14 ICm 2157/2014
Jednací číslo: 14 ICm 2157/2014-37 KSOS 14INS 23976/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobkyně: JUDr. Kateřina Martínková, se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci , se sídlem Velká 2984/23, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, IČ: 25053892, zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému: ACERTADO s.r.o., se sídlem Jeremenkova 954/5, 703 00 Ostrava, Vítkovice, IČ: 27824110, zastoupenému JUDr. Josefem Fikáčkem, advokátem se sídlem Na Hradbách 2632, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, o odpůrčí žalobě

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že jednostranné započtení vzájemných pohledávek učiněné žalovaným vůči žalobkyni dne 16.07.2012 prostřednictvím Oznámení o isir.justi ce.cz

jednostranném započtení, a to pohledávky ze Smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.8.2010, uzavřené dlužníkem se společností Euro public CZ, s.r.o. ve výši 5.169.809,24 Kč, se svým závazkem ze smlouvy o úvěru č.reg. 0027600210 ve výši 5.169.809,24 Kč je neplatné, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že jednostranné započtení vzájemných pohledávek učiněné žalovaným vůči žalobkyni dne 16.7.2012 prostřednictvím Oznámení o jednostranném započtení, a to pohledávky nabyté ze Smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.8.2010, uzavřené dlužníkem se společností Euro public CZ, s.r.o. ve výši 5.169.809,24 Kč, se svým závazkem ze smlouvy o úvěru č.reg. 0027600210 ve výši 5.169.809,24 Kč, je vůči věřitelům dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci neúčinné, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.050,-Kč k rukám advokáta žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 21.06.2014, ve znění podání ze dne 17.06.2015, se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že jednostranné započtení vzájemných pohledávek učiněné žalovaným vůči žalobkyni dne 16.07.2012 prostřednictvím Oznámení o jednostranném započtení, a to pohledávky ze smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010, uzavřené dlužníkem se společností Euro public CZ, s.r.o. ve výši 5.169.809,24 Kč, se svým závazkem ze smlouvy o úvěru č.reg. 0027600210 ve výši 5.169.809,24 Kč, je neplatné. Pro případ, že by soud zamítl výše uvedený návrh, domáhala se žalobkyně in eventum určení, že jednostranné započtení vzájemných pohledávek učiněné žalovaným vůči žalobkyni dne 16.07.2012 prostřednictvím Oznámení o jednostranném započtení, a to pohledávky nabyté ze smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010, uzavřené dlužníkem se společností Euro public CZ, s.r.o. ve výši 5.169.809,24 Kč, se svým závazkem ze smlouvy o úvěru č.reg. 0027600210 ve výši 5.169.809,24 Kč, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné.

Žalobkyně tvrdila, že žalovaný provedl jednostranný zápočet své pohledávky vůči pohledávce dlužníka za žalovaným. Přitom žalovaný nabyl pohledávku za dlužníkem od společnosti Euro public CZ, s.r.o. ve výši 5.169.809,24 Kč z titulu smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010 a dlužník měl za žalovaným pohledávku ze smlouvy o úvěru reg.č. 0027600210 ze dne 19.11.2010, jejíž výše činila ke dni jednostranného započtení částku ve výši 5.691.000,-Kč. Žalovaný tak jednostranným započtením započetl svou pohledávku ve výši 5.169.809,24 Kč vůči pohledávce dlužníka ve výši 5.691.000,-Kč. Žalovaný dlužníkovi nedoložila smlouvu o postoupení pohledávky ani oznámení o postoupení pohledávky, není tedy jisté, zda skutečně k postoupení pohledávky došlo. Pokud by i k postoupení došlo, tak smlouva o postoupení pohledávky je neplatná stejně jako započtení pohledávek, neboť dlužník uzavřel smlouvu o propagaci za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu. Uzavření smlouvy o propagaci je třeba považovat za neplatný právní úkon dle ust. § 1 odst. 5 písm. c) zákona č. 87/1995 sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Pro případ, že

ICM R by soud zjistil, že smlouva o propagaci byla uzavřena platně, tak žalobkyně namítá, že započtení pohledávek je vůči věřitelům dlužníka neúčinné, neboť bylo provedeno v době probíhající likvidace dlužníka a dlužník byl již v úpadku. Dle žalobkyně je třeba věc hodnotit komplexně a posoudit úkony, na kterých se dlužník v souvislosti se vznikem pohledávky podílel, neboť jednotlivé úkony spolu souvisí a vytvářejí řetězec. Jednostranné započtení pohledávky je tak neúčinným právním úkonem, kterým došlo ke zkrácení možnosti uspokojení věřitelů a naopak zvýhodnění žalovaného. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty zakotvené v ust. § 241 zákona č. 182/2006 sb., insolvenčního zákona (dále jen ,,IZ ).

