14 Cm 3/2010
Jednací číslo: 14Cm 3/2010-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Tomalovou v právní věci žalobce: PROFI CREDIT Czech a.s. (dříve Profireal, a.s.), IČ: 61860069, se sídlem Pardubice, Pernštýnské nám. č.p. 80, PSČ 530 02, zast.: JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem Advokátní kanceláře Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalovanému č. 1: JUDr. Petr Elšík, Sokolská 7, 772 00 Olomouc, insolvenčnímu správci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , Mladějovice 145, 785 01 Mladějovice a žalovanému č. 2: Janu Bandymu, anonymizovano , Mladějovice 145, 785 01 Mladějovice, o určení pravosti a výše pohledávky č. 1 ve výši 66.140,-Kč a pohledávky č. 2 ve výši 23.047,-Kč

takto:

I. Řízení o určení pravosti pohledávky č. 1 ve výši 66.140,-Kč se ohledně částky 49.014,-Kč zastavuje.

II. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem Janem Bandym pohledávku č. 1 ve výši 17.126,-Kč a pohledávku č. 2 ve výši 23.047,-Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. 1 náklady řízení ve výši 1.643,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný č. 2 a žalobce nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 29.01.2010, došlou soudu dne 02.02.2010, doplněnou do protokolu u ústního projednávání sporu dne 02.03.2011 se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávky, a to pohledávka č. 1 ve výši 66.140,-Kč a pohledávka č. 2 ve výši 23.047,-Kč za dlužníkem Janem Bandym, které byly popřeny v uvedené výši na přezkumném jednání insolvenčním správcem (žalovaný č. 1) i dlužníkem (žalovaný č. 2) jsou přihlášeny po právu jako pohledávky nezajištěné a nevykonatelné. K těmto dvěma pohledávkám pak žalobce tvrdil následující skutečnosti: Dle smlouvy o půjčce č. 78868 (dále jen smlouva č. 1 ) se žalobce zavázal poskytnout dlužníku Janu Bandymu (dále jen žalovaný č. 2 ) peněžitou částku v nominální hodnotě 98.028,-Kč. Žalovanému č. 2 byla na účet dle této smlouvy zaslána částka 47.114,-Kč. Zbylou část půjčky tvoří smluvní odměna ve výši 49.014,-Kč, sjednaná dle bodu 4 smlouvy č.1 a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-Kč dle bodu 18.1. smlouvy č.1. Žalovaný č. 2 se zavázal vrátit žalobci poskytnutou půjčku ve 36-ti měsíčních splátkách po 2.723,-Kč splatných vždy k 27. dni v měsíci počínaje únorem 2005. Ve splátkách byla zahrnuta jednak skutečně poskytnutá částka ve výši 47.114,-Kč, jednak částka, která představovala odměnu půjčky ve výši 49.014,-Kč a částka, která představovala poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-Kč. Pokud jde o odměnu, žalobce tvrdil, že představovala v podstatě kapitalizovaný úrok. Pokud jde o poplatek, žalobce uvedl, že se jednalo o odměnu, která náležela poradci, jenž smlouvu uzavřel. Citovaná odměna a poplatek byly započteny dle bodu 9 smlouvy č.1 s nominální částkou smlouvy ve výši 98.028,-Kč, a proto byla žalovanému č. 2 vyplacena částka ve výši 47.114,-Kč (98.028, Kč mínus 49.014,-Kč mínus 1.900,-Kč). Žalobce dále tvrdil, že jelikož žalovaný č. 2 platil splátky ve výši 2.723,-Kč měsíčně bez větších prodlení, byla mu při 24. splátce, tj. dne 22.01.2007 dále půjčena částka 34.637,-Kč, když nominální hodnota revolvingu byla opět vyšší-činila 65.352,-Kč. Rozdíl mezi skutečně vyplacenou částkou 34.637,-Kč a nominální hodnotou revolvingu 65.327,-Kč tvořila odměna revolvingu ve výši 30.715,-Kč. Jelikož půjčka byla původně sjednána na 36 měsíců a revolvingem se půjčená částka navýšila, splátky ve výši 2.723,-Kč měsíčně měly trvat celkem 60 měsíců. Žalovaný č. 2 uhradil celkem 54 splátek po 2.723,-Kč, takže dle žalobce neuhradil na šesti splátkách celkem částku 16.338,-Kč. Jelikož žalovaný č. 2 byl v prodlení s těmito splátkami, vyúčtoval mu žalobce také smluvní pokuty ve výši 788,-Kč dle bodu 12.1. smlouvy č.1, a to za prodlení se splátkami č. 55 a 56, a to fakturami č. 909051283 a č. 909058473. Žalobce požadoval v žalobě také po žalovaném č. 2 smluvní pokutu ve výši 50 % z výše poskytnutého úvěru, tj. částku 49.014,-Kč, avšak žalobu ohledně této částky vzal podáním ze dne 29.12.2010, které bylo doručeno soudu dne 30.12.2010, zpět. Ohledně této částky soud řízení dle ust. § 96 o.s.ř.zastavil (viz odst. I. výroku tohoto rozsudku). Předmětem žaloby u pohledávky č. 1 tudíž zůstává částka 16.338,-Kč, tj. žalobcem tvrzené neuhrazené splátky č. 55-60 a smluvní pokuty ve výši 788,-Kč výše popsané. Dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100007075 (dále je smlouva č. 2 ) se žalobce zavázal poskytnout dlužníku Janu Bandymu (žalovanému č. 2) peněžitou částku v nominální hodnotě 74.016,-Kč. Žalovanému č. 2 byla na účet dle této smlouvy zaslána částka 38.069,-Kč. Zbylou část úvěru tvoří smluvní odměna ve výši 34.047,-Kč, sjednaná dle bodu 5 smlouvy č. 2 a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-Kč dle bodu 19.1. smlouvy č. 2. Žalovaný č. 2 se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr ve 36-ti měsíčních splátkách po 2.056,-Kč splatných vždy k 27. dni v měsíci počínaje srpnem 2005. Ve splátkách byla zahrnuta jednak skutečně poskytnutá částka ve výši 38.069,-Kč, jednak částka, která představovala odměnu úvěru ve výši 34.047,-Kč a částka, která představovala poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.900,-Kč. Pokud jde o odměnu, žalobce tvrdil, že představovala v podstatě kapitalizovaný úrok, pokud jde o poplatek, žalobce uvedl, že se

