14 ICm 1789/2012
14 ICm 1789/2012-50 (KSOS 14 INS 23952/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce Profidebt, s.r.o., se sídlem Praha 1, Klimentská 1216/46, IČ: 27221971, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému Mgr. Radoslavu Lavičkovi, se sídlem Olomouc, Járy da Cimrmana 735/8, insolvenčnímu správci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc-Neředín, Politických vězňů 568/7, zastoupenému Mgr. Zuzanou Mackovou, advokátkou se sídlem Prostějov, Havlíčkova 43, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že část žalobcovy pohledávky č. 1 ve výši 86.337,59 Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 14 INS 23952/2011 s dlužníkem Jaroslavem anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc-Neředín, Politických vězňů 568/7, přihlášena přihláškou P3, a která byla na přezkumném jednání insolvenčním správcem popřena, je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 8.822,-Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 18.06.2012, evidovanou pod sp.zn.domáhal se žalobce určení, že část jeho pohledávky č. 1 ve výši 86.337,59 Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 14 INS 23952/2011 s dlužníkem Jaroslavem anonymizovano přihlášena přihláškou P3, je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná. V prvé řadě argumentoval tím, že předmětná rozhodčí smlouva a v ní obsažená rozhodčí doložka je platná a obsahuje veškeré náležitosti vyžadované obecně závaznými právními předpisy. Žádný zákon nedává pravomoc zkoumat rozhodčí doložku či rozhodčí smlouvu soudům insolvenčním, rozhodujícím o incidenčních žalobách, přičemž ani eurokonformním výkladem nelze dospět k opaku. Pravomocný rozhodčí nález zakládá překážku věci pravomocně rozsouzené a je proto nutné respektovat ust. § 159a odst. 5 o.s.ř. Pokud se dlužník nebránil proti samotnému rozhodčímu nálezu podáním žaloby o zrušení rozhodčího nálezu, je argument insolvenčního správce, který k rozhodčímu nálezu nechce přihlížet, zpozdilý. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a její vykonatelnost byla doložena. Pokud měl tedy insolvenční správce námitky proti rozhodčímu nálezu, měl sám podat žalobu dle ust. § 199 insolvenčního zákona, kterou by uplatnil své popření vůči věřiteli. Konečně žalobce s odkazem na aktuální judikaturu Vrchního soudu v Olomouci uvedl, že není možné v případě, kdy byly pohledávky přihlášeny jako vykonatelné na základě rozhodčích nálezů, provádět jiné právní hodnocení, přičemž jiným právním hodnocením je i to, pokud insolvenční správce tvrdí neplatnost rozhodčí doložky.

Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout, jelikož rozhodkyně byla ustanovena zcela jiným postupem, než jak je uvedeno v rozhodčí smlouvě. Insolvenční správce v rámci popěrného úkonu upozornil žalobce na to, že pravomoc rozhodkyně rozhodovat spor nebyla založena. Dále namítal, že přihlášen byl smluvní úrok, který nelze v incidenčním sporu zaměňovat za smluvní pokutu. I kdyby soud dospěl k závěru, že přihlášená částka v rozsahu 66.336,05 Kč je smluvní pokutou, pak namítal, že tato je nepřiměřená a odporuje dobrým mravům, a to i vzhledem k tomu, že je počítána z částky splatné po úpadku.