Žalovaný postavil svou obranu na tom, že ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi žalovaným a Euro public CZ s.r.o. měl žalovaný k dispozici smluvní a účetní dokumentaci mezi Euro public CZ s.r.o. a dlužníkem. Žalovaný měl tak za prokázáno, že nabyl existentní a vymahatelnou pohledávku za dlužníkem. Žalovaný má za to, že uzavřel platnou smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž svědčí i skutečnost, že dne 20.12.2012 byla mezi žalovaným a dlužníkem uzavřena Dohoda o vrácení cenných papírů, jež sloužily jako zástava ke smlouvě o úvěru uzavřené mezi dlužníkem a žalovaným. Kopie smlouvy o postoupení pohledávky byla předložena likvidátorovi dlužníka a kopii oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.07.2012, které učinila Euro public CZ s.r.o. vůči dlužníkovi, má žalovaný k dispozici. Jednostranné započtení pohledávek není právním úkonem bez přiměřeného protiplnění, zkracujícím úkonem a zvýhodňujícím věřitele dlužníka, tak jak ust. § 241 IZ předpokládá. Z jednání žalovaného nelze dovodit úmysl zkrátit postavení věřitelů dlužníka.

Žalobkyně u ústního jednání soudu tvrdila, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního úkonu spatřuje v tom, že v případném řízení o zaplacení částky by se soud musel zabývat otázkou platnosti či neplatnosti úkonu započtení.

Soud provedl důkaz insolvenčním spisem Krajského soudu v Ostravě vedeným pod sp. zn. KSOS 14 INS 23976/2012:

-Krajský soud v Ostravě dne 02.10.2012 zahájil insolvenční řízení ve věci dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo ,,v likvidaci na návrh věřitele Ing. Petra Szczotka (zjištěno z Vyhlášky Krajského soudu v Ostravě ze dne 02.10.2012 č.j. KSOS 14 INS 23976/2012-A2).

-Krajský soud v Ostravě dne 02.10.2012 rozhodl, že se návrhy navrhovatele-věřitele a) Ing. Petr Szczotka a b) Olga Pisárová na zahájení insolvenčního řízení ohledně dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo ,,v likvidaci odmítají, neboť navrhovatelé nejsou dle § 368 odst. 1 IZ osobami, oprávněnými takový návrh podat (zjištěno z Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 02.10.2012 č.j. KSOS 14 INS 23796/2012-A4 ).

Soud dále provedl důkaz těmito listinami:

-Dne 13.07.2012 uzavřela společnost Euro public CZ, s.r.o. jako postupitel se žalovaným jako s postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek za dlužníkem a to

ICM R

splatné části pohledávky ve výši 5.169.809,24 Kč z titulu smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010 (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.07.2012).

-Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.07.2012 uzavřené mezi žalovaným a Euro public CZ, s.r.o. se žalovaný stal s účinností ode dne 13.07.2012 věřitelem dlužníka, a to z titulu smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010 uzavřené mezi dlužníkem a Euro public CZ, s.r.o. Žalovaný tak započetl svou pohledávku ve výši 5.169.809,24 Kč vůči pohledávce dlužníka za žalovaným ze smlouvy o úvěru ve výši 5.691.000,-Kč. Po započtení zůstala dlužníkovi pohledávka za žalovaným ve výši 521.190,76 Kč (zjištěno z Oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek ze dne 16.07.2012).

-Žalovaná v předávajícím protokolu ze dne 20.11.2012 potvrdila, že převzala na základě splacení úvěru ze zástavy od dlužníka cenné papíry (zjištěno z Předávacího protokolu ze dne 20.11.2012).

-Žalobkyně dne 14.08.2013 učinila oznámení, ve kterém uvedla, že podle účetnictví dlužníka má žalovaný ke dni prohlášení konkurzu na majetek dlužníka pohledávku za dlužníkem ve výši 53.353,59 Kč. Pohledávka vznikla plněním bez právního důvodu, neboť všechny závazky věřitele vůči dlužníku byly v době poskytnutí plnění ve výši 53.353,59 Kč splněny (zjištěno z Oznámení insolvenční správkyně ze dne 14.08.2013).

