poplatků již byla sjednána právě s ohledem na možná rizika. Navíc nutno přihlédnout k tomu, že dlužnice se vůči žalobcům nacházela v pozici slabší strany (spotřebitele), což je nutno zohlednit mimo jiné i přiznáním zvýšené míry ochrany. Moderace smluvní pokuty, kterou provedli žalobci, nemůže absolutně neplatnost takového ujednání ve smlouvě zhojit a je zcela bez právního významu. Žalovaný dále dospěl k závěru, že absolutně neplatným není pouze ustanovení o smluvní pokutě, nýbrž celá smlouva jako taková, neboť obsahuje řadu ustanovení naprosto nevhodných pro spotřebitelské úvěry, jejichž právní konstrukce je záměrně koncipována tak, aby ji učinili osobám bez právního vzdělání a ekonomického přehledu zcela nesrozumitelnou a aby neúměrně znevýhodnila spotřebitele oproti věřiteli a spotřebitel se přestal po čase orientovat v tom, jakou část pohledávky věřiteli splácí. Do zahájení insolvenčního řízení, tj. do 08.07.2013, dlužnice žalobcům na svůj závazek z předmětné smlouvy uhradila 29.900,-Kč a žalovaný proto uznal pohledávku odpovídající nároku žalobců na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 70.100,-Kč (tj. jistina snížená o dlužnicí provedené úhrady) a na přiměřený úrok ve výši 13.810,30 Kč (ve výši 9 % ročně z částky 100.000,-Kč za období od 01.02.2012 do 14.08.2013), kdy zbývající nároky žalobců nejsou po právu. Žalovaný dále uvedl, že na základě smlouvy o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností ze dne 01.02.2012 měl být ve

ICM R prospěch žalobců za účelem zajištění závazků dlužnice ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zřízen zajišťovací převod práv k družstevnímu bytu dlužnice, kdy přihláškou pohledávky P1 žalobci rovněž uplatnili právo na uspokojení své pohledávky zpeněžením předmětu zajištění. Žalovaný popřel právo na uspokojení pohledávky žalobců ze zpeněžení předmětu zajištění, tj. předmětného družstevního bytu, neboť smlouva o zajišťovacím převodu práva nesplňuje náležitosti dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 395/2006 ze dne 15.10.2008. Konkrétně v této smlouvě chybí ujednání obsahující dohodu věřitelů a dlužnice o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele bude mít až do okamžiku zpeněžení předmětu zajištění pozdní uspokojení pohledávky dlužnicí z jiných zdrojů a na jaký účel budou v této době použity užitky vzešlé z předmětu zajištění. Pokud ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva takovéto ujednání absentuje, je nutné s přihlédnutím k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu považovat takovouto smlouvu za absolutně neplatnou. Judikatura Nejvyššího soudu ohledně zajišťovacího převodu práva byla přijata širokou právní veřejností, kdy předmětné rozhodnutí bylo v roce 2009 (tj. cca 3 roky před uzavřením předmětné smlouvy mezi žalobkyní b) a dlužnicí) pro svůj nesporný právní význam publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 45/2009. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro svou akcesorickou povahu je absolutně neplatnou i samotná smlouva o zajišťovacím převodu. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně b) nikdy nestala nájemcem družstevního bytu u SBD Nová Huť, nemohla žalobkyně b) dne 01.02.2012 platně uzavřít s dlužnicí smlouvu o podnájmu bytu. Nároky žalobkyně b) na úhradu podnájemného tedy nejsou po právu z důvodu neexistence platného nájemního vztahu mezi žalobkyní b) a SBD Nová Huť, resp. podnájemního vztahu mezi žalobkyní b) a dlužnicí.

Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 14 INS 18977/2013 soud zjistil, že:

1) vyhláškou ze dne 08.07.2013 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano ;

2) usnesením ze dne 14.08.2013 byl zjištěn úpadek dlužnice Jany anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Michal Machek a soud povolil řešení úpadku oddlužením;

3) usnesením ze dne 07.01.2015 soud schválil oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty;

4) přihláškou pohledávky P1 přihlásili žalobci a, b) jako věřitelé do insolvenčního řízení dlužnice nevykonatelnou a zajištěnou pohledávku č. 1 ve výši jistiny 200.000,-Kč;

ICM R

pohledávka je označena jako splatná ve výši 200.000,-Kč od 02.10.2012 a zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužnice, přičemž je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění; důvodem zajištění je smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v SBD Nová Huť, IČ: 00050831; majetkem tvořícím předmět zajištění jsou členská práva a povinnosti dlužnice v družstvu; důvod vzniku pohledávky obou věřitelů je obsahem přílohy č. 1, která je totožná s žalobními tvrzeními shora, přičemž žalobci navíc v této příloze uvedli, že je běžnou úvěrovou praxí, že si věřitel a dlužník sjednají v úvěrové smlouvě tzv. sesplatnění úvěru v případě, že dlužník nehradí sjednané splátky řádně a včas. Takováto smluvní praxe je však ekonomicky a právně možná pouze za předpokladu sjednání krátkodobého úvěru se splatností např. do dvou let s ohledem na skutečnost, že v případě, že dlužník neuhradí ani první, ani jakoukoli další splátku úvěru a stane se tak v souladu se smlouvou o úvěru splatná celá neuhrazená část jistiny a celá neuhrazená část smluvních úroků, tak v okamžiku vzniku sesplatnění celého úvěru vznikne věřiteli právní nárok na vrácení jistiny úvěru a uhrazení všech smluvních úroků za celou předpokládanou dobu trvání úvěru. Tato právní skutečnost má však pro věřitele okamžitý daňový dopad v tom, že podle zákona o dani z příjmu je věřitel za zdaňovací období roku, v němž se úvěr stal splatným ve formě sesplatnění, odvést daň z příjmu ze základu daně, který je tvořen všemi úroky z úvěru. Při takto nastavených daňových předpisech je institut sesplatnění úvěru možné využít pouze u úvěru s kratší splatností, neboť pokud by měl věřitel hradit okamžitě daň z příjmu ze sesplatněných úroků za delší období, bylo by to ekonomicky zcela neúnosné a podnikatelsky likvidační. Vzhledem ke shora uvedenému je obsahem smlouvy o úvěru ujednání v bodě 2.13.2.;

