13 VSOL 99/2017-96
č.j. 14 ICm 2143/2014 13 VSOL 99/2017-96 (KSOS 14 INS 23976/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci

žalobkyně: JUDr. Kateřina Martínková sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava jako insolvenční správkyně dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci zastoupená advokátem Mgr. Ladislavem Popkem sídlem Sokolská tř. 22, 702 00 Ostrava

proti žalovanému: Miroslav anonymizovano , bytem Krakovská 1153/22, 700 30 Ostrava-Hrabůvka zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Mikulíkem Hamele, Ph. D. sídlem Pod Štandlem 2218, 738 02 Frýdek-Místek

o odpůrčí žalobě

jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci , IČO: 25053892, sídlem Velká 2984/23, 702 00 Ostrava, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 23976/2012,

o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2016, č.j. 14 ICm 2143/2014-47 (KSOS 14 INS 23976/2012),

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz (KSOS 14 INS 23976/2012)

Odůvodnění:

1. Rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně určil, že dohoda o vyvázání směnečného rukojemství uzavřená mezi dlužníkem UNIBON-spořitelní a úvěrní družstvo v likvidaci (dále jen dlužník ) a žalovaným dne 5. 3. 2012 vztahující se k zajištění závazků společnosti INFLOW FINANCE s.r.o. ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2007 je vůči věřitelům dlužníka neúčinná (výrok I.), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 29. 3. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka A náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 29. 3. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok II.), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav Gavlik a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 29.3.2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka B náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 29. 3. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok III.), žalovanému uložil zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty částku ve výši 11.177.358 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), určil, že dohoda o vyvázání směnečného rukojemství uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným dne 5. 3. 2012 vztahující se k zajištění závazků společnosti INFLOW FINANCE s.r.o. ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 5. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinná (výrok V.), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano , a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 30. 5. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka A náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 30. 5. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok VI.), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano , a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 30. 5. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka B náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 30. 5. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok VII.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty částku ve výši 4.510.303 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok VIII), určil, že dohoda o vyvázání směnečného rukojemství uzavřená mezi dlužníkem a žalovaným dne 5. 3. 2012 vztahující se k zajištění závazků společnosti INFLOW FINANCE s.r.o. ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 6. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinná (výrok IX), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano , a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 7. 6. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka A náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 7. 6. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok X.), určil, že přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano , a podpisu pod tímto textem na směnce vystavené v Ostravě dne 7. 6. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu výstavcem INFLOW FINANCE s.r.o., za něhož směnku podepsal Miroslav anonymizovano jednatel a na směnce je umístěn text Směnka B náleží ke Smlouvě o úvěru ze dne 7. 6. 2007, je vůči věřitelům dlužníka neúčinné (výrok XI.),

