14 ICm 1539/2011
Jednací číslo: 14 ICm 1539/2011-33 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 14 INS 4343/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., Jindřišská 24/941, Praha 1, IČ: 61860069, zastoupeného JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému Ing. Robertu Benešovi, se sídlem Kosmákova 29, Přerov, insolvenčnímu správci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Optiky 2695/4, Přerov, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že část pohledávky žalobce ve výši 65.146,65 Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 14 INS 4343/2011 s dlužníkem Zdeňkem Hrubým, anonymizovano , bytem Přerov, Optiky 2695/4, přihlášena přihláškou P2, je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20.6.2011 domáhal, aby bylo určeno, že část jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod. sp.zn. KSOS 14 INS 4343/2011 s dlužníkem Zdeňkem Hrubým přihláškou P2, je po právu jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná. Hlavní argument žalobce ve vztahu k popřené pohledávce z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100046389, dále z titulu směnečného úroku a nákladů rozhodčího řízení spočíval v tom, že pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a její vykonatelnost byla doložena rozhodčím nálezem. Insolvenční správce tak nebyl oprávněn posuzovat pohledávku jako nevykonatelnou a důvodem popření tak nemůže být jiné právní posouzení věci. Rozhodčí doložka byla dohodnuta platně, žádný právní předpis její používání ve spotřebitelských smlouvách nezakazuje a např. i nyní schválená novela zákona o rozhodčím řízení umožňuje ve spotřebitelských smlouvách rozhodčí doložky sjednávat. Dlužník návrh na zrušení rozhodčího nálezu nepodal. Vrchní soud v Praze a Nejvyšší soud ČR řešil obdobnou rozhodčí doložku stejného věřitele a shledal ji v pořádku. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 539/10, pokud rozhodčí nález nebyl nikdy zrušen, je pravomocný a zakládá překážku věci rozsouzené. Vedle toho žalobce poukázal na nejnovější rozhodovací praxi Vrchního soudu v Olomouci ve vztahu k možnosti popírat vykonatelné pohledávky (12 VSOL 8/2011-64 (KSOL 16 INS 3663/2010), 12 VSOL 59/2011-102 (KSBR 30 INS 685/2011), 12 VSOL 35/2011-69 (KSOS 36 INS 11470/2010), 12 VSOL 44/2011-89 (KSOS 14 INS 5944/2010)).

Z listin ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 14 INS 4343/2011 soud zjistil, že:

-usnesením ze dne 05.04.2011 byl zjištěn úpadek dlužníka Zdeňka anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Robert Beneš a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 23.06.2011 bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, -přihláškou pohledávky P2 (doručenou insolvenčnímu soudu 19.04.2011) přihlásil žalobce do insolvenčního řízení s dlužníkem Zdeňkem Hrubým vykonatelnou pohledávku (dle rozhodčího nálezu) z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100046389 ve výši 142.253,-Kč, dále z titulu směnečného úroku ve výši 19.265,-Kč a nákladů rozhodčího řízení ve výši 1.600,-Kč, -u přezkumného jednání dne 03.06.2011 popřel insolvenční správce pohledávku co do 65.146,65 Kč s argumentací, že pohledávka je nevykonatelná, neboť rozhodčí doložka je neplatná, pokud jde o smluvní pokutu ve výši 50% z půjčené částky za prodlení se zaplacením byť jen 2 splátek, namítal její neplatnost pro rozpor s § 56 občanského zákoníku, věřitel proto nemá nárok ani na směnečné úroky ze smluvní pokuty a ani na náklady rozhodčího řízení, dlužník pohledávku uznal v plné výši, -insolvenční správce vyrozuměl žalobce o popření části pohledávky podle § 197 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) dopisem ze dne 06.06.2011, který byl žalobci doručen dne 7.6.2011, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V prvé řadě soud konstatuje, že žaloba byla žalobcem podána včas v souladu s vyrozuměním insolvenčního správce ve lhůtě 30 dnů ode dne přezkumného jednání podle ust. § 198 odst. 1 IZ.

ICM R

Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100046389 ze dne 24.03.2006 včetně smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru společnosti Profireal a.s. soud zjistil, že žalobce jako věřitel (tehdy s obchodní firmou Profireal, a.s.) uzavřel s dlužníkem Zdeňkem Hrubým a spoludlužnicí Boženou Hrubou smlouvu, na jejímž základě se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 144.000,-Kč a dlužník se peněžní prostředky zavázal společně a nerozdílně se spoludlužnicí splácet 36-ti měsíčními splátkami po 4.000,-Kč, přičemž částka k vyplacení měla činit 72.000,-Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly dle dohody smluvních stran (věřitele, dlužníka a spoludlužnice) smluvní ujednání.

