14 ICm 3557/2015
Jednací číslo: 14 ICm 3557/2015-27 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 8490/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hajnou ve věci žalobkyně: Mgr. Bohdana Šocová, IČ 73117170, se sídlem Olomouc, Palackého 641/11, insolvenční správkyně dlužníka Radima anonymizovano , anonymizovano , bytem Karviná-Mizerov, Centrum 2345/10, proti žalovanému: Day to Day s.r.o., IČ 28568508, se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, 28. října 829/270, zastoupenému JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Ostrava, Českobratrská 2, o neplatnost,

takto:

I. Určuje se, že smlouva o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum, se sídlem Karviná, Centrum 2343, PSČ 734 01, IČO 28595408, ze dne 27. 9. 2012 uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem Radimem Stadtherrem, anonymizovano , bytem Centrum 2345, Karviná- Mizerov, jakožto převodcem práv, a žalovaným Day to Day s.r.o., IČO 28568508, se sídlem 28. října 829/270, Ostrava, Mariánské Hory, jakožto nabyvatelem práv, j e n e p l a t n á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

III. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit České republice-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek z podané žaloby ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění: Žalobou doručenou soudu dne 10.9.2016 se žalobkyně domáhala určení, že smlouva o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum, se sídlem Karviná, Centrum 2343, IČ 28595408, ze dne 27. 9. 2012, uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem Radimem Stadtherrem jakožto převodcem práv, a žalovaným jakožto nabyvatelem práv, je neplatná. Uvedla, že dlužník byl členem Bytového družstva Karviná Centrum do dne 27. 9. 2012. Z tohoto členství mu vyplývala členská práva a povinnosti spojená s právem nájmu bytu č. 7, na adrese Karviná-Mizerov, Centrum 2345/10. Předmětnou smlouvou o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností v družstvu došlo k převodu členství na žalovaného. Dle žalobkyně je ale tato smlouva neplatná, neboť neobsahuje ujednání týkající se vlivu na vlastnické právo věřitele k zajištěnému majetku pro případ, pozdního uspokojení pohledávky dlužníkem z jiných zdrojů, a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění. K tomu žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008. Při jednání konaném dne 20.9.2016 žalobkyně doplnila, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje ve skutečnosti, že se jedná o majetkovou hodnotu, z jejíhož zpeněžení v závislosti na stavu insolvenčního řízení by mohli být uspokojeni věřitelé dlužníka.

Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření jednak citoval příslušná ustanovení předmětné smlouvy ze dne 27.9.2012, jednak vyjádřil názor, že rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008, na které žalobkyně odkazuje, považuje žalobce za překračující meze zajišťovacího převodu. Dle žalovaného navíc předmětná smlouva není s tímto rozhodnutí v rozporu, neboť předmětná smlouva nevyloučila možnost obnovení členství dlužníka v družstvu úhradou z jiných zdrojů než prodejem členských práv v době prodlení dlužníka, pouze zásadu, že splněním zajištěného závazku zaniká zajištění, nepromítla výslovně. Jelikož je tato zásada stanovena zákonem, není ji nutno výslovně vymezovat ve smlouvě, ve smlouvě pak tato zásada nebyla vyloučena. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 188/2005 ze dne 5.12.2006. Žalovaný dodal, že v článku 2.3 předmětné smlouvy bylo ujednáno převedení členských práv a povinností v družstvu na třetí osobu až poté, co nedojde k úhradě zajišťovaného závazku ze strany dlužníka ani v přiměřené lhůtě. Tím bylo dle žalovaného zřetelně ujednáno, že dlužník je oprávněn splnit svůj závazek i v prodlení, smlouva tak odpovídá požadavkům na ni kladeným rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15.10.2008.

Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním.

Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.5.2015 č.j. KSOS 14 INS 8490/2015-A5 soud zjistil, že tímto usnesením byl zjištěn úpadek dlužníka Radima anonymizovano , insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně, soud povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením.

Mezi žalovaným jako věřitelem a dlužníkem byla dne 27.9.2012 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se žalovaný zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 80.000 Kč. Sjednán byl úrok ve výši 35,88% ročně, který se dlužník zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 2.392 Kč, splatných vždy k 27. dni v měsíci, počínaje 27.10.2012, s tím, že výše poslední, 60. splátky splatné dne 27.9.2017, činí 82.392 Kč a zahrnuje rovněž neuhrazenou část úvěru. K zajištění pohledávky žalovaného se žalovaný a dlužník dohodli na uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum, IČ: 28595408, jejichž součástí je právo k bytu č. 7 na adrese Karviná-Mizerov, Centrum 2345/10. Tato zjištění soud učinil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.9.2012.

Z výzvy ke složení dalšího členského vkladu ze dne 5.10.2009 soud zjistil, že v době činění výzvy byl dlužník jakožto člen Bytového družstva Karviná Centrum, IČ: 28595408, vyzván ke složení dalšího členského vkladu.