Žalobce u jednání, pokud jde o specifikaci pohledávky ve výši 86.337,59 Kč, která měla být určena po právu, doplnil, že se skládá z jistiny ve výši 28.578,36 Kč (rozdílu mezi přihlášenou jistinou a uznanou jistinou), části smluvního úroku ve výši 57.759,23 Kč, který je podle žalobce ve skutečnosti běžící smluvní pokutou, která sestává ze smluvní pokuty 19.304,23 Kč specifikované v kolonce 9 dohody o uznání dluhu (podle čl. 5 odst. 1 smluvních ujednání) a dále z částky 9.274,13 Kč, která představuje smluvní pokutu 0,15% denně za dobu od 11. dne prodlení do zesplatnění dluhu podle dohody o uznání dluhu, které nastalo 14.01.2011 z částky 96.525,-Kč, jakož i z další běžící smluvní pokuty. Procesní pochybení na straně rozhodkyně, tedy třeba opomenutí právní otázky v rozhodčím nálezu nebo jiná pochybení, by neměla být v tomto řízení přezkoumávána. Podstatné je, že si smluvní strany sjednaly v rozhodčí smlouvě pravomoc Mgr. Kristiny anonymizovano , která se provdala, a proto rozhodčí nález vydala pod jiným příjmením Wiedermannová, v němž uložila dlužníkovi zaplatit přihlášenou jistinu 105.799,13 Kč spolu se smluvní pokutou, a věřitel přiznanou částku přihlásil.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí

ICM R přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 14 INS 23952/2011 bylo prokázáno, že: -usnesením ze dne 07.03.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka Jaroslava anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Radoslav Lavička a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 28.06.2012 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, -přihláškou pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu dne 22.03.2012 (včetně přílohy výpočtu úroků), evidovanou pod č. P3, přihlásil žalobce dle rozhodčího nálezu R-P4658/2011 vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 172.675,18 Kč, sestávající z jistiny 105.799,13 Kč podle dohody o uznání dluhu č. 2672634105 ze dne 06.10.2010, na základě smlouvy o úvěru COFIDIS, s.r.o. ze dne 19.06.2007 číslo úvěru 4529188 a příslušenství sestávajícího ze soudního poplatku 540,-Kč a smluvního úroku z prodlení 66.336,05 Kč za dobu od 15.01.2011 do 07.03.2012 z částky 105.799,13 Kč a sazbě úroků 0,15 %, -u přezkumného jednání dne 18.05.2012 dlužník pohledávku uznal a insolvenční správce popřel přihlášenou pohledávku do výše 95.454,41 Kč, posoudil ji jako nevykonatelnou pro neplatnost rozhodčí smlouvy, mimo to uvedl, že rozhodkyně byla dle rozhodčího nálezu ustanovena zcela jiným způsobem, než jak je uvedeno v rozhodčí smlouvě. Přihlášený smluvní úrok z prodlení je ve skutečnosti nepřiměřenou smluvní pokutou odporující dobrým mravům, zvláště když je počítána z částky po zesplatnění, která obsahuje i 19.304,23 Kč dle bodu 9 dohody o uznání dluhu, přičemž původ této částky není zřejmý. Výzvu k plnění v době od cese pohledávky do uzavření dohody o uznání dluhu věřitel nedoložil, a tudíž není ani důvod ke smluvní pokutě podle čl. 5 odst. 1 smluvních ujednání. Pokud by se jednalo o smluvní odměnu za poskytnutí splátek, pak se jedná o skrytý úrok a jeho převážná část by byla splatná po úpadku, a tudíž se v insolvenčním řízení neuspokojuje, -výzvou ze dne 24.05.2012 žalovaný vyrozuměl žalobce o popření části jeho pohledávky a poučil ho o právu uplatnit popřenou pohledávku u soudu, vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 25.05.2012, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V daném případě žalobce sice přihlásil pohledávku přihláškou P3 jako vykonatelnou, avšak insolvenční správce ji takto neposoudil pro neplatnost rozhodčí smlouvy a zejména proto, že rozhodkyně byla určena jiným postupem, než jak je uvedeno v rozhodčí smlouvě. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na výsledek přezkumného jednání to byl žalobce, na kterém bylo, aby podal žalobu podle ust. § 198 odst. 1 IZ, což také učinil. Z aplikace tohoto právního závěru na skutkový stav, zjištěný z obsahu insolvenčního spisu, vyplývá, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání tak, jak stanoví § 198 odst. 1 IZ oprávněnou osobou a směřuje v souladu s citovaným ustanovením proti popírajícímu insolvenčnímu správci.