jednalo o odměnu, která náležela poradci, jenž smlouvu uzavřel. Citovaná odměna a poplatek byly započteny dle bodu 10 smlouvy č. 2 s nominální částkou smlouvy ve výši 74.016,-Kč, a proto byla žalovanému č. 2 vyplacena částka ve výši 38.069,-Kč (74.016, Kč minus 34.047,-Kč minus 1.900,-Kč). Žalobce dále tvrdil, že jelikož žalovaný č. 2 platil splátky ve výši 2.056,-Kč měsíčně bez větších prodlení, byla mu při 24. splátce, tj. dne 20.07.2007 dále půjčena částka 27.139,-Kč, když nominální hodnota revolvingu byla opět vyšší-činila 49.344,-Kč. Rozdíl mezi skutečně vyplacenou částkou 27.139,-Kč a nominální hodnotou revolvingu 49.344,-Kč tvořila odměna revolvingu ve výši 22.205,-Kč. Jelikož úvěr byl původně sjednán na 36 měsíců a revolvingem se půjčená částka navýšila, splátky ve výši 2.056,-Kč měsíčně měly trvat celkem 60 měsíců. Žalovaný č. 2 uhradil celkem 49 splátek po 2.056,-Kč, takže dle žalobce neuhradil v jedenácti splátkách celkem částku 22.616,-Kč. Jelikož žalovaný č. 2 byl v prodlení s těmito splátkami, vyúčtoval mu žalobce fakturou č. 909063332 také smluvní pokutu ve výši 431,-Kč dle bodu 13.1. smlouvy č. 2, a to za prodlení se splátkou č. 50. Předmětem žaloby je tedy u této pohledávky č. 2 částka 22.616,-Kč, tj. žalobcem tvrzené neuhrazené splátky č. 50-60 a smluvní pokuta ve výši 431,-Kč. K oběma smlouvám, pak žalobce dále tvrdil, že pokud jde o ujednání o smluvní odměně za poskytnutí půjčky či úvěru, jsou sjednány platně a nejsou v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný č. 2 s jejich výši souhlasil a v souladu se zásadou autonomie vůle výše uvedené smlouvy uzavřel. Žalovaný č. 2 měl při uzavírání výše uvedených smluv dostatek času na seznámení se s jejich obsahem včetně smluvních ujednání, a pokud by měl k výše uvedeným smlouvám výhrady nemusel je uzavírat a mohl se obrátit s žádostí o poskytnutí peněžních prostředků na jinou třetí osobu. Žalobce je toho názoru, že při hodnocení toho, zda je zde dán rozpor s dobrými mravy je nutné hodnotit také to, zda osoba dovolávající se tohoto rozporu vyvinula dostatečnou míru pečlivosti, předvídavosti a opatrnosti při uzavírání konkrétního právního vztahu (aplikace zásady vigilantibus iura sunt ). Smluvní odměna představuje dle žalobce prostředky ke krytí rizika plynoucího pro žalobce z poskytování úvěru bez jiného hmotného zajištění. Dle tvrzení žalobce došlo v souladu s výše uvedenými smlouvami ke snížení majetku žalobce a vzhledem k insolvenčnímu řízení je dán odůvodněný předpoklad, že sjednaná částka dle výše uvedených smluv nebude žalobci nikdy v plné výši vrácena.

Žalovaný č. 1 ve vyjádření k žalobě došlém soudu dne 22.10.2010 uvedl, že pohledávky žalobce popřel u přezkumného jednání, neboť považuje smlouvu o půjčce č. 78868 a smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100007075 za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 39 občanského zákoníku. Žalovaný č.1 dále uvedl, že pohledávka č. 1 neexistuje, neboť celá jistina této pohledávky byla již žalovaným č. 2 uhrazena. Žalovaný č. 2 skutečně obdržel půjčku ve výši 47.114,-Kč a nikoliv ve výši 98.028,-Kč. Občanský zákoník neupravuje u smlouvy o půjčce smluvní odměnu za její poskytnutí, proto započtení části půjčky na smluvní odměnu za její poskytnutí považuje žalovaný č. 1 za neplatné. I pokud by se jednalo o úvěr ve smyslu ust. § 499 ObZ nejsou, dle tvrzení žalovaného č. 1, splněny podmínky pro poskytnutí takového odměny. Výše odměny za poskytnutí úvěru musí odpovídat výši úvěru, době rezervování finančních prostředků pro dlužníka apod., přičemž v daném případě, je výše odměny nepřiměřeně vysoká a k rezervaci peněžních prostředků pro žalovaného č. 2 prakticky nedošlo, neboť půjčená částka mu byla ihned vyplacena. Dle žalovaného č. 1 se žalovaný č. 2 nemohl objektivně seznámit se smluvními podmínkami, neboť tyto jsou vytištěny s prakticky nečitelným textem. K argumentu žalobce o náležité opatrnosti a pečlivosti žalovaného č. 2 při uzavírání smluv žalovaný č. 1 uvedl, že žalovaný č. 2 má pouze základní vzdělání, nemá dostatečné zkušenosti s uzavíráním smluv a je snadno ovlivnitelný při nabízení nevýhodných půjček.

Žalovaný č. 2 navrhl u ústního jednání zamítnutí žaloby.

K výše uvedeným skutkovým tvrzením soud provedl níže uvedené listinné důkazy:

Z insolvenčního spisu sp.zn.: KSOS 14 INS 6728/2009 provedl soud tyto listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

Z listiny označené jako Usnesení č.j.: KSOS 14 INS 6728/2009-A6 ze dne 12.11.2009 soud zjistil, že dne 12.11.2009 byl zjištěn úpadek dlužníka Jana anonymizovano , který bude řešen formou oddlužení.

