14 ICm 2993/2013
Jednací číslo: 14 ICm 2993/2013-55 (KSOS 14 INS 8150/2009)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Bartoszovou, Ph.D. ve věci žalobkyně Mgr. Ing. Evy Hepperové, se sídlem Rybářská 1665/2, 746 01 Opava-Předměstí, insolvenční správkyně dlužníka FOAMA s.r.o. v likvidaci , se sídlem Mikulovice-Hradec-Nová Ves č.p. 82, PSČ 790 84, IČ: 26819902, zastoupené JUDr. Lenkou Vidovičovou, advokátkou, se sídlem Zámečnická 3a, 772 00, Olomouc, proti žalovanému: Tomáš anonymizovano , anonymizovano , bytem Hlucholazská 38, 790 84 Mikulovice, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Němečkem, advokátem, se sídlem Šumperk, Blahoslavova 4, PSČ 787 01, o určení neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor

takto:

I. Žaloba na určení, že smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená dne 01.11.2009 mezi žalovaným Tomášem anonymizovano , anonymizovano , bytem Hlucholazská 38, 790 84 Mikulovice, jako pronajímatelem a společností FOAMA s.r.o., se sídlem Mikulovice-Hradec-Nová Ves č.p. 82, PSČ 79084, IČ: 26819902, jednající jednatelem Alexejem

anonymizovano , anonymizovano , bytem Jesenická 211, 790 84 Česká Ves, jako nájemcem, je neplatná, s e z a m í t á .

II. Žalobkyně j e p o vi n n a zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 12.729,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Jaroslava Němečka.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 04.09.2013 se žalobkyně domáhala určení, že smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená dne 01.11.2009 mezi žalovaným č. 1) Tomášem anonymizovano , anonymizovano , bytem Hlucholazská 38, 790 84 Mikulovice, jako pronajímatelem a žalovaným 2), tj. společností FOAMA s.r.o., se sídlem Mikulovice-Hradec-Nová Ves č.p. 82, PSČ 79084, IČ: 26819902, jednající jednatelem Alexejem anonymizovano , anonymizovano , bytem Jesenická 211, 790 84 Česká Ves, jako nájemcem, je neplatná. Podáním doručeným soudu dne 06.01.2015 vzala žalobkyně žalobu proti žalovanému 2) zpět, a soud proto usnesením č.j.-23 ze dne 08.01.2015, které nabylo právní moci dne 10.02.2015, řízení ve vztahu k žalovanému 2) zastavil s tím, že žalobkyně a žalovaný 2) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 8150/2009-B37 ze dne 31.01.2011 byla ustanovena novou insolvenční správkyní dlužníka FOAMA s.r.o., se sídlem Mikulovice-Hradec-Nová Ves č.p. 82, PSČ 79084, IČ: 26819902 (dále také jen dlužník ), na jehož majetek byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.01.2010, č.j. KSOS 14 INS 8150/2009-A12, prohlášen konkurs. Žalovaný Tomáš anonymizovano jako pronajímatel uzavřel dne 01.11.2009 s dlužníkem jednajícím jednatelem Alexejem anonymizovano jako nájemcem smlouvu o nájmu nebytových prostor. Touto smlouvou byl nájemci dle článku II. přenechán do nájmu nebytový prostor se všemi součástmi a příslušenstvím, přičemž nedílnou součástí nájmu byla rovněž užívací a obdobná práva a práva na poskytování služeb vážící se k předmětu nájmu jako celku, bez nichž by nájemce nemohl předmět nájmu v souladu se smlouvou řádně užívat, nebo by byl v užívání omezen (např. právo vstupu, právo na dodávku vody, elektřiny, tepla), a to včetně práva vstupu k nebytovému prostoru hlavním vchodem do nemovitosti a práva přístupu k nemovitosti po pozemku. Nebytový prostor není ve smlouvě blíže specifikován, v článku I. odst. 2 smlouvy je uvedeno, že je přiložen výpis z katastru nemovitostí (opět bez bližší specifikace) a na tento výpis je pak pouze odkazováno v článku II. odst. 2) smlouvy pojednávajícím o užívacích a obdobných právech. Nájem byl dle článku VI. odst. 1) smlouvy sjednán na dobu určitou, a to od 01.11.2009 do 31.01.2010, přičemž výše nájemného byla stanovena na částku 50.000,-Kč měsíčně a toto nájemné bylo splatné čtvrtletně, a to předem, nejpozději do 5. dne prvního kalendářního měsíce daného čtvrtletí, jak vyplývá z článku IV. smlouvy. Ve výši nájemného nebyly zahrnuty náklady na elektřinu, teplo, vodné a stočné,