Pro danou věc je dle názoru soudu rozhodující posouzení, zda rozhodčí nález R-P4658/2011 zakládá vykonatelnost předmětné pohledávky, tedy zda se jedná o rozhodnutí, které vydal orgán, jenž k tomu měl pravomoc, a toto rozhodnutí vyvolalo právní účinky.

ICM R

V tomto směru soud zaměřil dokazování a relevantní skutečnosti zjišťoval z obsahu předložených listin.

Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi COFIDIS, s.r.o. jako postupitelem a Profidebt, s.r.o. jako postupníkem ze dne 29.02.2008 včetně přílohy č. 29 soud zjistil, že na žalobce byla za úplatu postoupena pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru č. 4529188 ze společnosti COFIDIS, s.r.o., a to za dlužníkem Jaroslavem anonymizovano (konkrétně se jednalo o jistinu 58.254,57 Kč, úrok 9.031,99 Kč, pojištění 3.029,-Kč a poplatky 4.248,80 Kč).

Ze smlouvy o úvěru č. 4529188 ze dne 19.06.2007 soud zjistil, že dlužník Jaroslav Stanič, označený rodným číslem a bydlištěm, uzavřel s věřitelem COFIDIS, s.r.o. smlouvu o úvěru ve výši 50.000,-Kč, kdy dlužník se zavázal tento úvěr vrátit ve splátkách po 1.500,-Kč měsíčně. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 1,74 % měsíčně. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, umístěné na rubu smlouvy.

Z přehledu plateb k úvěru č. 4529188 vyplývá, že dlužník Jaroslav Stanič na účet žalobce jako postupníka nezaplatil ničeho.

Z dohody o uznání dluhu č. 2672634105 se splátkovým kalendářem ze dne 06.10.2010 soud zjistil, že se jedná o formulář, který je zpracován v tabulkové formě (má několik částí), je v něm uvedeno číslo smlouvy o úvěru č. 4529188 (bod 2 tabulky) a jeho výše 77.220,77 Kč (bod 3 tabulky) s tím, že jistina činí 58.254,57 Kč (bod 4 tabulky), úroky činí 11.688,40 Kč (bod 4a tabulky) a smluvní pokuty 7.277,80 Kč (bod 4b tabulky). Celkem činí závazek 77.220,77 Kč (bod 7 tabulky). V bodě 9 tabulky je uvedena smluvní pokuta 19.304,23 Kč a v bodě 10 tabulky je uvedeno, že konečný závazek činí 96.525,-Kč. Bod 11 obsahuje počet měsíčních splátek-60 a bod 13 tabulky obsahuje výši měsíční splátky 1.610,-Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce (bod 12 tabulky). Dohoda je podepsána věřitelem-žalobcem a dlužníkem, dále obsahuje prohlášení, že její nedílnou součástí jsou smluvní ujednání, uvedená v příloze. Podle smluvních ujednání 01/07/2010 čl. 2.1 a 2.2 je předmětem dohody pohledávka věřitele za dlužníkem ve výši, uvedené v bodě 7 (jistina s úroky a smluvní pokutou, společně dále jen závazek) a dlužník ji uznává co do důvodu a výše. Podle článku 3.1. smluvních ujednání se dlužník zavázal provést úhradu závazku v dodatečném termínu maximálně 10 dnů ode dne podpisu této dohody. V článku 5.1 smluvních ujednání je uvedeno, že v případě prodlení s úhradou závazku v dodatečném termínu je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši, stanovené v bodě 9 tabulky. V článku 7.1 je uvedeno, že dlužník je povinen za prodlení s úhradou zbylého konečného závazku (po provedeném zesplatnění dle článku 7.2 zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,15% z dlužné částky za každý den prodlení. Podle článku 10.1 veškeré spory vzniklé z této dohody nebo v souvislosti s ní, včetně sporů ze směnky, vystavené na základě této dohody, se účastníci zavázali řešit v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. v platném a účinném znění v jednoinstančním rozhodčím řízení, a to za podmínek, uvedených v rozhodčí smlouvě, uzavřené zároveň s touto dohodou.