Z listiny označené jako Přihláška pohledávky ze dne 01.12.2009 soud zjistil, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na žalovaného č. 2 podáním došlým soudu dne 02.12.2009 pohledávky v celkové výši 89.187,-Kč, a to: pohledávku č. 1 ve výši 66.140,-Kč jako nedoplatek na zesplatněné jistině smlouvy o revolvingové půjčce č. 78868 ve výši 16.338,-Kč a na smluvních pokutách z titulu této smlouvy ve výši 49.802,-Kč; pohledávku č. 2 ve výši 23.047,-Kč jako nedoplatek na nominální hodnotě dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100007075 ve výši 22.616,-Kč a na smluvních pokutách z titulu této smlouvy ve výši 431,-Kč.

Z listiny označené jako Seznam přihlášených pohledávek číslo věřitele 1, která se týká věřitele, tj. žalobce soud zjistil, že u přezkumného jednání dne 07.01.2010 popřel jak žalovaný č. 1, tak žalovaný č. 2 pohledávku žalobce č. 1 a č. 2 v celém rozsahu.

Z listiny označené jako Věc: Insolvenční řízení na dlužníka Jana anonymizovano , bytem Mladějovice 145 zahájené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 6728/2009 -vyrozumění věřitele č. 1 s podanou přihláškou P 1 o popření nevykonatelné pohledávky č. 1 ve výši 66.140,-Kč co do pravosti a výše a o popření nevykonatelné pohledávky č. 2 ve výši 23.047,-Kč co do pravosti a výše (popřeno celkem 89.187,-Kč) ze dne 20.01.2010, včetně doručenky k ní, soud zjistil, že žalovaný č. 1 vyzval žalobce k podání žaloby o určení pravosti popřené pohledávky a tato výzva byla žalobci doručena dne 22.01.2010. Z podacího razítka na žalobě soud zjistil, že žaloba byla u soudu podána dne 02.02.2010, tedy ve stanovené lhůtě.

Z projednávaného spisu sp.zn.soud provedl tyto listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

K pohledávce č. 1 soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

Z listiny označené jako Smlouva o revolvingové půjčce č. 78868/04135 ze dne 02.02.2005 (smlouva č. 1) soud zjistil, že tato listina je oboustranná, přičemž na první straně označené jako Smlouva o revolvingové půjčce č. 78868/04135 jsou uvedeny identifikační údaje žalobce jako věřitele a osobní údaje žalovaného č. 2 (dlužníka). V části B-Revolvingová půjčka je uvedena sjednaná výše půjčky 98.028,-Kč, splatnost 36 měsíců, výše měsíční splátky 2.723,-Kč, maximální výše půjčky 98.028,-Kč a RPSN 72,67 %. V části C-Revolving je uvedena NH revolvingu 65.352,-Kč, výše měsíční splátky 2.723,-Kč a RPSN 62,27 %. Část D obsahuje revolvingový rámec půjčky ve výši 98.028,-Kč. V části E-Smluvní odměna je uvedena smluvní odměna poskytnutí půjčky 49.014,-Kč a smluvní odměna za provedení každého revolvingu 30.715,-Kč. Část F obsahuje stanovení poplatku ve výši 1.900,-Kč. Dále jsou zde uvedeny nedílné součásti smlouvy, a to Smluvní ujednání obsažené na druhé straně smlouvy, splátkový kalendář, pokyn pro klienty k úhradě půjčky, potvrzení o výši pracovního příjmu zaměstnance a dohoda o srážkách ze mzdy. Pod výše uvedenými body smlouvy o revolvingové půjčce je uvedeno, že smluvní strany uzavírají tuto smlouvu podle své svobodné vůle, nikoliv pod nátlakem, v tísni ani za jinak nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují své podpisy. K první straně této smlouvy soud dále zjišťuje, že je psána čitelným a přiměřeným písmem. Z druhé strany smlouvy č. 1 označené jako Smluvní ujednání soud zjišťuje, že celá tato strana je psána velmi malým písmem, které není prakticky čitelné pouhým okem a ke čtení je nutné použít lupu. Z bodu 4.1. smluvních ujednání soud zjistil, že byla sjednána smluvní odměna za poskytnutí půjčky, která je splatná ke dni poskytnutí půjčky. Dále byla v bodě 4.2. sjednána odměna za poskytnutí každého revolvingu splatná ke dni provedení revolvingu. Z bodu 9.1. označeného Započtení soud zjistil, že se smluvní strany dohodly na započtení vzájemných nároků vyplývajících ze smlouvy č. 1 ke dni poskytnutí půjčky, a to nároku dlužníka na půjčku oproti nároku věřitele na smluvní odměnu a poplatek za uzavření této smlouvy. Z bodu 12 smluvních ujednání označeného Sankce soud zjistil, že tento bod smluvních ujednání obsahuje sankce různého charakteru, kdy podle bodu 12.1. v případě prodlení z úhradou výše splátky o více jak a) 15 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 8 % z výše splátky a dále b) 30 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat nad rámec smluvní pokuty dle předchozího bodu úhradu smluvní pokuty ve výši 13 % z výše splátky. Z bodu 15.1 smluvních ujednání soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů na poskytnutí půjčky podle ujednání této Smlouvy se stanoví v souladu s ustanoveními přílohy zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, její výše vyplývá z příslušných ustanovení čl. 2 a 3 této Smlouvy.

Z listiny označené jako Výpis periodický k účtu č. 19-7176630227/0100 CZK ze dne 04.02.2005 soud zjistil, že ve prospěch účtu žalovaného č. 2 byla odepsána částka ve výši 47.114,-Kč.

Z listiny označené jako Výpis periodický k účtu č. 19-7176630227/0100 CZK ze dne 22.01.2007 soud zjistil, že ve prospěch účtu žalovaného č. 2 byla odepsána částka ve výši 34.637,-Kč.

Z listiny označené jako Karta klienta Jan Bandy, Helena Bandyová soud zjistil, že žalovaný č. 2 uhradil celkem 54 splátek po 2.723,-Kč, tj. celkem částku 147.042,-Kč.

Z listiny označené jako Faktura č. 909051283 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému č. 2 smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky č. 55 o více jak 15 dní po termínu splatnosti (za období od 27.08.2009 do 14.09.2009) ve výši 8 % z výše splátky, tj. ve výši 217,84 Kč.