5) přihláškou pohledávky P3 přihlásila žalobkyně b) jako věřitel do insolvenčního řízení dlužnice nevykonatelnou a zajištěnou pohledávku č. 1 ve výši jistiny 26.415,-Kč, přičemž důvod vzniku je obsahem přílohy č. 1 (obsah této přílohy je totožný s žalobními tvrzeními shora); pohledávka byla přihlášena jako splatná vždy k 25. dni v měsíci od 25.12.2012 do 25.08.2013 v částce á 2.935,-Kč a zajištěná majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužnice, přičemž je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění; důvodem zajištění je smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v SBD Nová Huť, IČ: 00050831; majetek tvořící předmět zajištění jsou členská práva a povinnosti v družstvu;

6) u přezkumného jednání dne 06.11.2013 insolvenční správce uznal pohledávku č. 1 žalobců a, b) uplatněnou přihláškou P1 ve výši 83.910,30 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a popřel pravost pohledávky a její výši v rozsahu 116.089,70 Kč z důvodu, že smluvní pokuta sjednaná jako součet 130 % z neuhrazené jistiny a 130 % z neuhrazených smluvních úroků je nepřiměřeně vysoká a dle § 39 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy a tudíž takové ujednání je absolutně neplatné; insolvenční správce dále popřel zajištění pohledávky ve výši 200.000,-Kč s odůvodněním, že smlouva o zajišťovacím převodu práva nesplňuje obsahové náležitosti dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008 a tudíž je absolutně neplatná; dlužnice obě pohledávky uznala;

ICM R

7) u přezkumného jednání dne 06.11.2013 insolvenční správce popřel pravost pohledávky č. 1 žalobkyně b) uplatněné přihláškou P3 ve výši 26.415,-Kč, která představuje neuhrazené podnájemné za období 1-9/2013 z důvodu neplatného sjednání zajišťovacího převodu práva a tudíž nemohl vzniknout platně podnájemní vztah; dlužnice pohledávku uznala;

8) dne 06.11.2013 insolvenční správce písemně vyrozuměl žalobce o popření pohledávky č. 1 uplatněné přihláškou P1 a o popření pohledávky č. 1 uplatněné přihláškou P3 a vyrozumění bylo zástupci obou žalobců doručeno 08.11.2013;

9) insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V prvé řadě soud konstatuje, že žaloba byla žalobci podána včas ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání podle § 198 odst. 1 IZ a ve smyslu téhož ustanovení směřuje správně proti insolvenčnímu správci, který popřel nevykonatelnou pohledávku obou žalobců přihlášenou přihláškou P1 a nevykonatelnou pohledávku žalobkyně b) přihlášenou přihláškou P3.

S ohledem na závěr o včasnosti podané incidenční žaloby a na závěr o aktivní legitimaci obou žalobců a pasivní legitimaci žalovaného, se soud může věcně zabývat podanou žalobou na určení pravosti, výše a pořadí obou pohledávek.

Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, ze kterých zjistil a vzal za prokázáno:

-z výpisu z obchodního rejstříku, že společnost Day to Day s.r.o. se sídlem Ostrava- Mariánské Hory, 28. října 829/270, PSČ 70900, IČ 28568508 byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě dne 09.12.2008; předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona;

-ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 20120189, že byla uzavřena mezi žalobci a, b) jako věřiteli a dlužnicí, na základě které se žalobci zavázali poskytnout dlužnici úvěr ve výši 100.000,-Kč (bod 2.1.), přičemž parametry úvěru jsou následující: úrok- 35,88 % ročně (bod 2.5.), RPSN-52,94 % (2.6.), výše pravidelné měsíční splátky- 2.990,-Kč (bod 2.5.), splatnost 1. splátky-01.03.2012 (bod 2.9.), počet splátek-60 (bod 2.5.), splatnost splátek-k 1. dni v měsíci (bod 2.10.), poplatek za poskytnutí úvěru-15.000,-Kč (bod 2.3.), výše poslední pravidelné měsíční splátky, včetně případně neuhrazené části úvěru dle bodu 2.5 smlouvy-102.990,-Kč (bod 2.5.), celkové náklady úvěru-194.400,-Kč (bod 2.3. a 2.5.), celková částka splatná dlužníkem 294.400,-Kč (bod 2.1., 2.3. a 2.5.); v bodě 1.4 je upravena solidarita věřitelů (obou žalobců) dle § 513 občanského zákoníku; v bodě 2.13. smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že dlužník neuhradí dvě po sobě bezprostředně jdoucí pravidelné splátky úvěru řádně nebo včas (2.13.1.), pak v případě, že se nedohodnou v konkrétním případě jinak, dohodly se smluvní strany na tom, že a) ode dne