Ze smlouvy o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum ze dne 27.9.2012 soud zjistil, že byla uzavřena mezi dlužníkem jako převodcem a žalovaným jako nabyvatelem. Předmětem smlouvy byl závazek dlužníka převést na žalovaného bezúplatně a podmíněně všechna svá členská práva a povinnosti spojená s členstvím v Bytovém družstvo Karviná Centrum, IČ 28595408, jejichž součástí je nájemní vztah k družstevnímu bytu, členský podíl dlužníka jako člena bytového družstva k družstvu a další práva a povinnosti dle obchodního zákoníku a stanov bytového družstva, a to k zajištění pohledávky žalovaného ze smlouvy o úvěru ze dne 27.9.2012. Smluvní strany se dohodly, že okamžikem, kdy budou ze strany převodce řádně a včas uhrazeny veškeré závazky vymezené v této smlouvě, přejdou bezúplatně bez dalšího zpět na nynějšího převodce všechna členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu, přičemž z důvodu právní jistoty smluvních stran a z důvodu obvyklých administrativních postupů bytových družstev jsou smluvní strany povinny v případě, že o to kterákoliv smluvní strana požádá, uzavřít mezi sebou smlouvu nebo jiný dvoustranný písemný právní úkon, např. souhlasné prohlášení, jímž nynější nabyvatel převede bezúplatně zpět na nynějšího převodce všechna členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu. Pro případ, že dlužník jako převodce neuhradí žalobci řádně a včas veškeré závazky z titulu smlouvy o úvěru, z titulu smlouvy o bezúplatném převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, či z titulu podnájemní smlouvy, a to ani v přiměřené lhůtě, nepřechází zpět na dlužníka členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu, která jsou předmětem převodu dle této smlouvy, a ani nabyvatel není povinen učinit dvoustranný právní úkon za účelem zpětného převodu nebo přechodu všech členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, jejichž součástí je právo k bytu, na nynějšího převodce. V tomto případě je nabyvatel povinen převést veškerá touto smlouvou nabytá členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu na 3. osobu, a to výhradně za úplatu-tržní cenu, přičemž takto nabyté finanční prostředky je nabyvatel povinen použít k úhradě dosud nesplacených závazků převodce; převyšuje-li úplata, za kterou nabyvatel převede členská práva a povinnosti na třetí osobu výši doposud neuhrazených a dle této smlouvy zajištěných závazků převodce, tak kladný rozdíl mezi úplatou a výší doposud neuhrazených zajištěných závazků převodce je nabyvatel povinen vyplatit nynějšímu převodci bezodkladně po nabytí finančních prostředků získaných úplatným převodem členských práv a povinností na třetí osobu. Právní účinky převodu členských práv a povinností nastanou ve vztahu k bytovému okamžikem předložení této smlouvy bytovému družstvu. Smlouva byla bytovému družstvu doručena dne 4.10.2012, jak soud zjistil z doručenky Bytovému družstvu Karviná Centrum.

Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 14.8.2015 v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 8490/2015 soud zjistil, že do majetkové podstaty dlužníka byl sepsán mimo jiné podíl v bytovém družstvu Karviná Centrum, IČ: 28595408, s tím, že k tomuto majetku bylo žalovaným jako věřitelem uplatněno právo na uspokojení ze zajištění.

Podle § 231 odst. 2 insolvenčního zákona v průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka pouze insolvenční soud. Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je právním úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce.

Žalobkyně jakožto insolvenční správkyně je tedy aktivně legitimována k podání žaloby.

Podle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom právní zájem.

Aby mohla být žaloba na určení neplatnosti právního úkonu úspěšná, je třeba i v poměrech insolvenčního řízení zkoumat naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Ten soud v posuzované věci shledal, neboť daným určením by došlo ke zvýšení majetkové podstaty dlužníka, jehož je žalobkyně insolvenční správkyní. Tohoto výsledku by zároveň nebylo možno docílit žalobou na splnění povinnosti, která by jinka měla přednost před žalobou určovací.

Podle § 553 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 (dále též jen občanský zákoník) splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele, tato smlouva musí mít písemnou formu.

Soud na danou věc aplikoval citovaný právní předpis účinný do 31.12.2013, neboť dle přechodných ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014 (§ 3028), v případě věcných práv se jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Na základě provedených důkazů má soud za prokázáno, že mezi dlužníkem a žalovaným v postavení věřitele byla dne 27.9.2012 uzavřena smlouva o úvěru. K zajištění závazků dlužníka z této smlouvy o úvěru pak byla mezi žalovaným a dlužníkem téhož dne uzavřena smlouva o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum ze dne 27.9.2012 obsahující shora popsaného znění.

Soud přitom dospěl k závěru, že tato smlouva byla uzavřena neplatně.