Z oznámení věřitele o schválení úvěru dlužníkovi ze dne 03.04.2006 soud zjistil, že žalobce jako věřitel oznámil dlužníkovi a spoludlužnici parametry revolvingového úvěru (ve smyslu bodu 2.1 a 2.2 smluvních ujednání), které byly upřesněny takto: výše úvěru 114.012,-Kč, smluvní odměna se rovnala částce k vyplacení (57.006,-Kč), počet splátek zůstal stejný, tj. 36, výše splátky činila 3.167,-Kč, přičemž úvěr měl být splácen počínaje dnem 20.04.2006 vždy k 20. dni v měsíci, RPSN činilo 71,83 %. Schválená výše revolvingu činila 76.008,-Kč a smluvní odměna za poskytnutí každého revolvingu 35.724,-Kč. Poplatek za uzavření smlouvy byl stanoven na 1.900,-Kč.

Pro případ porušení povinnosti řádně a včas splácet splátky úvěru byly ve smluvních ujednáních dohodnuty 3 samostatné smluvní pokuty, a to v bodě 13.1a) ve výši 8 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 15 dnů po termínu splatnosti, v bodě 13.1b) 13 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 30 dnů po termínu splatnosti a v bodě 13.4 ve výši 50 % ze schválené výše úvěru pro případ prodlení se zaplacení dvou splátek podle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas nebo v případě prodlení s úhradou splátky déle než 30 dnů. Bod 13.3b) smluvních ujednání obsahuje ujednání o tom, že v případě, že dlužník neuhradí 2 splátky podle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas nebo v případě, že je v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 30 dnů nebo v případě, že je v prodlení s plněním jiného peněžitého závazku vůči věřiteli podle smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v případě, že dlužník poruší některé ustanovení této smlouvy nebo kterékoliv z prohlášení dlužníka se stane nepravdivým, stávají se k výzvě věřitele okamžitě splatnými všechny dosud nesplatné závazky dlužníka vůči věřiteli ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Bod 18.1 smluvních ujednání obsahuje rozhodčí doložku, ve které se smluvní strany dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v návaznosti na ni, má dle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z těchto rozhodců, kterému žalobce doručí žalobu. Rozhodčí řízení se bude konat v sídle rozhodců. Rozhodci pro tento účel jsou: JUDr. Josef Kunášek, advokát, JUDr. Eva Vaňková, advokátka, Mgr. Marek Landsmann, advokát, nebo jiný věřitelem zvolený rozhodce.

Podle bodu 6 smluvních ujednání, a to 6.1 až 6.4 dlužník svým podpisem na smlouvě o revolvingovém úvěru potvrdil, že v den podpisu vystavil a odevzdal věřiteli 1 vlastní blankosměnku bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad věřitele. V případě, že dlužník je v prodlení s placením jakéhokoliv závazku podle smlouvy o revolvingovém úvěru, je věřitel oprávněn (nikoliv však povinen) vyplnit na blankosměnce částku, nepřesahující celkovou dlužnou částku (včetně veškerých smluvních pokut) splatnou věřiteli na základě, nebo v souvislosti se smlouvou o revolvingovém úvěru, datum a místo splatnosti a domáhat se uspokojení z blankosměnky. Dlužník svým podpisem na smlouvě o revolvingovém úvěru potvrdil, že výše uvedenou blankosměnku vystavil a odevzdal věřiteli ze své svobodné vůle, dobrovolně a bez jakéhokoliv nátlaku či donucení. Výslovně prohlásil,

ICM R

že tuto blankosměnku vystavil jako prostředek k zajištění všech současných i budoucích pohledávek věřitele za dlužníkem, plynoucích z této smlouvy o revolvingovém úvěru, a tímto udělil věřiteli jako majiteli blankosměnky právo vyplnit na vystavené blankosměnce údaj o splatnosti, směnečnou sumu a místo platební.

Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. 9100046389 ze dne 20.03.2008 (příloha č. 1 ke smlouvě) bylo zjištěno, že suma uhrazených splátek dlužníka ke dni 18.03.2008 činila 78.045,-Kč. Dlužník pak měl dále splácet splátky 25-60 vždy k 20. dni v měsíci, výše splátky činila 3.167,-Kč.

Z oznámení věřitele ze dne 30.12.2008 soud zjistil, že věřitel (žalobce) dlužníkovi Zdeňku Hrubému a spoludlužnici Boženě Hrubé písemně sdělil, že došlo k zesplatnění veškerých závazků dlužníka ze smlouvy o úvěru č. 9100046389, a to pro závažné porušení smlouvy o revolvingovém úvěru neplněním závazků dle splátkového kalendáře, přičemž celková výše dluhu činila 153.624,-Kč a sestávala ze zbývajících dlužných splátek dle splátkového kalendáře 93.199,-Kč, neuhrazených penalizačních faktur 3.419,-Kč a smluvní pokuty ve výši 50 % z výše úvěru 57.006,-Kč. Dlužná částka měla být uhrazena do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.