Z listiny označené jako Faktura č. 909058473 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému č. 2 smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky č. 55 o více jak 30 dní po termínu splatnosti (za období od 14.09.2009 do 29.09.2009) ve výši 13 % z výše splátky, tj. ve výši 353,99 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky č. 56 o více jak 15 dní po termínu splatnosti (za období od 27.09.2009 do 13.10.2009) ve výši 8 % z výše splátek, tj. ve výši 217,84 Kč.

K pohledávce č. 2 soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

Z listiny označené jako Žádost o poskytnutí revolvingového úvěru/ smlouva o revolvingovém úvěru , č. smlouvy 9100007075 ze dne 08.07.2005 (smlouva č. 2) soud zjistil, že listina je oboustranná, přičemž na první straně označené jako Žádost o poskytnutí revolvingového úvěru/ smlouva o revolvingovém úvěru jsou osobní údaje dlužníka-žalovaného č. 2 a dále v bodě 5. jsou údaje o požadovaném revolvingovém úvěru, kdy je zde uvedena požadovaná výše úvěru 98.028,-Kč, splatnost úvěru 36 měsíců, poskytnutá částka 52.995,-Kč, měsíční splátka 2.723,-Kč, poplatek za uzavření smlouvy 1.900,-Kč. V bodě 6 této smlouvy je uvedeno, že v dalším odkazují věřitel (žalobce), dlužník (žalovaný č. 2) a spoludlužník na úpravu obsaženou ve smluvním ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, které se nachází na zadní straně této žádosti a je nedílnou součástí této žádosti. Smluvní ujednání jsou rovněž zveřejněna na internetových stránkách věřitele (žalobce) na adrese www.profireal.cz. Dále je v bodě 6. uvedeno, že dlužník a spoludlužník podpisem této žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru berou výslovně na vědomí a souhlasí, že výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) dle čl. 3 smluvních ujednání bude v rozmězí od 50 % do 110 % a že dlužníkovi bude konkrétní výše RPSN Profirealem a.s. oznámena v oznámení dle čl. 2 smluvních ujednání. Dále je zde uvedeno, že dlužník a spoludlužník se seznámili se smluvními ujednáními před podpisem smlouvy a nemají k nim žádné výhrady a zavazují se je dodržovat. K této žádosti soud dále uvádí, že je psána čitelným a přiměřeně velikým písmem, když údaje obsažené v bodě 6. jsou psány o poznání menším písmem, stále však čitelným. Dále soud z této listiny zjišťuje, že v jejím pravém dolním rohu je uvedeno, že smlouvu s neúplnými nebo nečitelnými údaji nebude možné akceptovat. Z druhé strany této listiny označené jako Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru společnosti Profireal, a.s. dále soud zjišťuje, že celá tato strana je psána velmi malým písmem, které není prakticky čitelné pouhým okem, při delším čtení začínají písmena splývat a ke čtení je nutné použít lupu. Čitelnost textu navíc v tomto případě zhoršuje propsání ručně psaného textu vyplněném na líci Žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru. Z těchto smluvních ujednání, konkrétně z bodu 2.2 soud zjistil, že smlouva č. 2 nabývá účinnosti dnem odeslání oznámení věřitele o schválení úvěru dlužníkovi, které obsahuje tyto údaje: číslo smlouvy, schválenou výši úvěru, splatnost úvěru, výši měsíční splátky úvěru, datum splatnosti první splátky úvěru, datum splatnosti poslední splátky úvěru, periodicita splácení úvěru, datum splatnosti splátky v průběhu periody splácení, maximální výši úvěru, RPSN úvěru, schválenou výši revolvingu, zvýšenou maximální výši úvěru po provedení revolvingu, výši měsíční splátky úvěru po provedení revolvingu, RPSN po provedení revolvingu, úvěrový rámec, smluvní odměnu za poskytnutí úvěru, smluvní odměnu za poskytnutí každého revolvingu, poplatek za uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, typ uzavřené smlouvy, datum nabytí platnosti smlouvy, datum nabytí účinnosti smlouvy o revolvingovém úvěru. Z bodu 5 těchto smluvních ujednání soud zjistil, že byla sjednána smluvní odměna za poskytnutí úvěru / za poskytnutí revolvingu, jejíž výše bude dlužníkovi sdělena v oznámení dle č. 2 odst. 2.2 těchto smluvních ujednání a je splatná ke dni poskytnutí úvěru / revolvingu. Z bodu 10.1. a 10.2. soud zjistil, že nárok žalovaného č. 2) na vyplacení úvěru / revolvingu byl započten oproti nároku žalobce na smluvní odměnu za poskytnutí úvěru / revolvingu a na poplatek za uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Z bodu 13 smluvních ujednání soud zjistil, že za porušení povinností na straně dlužníka byly stanoveny různé sankce, konkrétně dle bodu 13.1. v případě prodlení s úhradou splátky o více jak a) 15 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 8 % z výše splátky, a dále b) 30 dní po termínu splatnosti je věřitel oprávněn požadovat nad rámec smluvní pokuty uvedené v předchozím bodu smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátek. Z bodu 16.1. smluvních ujednání soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů na poskytnutí úvěru podle této Smlouvy o RÚ se stanoví v souladu s ustanoveními přílohy zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, její výše vyplývá z příslušných ustanovení čl. 3 a čl. 4 této Smlouvy o RÚ.

Z listiny označené jako Oznámení věřitele o schválení úvěru dlužníkovi, Smlouva o revolvingovém úvěru číslo 9100007075 ze dne 20.07.2005 soud zjistil, že tohoto dne oznámil žalobce dlužníkovi a spoludlužníkovi, že mu schválil úvěr ve výši 74.016,-Kč s RPSN ve výši 62,94 % se splatností úvěru 36 měsíců, výši měsíční splátky úvěru 2.056,-Kč, s datem splatnosti první splátky úvěru dne 27.08.2005, s datem poslední splátky úvěru dne 27.07.2008, se smluvní odměnou za poskytnutí úvěru 34.047,-Kč. Dále byl dlužníku a spoludlužníku schválen revolving 49.344,-Kč, výše měsíční splátky úvěru po provedení revolvingu 2.056,-Kč, smluvní odměna za poskytnutí revolvingu 22.205,-Kč. Z této listiny soud dále zjistil, že poplatek za uzavření smlouvy byl uveden ve výši 1.900,-Kč a platnost měla nabýt smlouva o revolvingovém úvěru dne 08.07.2005 a účinnosti dne 20.07.2005

Z listiny označené jako Výpis periodický k účtu 19-7176630227/0100 CZK ze dne 19.07.2005 soud zjistil, že ve prospěch účtu žalovaného č. 2 byla odepsaná částka ve výši 38.069,-Kč.