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

uložil žalovanému zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty částku ve výši 5.412.075 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok XII.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.342 Kč k rukám advokáta žalobkyně, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok XIII.), uložil žalovanému zaplatit na účet České republiky-Krajskému soudu v Ostravě soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok XIV.). 2. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel z následujících skutečnosti: -Dne 29. 3. 2007 uzavřel dlužník se společností INFLOW FINANCE s.r.o. (dále jen úvěrový dlužník ) smlouvu o úvěru reg. č. 4472800211, na základě které poskytl dlužník úvěrovému dlužníku peněžní prostředky ve výši 13.000.000 Kč. Následně byly mezi smluvními stranami uzavřeny dodatky ke smlouvě o úvěru-dodatkem č. 5 bylo učiněno nesporným, že část jistiny ve výši 3.000.000 Kč úvěrový dlužník uhradil před podpisem dodatku č. 5 a nově byla sjednána splatnost zbývající jistiny ve výši 10.000.000 Kč, úvěrový dlužník se zavázal vrátit dlužníku poskytnuté peněžní prostředky do 31. 12. 2011. Závazky úvěrového dlužníka ze smlouvy o úvěru byly zajištěny dvěma blankosměnkami vlastními vystavenými úvěrovým dlužníkem na řad dlužníka a avalovanými žalovaným s doložkou bez protestu. Dne 5. 3. 2012 byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena dohoda o vyvázání směnečného rukojemství, k datu podpisu dohody činila dlužná částka 11.177.358,48 Kč, dohodou se dlužník zavázal k vyvázání směnečného rukojemství na směnkách náležejících ke smlouvě o úvěru přeškrtnutím směnečné doložky Per aval směnečného rukojmího . Bylo sjednáno, že dohoda nabývá platnosti okamžikem jejího podpisu oběma stranami s tím, že účinnosti nabývá okamžikem úhrady částky ve výši 50.000 Kč ve prospěch účtu dlužníka za účelem úhrady části závazku úvěrového dlužníka. Částka 50.000 Kč byla na účet úvěrového dlužníka zaplacena dne 4. 6. 2012. -Dne 30. 5. 2007 uzavřel dlužník s úvěrovým dlužníkem smlouvu o úvěru reg. č. 4472800222, na základě které poskytl dlužník úvěrovému dlužníku peněžní prostředky ve výši 4.000.000 Kč. Ke smlouvě byly uzavřeny dodatky-dodatkem č. 5 ze dne 31. 12. 2010 došlo ke změně splatnosti poskytnutých peněžních prostředků do 31. 12. 2011. Závazky úvěrového dlužníka ze smlouvy o úvěru byly zajištěny dvěma blankosměnkami vlastními vystavenými úvěrovým dlužníkem na řad dlužníka a avalovanými žalovaným s doložkou bez protestu, které budou užity v případě, že dlužník nesplní své závazky ze smlouvy řádně a včas, způsob vyplnění směnek byl stanoven ve směnečném prohlášení ze dne 30. 5. 2007. Dne 5. 3. 2012 byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena dohoda o vyvázání směnečného rukojemství, k datu podpisu této dohody činila dlužná částka 4.510.303,97 Kč. Dohodou se dlužník zavázal k vyvázání směnečného rukojemství na směnkách přeškrtnutím směnečné doložky per aval směnečného rukojmího . Bylo sjednáno, že dohoda nabude platnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami s tím, že účinnosti nabyde okamžikem úhrady částky 50.000 Kč, která byla na účet úvěrového dlužníka zaplacena dne 4. 6. 2012. -Dne 7. 6. 2007 uzavřel dlužník s úvěrovým dlužníkem smlouvu o úvěru reg. č. 4472800201, na základě které mu poskytl peněžní prostředky ve výši 7,1 mil. Kč. Dále byly mezi stranami uzavřeny dodatky k této smlouvě-dodatkem č. 6 ze dne 31. 12. 2010 došlo ke změně splatnosti poskytnutých peněžních prostředků do 31. 12. 2011. Závazky úvěrového dlužníka ze smlouvy

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

o úvěru byly zajištěny dvěma blankosměnkami vlastními vystavenými úvěrovým dlužníkem na řad dlužníka avalovanými žalovaným s doložkou bez protestu. Způsob jejich vyplnění byl stanoven ve směnečném prohlášení ze dne 7. 6. 2007, podle kterého byl dlužník oprávněn doplnit do směnek údaj splatnosti a směnečnou sumu. Dne 5. 3. 2012 byla mezi dlužníkem a žalovaným uzavřena dohoda o vyvázání směnečného rukojemství, k datu podpisu dohody činila dlužná částka úvěru 5.412.075,54 Kč. Dlužník se dohodou zavázal k vyvázání směnečného rukojemství na směnkách přeškrtnutím směnečné doložky Per aval směnečného rukojmí . Žalovaný na účet úvěrového dlužníka zaplatil 4. 6. 2012 částku ve výši 50.000 Kč-na zaplacení této částky byla vázána účinnost dohody o vyvázání směnečného rukojemství. -Dne 2. 10. 2012 vydal Krajský soud v Ostravě vyhlášku, kterou zahájil insolvenční řízení ve věci dlužníka; usnesením soudu ze dne 25. 6. 2013 bylo zjištěno, že dlužník je v úpadku, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a žalobkyně byla ustanovena insolvenční správkyní, Fond pojištění vkladů má za dlužníkem pohledávky, jejichž splatnost nastala dnem 8. 3. 2012. -Úvěrový dlužník svým podáním ze dne 24. 6. 2014 požádal Městský soud v Praze, aby rozhodl o jeho úpadku a na jeho majetek prohlásil konkurs, neboť se dostal do existenčních problémů, a to také z toho důvodu, že dlužník se dostal do úpadku a nemohl finančně podporovat jeho podnikatelské aktivity. -Žalovaný je jediným jednatelem a společníkem úvěrového dlužníka ode dne 2. 8. 2004, žalovaný je také jednatelem a jediným společníkem společnosti RENARD FIN s.r.o. Daneš Zátorský byl členem úvěrové komise dlužníka, společnosti RENARD FIN s.r.o., Geofin a.s. a dlužník sídlili na stejné adrese a byli propojeni přes Daneše Zátorského. -Žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka podala odpůrčí žalobu dne 23. 6. 2016-tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dle usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2013 č.j. KSOS 14 INS 23976/2012-A-68. 3. Po právní stránce soud uzavřel, že zvláštní podmínky odporovatelnosti pro úmysl zkrátit věřitele upravuje ust. § 242 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Pro naplnění skutkové podstaty v ust. § 242 IZ musí být splněny tři podmínky: 1. jde o úkon, k němuž došlo v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení, 2. dlužník měl úmysl zkrátit uspokojení věřitele, 3) tento úmysl byl druhé straně znám, nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. 4. Dohody o vyvázání směnečného rukojemství byly mezi dlužníkem a žalovaným uzavřeny dne 5. 3. 2012, tedy méně než pět let před zahájením insolvenčního řízení dne 2. 10. 2012. Tyto dohody byly uzavřeny za situace, kdy úvěry nebyly úvěrovým dlužníkem splaceny. Došlo tak ke znehodnocení pohledávek dlužníka, neboť ten již nemohl po žalovaném požadovat zaplacení jistin úvěrů a příslušenství na základě směnek A a B, které zajišťovaly předmětné smlouvy o úvěru a byly žalovaným avalovány. V důsledku tohoto jednání se zhoršila dobytnost pohledávek dlužníka za úvěrovým dlužníkem a věřitelům se dostalo nižšího uspokojení, než by jim jinak náleželo, kdyby nebyly dohody uzavřeny a avaly na směnkách přeškrtnuty. Žalobkyně se nemohla domáhat zaplacení pohledávek dlužníka po žalovaném a z majetkové podstaty unikly peněžní prostředky ve výši cca 21.000.000 Kč. Žalovaný za dohody o vyvázání zaplatil dlužníkovi pouze 150.000 Kč,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

což činí s ohledem na výši poskytnutých úvěrů neekvivalentní protiplnění. Dohody o vyvázání směnečného rukojemství byly uzavřeny v době, kdy dlužník byl v úpadku, neboť Fond pojištění vkladů měl za dlužníkem pohledávku, jejíž splatnost nastala dne 8. 3. 2012, tedy pouhé tři dny po uzavření dohod o vyvázání směnečného rukojemství. 5. Soud dospěl k závěru, že dlužník jednání činil s vědomím, že úvěry v hodnotě cca 21.000.000 Kč nejsou dosud splaceny a za dohody o vyvázání směnečného rukojemství inkasoval pouze 150.000 Kč, z čehož vyplývá, že jeho úmyslem bylo zkrátit uspokojení věřitelů. Nelze odhlédnout od personálního propojení ve společnostech, neboť na uzavírání úvěrových smluv a na ně navazujících dohod se určitým způsobem podíleny stejné osoby. Dlužník, úvěrový dlužník a společnost, ve které žalovaný působí jako jednatel a jediný společník RENARD FIN s.r.o. jsou propojeny. Daneš Zátorský byl předsedou úvěrové komise dlužníka, která schvalovala poskytnutí úvěru úvěrovému dlužníku. Žalovaný, jednatel a jediný společník úvěrového dlužníka, je zároveň jednatelem a jediným společníkem RENARD FIN s.r.o., která sídlí na stejné adrese jako dlužník a je s dlužníkem propojena skrze Daneše Zátorského. Úvěrový dlužník byl závislý na financování dlužníka, což žalovaný sám uvedl v insolvenčním návrhu úvěrového dlužníka. Úvěrový dlužník byl již od roku 2011 ve ztrátě, a tudíž muselo být dlužníku i žalovanému zřejmé, že úvěrový dlužník nebude schopen splatit předmětné úvěry. Dlužník dohodami o vyvázání směnečného rukojemství a přeškrtnutím doložky Per aval směnečného rukojemství měl úmysl zkrátit uspokojení věřitelů a tento úmysl musel být žalovanému znám. 6. Podle soudu jednání dlužníka naplňuje znaky skutkové podstaty zakotvené v ust. § 242 insolvenčního zákona. Proto rozhodl, že dohody o vyvázání směnečného rukojemství a přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano a podpisu pod tímto textem na směnkách A a B náležející ke třem smlouvám o úvěru, jsou neúčinnými, úmyslně zkracujícími právními úkony. Podle ust. § 239 odst. 4 insolvenčního zákona rozhodl, že žalobkyně je oprávněna požadovat vedle určení neúčinnosti právního úkonu peněžitou náhradu, a proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty částky ve výši 11.177.358 Kč, 4.510.303 Kč a 5.412.075 Kč. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž poukázal na to, že nebyl přímým obligačním dlužníkem v závazkovém vztahu, tím byl úvěrový dlužník. Zcela v souladu s běžnou bankovní praxí vyplnil jako statutární zástupce úvěrového dlužníka směnečné prohlášení a na blankosměnky připojil jako avalista svůj podpis. Tvrdí, že úvěr je zajištěn zejména zástavním právem, a to zřízeným ve prospěch banky-tedy žalobkyně. Teprve, pokud není možné dosáhnout úhrady dlužného úvěru zpeněžením zástavy, pak by měl nastoupit institut uplatnění směnky. Pokud v roce 2012 uzavřel dohodu s dlužníkem, kdy za vyvázání se ze směnečného rukojemství uhradil celkem 150.000 Kč, pak je přesvědčen, že tato částka odpovídala jeho možnostem a schopnostem-jinými slovy, v danou dobu nedisponoval žádnou vyšší finanční hotovostí a nebyl ani vlastníkem nemovitostí, částku, kterou uhradil, považuje za zcela adekvátní a přiměřenou své reálné finanční situaci. Má za to, že řízení před soudem prvního stupně je zatíženo vadou, protože nebylo vyhověno jeho návrhům na výslech Ing. Ivo Cesara a Ing. Davida Rusňáka, tedy osob, které s ním zmíněnou dohodu o vyvázání směnečného rukojemství za dlužníka uzavřeli. Namítá, že pokud soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí hovoří o propojenosti osob skrze Daneše Zátorského, pak tato tvrzení soudu prvního stupně nemají oporu v žádných provedených