ICM R skladování a zajištění odvozu odpadu, jelikož dlužník si tyto náklady měl hradit sám. Dlužník uhradil sjednané čtvrtletní nájemné ve výši 150.000,-Kč v hotovosti dne 05.11.2009.

Žalobkyně uvedla, že na základě rozhodnutí valné hromady dlužníka o změně společenské smlouvy a jmenování dalšího jednatele sepsaného ve formě notářského zápisu NZ 546/2008, N 593/2008 dne 11.12.2008 byl do funkce jednatele jmenován Ing. Miroslav Bureš, anonymizovano , anonymizovano , bytem Trnkova 555/16, Olomouc. Zároveň došlo ke změně ve způsobu jednání jménem společnosti, kdy napříště dle článku XIV. odst. 1 společenské smlouvy o založení a provozování obchodní společnosti s ručením omezeným FOAMA s.r.o. jednají jménem společnosti vždy dva jednatelé společně. Pokud jeden z jednatelů zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada dle článku XIV. odst. 4) společenské smlouvy jmenovat do tří měsíců jednatele nového. Na základě rozhodnutí valné hromady dlužníka sepsaného ve formě notářského zápisu NZ 149/2009, N 172/2009 byl dne 30.09.2009 z funkce jednatele společnosti odvolán Ing. Miroslav Bureš a k výmazu jednatele z obchodního rejstříku došlo ke dni 06.11.2009. Nový jednatel však do funkce ve stanovené lhůtě jmenován nebyl a nedošlo ani ke změně společenské smlouvy ohledně způsobu jednání jménem společnosti. Smlouva o nájmu nebytových prostor tak nebyla platně uzavřena, když jménem dlužníka jednal pouze jeden jednatel, a to Alexej anonymizovano , přestože ve společenské smlouvě je stanoveno a rovněž z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jménem společnosti jednají vždy dva jednatelé společně.