Z rozhodčí smlouvy uzavřené mezi věřitelem Profidebt, s.r.o. a dlužníkem Jaroslavem anonymizovano dne 06.10.2010 soud zjistil, že v čl. I. se smluvní strany dohodly na tom, že veškeré spory vzniklé z dohody o uznání dluhu č. 2672634105 se splátkovým kalendářem nebo v souvislosti s ní, včetně sporů ze směnky, vystavené na základě dohody, budou řešit

ICM R v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb. v platném a účinném znění v jednoinstančním rozhodčím řízení, a to za podmínek, uvedených v rozhodčí smlouvě, uzavřené současně s dohodou. V čl. II. se smluvní strany dohodly na následujících osobách rozhodců a pravidlech rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení bude probíhat v souladu a na základě zákona č. 216/1994 Sb. v platném a účinném znění. Rozhodčí řízení je jednoinstanční a písemné. Spory budou rozhodovány samostatně kterýmikoliv z těchto rozhodců, kterému žalobce doručí svoji žalobu: 1) JUDr. Eva Vaňková, advokátka se sídlem na adrese Rokycanova 114, Litomyšlské předměstí, Vysoké Mýto, 2) Mgr. Marek Landsmann, advokát se sídlem na adrese Náměstí Republiky 53, Pardubice, 3) Mgr. Michal Wiedermann, advokát se sídlem na adrese Purkyňova 35e, Brno, 4) JUDr. Ing. Pavel Fabián, advokát se sídlem na adrese Slovákova 357/8, Brno, 5) Mgr. Kristina anonymizovano , anonymizovano , se sídlem rozhodce na adrese Lysická 11, Brno a 6) JUDr. Aleš Popelka, advokát se sídlem na adrese Masarykovo náměstí 1484, Pardubice. Bylo sjednáno, že rozhodce rozhoduje bez ústního jednání na základě písemných podkladů předložených stranami, pouze nebude-li rozhodce písemné podklady považovat za dostačující, je oprávněn nařídit ve věci ústní jednání. Otázky rozhodčí smlouvou výslovně neupravené, měly být podpůrně řešeny dle Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky s vnitrostátní působností ve znění platném ke dni uzavření této rozhodčí smlouvy.

Z rozhodčího nálezu ze dne 26.04.2011, sp.zn. R-P4658/2011 soud zjistil, že rozhodkyně Mgr. Kristina Wiedermannová jako samorozhodkyně, určená Rozhodčí společností s.r.o., Lidická 1866/22, Brno, IČ: 27710891, která je zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, v oddíle C, vložce č. 53566 v právní věci žalobce Profidebt, s.r.o., IČ: 27221971 proti žalovanému Jaroslavu Staničovi, anonymizovano , rozhodla tak, že žalovaného zavázala uhradit žalobci pohledávku ve výši 105.799,13 Kč spolu se smluvní pokutou z prodlení ve výši 0,15% denně z částky 105.799,13 Kč od 15.01.2011 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení zahrnující rozhodčí poplatek ve výši 540,-Kč na bankovní účet společnosti Profidebt, s.r.o. s uvedením variabilního symbolu a čísla účtu, to vše do tří dnů od nabytí právní moci rozhodčího nálezu. V rozhodčím nálezu je uvedeno, že pravomoc Rozhodčí společnosti s.r.o. určit rozhodce pro rozhodnutí sporu byla dána na základě rozhodčí doložky, obsažené v čl. 10 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí dohody. Dne 25.03.2011 pro řešení sporu byla ustanovena rozhodkyně Mgr. Kristina Wiedermannová, určená Rozhodčí společností s.r.o., která tento spor přijala téhož dne k rozhodnutí. Procesní pravidla rozhodčího řízení si účastníci sjednali přímo ve smluvních ujednáních dohody. Protože dlužník dohodu uzavřenou dne 06.10.2010 neplnil, došlo k zesplatnění dlužné částky v souladu s jejím článkem 7. Pro případ prodlení žalovaného se splacením dlužné částky byl účastníky sjednán rovněž v čl. 7 dohody o uznání-úrok z prodlení ve výši 0,15% denně z dlužné částky od 15.01.2011. Podle rozhodkyně je žalovaný dále povinen uhradit úroky z prodlení od 30.06.2010 do 14.01.2011 ve výši 0,08% denně v celkové výši 9.274,13 Kč. Jelikož se žalovaný, kterému byla doručena výzva k vyjádření, k žalobě nevyjádřil, vydala rozhodkyně v souladu s ust. bodu 10.2 rozhodčí doložky rozhodčí nález pro uznání. Rozhodčí nález je opatřený doložkou právní moci 21.06.2011 a vykonatelností 25.06.2011.