ICM R

následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích dle podbodu 2.13.1. tohoto bodu, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas podle této smlouvy, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši rovnající se 130 % souhrnu dosud dlužníkem neuhrazené části úvěru-jistiny úvěru a neuhrazených smluvních úroků z úvěru (tedy smluvní pokuta vymezená v tomto bodě je tvořena neuhrazenou jistinou úvěru a neuhrazenými smluvními úroky z úvěru, to vše vynásobeno koeficientem 1,3); b) ode dne následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích dle podbodu 2.13.1. tohoto bodu, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas podle této smlouvy, dlužník není dále povinen hradit věřiteli touto smlouvou sjednané smluvní úroky z úvěru a ani jistinu úvěru s tím, že jakékoli úhrady provedené dlužníkem ve prospěch věřitele po vzniku právního nároku věřitele na úhradu smluvní pokuty podle předchozího písmene tohoto bodu, se přímo z titulu této smlouvy započítávají na smluvní pokutu, na níž vznikl věřiteli právní nárok podle předchozího písmene tohoto bodu s tím, že takovéto úhrady jsou ve smyslu odst. 1 písm. t) přílohy č. 3 zák. č. 145/2010 Sb. kapitálem, který povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru ve smyslu bodu 1.5. odst. 3 této smlouvy, v případě, že takovýto kapitál dosáhne v souhrnu výše všech závazků dlužníka vůči věřiteli z titulu smlouvy nebo vzniklých v souvislosti s ní se smluvní strany dohodly, že v případě, že dlužník uhradí věřiteli v plném rozsahu smluvní pokutu, na níž vznikl věřiteli právní nárok podle předchozího písmene tohoto bodu do 30-ti dnů ode dne doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty podle předchozího písmene tohoto bodu zaslané věřitelem dlužníkovi a nedohodnou-li se smluvní strany v konkrétním případě jinak, věřitel se zavazuje s dlužníkem uzavřít bezodkladně po splnění povinností dlužníka k úhradě smluvní pokuty dohodu o prominutí dluhu, na jejímž základě věřitel promine dlužníkovi 23 % ze smluvní pokuty, na níž vznikl věřiteli nárok s tím, že přeplatek smluvní pokuty je věřitel v takovém případě povinen uhradit dlužníkovi způsobem sjednaným v dohodě o prominutí dluhu; v čl. III jsou obsažena smluvní ujednání o zajištění úvěru, přičemž dle bodu 3.1. je k zajištění všech závazků dlužnice uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu SBD Nová Huť, jejichž součástí je právo k bytu č. 4 na adrese Šeříková 709/4, Ostrava-Výškovice; dle bodu 3.5. dlužník k zajištění všech závazků z této smlouvy vystavil při uzavření smlouvy ve prospěch věřitele blankosměnku č. 1022012 s nevyplněnou směnečnou sumou a datem splatnosti směnky;

-ze splátkového kalendáře ze dne 01.02.2012, že dlužnice měla uhradit 59 splátek á 2.990,-Kč od 01.03.2012 do 01.01.2017 a 01.02.2017 byla splatná 60 splátka ve výši 102.990,-Kč, tj. celkem měla dlužnice zaplatit věřitelům částku 279.400,-Kč;

-z výdajového pokladního dokladu ze dne 01.02.2012 na částku 100.000,-Kč, že společnost Day to Day s.r.o. vyplatila dlužnici Janě anonymizovano částku 100.000,-Kč, a to na úvěr č. 20120189, přičemž předmětnou částku dlužnice převzala dne 01.02.2012, což potvrdila podpisem na tomto dokladu;