Z listiny označené jako Výpis periodický k účtu 19-7176630227/0100 CZK ze dne 20.07.2007 soud zjistil, že ve prospěch účtu žalovaného č. 2 byla odepsána částka ve výši 27.139,-Kč.

Z listiny označené jako Karta klienta Jan Bandy, Helena Bandyová soud zjistil, že žalovaný č. 2 uhradil celkem 49 splátek po 2.056,-Kč, tj. 100.744,-Kč.

Z listiny označené jako Faktura č. 909063332 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému č.2 smluvní pokutu za prodlení s úhradou 50-té splátky o více jak 15 dní po termínu splatnosti (za období od 27.09.2009 do 13.10.2009) ve výši 8 % z výše splátky, tj. ve výši 168,48 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou 50-té splátky o více jak 30 dní po termínu splatnosti (za období od 13.10.2009 do 29.10.2009) ve výši 13 % z výše splátky, tj. ve výši 267,28 Kč. Celkem tedy bylo touto listinou vyúčtováno 431,-Kč.

Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto skutkovým závěrům:

K uplatňované pohledávce žalobce č. 1: Z listin označených jako Smlouva o revolvingové půjčce č. 78868/04135 ze dne 02.02.2005, Výpis periodický k účtu č. 19-7176630227/0100 CZK ze dne 04.02.2005 a ze dne 22.01.2007 vzal soud za prokázané, že žalobce vyplatil ve skutečnosti žalovanému č. 2 pouze částku 81.751,-Kč (tj. dne 4.2.2005 částku 47.114,-Kč a dne 22.1.2007 na základě revolvingu částku 34.637,-Kč) a nikoliv částku 163.380,-Kč. Částka 81.629,-Kč nikdy nebyla žalovanému č.2 vyplacena, neboť tato částka je tvořena smluvní odměnou za poskytnutí půjčky ve výši 49.014,-Kč, poplatkem za uzavření smlouvy č. 1 ve výši 1.900,-Kč a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 30.715,-Kč. V okamžiku, kdy žalovaný č.2 obdržel od žalobce peněžní prostředky ve výši 81.751,-Kč, byl povinen uhradit žalobci nejen tyto peněžní prostředky, ale i smluvní odměnu a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 81.629,-Kč. Žalobce na základě smlouvy č. 1 jednal tak, jako by žalovanému č.2 poskytl půjčku ve výši 163.380,-Kč, na kterou si rovnou započetl svou smluvní odměnu a poplatek za uzavření smlouvy č. 1, přičemž takový způsob započtení byl sjednán v bodu 9 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí smlouvy č. 1. Žalobce dále z celé této částky vypočetl výši jednotlivé měsíční splátky, tj. 2.723,-Kč na 60 měsíců. Z takto vypočtených měsíčních splátek pak žalobce z důvodu prodlení se splácením jednotlivých splátek požadoval smluvní pokuty dle bodu 12.1. smluvních ujednání. Žalobce žalovaného č.2 takto skutečně pokutoval, což vzal soud za prokázané z listin označených jako Faktura č. 909051283 a Faktura č. 909058473 , jimiž mu vyúčtoval smluvní pokutu v celkové výši 788,-Kč. Z listiny označené jako Karta klienta Jan Bandy, Helena Bandyová vzal soud za prokázané, že žalovaný č.2 uhradil žalobci celkem částku ve výši 147.042,-Kč. Z přihlášky pohledávky č. 1 a z přezkumného listu k této přihlášené pohledávce vzal soud za prokázané, že žalobce požaduje po žalovaném č.2 dále částku ve výši 17.126,-Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 16.338,-Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky č. 55 a 56 ve výši 788,-Kč, kterou žalovaný č.1 a žalovaný č.2 v plné výši popřeli.

K uplatňované pohledávce žalobce č. 2: Z listin označených jako Žádost o poskytnutí revolvingového úvěru/ smlouva o revolvingovém úvěru , č. smlouvy 9100007075 ze dne 08.07.2005, dále Oznámení věřitele o schválení úvěru dlužníkovi, Smlouva o revolvingovém úvěru číslo 9100007075 ze dne 20.07.2005 a dále Výpis periodický k účtu 19-7176630227/0100 CZK ze dne 19.07.2005 a ze dne 20.07.2007 vzal soud za prokázané, že žalobce vyplatil ve skutečnosti žalovanému č. 2 pouze částku 65.208,-Kč ( tj. dne 19.7.2005 částku 38.069,-Kč a dne 20.7.2007 na základě revolvingu částku 27.139,-Kč) a nikoliv částku 123.360,-Kč. Částka 58.152,-Kč nikdy nebyla žalovanému č.2 vyplacena, neboť tato částka je tvořena smluvní odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 34.047,-Kč, poplatkem za uzavření smlouvy č. 2 ve výši 1.900,-Kč a smluvní odměnou za poskytnutí revolvingu ve výši 22.205,-Kč. V okamžiku, kdy žalovaný č.2 obdržel od žalobce peněžní prostředky ve výši 65.208,-Kč, byl povinen uhradit žalobci nejen tyto peněžní prostředky, ale i smluvní odměnu a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 58.152,-Kč. Žalobce na základě smlouvy č. 2 jednal tak, jako by žalovanému č.2 poskytl půjčku ve výši 123.360,-Kč, na kterou si rovnou započetl svou smluvní odměnu a poplatek za uzavření smlouvy č. 2, přičemž takový způsob započtení byl sjednán v bodu 10 smluvních ujednání, jež jsou nedílnou součástí smlouvy č. 2. Žalobce dále z celé této částky vypočetl výši jednotlivé měsíční splátky, tj. 2.056,-Kč na 60 měsíců. Z takto vypočtených měsíčních splátek pak žalobce z důvodu prodlení se splácením jednotlivých splátek požadoval smluvní pokuty dle bodu 13.1. smluvních ujednání. Žalobce žalovaného č.2 takto skutečně pokutoval, což vzal soud za prokázané z listiny označené jako Faktura č. 909063332 , kterou mu vyúčtoval smluvní pokutu v celkové výši 431,-Kč. Z listiny označené jako Karta klienta Jan Bandy, Helena Bandyová vzal soud za prokázané, že žalovaný č. 2 uhradil žalobci celkem částku ve výši 100.744,-Kč. Z přihlášky pohledávky č. 2 a z přezkumného listu k této přihlášené pohledávce vzal soud za prokázané, že žalobce požaduje po žalovaném č.2 dále částku ve výši 23.047,-Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 22.616,-Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky č. 50 ve výši 431,-Kč, kterou žalovaný č.1 a žalovaný č.2 v plné výši popřeli.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