Důkaz celým rozhodčím spisem byl zamítnut pro nadbytečnost, když otázka, komu byla doručena rozhodčí žaloba, není v tomto řízení rozhodující za situace, kdy z rozhodčího nálezu jasně a určitě vyplývá způsob, kterým byla pro řešení sporu rozhodkyně Mgr. Kristina Wiedermannová určena.

ICM R

Jak již bylo výše uvedeno, závěr, zda pohledávka, jejíž určení je předmětem řízení, je vykonatelná, je zásadní pro posouzení přípustnosti vznesených důvodů popření.

V prvé řadě soud konstatuje, že spory ze spotřebitelských smluv (včetně smluv o úvěru mezi podnikatelem a spotřebitelem) lze rozhodovat v rozhodčím řízení. Otázka arbitrovatelnosti sporů ze spotřebitelských smluv je pozitivně vyřešena v judikatuře jak na národní úrovni (viz. právní závěry, formulované v rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.05.2011 sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, názor Ústavního soudu v ústavním nálezu ze dne 05.10.2011 sp.zn. II. ÚS 3057/10 a zejména pak v nálezu ze dne 05.10.2011 sp.zn. II. ÚS 2164/10, vše dostupné na webových stránkách příslušných soudů), tak na evropské úrovni, jak plyne z rozhodnutí Evropského soudního dvora C-168/05 ve věci Elisa Maria Mostaza Claro proti Centro Móvil Milenium SL. (Sbírka rozhodnutí-10421/2006, bod 36-39).

V daném případě mělo být o sporné části pohledávky rozhodnuto rozhodčím nálezem. U pohledávek, přisouzených v rozhodčím řízení je přitom zásadní, zda byl rozhodčí nález vydán rozhodcem (rozhodčím soudem), který byl oprávněn spor rozhodnout. Pokud byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který měl pravomoc spor rozhodnout, opírá se přihlášená pohledávka o vykonatelný titul. Pro účely určovacího sporu se pak jedná o vykonatelnou pohledávku a důvody jejího popření jsou limitovány úpravou § 199 odst. 2 IZ.

Uzavřením dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem č. 2672634105 a uzavřením rozhodčí smlouvy k ní byla dle názoru soudu založena pravomoc tam vyjmenovaných rozhodců. V daném případě však bylo přímo z rozhodčího nálezu zjištěno, že jej vydala rozhodkyně, určená jiným postupem než sjednaným v rozhodčí smlouvě (dne 25.03.2011 byla pro řešení sporu ustanovena rozhodkyně Mgr. Kristina Wiedermannová, určená Rozhodčí společností s.r.o., která tento spor přijala téhož dne k rozhodnutí). Za této situace nelze než konstatovat, že rozhodkyně Mgr. Kristina anonymizovano (provdaná Wiedermannová) nevydala předmětný rozhodčí nález v souladu s rozhodčí smlouvou a tedy v rámci své pravomoci. Tento titul proto není dle názoru soudu pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ve smyslu § 199 odst. 2 IZ. Proto se na posuzování důvodů popření nevztahuje omezení dle § 199 odst. 2 IZ a námitkami jiného právního posouzení se v tomto sporu o popření vykonatelné pohledávky zabývat lze.