ICM R

-ze smlouvy o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností ze dne 01.02.2012, že tato smlouva byla uzavřena mezi dlužnicí Janou anonymizovano jako převodcem a Lucií anonymizovano jako nabyvatelem, přičemž v článku I. smlouvy dlužnice prohlásila, že je členem SBD Nová Huť, přičemž součástí smlouvou převáděných členských práv a povinností dlužnice spojených s členstvím v družstvu jsou a) nájemní vztah k družstevnímu bytu č. 4 na adrese Šeříková 709/4, Ostrava- Výškovice, b) členský podíl dlužnice v bytovém družstvu, c) další práva a povinnosti vymezená zákonem č. 513/1991 Sb. a Stanovami SBD; v bodě 1.3. smluvní strany prohlásily, že smlouvu uzavírají jako smlouvu o zajišťovacím převodu práva, když zajištěným závazkem je závazek dlužnice uhradit společnosti Day to Day s.r.o. a Lucii anonymizovano řádně a včas veškeré závazky, které dlužnici vzniknou z titulu smlouvy o úvěru vymezené v bodě 1.2. této smlouvy včetně příslušenství, a dále závazky plynoucí z této smlouvy o bezúplatném převodu členských práv a povinností, včetně příslušenství a závazky plynoucí ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu, jež mezi sebou uzavřely dlužnice jako podnájemkyně a Lucie anonymizovano jako nájemkyně dne 01.02.2012 včetně příslušenství; dle bodu 1.4. se nabyvatelem stává výlučně Lucie anonymizovano jako fyzická osoba a nikoliv též společnost Day to Day s.r.o. jako společný a nerozdílný věřitel spolu s Lucií anonymizovano ze smlouvy o úvěru, neboť v okamžiku uzavření této smlouvy SBD neumožňuje, aby jeho členem byla právnická osoba- společnost s ručením omezeným; dle bodu 1.5. je předmětem smlouvy závazek dlužnice jako převodce převést na nabyvatele bezúplatně a podmíněně všechna svá členská práva a povinnosti spojená s členstvím v SBD, jejichž součástí je nájemní vztah k družstevnímu bytu, členský podíl převodce jako člena SBD k družstvu a další práva a povinnosti dle obchodního zákoníku a Stanov SBD; dle článku II./2.1. tato smlouva nabývá právních účinků okamžikem podpisu této smlouvy všemi smluvními stranami, není-li v této smlouvě sjednáno jinak; podle článku II./2.2. smluvní strany se dohodly, že okamžikem, kdy budou ze strany převodce řádně a včas uhrazeny veškeré závazky vymezené v této smlouvě, přejdou bezúplatně bez dalšího zpět na nynějšího převodce všechna členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu, přičemž z důvodu právní jistoty smluvních stran a z důvodu obvyklých administrativních postupů bytových družstev jsou smluvní strany povinny v případě, že o to kterákoliv smluvní strana požádá, uzavřít mezi sebou smlouvu nebo jiný dvoustranný písemný právní úkon, např. souhlasné prohlášení, jímž nynější nabyvatel převede bezúplatně zpět na nynějšího převodce všechna členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu; dle článku II./2.3. se smluvní strany dohodly, že v případě, že dlužnice jako převodce neuhradí společnosti Day to Day s.r.o. nebo Lucii anonymizovano řádně a včas veškeré závazky z titulu smlouvy o úvěru, popř. z titulu smlouvy o bezúplatném převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, popř. z titulu podnájemní smlouvy, a to ani v přiměřené lhůtě, nepřechází zpět na dlužnici členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu, která jsou předmětem převodu dle této smlouvy, a ani nabyvatel není povinen učinit dvoustranný právní úkon dle bodu 2.2. této smlouvy za účelem zpětného převodu nebo přechodu všech členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu, na nynějšího převodce; v tomto případě je nabyvatel povinen převést veškerá touto smlouvou nabytá členská práva a povinnosti spojená s členstvím v SBD na 3. osobu, a

ICM R

to výhradně za úplatu-tržní cenu, přičemž takto nabyté finanční prostředky je nabyvatel povinen použít k úhradě dosud nesplacených závazků převodce; převyšuje- li úplata, za kterou nabyvatel převede členská práva a povinnosti na třetí osobu výši doposud neuhrazených a ve smyslu bodu 1.3. této smlouvy zajištěných závazků převodce, tak kladný rozdíl mezi úplatou a výší doposud neuhrazených zajištěných závazků převodce je nabyvatel povinen vyplatit nynějšímu převodci bezodkladně po nabytí finančních prostředků získaných úplatným převodem členských práv a povinností na třetí osobu; dle bodu III/3.3 právní účinky převodu členských práv a povinností nastanou ve vztahu k SBD okamžikem předložení této smlouvy bytovému družstvu;

-ze sdělení o možnosti pokračování ve splácení úvěru ze dne 28.03.2013, že věřitelé navrhli dlužnici, že za předpokladu, že dlužnice uhradí nejpozději do 01.05.2013 všechny neuhrazené splátky úvěru ve výši 11.960,-Kč (za 1-3/2013, kdy tímto věřitelé souhlasí s posunutím splatnosti uvedených splátek na 01.05.2013 za podmínky, že dlužnice uhradí dlužné splátky a sankci za porušení smlouvy-viz níže) a dále uhradí dne 01.05.2013 pravidelnou měsíční splátku úvěru ve výši 2.990,-Kč, tj. celkem uhradí nejpozději do 01.05.2013 částku 14.950,-Kč a uhradí nejpozději do 01.05.2013 částku 10.000,-Kč, kterou věřitelé navrhují jako samostatnou sankci za porušení smlouvy, a nadále bude dlužnice od 01.05.2013 pokračovat v řádném a včasném hrazení splátek vždy do data jejich splatnosti, věřitel nebude uplatňovat své pohledávky, tak jak jsou vymezeny ve specifikaci splácení úvěru ke dni 28.03.2013, jež tvoří přílohu tohoto sdělení; dále za předpokladu, že dlužnice uhradí nejpozději do 25.04.2013 dlužné podnájemné za období 12/2012-3/2013 v celkové výši 11.062,- Kč a dále uhradí dne 25.04.2013 podnájemné za 4/2013 ve výši 2.709,-Kč, tj. celkem uhradí do 25.04.2013 částku 13.771,-Kč a následně bude pokračovat v řádném a včasném hrazení podnájemného, nájemce nebude považovat prodlení dlužnice s úhradou podnájemného za 12/2012-3/2013 za důvod k učinění výpovědi podnájmu bytu dle bodu 4.1. smlouvy o podnájmu (v opačném případě přistoupí k výpovědi smlouvy o podnájmu a dlužnice bude povinna předmětný byt vyklidit); z přiložené Specifikace splácení úvěru a právního důvodu závazku s vyčíslením úvěru k datu 28.03.2013, že dlužnice uhradila na splátky úvěru za období od 01.03.2012 do 01.09.2012 celkem 7 splátek á 2.990,-Kč, přičemž 1.-6. splátku uhradila dlužnice řádně a včas a 7. splátku uhradila opožděně dne 11.09.2012; dle bodu 7. vyúčtování s ohledem na to, že nebyla dne 01.10.2012 zaplacena 2. pravidelná měsíční splátka úvěru, vznikl dlužnici dle bodu 2.13.1. dne 02.10.2012 závazek zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši rovnající se 130 % dosud neuhrazené jistiny úvěru a neuhrazených úroků, která ke dni 02.10.2012 činila (po odečtení uhrazených splátek) 363.220,-Kč; na smluvní pokutu bylo zaplaceno od 11.10.2012 do 14.12.2012 3 x 2.990,-Kč a po započtení částky 8.970,-Kč na smluvní pokutu činí k datu vyhotovení vyčíslení úvěru neuhrazená smluvní pokuta 354.250,-Kč; celkové závazky dlužnice činí 375.997,12 Kč (tj. smluvní pokuta 354.250,-Kč + úrok z prodlení ze smluvní pokuty 13.394,12 Kč + neuhrazené podnájemné 8.353,-Kč); z dodejky, že dlužnice si písemnost nevyzvedla a zásilka byla vrácena odesilateli;