Vycházel přitom z výkladu ustanovení § 553 občanského zákoníku, jak jej podal Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 15.10.2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006. Nejvyšší soud České republiky v tomto rozhodnutí uzavřel, že při zajišťovacím převodu práva dlužník postupuje věřiteli své právo s rozvazovací podmínkou, že zajištěný závazek bude splněn. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že právní úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat formou kupní smlouvy, ve které bude splatnost dohodnuté kupní ceny vázána k okamžiku splatnosti zajišťované pohledávky, s tím, že bude-li zajištěná pohledávka včas a řádně splněna (čímž se obnoví vlastnické právo dlužníka), zanikne věřiteli povinnost k úhradě kupní ceny, a s tím, že nedojde-li k řádné a včasné úhradě zajištěné pohledávky, započte se kupní cena na zajišťovanou pohledávku. Zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat také formou ujednání, podle kterého bude věřitel oprávněn majetek zpeněžit dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku případný přebytek zpeněžení (tzv. hyperochu). Takové ujednání (jež předpokládá, že až do zpeněžení zajištění bude dlužník v prodlení s plněním zajištěné pohledávky) se neobejde bez dohody o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele k takovému majetku bude mít, byť pozdní uspokojení pohledávky dlužníkem z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění.

Ve smlouvě o zajišťovacím převodu členských práv a povinností uzavřené mezi žalovaným jako nabyvatelem a dlužníkem jako převodcem z citovaných nezbytných ujednání chybí ujednání o tom, jaký vliv na vlastnické právo věřitele k členským právům a povinnostem by mělo až do okamžiku zpeněžení předmětu zajištění pozdní uspokojení pohledávky dlužníka z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění.

Absence takového ujednání činí smlouvu o zajišťovacím převodu práva absolutně neplatnou dle § 39 občanského zákoníku.

Námitka žalovaného, že citovaný rozsudek překračuje zákonem stanovené meze zajišťovacího převodu, je zcela nepřípadná. Jedná se o rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, k jehož vydání došlo proto, že Nejvyšší soud shledal důvody k částečnému přehodnocení své dosavadní judikatury v dané oblasti, mimo jiné ve vztahu k žalobcem citovanému rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 188/2005 ze dne 5.12.2006, které je rozhodnutím velkého senátu překonáno. Podrobná pravidla pak byla v rozhodnutí velkého senátu stanovena rovněž z důvodu poněkud kusé úpravy zajišťovacího převodu práva v občanském zákoníku, s přihlédnutím ke značným důsledkům, které tento institut může mít do poměrů nejen dlužníka, ale rovněž věřitele. Zdůraznit je třeba i to, že rozhodnutí sp. zn. 31 Odo 495/2006 je uveřejněno pod č. 45/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V době, kdy byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu práva mezi dlužníkem a žalovaným, již bylo toto rozhodnutí přijato i zveřejněno, nejedná se tak např. o změnu rozhodovací praxe soudů až po uzavření předmětné smlouvy. Jinak řečeno podmínky, které musí smlouva o zajišťovacím převodu práva splňovat dle citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, byly v době uzavření smlouvy mezi žalovaným a dlužníkem již známy a bylo na smluvních stranách smlouvy, aby smlouvu uzavřely odpovídajícím způsobem.

Nedůvodná je pak námitka žalovaného, že smluvní ujednání v předmětné smlouvě o zajišťovacím převodu členských práv a povinností, o tom, že k převedení členských práv a povinností v družstvu na třetí osobu dojde až poté, co nedojde k úhradě zajišťovaného závazku ze strany dlužníka ani v přiměřené lhůtě, je v tomto směru dostatečným ujednáním. Pojem přiměřené lhůty k úhradě je především pojmem natolik obecným, že nemůže suplovat ujednání, které by mělo být z hlediska určitosti právního úkonu (jednání) dostatečně a jednoznačně precizováno. Zejména však i kdyby namísto pojmu přiměřené lhůty byla stanovena lhůta zcela konkrétní, řešila by pouze situaci do doby, než vznikne povinnost nabyvatele práv převést členská práva a povinnosti na třetí osoby, nikoli však již období mezi vznikem této povinnosti a realizací převodu na třetí osobu, stejně jako by neřešila, na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění.

Lze tedy uzavřít, že smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu uzavřená mezi žalovaným a dlužníkem neobsahuje dohodu o tom, jaký vliv na vlastnické právo žalovaného k takovému majetku bude mít, byť pozdní uspokojení pohledávky dlužníkem z jiných zdrojů a na jaký účel mají být v této době použity užitky vzešlé ze zajištění, a je proto smlouvou neplatnou podle § 39 občanského zákoníku.

Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a určil, že smlouva o bezúplatném podmíněném zajišťovacím převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu Bytové družstvo Karviná Centrum, IČ 28595408, ze dne 27. 9. 2012, uzavřená mezi insolvenčním dlužníkem Radimem Stadtherrem a žalovaným je neplatná.

O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení svědčí právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni, která byla se svou žalobou úspěšná. Žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Soud proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně je od soudního poplatku ze zákona osvobozena, povinnost k zaplacení soudního poplatku přechází dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na žalovaného. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, k čemuž stanovil obecnou třídenní lhůtu od právní moci rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve dvou vyhotoveních.

V Olomouci dne 20. září 2016

Za správnost vyhotovení: Mgr. Kateřina Hajná v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně