14 ICm 2104/2014
Jednací číslo: 14 ICm 2104/2014-24 Sp. zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 23976/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobkyně: JUDr. Kateřina Martínková, IČ 66220521, se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, insolvenční správkyně dlužníka: UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci , IČ 25053892, se sídlem Velká 2984/23, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, zast.: Mgr. Ladislav Popek, advokát se sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovanému: Global Dynamic SE, IČ 29295696, se sídlem Průmyslová 566/5, 108 00 Praha 10-Malešice, o odpůrčí žalobě jako incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo ,,v likvidaci vedené u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 14 INS 23976/2012,

rozsudkem pro uznání t a k t o:

I. Určuje se, že postoupení pohledávky insolvenčního dlužníka ve výši jistiny 38.000.000,-Kč včetně příslušenství a všech práv z titulu smlouvy o úvěru ze den 24. 11. 2009, reg. č. 0015400227 učiněné na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2012, je vůči věřitelům dlužníka v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 23976/2012 neúčinné.

II. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni do majetkové podstaty pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 11. 2009, reg. č. 0015400227, a rovněž dokumenty

předané žalovanému dle přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2012 a zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka 41.871.694,33 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

Nelze-li pohledávku do majetkové podstaty vydat, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka 41.871.694,33 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11.979,-Kč, a to k rukám advokáta žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2014 se žalobykyně domáhala, aby soud určil, že postoupení pohledávky insolvenčního dlužníka ve výši jistiny 38.000.000,-Kč včetně příslušenství a všech práv z titulu smlouvy o úvěru ze dne 24. 11. 2009, reg. č. 0015400227 učiněné na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2012, je vůči věřitelům dlužníka v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 23976/20012 neúčinné dle ustanovení § 111 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ). Dle žalobkyně se v tomto případě nejednalo o žádný z případů uvedených v § 111, na které se omezení nakládání s majetkovou podstatou nevztahuje. Žalobkyně žalobu podala v souladu s ust. § 235 odst. 2 IZ, podle kterého neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům. Žalobkyně v postoupení pohledávky také spatřuje naplnění skutkové podstaty právního úkonu bez přiměřeného protiplnění dle ust. § 240 IZ. Dále žalobkyně požadovala, aby jí žalovaný vydal do majetkové podstaty pohledávku ze smlouvy o úvěru a dokumenty předané žalovanému dle přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2012. V případě, že by vydání pohledávky nebylo možné, žalobkyně požadovala, aby žalovaný zaplatil do majetkové podstaty dlužníka částku 41.871.694,33 Kč.

Dne 9. 3. 2015 odeslal soud žalovanému usnesení o výzvě k vyjádření k žalobě ze dne 3. 3. 2015, č. j.-17. Žalovaný se měl ve lhůtě 40 dnů od doručení usnesení, písemně vyjádřil k žalobě, která byla připojena. Zejména se měl žalovaný vyjádřit, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. v jakém rozsahu, vylíčit rozhodné skutečnosti ve věci, označit důkazy k prokázání tvrzených skutečností a připojit listiny, jež se odvolává. Usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 19. 3. 2015.

Dne 23. 6. 2015 soud odeslal žalovanému urgenci ke splnění výzvy ze dne 3. 3. 2015. Tato urgence byla žalovanému doručena do datové schránky dne 3. 7. 2015.

Jelikož žalovaný na opětovnou výzvu soudu k vyjádření k žalobě nereagoval, vydal soud dne 7. 9. 2015 usnesení, č. j.-21, kterým v souladu s ust. § 114b o. s. ř. uložil žalovanému, aby se v lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která byla připojena. Žalovaný byl v usnesení opětovně soudem poučen, jaké skutečnosti má ve svém vyjádření uvést, zároveň byl soudem poučen, že pokud bez vážného důvodu soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává. Soud pak ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání podle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno datovou schránkou dne 25. 9. 2015. Do dnešního dne žalovaný na výzvy soudu žádným způsobem nereagoval.

Odpůrčí žaloba byla žalobkyní podána v zákonné lhůtě dle ust. § 239 odst. 3 IZ, podle kterého insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 25. 6. 2013 a žaloba byla podána dne 23. 6. 2014, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku.