ICM R

-ze Specifikace splácení úvěru a právního důvodu závazku ke dni 13.08.2013, že věřitelé vyčíslili celkové závazky dlužnice na částku 386.377,13 Kč (tj. shodně jako u specifikace shora s tím, že úrok z prodlení ze smluvní pokuty se navýšil na částku 23.774,13 Kč); -ze sdělení pronajímatele bytu ze dne 08.02.2012, že SBD Nová Huť souhlasí s přenecháním předmětného bytu do podnájmu Janě anonymizovano , a to na dobu určitou do 28.02.2014;

-ze smlouvy o podnájmu bytu, že smlouva byla uzavřena mezi Lucií anonymizovano jako nájemcem a dlužnicí Janou anonymizovano jako podnájemcem dne 01.02.2012, přičemž předmětem smlouvy je závazek nájemce přenechat do podnájmu podnájemci předmětný byt za podmínek stanovených podnájemní smlouvou (bod 1.2.), kdy v souladu s bodem 2.1. podnájemní smlouvy přenechala Lucie anonymizovano dlužnici do podnájmu byt za úplatu na dobu určitou 1 roku.; dle bodu 4.1. je dlužnice povinna hradit měsíčně vždy do 25. dne v měsíci předem žalobkyni b) podnájemné ve výši 2.935,-Kč, kdy ve smyslu bodu 4.2. bylo možno výši podnájemného ze strany nájemce změnit v závislosti na změnách cen plnění poskytovaných s užíváním bytu, které nájemce hradí bytovému družstvu, které je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt;

-z výpisu z účtu žalobce a), že dlužnice uhradila částku 2.990,-Kč, která byla připsána na účet žalobce a) ve dnech 22.02.2012, 26.03.2012, 26.04.2012, 30.05.2012, 28.06.2012, 31.07.2012, 11.09.2012, 11.10.2012, 16.11.2012 a 14.12.2012;

-z výpisu z účtu žalobce a), že dlužnice uhradila částku 2.935,-Kč na účet žalobce a) v období 3-9/2012 a 12/2012; dále byla na účet žalobce a) připsána dne 05.11.2013 částka 20.545,-Kč (s dopsanou poznámkou 7 x nájem) a dne 21.10.2014 byla provedena úhrada částky 21.304,-Kč (s dopsanou poznámkou 7 x nájem + 759,- Kč );

-z žádosti o spotřebitelský úvěr a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech, že tato byla sepsána dne 20.01.2012 a podepsána dlužnicí jako žadatelkou a Lucií anonymizovano jako jednatelkou poskytovatele, přičemž v žádosti požádala dlužnice Jana anonymizovano o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100.000,-Kč a uvedla, že její celkový čistý měsíční příjem činí 14.500,-Kč a její celkové měsíční výdaje činí 7.000,-Kč;

-z čestného prohlášení ze dne 20.01.2012, že dlužnice Jana anonymizovano prohlásila, že její čistý měsíční příjem činí 14.500,-Kč, a že je schopna měsíčně splácet minimálně částku 3.000,-Kč;

-z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaného dlužnicí Janou anonymizovano a Lucií anonymizovano dne 20.01.2012, že celková výše jistiny spotřebitelského úvěru činí 100.000,-Kč, doba trvání 60 měsíců, výše splátek 2.990,- Kč, přičemž poslední 60. splátka je ve výši 2.990,-Kč + jistina 100.000,-Kč, poplatek

ICM R

za poskytnutí úvěru 15.000,-Kč, celková částka, kterou je povinna dlužnice zaplatit, činí 294.400,-Kč; smluvní úrok činí 35,88 % ročně a smluvní povinnosti dlužnice budou zajištěny smlouvou o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu a dlužnicí vystavenou blankosměnkou; na straně 3 formuláře je uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 44,13 %, přičemž při výpočtu RPSN vycházel věřitel z jistiny ve výši 250.000,-Kč, počtu splátek 60, výše splátky 7.475,- Kč, tj. ze zcela jiných parametrů smlouvy o úvěru, než jak jsou uvedeny na předchozí straně formuláře a jak jsou popsány shora.