Soudu je z úřední činnosti známo, že pod sp.zn. 14 ICm 2156/2014 probíhá řízení o určení neplatnosti smlouvy o zajištění propagace uzavřené mezi dlužníkem a společnosti Euro public CZ, s.r.o..

Soud z nesporných skutkových tvrzení účastníků zjistil:

Usnesením Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 14 INS 23976/2012 ze dne 25.06.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz a žalobkyně ustanovena insolvenční správkyní. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 02.10.2012. Žalovaný uzavřel dne 13.07.2012 se společností Euro public CZ, s.r.o. smlouvu o postoupení pohledávky představující pohledávku za dlužníkem ve výši 5.169.809,24 Kč. Předmětem postoupení byla pohledávka z titulu smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010, která byla uzavřena mezi dlužníkem a společností Euro public CZ, s.r.o. Dlužník poskytl žalovanému dne 19.11.2010 na základě Smlouvy o úvěru reg.č. 0027600210 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 22.12.2011 úvěr ve výši 10.000.000,-Kč, na kterém ke dni 16.07.2012 byla nesplacená částka ve výši 5.691.000,-Kč.

Pohledávka ze smlouvy o zajištění propagace uzavřené mezi dlužníkem a Euro public CZ, s.r.o. dne 12.08.2010 byla postoupena na žalovaného a následně použita k jednostrannému započtení proti dlužníkovi. Dne 16.07.2012 žalovaný provedl jednostranný zápočet z citované pohledávky proti pohledávce ze smlouvy o úvěru, a to ve výši 5.169.809,24 Kč.

ICM R

Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru:

Dlužník měl na základě smlouvy o úvěru reg.č. 0027600210 ze dne 19.11.2010 a jejího Dodatku č. 1 ze dne 22.12.2011 poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000.000,-Kč. Dne 13.07.2012 uzavřel žalovaný s Euro public CZ, s.r.o. smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které Euro public CZ, s.r.o. postoupila na žalovaného pohledávky za dlužníkem z titulu Smlouvy o zajištění propagace ze dne 12.08.2010 ve výši 5.169.809,24 Kč. Ke dni 16.07.2012 činila pohledávka dlužníka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru částku ve výši 5.691.000,-Kč. Žalovaný jednostranně započetl svou pohledávku ve výši 5.169.809,24 Kč vůči pohledávce dlužníka ve výši 5.691.000,-Kč. Žalovaný dne 20.11.2012 převzal od dlužníka cenné papíry, které zajišťovaly pohledávku dlužníka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru. Pod sp.zn. 14 ICm 2156/2014 probíhá řízení o určení neplatnosti smlouvy o zajištění propagace uzavřené mezi dlužníkem a společnosti Euro public CZ, s.r.o. Krajský soud v Ostravě dne 02.10.2012 zahájil insolvenční řízení ve věci dlužníka. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.06.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz a žalobkyně ustanovena insolvenční správkyní.

K neplatnosti jednostranného započtení pohledávek:

Podle ust. § 159 odst. 1 písm. g) IZ incidenčními spory jsou také spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem.

Podle ust. § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Právní úprava zjišťování neplatnosti právních úkonů je upravena v ust. § 231 až § 234 IZ. Ustanovení IZ nezakotvují zvláštní druh řízení o určení neplatnosti právního úkonu, pouze normují podmínky, za kterých se neplatnost právních úkonů v insolvenčním řízení zjišťuje, kdo je oprávněn se jí domáhat, v jakých případech je insolvenční soud vázán zjištěním neplatnosti v jiných řízeních a jaké právní následky zjištěná neplatnost v insolvenčních poměrech vyvolává. Stále však platí obecná zásada určovacích žalob zakotvená v ust. § 80 o.s.ř., podle které lze žalovat na určení neplatnosti právního úkonu pouze tehdy, pokud má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

Aby mohla být žaloba na určení neplatnosti právního úkonu úspěšná, je potřeba zkoumat naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Jestliže žalobce netvrdí, případně neprokáže naléhavý právní zájem, je to důvod pro zamítnutí žaloby. Při nedostatku tohoto naléhavého právního zájmu soud již dále nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby (srovnej s Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1121/2011).