Právním důvodem podané incidenční žaloby je požadavek žalobce na úhradu části jistiny, a to rozdílu mezi přihlášenou jistinou a uznanou jistinou, tj. částky 28.578,36 Kč, a dále části smluvního úroku ve výši 57.759,23 Kč, který je podle žalobce ve skutečnosti běžící smluvní pokutou, sestávající ze smluvní pokuty 19.304,23 Kč specifikované v kolonce 9 dohody o uznání dluhu a která vychází z čl. 5 odst. 1 smluvních ujednání, dále z částky 9.274,13 Kč, která představuje smluvní pokutu 0,15% denně za dobu od 11. dne prodlení do zesplatnění dluhu podle dohody o uznání dluhu, které nastalo 14.01.2011 z částky 96.525,-Kč jakož i z další běžící smluvní pokuty.

Jak plyne z přihlášky a z listin, založených v insolvenčním spise, žalobce přihlásil svou pohledávku z titulu jistiny 105.799,13 Kč podle dohody o uznání dluhu č. 2672634105 ze dne 06.10.2010, která měla mít svůj základ ve smlouvě o úvěru, uzavřené mezi COFIDIS, s.r.o. a dlužníkem dne 19.06.2007, číslo úvěru 4529188, kterou soud vyhodnotil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 497 obchodního zákoníku. Dále žalobce

ICM R přihlásil příslušenství pohledávky spočívající v soudním poplatku 540,-Kč a smluvním úroku z prodlení ve výši 66.336,05 Kč za dobu od 15.01.2011 do 07.03.2012 z částky 105.799,13 Kč a sazbě úroků 0,15 %.

Podle ust. § 174 odst. 2 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

V daném případě přihláška pohledávky P3 doručená insolvenčnímu soudu dne 22.03.2012 byla z hlediska skutku, na jehož základě žalobce přihlásil svůj nárok do insolvenčního řízení dostatečná. Vymezení této pohledávky způsobem, že jde o pohledávku na jistině 105.799,13 Kč podle dohody o uznání dluhu ze dne 06.10.2010 ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi COFIDIS, s.r.o. a dlužníkem dne 19.06.2007 číslo úvěru 4529188, a dále, že jde o pohledávku z titulu příslušenství, a to soudního poplatku 540,-Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 66.336,05 Kč, ve spojení s listinami, a to smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 19.06.2007, dohodou o uznání dluhu ze dne 06.10.2010 a výpočtem úroků k pohledávce umožňuje jednoznačnou individualizaci skutku (nemožnost záměny s jiným). Vycházeje z přihlášky P3 soud nemá pochybnost o tom, že žalobce uplatnil nárok z titulu jistiny ze smlouvy o úvěru a z titulu příslušenství, tj. smluvního úroku z prodlení a soudního poplatku.

Žalobce může jako důvod vzniku popřené pohledávky v žalobě ve smyslu ust. § 198 odst. 2 IZ uvést pouze důvod, uplatněný nejpozději do přezkumného jednání, přitom žalobce jako důvod do té doby uplatnil pouze pohledávku z titulu neuhrazené jistiny podle dohody o uznání dluhu, opřenou o úvěrovou smlouvu a nárok z titulu smluvního úroku z prodlení.