Žalobkyně dále uvedla, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 01.11.2009 je neplatná pro neurčitost dle § 37 odst. 1) zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník), neboť neobsahuje určité vymezení předmětu nájmu, jak požaduje § 3 zákona č. 116/1990 Sb. Ve smyslu tohoto ustanovení je nutné, aby byly ve smlouvě předmětné nebytové prostory vymezeny především určením nemovitosti, ve které se nacházejí, včetně bližšího určení podlaží či jiné specifikace umístění prostor. Určit nemovitost je možné především její adresou, katastrálním územím, parcelním číslem, popř. geometrickým nebo jiným plánem či jiným vhodným způsobem, aby nevznikla pochybnost, o jaké nebytové prostory jde. V předmětné smlouvě je v článku I. odst. 2 uvedeno, že je přiložen výpis z katastru nemovitostí-bez bližší specifikace listu vlastnictví, což žalobkyně nepovažuje za dostatečně určité vymezení předmětu nájmu. Ze samotné smlouvy tedy není zřejmé, o jakou nemovitost -nebytový prostor se jedná. Navíc výše uvedený výpis z katastru nemovitostí ke smlouvě, která byla žalobkyni jakožto insolvenční správkyni doložena dlužníkem, nebyl připojen. Žalobkyně si vyžádala výpis z katastru nemovitostí a zjistila, že žalovaný Tomáš anonymizovano není vlastníkem nebytových prostor, které by mohl pronajmout dlužníkovi. Předmětnou smlouvu je dále možné považovat za neplatnou dle § 39 občanského zákoníku, neboť byla uzavřena s jasným úmyslem zkrátit uspokojení věřitelů. Dne 19.11.2009 byl totiž bývalým zaměstnancem Leszkem Narkielonem podán insolvenční návrh na dlužníka, ze kterého vyplývá, že již v době uzavření smlouvy byl dlužník v úpadku, neboť měl minimálně čtyři závazky více než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Navíc žalovaný Tomáš anonymizovano a jednatel dlužníka Alexej anonymizovano jsou v blízkém příbuzenském vztahu (otec a syn), tudíž je zřejmé, že si oba byli vědomi hospodářské situace společnosti a jednali tak s úmyslem zkrátit uspokojení věřitelů. Rovněž uzavření smlouvy na dobu tří měsíců se stanovením splatnosti nájemného předem na celé kalendářní čtvrtletí naznačuje záměr žalovaného a dlužníka vyvést ze společnosti finanční prostředky. Právní úkon, kterým došlo k uzavření předmětné smlouvy,

ICM R tak svým obsahem a účelem obchází zákon a je v rozporu s dobrými mravy, jelikož sleduje výlučně záměr poškodit věřitele a je tak absolutně neplatný dle § 39 občanského zákoníku. Žalobkyně navíc poukázala na skutečnost, že podpis jednatele dlužníka Alexeje Makarenka na předmětné smlouvě neodpovídá podpisovému vzoru, a má za to, že výše uvedenou smlouvu nepodepsal jednatel dlužníka.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 09.07.2014 uvedl, že nájemní smlouvu uzavřel ihned poté, co nabyl vlastnictví k předmětným nemovitostem. Smlouva byla uzavřena z toho důvodu, aby dlužník mohl dokončit rozdělanou výrobu a z toho důvodu byla smlouva uzavřena na tři měsíce, přičemž dlužník po celou dobu v předmětných nemovitostech vyráběl, o čemž svědčí i to, že společnost ČEZ a.s. přihlásila svou pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení. Cena nájmu byla obvyklá, neboť již dříve se předmětné nemovitosti pronajímaly za stejnou částku.

Podáním doručeným soudu 25.05.2015 navrhla žalobkyně rozšíření žaloby, a to o další výrok, kterým měla být žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 150.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku z titulu vydání bezdůvodného obohacení, přičemž tento návrh žalobkyně odůvodnila tím, že částka ve výši 150.000,-Kč, která byla žalovanému vyplacena, z majetkové podstaty ušla.

U jednání dne 12.06.2015 žalovaný uvedl, že žalobkyně netvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti smlouvy, přičemž obecně platí, že pokud lze žalovat na plnění, pak nemá místo žaloba na určení a v daném případě navíc žalobkyně rozšiřuje žalobu právě o zaplacení sporné částky, avšak pro projednání takového návrhu není dána věcná, ani místní příslušnost tohoto soudu a pokud by změna žaloby byla připuštěna, pak vznáší námitku promlčení. Dále uvedl, že dlužník v předmětných nebytových prostorách provozoval výrobu již před uzavřením žalobou napadené smlouvy, a to na základě smlouvy uzavřené s původním vlastníkem nemovitosti, tj. se společností PANAV, a. s., která následně nemovitosti prodala žalovanému Tomáši anonymizovano , který ihned poté uzavřel s dlužníkem novou smlouvu. Nejednalo se o účelové uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor za účelem vyvedení peněžních prostředků z majetkové podstaty. Smlouva byla uzavřena z důvodu, aby byla dlužníkem dokončena rozpracovaná výroba v předmětných nemovitostech. Pokud se jedná o určení, jaké nebytové prostory byly předmětem smlouvy o nájmu nebytových prostor, pak se jedná o nemovitosti, tak jak jsou popsány v bodě I./1,2 kupní smlouvy uzavřené mezi společnosti PANAV, a.s. a Tomášem anonymizovano ze dne 08.10.2009, kdy se jedná o celý výrobní areál.