Z faktury č. 909016570 soud zjistil, že žalobce jako věřitel vyúčtoval dlužníkovi Zdeňku Hrubému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100046389 smluvní pokutu 50 % z výše úvěru 57.006,-Kč.

Z karty klienta-dlužníka ke smlouvě o úvěru č. 9100046389 soud zjistil, že žalobce jako věřitel dlužníkovi Zdeňku Hrubému vyplatil dne 31.03.2006 částku 55.106,-Kč, včetně revolvingu vyplatil částku 95.390,-Kč. Dlužník dosud z této částky uhradil 108.192,-Kč.

Ze směnky vystavené dlužníkem Zdeňkem Hrubým dne 24.03.2006 na řad žalobce a z vyplňovacího směnečného prohlášení ze dne 20.01.2009 soud zjistil, a to z údaje uvedeného na směnce ke smlouvě č. 9100046389 , že se jedná o směnku zajišťovací k pohledávce žalobce ze smlouvy o revolvingovém úvěru stejného čísla. Na směnce je uvedena směnečná suma 153.166,-Kč, údaj o splatnosti 20.01.2009 a platební místo Profireal, a.s. (dřívější obchodní firma žalobce), Perštýnské náměstí 80, Pardubice-Staré Město. Směnku jako aval podepsala Martina Božena Hrubá.

Z rozhodčího nálezu ze dne 25.02.2009 č.j. La 483/09-12 vzal soud za prokázáno, že rozhodce Mgr. Marek Landsmann, kterému byl doručen návrh na vydání rozhodčího nálezu a který funkci rozhodce přijal, rozhodl tak, že Zdeněk Hrubý a Božena Hrubá jsou povinni zaplatit PROFI CREDIT Czech, a.s. společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 153.166,-Kč s 6 % úrokem z prodlení od 21.01.2009 do zaplacení a na náhradě nákladů rozhodčího řízení částku 1.600,-Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodce přitom dospěl k závěru, že uplatněný nárok je způsobilý k projednání v neveřejném písemném a jednoinstančním rozhodčím řízení, a to v souladu jak se zákonem o rozhodčím řízení, tak v souladu s rozhodčí doložkou smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24.03.2006 (bod 18. smluvních podmínek). Rozhodce dále zjistil, že předložená směnka v prvopise je řádnou směnkou vlastní se všemi náležitostmi dle ust. § 75 a násl. zákona č. 191/1950 Sb. směnečného a šekového. Tato směnka obsahuje závazek dlužníka zaplatit věřiteli částku 153.166,-Kč, přičemž v důsledku prodlení s jejím zaplacením vzniklo věřiteli dále postižné právo dle ust. § 48 téhož zákona, tedy právo na zaplacení 6 % úroku ode dne splatnosti.

ICM R

Směnečný peníz se přitom skládá ze zbývajících dlužných splátek dle splátkového kalendáře 92.741,-Kč, neuhrazených penalizačních faktur 3.419,-Kč a smluvní pokuty 50 % z výše úvěru 57.006,-Kč. Směnku jako aval podepsala Božena Hrubá, čímž se jako aval zavázala rovněž k úhradě celé částky. Dle doložky vyznačené rozhodcem rozhodčí nález nabyl právní moci 13.03.2009 a vykonatelnosti 17.03.2009.

V prvé řadě soud konstatuje, že ve smyslu ust. § 174 odst. 4 IZ je věřitel v přihlášce povinen uvést, zda jde o vykonatelnou pohledávku a vykonatelnost takové pohledávky prokázat veřejnou listinou.

Podle ust. § 274 o.s.ř. lze vykonatelnost pohledávky doložit těmito tituly: a) vykonatelným rozhodnutím soudu a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek, b) vykonatelným rozhodnutím soudu ve správním soudnictví, c) vykonatelným rozhodnutím rozhodčích komisí a smírem jimi schváleným, d) vykonatelným rozhodnutím státních notářství a dohodou jimi schválenou, e) notářským a exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti sepsaným podle zvláštních zákonů, f) vykonatelným rozhodnutím orgánů veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatku ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelným smírem, g) vykonatelným rozhodnutím a výkazem nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, h) rozhodnutím orgánů Evropských společenství, i) jiným vykonatelným rozhodnutím schváleným smírem a listinami, jejichž soudní výkon připouští zákon.