Dle ust. § 114b o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

Dle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 ICdo 5/2012, je možné, aby soud použil kvalifikovanou výzvu i v rámci insolvenčního řízení. Přitom platí, že povahou věci se rozumí její typová, skutková či právní obtížnost, která sama o sobě vyžaduje kvalifikovanou přípravu jednání. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. (Srovnej s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 5/2012, ze dne 28. 2. 2013)

Jestliže se žalovaný na výzvu obsaženou v usnesení vydaném podle § 114b o. s. ř. bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří ve věci a ani před uplynutím této lhůty soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, nenastává vyvratitelná právní domněnka uznání nároku, neboť ustanovení § 114b nebo § 153a o. s. ř. a ani jiné zákonné ustanovení nepřipouští důkaz opaku (tedy prokázání toho, že k uznání nároku žalovaným ve skutečnosti nedošlo). S marným uplynutím lhůty, kterou soud stanovil žalovanému pro písemné vyjádření ve věci, ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. spojuje fikci, že nárok, který byl proti němu uplatněn v žalobě, zcela uznává. Na základě této fikce uznání nároku pak soud rozhodne v neprospěch žalovaného rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť její účinky (jestliže opravdu nastala) za řízení nelze vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času; na tom, že nastala fikce uznání nároku uplatněného žalobou, proto nic nemohou změnit okolnosti, že se žalovaný opožděně ve věci písemně vyjádřil, že nárok žalobce v tomto vyjádření zcela (v plném rozsahu) neuznal a že v opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu. (Srovnej s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cdo 1951/2004 ze dne 8. 3. 2005)

Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjadřoval ani po urgenci soudu a soud tedy nemohl nařídit jednání ve věci, neboť mu nebyly dostatečně známy rozhodné skutečnosti, přitom se jednalo o věc skutkově velmi složitou, použil soud v souladu s ust. § 114b o. s. ř. tzv. kvalifikovanou výzvu. Lhůta pro vyjádření ke kvalifikované výzvě byla soudem určena na dobu 30 dnů od doručení, takže v souladu s výše uvedeným ustanovením. Ve věci se nekonalo přípravné jednání dle ust. § 114c o. s. ř. ani první jednání ve věci. Usnesení bylo žalovanému doručeno v souladu s ust. § 45 odst. 2 o. s. ř., podle kterého nedošlo-li k doručení písemnosti při jednání nebo jiném soudním úkonu, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Žalovaný jako právnická osoba má datovou schránku, proto soud doručoval do této datové schránky. Dle ust. § 114b odst. 4 o. s. ř. se usnesení musí žalovanému doručit do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, avšak toto neplatí, pokud se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. V tomto případě se usnesení o kvalifikované výzvě žalovanému doručovalo do datové schránky, to znamená, že bylo možné náhradní doručení prostřednictvím fikce, která dle § 49 odst. 4 o. s. ř. nastává 10-tým dnem ode dne doručení písemnosti. Žalovaný soudu během lhůty k vyjádření nesdělil žádný důvod, proč se k věci nemůže vyjádřit, přestože byl o důsledcích svého jednání řádně poučen. Ve věci nebyly splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Z výše uvedeného plyne, že byly splněny podmínky vydání kvalifikované výzvy dle ust. § 114b o. s. ř.

Marným uplynutím lhůty k vyjádření ke kvalifikované výzvě nastala fikce, že skutečnosti uvedené v žalobě jsou pravdivé a soud tak musel rozhodnout dle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání.

Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož se jedná o věc rozhodovanou v insolvenčním řízení, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000,-Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (dále jen vyhláška). Podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 50.000,-Kč částku 3.100,-Kč. V tomto případě náleží žalobkyni odměna za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb a za návrh ve věci samé) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky ve výši 6.200,-Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 300,-Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, celkem tedy 600,-Kč za dva úkony právní služby. Právní zástupce žalobkyně předložil soudu v souladu s ust. § 14a vyhlášky osvědčení o registraci k DPH, proto se k částce skládající se z mimosmluvní odměny a hotových výdajů připočte DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, které činí částku ve výši 2.079,-Kč. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 11.979,-Kč.

Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. V tomto případě byla žalobkyně zastoupena advokátem, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Dle ust. § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání odvolacím důvodem jen vady uvedené v ust. § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 30. 11. 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová, v.r. Vanessa Plonková samosoudce