U jednání dne 12.06.2015 soud usnesením změnu žaloby ve smyslu jejího rozšíření zamítl, neboť pokud by změnu připustil, nemohl by o nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení rozhodnout pro nedostatek věcné příslušnosti, neboť soudem věcně příslušným k rozhodnutí o nároku na vydání bezdůvodného obohacení je okresní soud.

U jednání dne 12.06.2015 byla dále žalobkyně poučena soudem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., nechť tvrdí a prokazuje, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 01.11.2009 s poučením, že v případě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ve smyslu tohoto poučení nebude úspěšná

ICM R v tomto sporu. Po tomto poučení žalobkyně doplnila tvrzení tak, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že z majetkové podstaty dlužníka ušla na základě neplatně uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor částka 150.000,-Kč, o kterou bylo zkráceno uspokojení věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení dlužníka. Insolvenční správkyně vyzvala nejdříve žalovaného, aby dobrovolně vydal tuto částku, žalovaný na tuto výzvu nereagoval a pohledávka ve výši 150.000,-Kč tak byla sepsána do majetkové podstaty dlužníka.

Žalobkyně předložila k důkazu notářský zápis NZ 149/2009, N 172/2009 sepsaný dne 30.09.2009, dále notářský zápis NZ 546/2008, N 593/2008 sepsaný dne 11.12.2008, smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 01.11.2009 a výdajový pokladní doklad ze dne 05.11.2009 vystavený dlužníkem na částku 150.000,-Kč, která byla vyplacena žalovanému jako úhrada nájmu nebytových prostor dle smlouvy ze dne 01.11.2009.

Žalovaný k důkazu předložil kupní smlouvu uzavřenou mezi společností PANAV, a.s. se sídlem Senice na Hané, Nádražní 212, IČO: 47672731 a žalovaným Tomášem anonymizovano ze dne 08.10.2009 a dále navrhl doplnit dokazování výpovědí svědků Boháčíka a Juráška, kdy se jedná o bývalé zaměstnance dlužníka, a to k prokázání tvrzení, že před i po uzavření předmětné smlouvy probíhala v prostorách, které jsou předmětem napadené smlouvy, výroba a že smlouva byla uzavřena za účelem dokončení rozpracované výroby a prostory byly k tomuto účelu využívány. K prokázání těchto tvrzení dále žalovaný navrhl výslech žalovaného, který by měl také vysvětlit otázku přílohy smlouvy a vyjádřit se k vědomosti účastníků smlouvy o předmětu nájmu. Dále k prokázání výše nájemného předchozímu pronajímateli navrhl žalovaný doplnit dokazování účetními doklady, které se vztahují k nájmu předmětných nebytových prostor. Dále žalovaný navrhl připojení přihlášky věřitele ČEZ, a. s., a to k prokázání tvrzení, že i ve sporném období od 01.11.2009 do 31.01.2010 byla ze strany dlužníka odebírána v předmětných prostorách elektrická energie.

Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. KSOS 14 INS 8150/2009, soud zjistil, že usnesením ze dne 28.01.2010 byl zjištěn úpadek společnosti FOAMA s.r.o., se sídlem Mikulovice-Hradec-Nová Ves č.p. 82, PSČ 79084, IČ: 26819902, insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Petr Španger, se sídlem Husova 712/20, Jeseník a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs; usnesením ze dne 07.02.2011 byl insolvenční správce Ing. Petr Španger zproštěn funkce a usnesením ze 31.01.2011 byla novou insolvenční správkyní ustanovena Mgr. Ing. Eva Hepperová, která doplnila soupis majetkové podstaty dlužníka ke dni 30.09.2012 mj. o položku 4d1), tj. o pohledávku za Tomášem anonymizovano ve výši 150.000,-Kč (B-39); insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

S účinností od 01.01.2014 byl zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle přechodného ustanovení tohoto zákona v čl. II platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od 01.01.2014 platí i pro insolvenční řízení (včetně incidenčních sporů) zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a že právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

ICM R

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 231 IZ insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění (odst. 1). V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud (odst. 2). Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce (odst. 3).

Podle § 232 IZ byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení.

Podle § 159 odst. 1 IZ incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem, h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční.

Podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) ve znění účinném do 31.12.2013 žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. (shodně srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR uveřejněný pod číslem 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Určovací žaloba podle § 80 písm. c) o. s. ř. (ve znění účinném do 31.12.2013) i ve zněním účinném od 01.01.2014 je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající

ICM R nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Jde-li o určení neplatnosti právního úkonu (smlouvy), není dán naléhavý právní zájem na tomto určení, jestliže platnost smlouvy je předběžnou otázkou ve vztahu k existenci práva, např. práva vlastnického (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.07.2008, sp. zn. 32 Odo 1298/2006). Důvodová zpráva ke změně insolvenčního zákona k ustanovení § 231 odst. 2 IZ uvádí, že tato změna navazuje na změny vtělené do textu ustanovení § 159 IZ a řeší interpretační nejasnosti, které toto ustanovení v praxi vyvolávalo (jeho cílem nebylo zavádět nový druh žaloby, nýbrž pro případ, že jsou vedeny spory o otázky, jichž se pravidlo týká, vyhradit jejich řešení insolvenčnímu soudu). Novelou insolvenčního zákona zejména v ustanovení § 159 odst. 1 písm. g) IZ byla potvrzena dosavadní judikatura, že v případě žaloby na určení neplatnosti právního úkonu ve smyslu § 231 IZ je třeba prokazovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř. (resp. dle § 80 o.s.ř. ve znění účinném od 01.01.2014).

Soud v daném případě dospěl k závěru, že i případné vyslovení neplatnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené dne 01.11.2009 by se v žádném případě neprojevilo v majetkové podstatě dlužníka, a proto nemá žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Za situace, kdy žalobkyně sepsala do majetkové podstaty dlužníka pod položkou 4d1) pohledávku za žalovaným Tomášem anonymizovano ve výši 150.000,-Kč, bylo na místě vymáhání sepsané pohledávky podáním žaloby na plnění u věcně příslušného soudu.

Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby ji současně přezkoumal po stránce věcné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 09.12.2008, sp. zn. 28 Cdo 4648/2008). Soud proto z důvodu, že dospěl k závěru, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, další dokazování ve věci neprováděl a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Podle § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci.

ICM R

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů dle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž v řízení vznikly žalovanému náklady na jeho právní zastoupení advokátem. Zástupce žalovaného učinil v tomto řízení tři úkony právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, účast u jednání) ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif ) a má tak nárok na odměnu ve výši 3 x 3.100,-Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. na odměnu v celkové výši 9.300,-Kč. Dále má nárok na tři režijní paušály á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhradu jízdného ve výši 320,-Kč (jízdné vlakem na trase Šumperk-Ostrava a zpět). Zástupce žalovaného je plátcem DPH a má tak dále nárok na náhradu za DPH ve výši 21 % z částky 10.520,-Kč, tj. ve výši 2.209,-Kč. Celkem tak náklady řízení žalovaného činí 12.729,-Kč a žalobkyně je povinna zaplatit tuto částku žalovanému k rukám jeho advokáta JUDr. Jaroslava Němečka dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 19.06.2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jitka Bartoszová, Ph.D., v.r. Miroslava Musálková samosoudkyně

ICM R