Žalobci a, b) dále předložili k důkazu prohlášení dlužnice o schopnosti plnit převzaté závazky a povinnosti ze dne 01.02.2012, vysvětlení věřitele dle § 3 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. k navrhované smlouvě o úvěru ze dne 20.01.2012 a webové stránky žalobce a), na kterých se nachází mj. vzor smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to k prokázání tvrzení, že žalobci dostáli povinnostem vyplývajícím ze zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.

Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

Mezi žalobci a, b) jako věřiteli a Janou anonymizovano jako dlužnicí byla uzavřena dne 01.02.2012 smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se věřitel zavázal poskytnout dlužnici úvěr ve výši 100.000,-Kč, (bod 2.1.), přičemž parametry úvěru jsou následující: úrok-35,88 % ročně (bod 2.5.), RPSN-52,94 % (2.6.), výše pravidelné měsíční splátky-2.990,-Kč (bod 2.5.), splatnost 1. splátky-01.03.2012 (bod 2.9.), počet splátek-60 (bod 2.5.), splatnost splátek-k 1. dni v měsíci (bod 2.10.), poplatek za poskytnutí úvěru-15.000,-Kč (bod 2.3.), výše poslední pravidelné měsíční splátky, včetně případně neuhrazené části úvěru dle bodu 2.5 smlouvy-102.990,-Kč (bod 2.5.), celkové náklady úvěru-194.400,-Kč (bod 2.3. a 2.5.), celková částka splatná dlužníkem 294.400,-Kč (bod 2.1., 2.3. a 2.5.); v bodě 1.4 je upravena solidarita věřitelů (obou žalobců) dle § 513 občanského zákoníku. Strany se dále dohodly v bodě 2.13., že v případě, že dlužník neuhradí dvě po sobě bezprostředně jdoucí pravidelné splátky úvěru řádně nebo včas (2.13.1.), pak ode dne následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši rovnající se 130 % souhrnu dosud dlužníkem neuhrazené části úvěru-jistiny úvěru a neuhrazených smluvních úroků z úvěru; b) ode dne následujícího po dni, v němž byla splatná 2. pravidelná splátka úvěru ze dvou pravidelných splátek úvěru bezprostředně po sobě jdoucích dle podbodu 2.13.1. tohoto bodu, kterou dlužník neuhradil řádně nebo včas podle této smlouvy, dlužník není dále povinen hradit věřiteli touto smlouvou sjednané smluvní úroky z úvěru a ani jistinu úvěru s tím, že jakékoli úhrady provedené dlužníkem ve prospěch věřitele po vzniku právního nároku věřitele na úhradu smluvní pokuty podle předchozího písmene tohoto bodu, se přímo z titulu této smlouvy započítávají na smluvní pokutu. Dle bodu 3.1. je k zajištění všech závazků dlužníka uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a dle bodu 3.5. dlužnice k zajištění všech závazků z této smlouvy vystavila při uzavření smlouvy ve prospěch věřitele blankosměnku č. 1022012 s nevyplněnou směnečnou sumou a datem splatnosti směnky. Dlužnice uhradila řádně a včas celkem 6 měsíčních splátek ve sjednané výši 2.990,-Kč, přičemž 7. a 8. splátku zaplatila opožděně ve dnech 11.09.2012 a

ICM R

11.10.2012. Následně uhradila další platby ve výši 2.990,-Kč, a to ve dnech 11.10.2012, 16.11.2012 a 14.12.2012. Ve specifikaci splácení úvěru a vyčíslení úvěru k datu 28.03.2013 vyčíslili žalobci smluvní pokutu ve výši 363.220,-Kč a s ohledem na další platby dlužnice ve výši 2.990,-Kč (ve dnech 11.10.2012, 16.11.2012 a 14.12.2012) vyčíslili neuhrazenou smluvní pokutu na částku 354.250,-Kč. Mezi dlužnicí Janou anonymizovano jako převodcem a Lucií anonymizovano jako nabyvatelem byla dále dne 01.02.2012 uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu a téhož dne pak smlouva podnájemní, kterou uzavřela dlužnice jako podnájemce a žalobkyně b) jako nájemce a v této smlouvě se mj. dlužnice zavázala hradit žalobkyni b) podnájemné vždy do 25. dne v měsíci předem ve výši 2.935,-Kč.

Soud dospěl k závěru, že dokazování ve shora uvedeném rozsahu je dostatečné k rozhodnutí ve věci a pokud tedy žalobce navrhl doplnit dokazování, a to o znalecký posudek z oboru ekonomika ke zjištění obvyklé ceny družstevního podílu, dotazem na ČNB, jaké byly úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v místě a čase, dotazem na SBD, kdo v době od uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva hradil nájemné a kolik bylo na nájemném uhrazeno do současné doby a výslechem jednatele žalobce a)-Daniela Lištvana, soud tyto důkazní návrhy žalobce jako nadbytečné zamítl.

Dne 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jímž se mj. zrušuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3028 se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3).

S ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 3) je třeba na projednávanou věc použít úpravy zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník ) a úpravy zákona č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obchodní zákoník ).

Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 24.02.2013), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen spotřebitelský úvěr ). Podle § 3 se pro účely tohoto zákona spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, věřitelem pak osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

ICM R

Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.

Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

Podle § 52 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

Podle § 55 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení (odst. 1). Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná (odst. 2). V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější (odst. 3).

Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

Dle § 544 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen v písemné formě a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

Mezi žalobci a, b) jako věřiteli a Janou anonymizovano jako dlužnicí byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku, ve které se žalobci zavázali, že na požádání dlužnice poskytnou v její prospěch peněžní prostředky ve výši 100.000,-Kč a dlužnice se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve sjednané výši 35,88 % ročně. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřené smlouvy o úvěru, kterou dlužnice neuzavírala jako podnikatelka, soud na posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě

ICM R aplikoval ve shodě s ustanovením § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ustanovení občanského zákoníku (tj. shora citovaná ustanovení, včetně již uváděných ustanovení občanského zákoníku §§ 55-56).

Ve vztahu k pohledávce č. 1 žalobců a, b) přihlášené přihláškou P1 z titulu smluvní pokuty dle bodu 2.13.1. smlouvy o úvěru soud odkazuje zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.01.2010, sp. zn. 33 Cdo 2776/2008, dle kterého při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno vážit všechny funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). V souvislosti s výší smluvní pokuty je třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V daném případě výše smluvní pokuty značnou měrou přesáhla původní částku, která byla poskytnuta jako úvěr ve výši 100.000,-Kč (po odečtení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 85.000,-Kč), když žalobci vyčíslili smluvní pokutu dle bodu 2.13.1 smlouvy k datu 02.10.2012 na částku 363.220,-Kč (součet nesplacené jistiny a neuhrazených smluvních úroků x 1,3), což představuje čtyřnásobek fakticky poskytnuté částky dlužnici. Takováto výše smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek sjednaných ve výši 2.990,-Kč postrádá jakoukoli preventivní, uhrazovací i sankční funkci a vede k poškození dlužnice, která 7. splátku (tj. v pořadí první, kterou neuhradila včas) uhradila s prodlením 10 dní (11.09.2012) a 8. splátku také s prodlením 10 dní (11.10.2012). Navíc nutno přihlédnout ke skutečnosti, že úvěr byl zajištěn kromě předmětné smluvní pokuty upravené v bodě 2.13.1 smlouvy i dalšími smluvními pokutami, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy ve výši 100.000,-Kč (obsaženou v článku 3.13. smlouvy), sankcí ve výši 5.000,-Kč za byť jednodenní prodlení s hrazením podnájemného (obsaženou v článku 3.2. písm. a smlouvy), sankcí ve výši 10.000,-Kč za podstatné porušení podnájemní smlouvy (obsaženou v článku 3.12. písm. b smlouvy) a dále smluvním úrokem z prodlení (svou výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení obsaženém v článku 3.14. smlouvy). Nutno dále přihlédnout k tomu, že věřitelé splnění povinností dlužnice dále zajistili zajišťovací blankosměnkou vystavenou dlužnicí (čl. 3.5 smlouvy) a zejména zajišťovacím převodem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu, jehož hodnota taktéž několikanásobně převyšuje částku fakticky poskytnutou dlužnici. Dále je nutno přihlédnout k výrazné výši RPSN 52,94 % (ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru věřitelé chybně informovali dlužnici o RPSN ve výši 44,13 %, když při výpočtu sazby nákladů vycházeli ze zcela jiných parametrů smlouvy), v jejíž výši je již výrazným způsobem vyjádřena rizikovost tohoto nebankovního úvěru. Ze shora uvedeného vyplývá, že věřitelé se několikanásobně zajistili pro případ, že by dlužnice v průběhu úvěrové smlouvy přestala úvěr splácet. Smluvní pokuta je tedy zcela zjevně nepřiměřená a rámcově přesahuje jak preventivní, tak uhrazovací a sankční funkci. Sami žalobci uvedli, že uplatňují pohledávku č. 1 toliko ve výši 200.000,-Kč, a to s ohledem na výši jistiny úvěru, na hrazení závazků plynoucích ze smlouvy o úvěru a s ohledem na dobu prodlení, přičemž právní nárok na úhradu plnění nad částku 200.000,-Kč věřitelé neuplatňují z důvodu, že mají za to, že takovéto uplatnění práva by bylo nemorální. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je nepřípustným ujednáním ve smyslu § 56 občanského zákoníku, když svým obsahem a účelem odporuje zákonu č. 145/2010 Sb., neboť způsobuje značnou nerovnováhu

ICM R v právech spotřebitele jako slabší strany smlouvy. Je tedy podle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě v bodě 2.13.1. smlouvy o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatné dle § 39 občanského zákoníku, nelze žalobcům přiznat na základě tohoto neplatného ujednání smluvní pokutu v jakékoli (nižší) výši, neboť úprava smluvní pokuty v občanském zákoníku nepřipouští moderaci smluvní pokuty a tedy v daném případě je nerozhodné, že žalobci v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice přihlásili smluvní pokutu nikoli v celé smluvní výši 363.220,-Kč, nýbrž ve výši 200.000,-Kč.