Právním důvodem podané žaloby je požadavek žalobce na úhradu směnečné sumy ve výši 57.006 Kč ze zajišťovací směnky a směnečného úroku ve výši 6.540,65 Kč, dále pak na úhradu nákladů rozhodčího řízení 1.600,-Kč, přičemž o pohledávce žalobce bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem. U pohledávek přisouzených v rozhodčím řízení je přitom zásadní, zda byl rozhodčí nález vydán rozhodcem (rozhodčím soudem), který byl oprávněn spor rozhodnout. Pokud byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který měl pravomoc spor rozhodnout, opírá se přihlášená pohledávka o vykonatelný titul. Pro účely určovacího sporu se pak jedná o vykonatelnou pohledávku a důvody jejího popření jsou limitovány úpravou § 199 odst. 2 IZ. Podle názoru soudu rozhodce Mgr. Marek Landsmann vydal předmětný rozhodčí nález v rámci své pravomoci a tento titul je pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ve smyslu § 199 odst. 2 IZ.

Okruh relevantních skutečností, které jsou způsobilým důvodem pro popření pravosti vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím, je v ust. § 199 odst. 2 IZ obecně vymezen jak pozitivně, tak i negativním způsobem. V řízení o určení vykonatelné pohledávky tak lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání vykonatelného rozhodnutí a naopak, důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci.

Smyslem citovaného zákonného ustanovení je umožnit insolvenčnímu správci snášet proti vykonatelné pohledávce veškeré námitky, které dlužník neuplatnil v dřívějším řízení a jimiž se příslušný orgán ve svém rozhodnutí nezabýval, a to s výjimkou zapovězení jiného právního posouzení věci. Insolvenční správce tak v insolvenčním řízení do určité míry sice může úspěšně napadat pravomocné platební rozkazy, rozsudky, platební výměry, rozhodčí nálezy apod., nemůže však jinak právně posuzovat věc oproti posouzení, které učinil orgán, jenž vykonatelné rozhodnutí vydal. Insolvenční správce tak může s úspěchem uplatňovat

ICM R v předchozím řízení s dlužníkem opomenutá skutková tvrzení (např. o úhradě přiznané pohledávky ručitelem a z toho plynoucího zániku závazku splněním), či námitky (např. námitku promlčení uplatněného nároku, námitku, že rozhodčí nález nebyl dlužníkovi nikdy doručen apod.). Nemůže však napadat byť vadné právní hodnocení skutečností, zjištěných v předchozím nalézacím řízení. Rozhodčí nález tak nemůže být přezkoumán v insolvenčním řízení či incidenčním sporu z hlediska jeho věcné správnosti.

Sporná pohledávka žalobce je podle zjištění soudu pohledávkou vykonatelnou, její vykonatelnost byla doložena vykonatelným rozhodčím nálezem, tj. rozhodnutím předpokládaným v § 274 o.s.ř. Rozhodčí nález ze dne 25.02.2009 č.j. La 483/09-12 je tak titulem pro výkon rozhodnutí.

Dle přesvědčení soudu námitky insolvenčního správce (žalovaného) směřující proti platnosti rozhodčí doložky, platnosti sjednané smluvní pokuty, jsou skutečnostmi předpokládanými v ust. § 199 odst. 2 IZ, jež nemohou vést k úspěšnému popření vykonatelné pohledávky správcem. Jde typicky o případ jiného právního posouzení věci.

V této souvislosti pak soud odkazuje na nejnovější rozhodovací praxi Vrchního soudu v Olomouci, a to konkrétně rozhodnutí: 12 VSOL 8/2011-64, 16 ICm 745/2010 (KSOL 16 INS 3663/2010), 12 VSOL 59/2011-102, 30 ICm 1056/2011 (KSBR 30 INS 685/2011), 12 VSOL 35/2011-69, 36 ICm 2130/2010 (KSOS 36 INS 11470/2010), 12 VSOL 44/2011-89, 14 ICm 1279/2010 (KSOS 14 INS 5944/2010), ve kterých vrchní soud uvedl, že posouzení platnosti či neplatnosti rozhodčí smlouvy je právní kvalifikací, proto podle jeho názoru je popření vykonatelné pohledávky z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy nepřijatelným důvodem popření. Rovněž námitka neplatnosti smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku je právním hodnocením a tato námitka insolvenčnímu správci podle § 199 odst. 2 IZ nepřísluší.

S ohledem na uvedené, vycházeje rovněž z argumentace prezentované ve shora uvedených rozhodnutích Vrchního soudu v Olomouci, dospěl soud k závěru, že podaná žaloba na určení, že část pohledávky ve výši 65.146.65 Kč je po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, je důvodná, a proto rozhodl jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

Pokud jde o náklady řízení ve vztahu mezi účastníky, nutno konstatovat, že žalobce by měl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na účelně vynaložené náklady řízení, tyto mu však přiznány nebyly, a to pro nákladovou imunitu žalovaného, tj. insolvenčního správce (§ 202 odst. 1 IZ), když podmínky pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ shledány nebyly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

V Ostravě dne 24.04.2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R