Soud proto zkoumal, zda má žalobkyně na určení neplatnosti jednostranného započtení pohledávky naléhavý právní zájem. Současně soud zkoumal, zda nebylo možné

ICM R

žalovat na splnění povinnosti, jelikož žaloba na plnění má dle ustálení soudní praxe před určovací žalobou přednost.

Naléhavý právní zájem soud shledává tam, kde by určením neplatnosti právního úkonu došlo ke zlepšení postavení žalobce. V tomto případě by se jednalo o zvýšení majetkové podstaty dlužníka, jelikož je žalobkyně insolvenční správkyní. Soud si proto musel zodpovědět otázku, jaký vliv by mělo určení neplatnosti jednostranného započtení pro majetkovou podstatu dlužníka, a dospěl k názoru, že určením neplatnosti jednostranného započtení pohledávky by nedošlo k žádné změně, ani ke zvýšení majetkové podstaty dlužníka.

Žalobkyně u ústního jednání soudu tvrdila, že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního úkonu spatřuje v tom, že v případném řízení o zaplacení částky by se soud musel zabývat otázkou platnosti či neplatnosti úkonu započtení.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu na určení neplatnosti právního úkonu jako nedůvodnou výrokem I. zamítl, protože žalobkyně netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit naléhavý právní zájem na určení neplatnosti jednostranného započtení pohledávky. Tvrzení žalobkyně ohledně naléhavého právního zájmu je irelevantní, neboť právě v případě žaloby na plnění by byl soud nucen posoudit jako předběžnou otázku platnost či neplatnost právního úkonu započtení. Určení neplatnosti započtení by se navíc žádným způsobem neprojevilo v majetkové podstatě dlužníka. Pokud žalobkyně ze svého návrhu dovozovala možnost vymáhání na žalovaném vydání bezdůvodného obohacení, mohla jako insolvenční správkyně zahrnout pohledávku za žalovaným do majetkové podstaty dlužníka a vymáhat ji s poukazem na neplatnost jednostranného započtení a smlouvy o propagaci, která by byla v takovém řízení vyřešena jako předběžná otázka (Srovnej s Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 11 Cmo 3/2013).

K určení neúčinnosti jednostranného započtení:

Podle ust. § 239 odst. 1 IZ odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. Podle odstavce 3 výše citovaného ustanovení může insolvenční správce podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Žalobkyně jako insolvenční správkyně podala žalobu dne 24.06.2014, tedy v souladu s ust. § 239 odst. 3 IZ do jednoho roku od rozhodnutí o úpadku.

Podle ust. § 241 odst. 1 IZ se zvýhodňujícím právním úkonem rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu.

ICM R

Podle ust. §241 odst. 2 IZ se zvýhodňujícím právním úkonem rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Vzhledem k tomu, že právní úkon-jednostranné započtení pohledávek učinil žalovaný nikoliv dlužník, není možné určit, že právní úkon žalovaného je neúčinným právním úkonem zvýhodňujícím ostatní věřitele dlužníka podle ust. § 241 a násl. IZ. Předmětná skutková podstata dopadá pouze na právní úkony, které učinil dlužník nikoliv jiné osoby. V dané věci nelze ani po celkovém zhodnocení úkonů žalovaného a dlužníka dospět k názoru, že jednostranné započtení pohledávek je neúčinným právním úkonem podle ust. § 241 a násl. IZ.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl soud výrokem II., že se návrh na určení neúčinnosti započtení vzájemných pohledávek zamítá.

Podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měl plný úspěch ve věci žalovaný, proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož se jedná o věc rozhodovanou v insolvenčním řízení, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (dále jen vyhláška). Podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 50.000,-Kč částku 3.100,-Kč. V tomto případě náleží žalovanému odměna za 3 a 1/2 úkonu právní služby-za převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, za vyjádření ze dne 27.04.2015, za účast při jednání soudu dne 17.03.2016 dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky ve výši 9.300,-Kč a za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 24.03.2016 podle ust. § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky 1.550,-Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 300,-Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, celkem tedy 1.200,-Kč za 4 úkony právní služby. Žalovanému tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 12.050,-Kč.

Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. V tomto případě byl žalovaný zastoupen advokátem, proto soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

ICM R

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 24.03.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová Andrea Mrenicová soudce

ICM R