Smluvní pokuta patří mezi právní instituty, jimiž lze zajistit plnění závazku (povinnosti). Dále nutno zdůraznit, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, jejíž splnění zajišťuje, ale jde o samostatný majetkový nárok, svědčící oprávněné osobě, který lze samostatně vymáhat. Porušením povinnosti, která je zajištěna smluvní pokutou, vzniká věřiteli (oprávněnému) nárok na její zaplacení. Podle názoru soudu předpokladem pro to, aby žalobce byl v incidenčním sporu (tj. co do určení, že smluvní pokuta je po právu) úspěšný, bylo, aby věřitel smluvní pokutu, jakožto individuální nárok specifikovaný konkrétním důvodem a výší, přihlásil. Jelikož se tak v daném případě nestalo a žalobce uplatněný důvod nemůže měnit, nemůže tedy po přezkumném jednání uplatňovat důvod jiný, soud žalobu na určení popřené pohledávky z titulu smluvních pokut celkem ve výši 57.759,23 Kč jako nedůvodnou zamítl.

Pokud se dále žalobce v tomto řízení domáhal určení, že má v insolvenčním řízení vedeném s dlužníkem také pohledávku ve výši 28.578,36 Kč, která je jistinou nad insolvenčním správcem uznanou jistinu, nezbývá než konstatovat, že tento nárok žalobce neprokázal, když z důkazů jím předložených (ze smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce a dohody o uznání dluhu č. 2672634105 ze dne 06.10.2010) naopak vyplývá, že neuhrazená jistina ze smlouvy o úvěru č. 4529188 činí 58.254,57 Kč. Jestliže insolvenční správce tuto jistinu včetně úroků ve výši 11.688,40 Kč a včetně smluvní pokuty 7.277,80 Kč, tj. celkem 77.220,77 Kč uznal, je zjevné, že žádnou další částku z titulu jistiny žalobci přiznat nelze. Proto soud žalobu zamítl i ohledně určení popřené pohledávky z titulu jistiny ve výši 28.578,36 Kč.

ICM R

Jen na okraj soud poznamenává, že listinou nazvanou jako dohoda o uznání dluhu nedošlo (jak chybně dovozuje žalobce) k uznání dluhu, neboť pokud prohlášení o uznání závazku, jak je upraveno obchodním zákoníkem (§ 323), bylo zapracované žalobcem do jeho formulářových smluvních ujednání ze dne 01.07.2010, jejichž obsah nemohl dlužník při podpisu listiny označené jako dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem dne 06.10.2010 žádným způsobem ovlivnit, zejména když zákon zcela jednoznačně vyžaduje, aby takové písemné prohlášení pocházelo od dlužníka a určovalo závazek, kterého se uznání týká, je třeba takovýto postup žalobce považovat za zjevnou snahu vytvořit si pro sebe výhodnější podmínky k uplatňování nároků ze smlouvy o úvěru. Na takovýto výkon práva je aplikovatelný § 265 obchodního zákoníku, tedy nelze mu přiznat ochranu.

Pokud jde o náklady řízení, žalovaný má podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, neboť byl úspěšný v celém rozsahu. Jeho náklady řízení pak tvoří náklady právního zastoupení při mimosmluvní odměně ve výši 3.100,-Kč (dle § 9 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb.) za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci a účast u jednoho jednání), tj. celkově 6.200,-Kč, 2x režijní paušál po 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., cestovné k jednání soudu na trase z Prostějova do Ostravy a zpět (celkem 228 km při ceně benzínu Natural 95-36,10 Kč za 1 litr, průměrné spotřebě 7,3 litry na 100 km a náhradě za použití vozu 3,60 Kč za 1 km) ve výši 1.422,-Kč a náhrada za ztrátu času za cestu k jednání 2x 3 půlhodiny po 100,-Kč, tj. 600,-Kč, celkově tedy 8.822,-Kč. Tuto částku zaplatí žalobce žalovanému na účet jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a 160 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 13.08.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R