Žalobce uzavřel s žalovaným č. 2 jako dlužníkem celkem 2 smlouvy.

Při posouzení charakteru smlouvy č. 1 se soud zabýval rozdíly mezi smlouvou o půjčce podle občanského zákoníku a smlouvou o úvěru podle obchodního zákoníku.

Dle ust. § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle ust. § 497 ObZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Zásadním znakem odlišujícím tyto dva typy smluv je sjednání úroků, které lze sjednat i u smlouvy o půjčce avšak pojmovým znakem je jen u smlouvy o úvěru. Pokud ve smlouvě nejsou úroky jako odměna za poskytnuté peníze dohodnuty, nemůže se jednat o úvěrovou smlouvu. Okolnost, že strany sjednaly úhradu úroků, sama o sobě neznamená, že vůle stran směřovala právě k uzavření smlouvy o úvěru, když rovněž smlouva o půjčce může být pojata jako úplatná. Je nutné vycházet z toho, zda byly splněny pojmové znaky smlouvy o úvěru, tj. zda byla předmětem ujednání mezi věřitelem a dlužníkem povinnost věřitele rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše, a že dlužníku na základě těchto dohod vzniklo právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.srpna 2008, sp.zn. 29 Odo 1386/2006, obdobně Rozhodnutí ze dne 24.května 2007, sp.zn. 32 Cdo 922/2007 ).

V předmětné smlouvě č. 1 , označené jako Smlouva o revolvingové půjčce, je v části B bodě 5 první strany sjednáno RPSN ve výši 72,67 %, přičemž v bodě 15 druhé strany je uvedeno, že jde o stanovení roční procentní sazby nákladů na poskytnutí půjčky v souladu s ustanoveními přílohy zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Lze tedy říci, že zde byl sjednán jakýsi závazek platit za poskytnutí finanční částky úroky. Rezervaci finančních prostředků, jako nejvíce určující a zásadní znak všech úvěrových smluv pak lze spatřovat v ujednání o revolvingu v části C bodě 6 první strany smlouvy a v bodě 3 druhé strany smlouvy. U této smlouvy lze tedy učinit závěr o tom, že nejde o smlouvu o půjčce, jak je označena, nýbrž podle obsahu této listiny jde o smlouvu o úvěru, neboť vykazuje znaky úvěru dle ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku.

U první smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobce požaduje de facto zaplacení jistiny ve výši 16.338,-Kč, přičemž z jeho skutkových tvrzení je zřejmé, že má za to, že ještě nemá zaplaceny 55.-60. splátku úvěru, přičemž v každé jednotlivé měsíční splátce úvěru ve výši 2.723,-Kč byly rozpočítány jednak skutečně půjčené peníze, tj. 47.114,-Kč a 34. 637,-Kč-celkem 81.751,-Kč, jednak odměna za sjednání úvěru, tj. 49.014,-Kč a 30.715,-Kč (odměna za revolving)-celkem 79.729,-Kč a jednak poplatek za uzavření smlouvy 1.900,-Kč. Jan Bandy si tedy skutečně půjčil jen částku 81.751,-Kč (viz. důkazy výpisy z účtu) a ke dni 27.7.2009 zaplatil částku 147.042,-Kč (viz. důkaz kartou klienta) a dle žalobce má na jistině ještě zaplatit 16.338,-Kč, tj. na jistině měl zaplatit celkem 163.380,-Kč-oproti tomu skutečně půjčená částka činila 81.751,-Kč. Na odměně za poskytnutí úvěru, včetně poplatku měl tedy zaplatit 81.629,-Kč, tj. téměř stejnou částku jakou si půjčil. U odměny sjednané ve smlouvě, a to ani z bodu E první strany, ani z bodu 4. druhé strany nelze zjistit, za co konkrétně je odměna sjednána. Ze smlouvy není pro spotřebitele zřejmý ani vztah mezi odměnou a RPSN-není zřejmé, zda jde o totožné položky, či položky rozdílné a tudíž není zřejmé, zda žalobce může chtít obě tyto položky nebo jen některou z nich. Pro spotřebitele tak zde není splněn požadavek přehlednosti a srozumitelnosti spotřebitelské smlouvy, který je i hlavním atributem celé evropské spotřebitelské legislativy. Ujednání o RPSN a odměně je tak v této smlouvě z výše uvedených důvodů nesrozumitelné a neurčité. Navíc sjednaná výše odměny s ohledem na skutečně poskytnutou částku je nepřiměřeně vysoká, když činí téměř tolik, jako poskytnutá částka.