Přestože žalobci uplatnili pohledávku č. 1 přihláškou P1 z titulu smluvní pokuty, a nikoli z titulu neuhrazené jistiny a smluvních úroků (jejich výše byla použita pouze pro způsob výpočtu smluvní pokuty), uznal žalovaný tuto pohledávku co do výše 83.910,30 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (odpovídající součtu neuhrazené jistiny a úroku ve výši 9 % ročně). Pokud se tedy žalobci a, b) domáhali touto žalobou určení pravosti pohledávky č. 1 ve výši 200.000,-Kč, soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když v rozsahu částky 83.910,30 Kč již byla pohledávka žalobců zjištěna (tj. v rozsahu jejího uznání žalovaným insolvenčním správcem u přezkumného jednání dne 06.11.2013) a v rozsahu popřené částky 116.089,70 Kč z důvodu, že pohledávka žalobců není po právu z důvodu neplatného ujednání o smluvní pokutě.

Podle § 553 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně. K podmínkám, za jakých lze platně sjednat zajišťovací převod práva, se vyslovil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 15.10.2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2009. Nejvyšší soud uzavřel, že při zajišťovacím převodu práva dlužník postupuje věřiteli své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka. Zajišťovací převod vlastnického práva lze podle Nejvyššího soudu sjednat formou kupní smlouvy, ve které bude splatnost dohodnuté kupní ceny vázána k okamžiku splatnosti zajišťované pohledávky, s tím, že bude-li zajištěná pohledávka včas a řádně splněna (čímž se obnoví vlastnické právo dlužníka), zanikne věřiteli povinnost k úhradě kupní ceny, a s tím, že nedojde-li k řádné a včasné úhradě zajištěné pohledávky, započte se kupní cena na zajišťovanou pohledávku. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat také formou ujednání, podle kterého bude věřitel oprávněn majetek zpeněžit dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku případný přebytek zpeněžení (tzv. hyperochu). Takové ujednání (jež předpokládá, že až do zpeněžení zajištění bude dlužník v prodlení s plněním zajištěné pohledávky) se neobejde bez dohody o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele k takovému majetku bude mít, byť pozdní uspokojení pohledávky dlužníkem z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění. Smlouvou o zajišťovacím převodu členských práv a povinností uzavřenou mezi žalobkyní b) jako nabyvatelem a dlužnicí jako převodcem byly určeny závazky dlužnice, které jsou zajišťovány, právo dlužnice, které je převáděno i jeho předmět s tím, že k podmíněnému převodu členských práv a povinností na žalobkyni b) došlo okamžikem účinnosti smlouvy s rozvazovací podmínkou, že zajištěný

ICM R závazek bude splněn, v důsledku čehož převod práva na věřitele zanikne. Chybí zde však ujednání o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele k členským právům a povinnostem by mělo až do okamžiku zpeněžení předmětu zajištění pozdní uspokojení pohledávky dlužnicí z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění. Absence takového ujednání činí smlouvu o zajišťovacím převodu práva absolutně neplatnou. Žalobcům tak v důsledku neplatně sjednané smlouvy o zajišťovacím převodu členských práv a povinností nevznikl nárok na uspokojení jejich pohledávky ze zajištění.

Vzhledem k tomu, že je absolutně neplatná smlouva, na základě níž měla žalobkyně b) nabýt členský podíl v bytovém družstvu, a s tím spojené právo nájmu družstevního bytu, nemohla žalobkyně b), která se nestala členem bytového družstva a tedy ani nájemcem družstevního bytu, platně uzavřít smlouvu o nájmu bytu s bytovým družstvem a smlouvu o podnájmu předmětného družstevního bytu s dlužnicí Janou anonymizovano . Naopak dlužnice nepřestala být členem SBD a nájemkyní předmětného družstevního bytu a nevznikla jí proto povinnost platit podnájemné žalobkyni b). Žalobkyni b) Lucii anonymizovano tak nevznikla za dlužnicí pohledávka z titulu podnájemní smlouvy ze dne 01.02.2012 z neuhrazeného podnájemného ve výši po částečném zpětvzetí žaloby, tj. ve výši 5.344,-Kč a její pohledávka č. 1 přihlášená přihláškou P3 tak není po právu.

Soud proto s ohledem na shora uvedené incidenční žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, tj. jak žalobu žalobců a, b) ve vztahu k určení pravosti a pořadí pohledávky č. 1 přihlášené přihláškou P1 (výrok II. rozsudku), tak žalobu žalobkyně b) ve vztahu k určení pravosti a pořadí pohledávky č. 1 přihlášené přihláškou P3 (výrok III. rozsudku).

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle shora uvedených ustanovení, přičemž v řízení vznikly žalovanému náklady na jeho právní zastoupení. Zástupkyně žalovaného má nárok na odměnu za čtyři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ), a to za převzetí a přípravu, vyjádření k žalobě ze dne 21.01.2015 a účast u jednání dne 22.04.2015 a dne 05.06.2015, tj. ve výši 4 x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu a dále na odměnu ve výši 1/2 z částky 3.100,-Kč dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu za účast u jednání, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek, tj. ve výši 1.550,-Kč; celková odměna tak činí 13.950,-Kč a dále má nárok na 5 režijních paušálů á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Zástupkyně žalovaného je plátcem DPH a má tak dále nárok na náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 15.450,-Kč, tj. ve výši 3.245,-Kč. Celkem tak náklady řízení žalovaného činí 18.695,-Kč a žalobci a, b) jsou povinni zaplatit

ICM R tuto částku společně a nerozdílně žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř., ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 12.06.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Miroslava Musálková samosoudkyně

ICM R