Pokud jde o posuzovanou smlouvu č. 2, uzavření této smlouvy probíhalo nikoliv v jednom kroku, jako u první smlouvy-kdy účastníci na jedné listině uzavřeli smlouvu, nýbrž ve dvou postupných krocích. Prvním krokem byla Žádost o poskytnutí revolvingového úvěru označená za lomítkem také jako Smlouva o revolvingovém uvěru , kde byly sjednány v bodě 5 pouze-požadovaná výše úvěru 98.028,-Kč, splatnost úvěru 36 měsíců, poskytnutá částka 52.935,-Kč, měsíční splátka 2.723,-Kč, poplatek za uzavření smlouvy 1.900,-Kč. V bodě 6. pak bylo ujednáno, že dlužník a spoludlužník podpisem této Žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru (Smlouvy o revolvingovém úvěru) berou výslovně na vědomí a souhlasí, že výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) dle čl. 3 smluvních ujednání bude v rozmězí od 50 % do 110 % a že dlužníkovi bude konkrétní výše RPSN Profirealem, a.s. oznámena v oznámení dle čl. 2 smluvních ujednání. Podle obsahu této listiny však ještě nelze říci, že jde o smlouvu o úvěru, neboť z ní není zřejmá ani rezervace peněžních prostředků ani konkrétní výše RPSN (úrok). Konkrétní výše RPSN-62,94 % a skutečnost, že jde o revolvingový úvěr (rezervace finančních prostředků) vyplývá až z listiny Oznámení věřitele o schválení úvěru dlužníkovi smlouva o revolvingovém úvěru číslo 9100007075 ze dne 20.7.2005. Z této listiny také soud zjistil, že oproti Žádosti je zde uvedená jiná výše úvěru-74.016,-Kč, jiná výše splátek-2.056,-Kč. Dále je zde uvedena, kromě již zmíněné RPSN, také schválená výše revolvingu 49.344,-Kč, dále pak je zde stanovena smluvní odměna za poskytnutí úvěru 34.047-Kč a smluvní odměna za poskytnutí každého revolvingu. Obsahově tedy až listina Oznámení obsahuje všechny znaky smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Postup při jejím uzavírání však správný není, neboť dlužník při sjednávání tohoto úvěru nebyl řádně seznámen s konkrétní výší RPSN, nebylo mu zřejmé ani přesné časové rozvržení splátek a už vůbec mu nebylo zřejmé, že bude platit smluvní odměnu za poskytnutí úvěru a za poskytnutí revolvingu, přičemž mu nebyla zřejmá ani jejich výše. Tyto skutečnosti se dozvěděl až z Oznámení , tedy v době, když už neměl ani čas a ani příležitost k tomu, aby mohl posoudit, zda navrhovaná úvěrová smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Nebyl tedy včas-před uzavřením úvěrové smlouvy-seznámen se všemi náklady, které za poskytnutí úvěru zaplatí. U této smlouvy žalobce de facto požaduje zaplacení jistiny ve výši 22.616,-Kč, přičemž z jeho skutkových tvrzení je zřejmé, že má za to, že nemá zaplaceny 50.-60. splátku úvěru, přičemž v každé jednotlivé splátce úvěru ve výši 2.056,-Kč byly rozpočítány jednak skutečně půjčené peníze, tj. 38.069-Kč a 27.139,-Kč, tj. celkem 65.208-Kč, jednak odměna za sjednání úvěru 34.047,-Kč a 22.205,-Kč (odměna za revolving), tj. celkem 56.252,-Kč a jednak poplatek za uzavření smlouvy 1.900,-Kč. Jan Bandy si tedy skutečně půjčil jen částku 65.208,-Kč (viz. důkazy výpisy z účtu) a ke dni 27.8.2009 zaplatil částku 100.744,-Kč (viz. důkaz kartou klienta) a dle žalobce má na jistině doplatit ještě 22.616,-Kč, tj. na jistině měl zaplatit celkem 123.360,-Kč-oproti tomu skutečně půjčená částka činila 65.208,-Kč. Na odměně za poskytnutí úvěru včetně poplatku měl tedy zaplatit 58.152,-Kč, tj. téměř stejnou částku, jako si půjčil. U odměny, která je uvedena nikoliv v Žádosti , ale jen v oznámení, nelze zjistit, za co konkrétně se odměna sjednává. Z Oznámení není pro spotřebitele zřejmý ani vztah mezi odměnou a RPSN-není zřejmé, zda jde o totožné položky, či rozdílné a tudíž není zřejmé, zda žalobce může chtít obě tyto položky nebo jen některou z nich. Pro spotřebitele tak zde není splněn požadavek přehlednosti a srozumitelnosti spotřebitelské smlouvy, který je i hlavním atributem v celé evropské spotřebitelské legislativě. Ujednání o RPSN a odměně je tak v této smlouvě z výše uvedených důvodů nesrozumitelné a neurčité.

V obou případech (smlouvách) jde tedy o smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku a jak soud při jejich rozboru výše naznačil, jde o smlouvy o úvěru spotřebitelském ve smyslu zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (dále jen ZSÚ ). Pod tuto normu je možné jednotlivé smlouvy podřadit z důvodu, že smlouvami došlo k poskytnutí peněžních prostředků (§ 2 písm. a) ZSÚ), přičemž nejde o případy vyjmenované v ust. § 1 odst. 2 a dále v bodech 1.-5. § 2 písm. a), spotřebitelem u všech tří smluv je fyzická osoba-stručně neobchodník, nepodnikatel-písm. b), věřitelem je právnická osoba, poskytující úvěr v rámci své obchodní činnosti-písm. c), bylo sjednáno RPSN (písm.d) .

V ZSÚ jsou dále uvedeny další podstatné náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to písemná forma s tím, že jedno vyhotovení musí obdržet spotřebitel (§ 4 odst. 1), dále dle odst. 2 musí obsahovat: a) roční procentní sazbu nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze ZSÚ, b) podmínky, za kterých může být RPSN upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těchto, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách RPSN, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou, h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.

Pokud jde o obě úvěrové smlouvy, je jejich ujednání-pokud jde o odměnu a RPSN nesrozumitelné a neurčité, neboť není zřejmé, co konkrétně by měly tyto položky obsahovat. Řádné stanovení jednotlivých plateb předpokládá i ust. § 2 písm. d) ZSÚ. Není zřejmé, zda jde o totožné položky, či zda údaj o RPSN v sobě zahrnuje i obě odměny (odměna ze smlouvy, odměna z revolvingu), poplatek za uzavření smlouvy, či zda zde jsou zahrnuty i jiné položky a které. Taková neurčitá a nesrozumitelná ujednání pak nemohou jít k tíži spotřebitele, když právě k ochraně spotřebitele jako slabší strany ve spotřebitelských smlouvách byl přijat zákon o ochraně spotřebitele. Při uzavírání spotřebitelských smluv se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním poskytovatelem zboží nebo služeb, jenž má lepší znalost práva i snazší dostupnost právních služeb, proto jeho sociální a ekonomická převaha zesílenou právní ochranou spotřebitele vyrovnána být musí (k tomu viz. Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 342/09 ze dne 15.června 2009, který tento závěr učinil ke spotřebitelské smlouvě vzniklé v r. 1996, tedy dokonce ještě před účinností ZSÚ).

Dle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku věta první se ve vztazích podle § 261 obchodního zákoníku nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.

Dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.

Dle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

Soud má za to, že v obou smlouvách, pokud jde o ujednání o smluvní odměně a o ujednání o RPSN, nejsou tato ujednání v souladu s požadavkem určitosti a srozumitelnosti právního úkonu, neboť jak už soud rozepsal výše, není zřejmé zda RPSN a odměna jsou různé či totožné položky a ani není zřejmé-pokud jde o odměnu, kterou v přihlášce pohledávky (odměna zahrnutá v části nezaplacených splátek) žalobce uplatňuje, co pod tuto odměnu-které konkrétní položky-podřadit. Jak již bylo řečeno výše-řádné stanovení jednotlivých plateb předpokládá i ust. § 2 písm. d) ZSÚ. Tato ujednání-o smluvní odměně a RPSN jsou tudíž neurčitá a nesrozumitelná, a tudíž dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. I kdyby je soud shledal platnými, čili konstatoval jejich určitost a srozumitelnost, musel by konstatovat, že ujednání o odměně je také neplatné dle § 39 občanského zákoníku, a to pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce zde vytvořil absurdní stav, kdy nejenže výše odměny dosahuje téměř stejné výše jako půjčená částka, ale navíc se chová tak, jako by půjčil spotřebiteli i odměnu. Odměnu zahrnuje do splátek, z odměny (+ skutečně půjčené částky) vypočítává všechny sankce, tj. všechny druhy smluvních pokut. U druhé smlouvy pak soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že zde při postupu uzavírání smlouvy byl porušen zákon o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně došlo k porušení podmínek stanovených § 4 odst. 2 písm. a), c) a d) ZSÚ, protože v Žádosti o revolvingový úvěr nebyla uvedena skutečná hodnota RSN a její výše byla ponechána pouze a jen na vůli žalobce-spotřebitel tedy nebyl v den uzavření smlouvy řádně seznámen s hodnotou RPSN, navíc Žádost neobsahovala přesné časové rozvržení splátek ani stanovení výše (a vůbec existence) smluvní odměny. Tyto údaje byly de facto spotřebiteli oznámeny až v Oznámení , tedy v době, kdy už nemohl podle údajů v Oznámení posoudit, zda výše RPSN, výše odměny, atd. jsou z hlediska jeho výdělečných možností odpovídající. Ostatně porušení stejných podmínek ZSÚ vytýkala žalobci již i Česká obchodní inspekce a rozhodl o nich ve stejném duchu, jak je výše popsáno také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 2As 93/2008-115 ze dne 10. dubna 2009.

Jestliže tedy podepsaný soud shledává ujednání o odměně za absolutně neplatná v souladu s ust. § 37 odst. 1 a § 39 občanského zákoníku nemá žalobce právo ani v jedné ze smluv na zaplacení smluvní odměny. Jelikož u první smlouvy žalobce půjčil skutečně částku 81.751,-Kč a Jan Bandy mu již vrátil částku 147.042,-Kč má žalobce celou skutečně půjčenou částku vrácenou již u cca třicáté první splátky. Jan Bandy se tudíž z tohoto důvodu nemohl dostat ani do prodlení s 55.-60. splátkou, neboť v té době již měl dávno zaplaceno. Nemá tudíž ani nárok na zaplacení v přihlášce požadovaných smluvních pokut ve výši 788,-Kč.

U druhé smlouvy žalobce půjčil skutečně částku 65.208,-Kč a Jan Bandy mu již vrátil částku 100.744,-Kč. Skutečně půjčenou částku má již žalobce vrácenou již u cca třicáté druhé splátky. Jan Bandy se z tohoto důvodu nemohl dostat ani do prodlení s 50.-60. splátkou, neboť v té době měl již dávno zaplaceno. Nemá tudíž ani nárok na zaplacení v přihlášce požadovaných smluvních pokut ve výši 431,-Kč.

Jelikož pohledávky žalobce (bez smluvní odměny ohledně nichž soudu ujednání pokládá za neplatné) byly u první a druhé smlouvy již zaplaceny, soud žalobu ve zbylých částkách zamítl. Zamítl tedy z výše popsaných důvodů u pohledávky č. 1 určení pohledávky ve výši 17.126,-Kč a u pohledávky č. 2 ve výši 23.047,-Kč. Žaloba tedy byla u obou pohledávek zamítnuta v celém rozsahu (pokud žalobce požadoval u první pohledávky také zaplacení 50 %-ní smluvní pokuty ve výši 49.014,-Kč, řízení bylo zastaveno, jak již soud odůvodnil ve druhém odstavci odůvodnění rozsudku).

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tedy v souladu s tímto ustanovením uložil žalobci zaplatit žalovanému č. 1 náklady řízení ve výši 1.643,56 Kč, představující náhradu cestovného dle ust. § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za cestu osobním automobilem Jaguár S-Type, reg. zn. 2M84858 z Olomouce do Ostravy a zpět, tj. celkem 220 km, při průměrné spotřebě 8,2 litrů nafty, ceně nafty 30,80 Kč dle ust. § 4 písm. b) vyhlášky č. 377/2010 Sb. a sazbě základní náhrady za používání osobního silničního motorového vozidla ve výši 3,70 Kč/1 km dle ust. § 1 písm. b) téže vyhlášky [při výpočtu (220 x 3,70) + (220 x 0,082 x 30,80)]. Ze součtu těchto částek ve výši 1.369,63 je pak vypočteno 20 % DPH ve výši 273,93 Kč a celkem tak soud přiznal žalované náklady řízení ve výši 1.643,56 Kč. Žalovanému č. 2 žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 11.03.2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Tomalová, v.r. Monika Chalanová samosoudkyně