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

důkazech a jen nasvědčují tomu, že soud opírá své úvahy a závěry, jak sám uvádí, o informace, které jsou soudu známy z úřední činnosti soudu . Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu dokazování. 8. Žalobkyně ve vztahu k podanému odvolání uvedla, že je sice běžnou praxí, že jednatelé společností jsou zavazováni za závazky svých firem, není však běžnou praxí, že by tito jednatelé byli vyvazování ze svých závazků způsobem tak, jak to učinil dlužník. Považuje za zcela nepřiměřené, že za závazky úvěrového dlužníka v hodnotě cca 20.000.000 Kč bylo poskytnuto plnění ve výši pouze 150.000 Kč. Dle jejího názoru přiměřenost protiplnění nemá být posuzována k možnostem a schopnostem ručitele, ale ve vztahu k závazku. Nesouhlasí s argumentem, že žalovaný nebyl obligačním dlužníkem, v daném případě se nejedná o ručení dle občanského zákoníku, ale dle zákona směnečného a šekového a avalista je v takovém případě zavázán společně a nerozdílně s dlužníkem ze směnky a jedná se tudíž o obligačního dlužníka. 9. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), doplnil dokazování a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 11. Z výpovědi Ing. Davida Rusňáka odvolací soud zjistil, že podepsal všechny tři dohody o vyvázání směnečného rukojemství z 5. 3. 2012, které byly uzavřeny s žalovaným. Podpisu těchto dohod předcházelo zkoumání úvěrových pracovníků banky, kdy každý dlužník měl přidělen svého konkrétního úvěrového pracovníka. Předpokládá, že s žalovaným jednal jeho úvěrový pracovník, zřejmě byla provedena finanční analýza, byla založena tzv. karta úvěrového případu. Poté, co byla provedena finanční analýza a bylo známo vyjádření risk managerů, šla věc do schvalovacího procesu před tzv. úvěrovou komisi, ve které byli tři pracovníci, a tato úvěrová komise po posouzení žádosti uvedla svoje stanovisko a celá věc se vrátila zpět úvěrovému pracovníku, který připravil dohodu o vyvázání směnečného rukojemství, která byla posléze předložena představenstvu, které vycházelo z údajů, které byly zaznamenány v kartě úvěrového případu. Jelikož v dané věci byla stanoviska kladná, tak jako předseda představenstva přistoupil k podpisu této dohody. Pan Daneš Zátorský byl členem úvěrové komise dlužníka, a to i v době, kdy byl projednáván případ žalovaného a byl členem představenstva společnosti Geofin, a.s. Úvěrová komise byla zřízena ze zákona a ta když schválila dohodu o vyvázání směnečného rukojemství, tak se řídil jejím rozhodnutím, za dobu jeho působení se nestalo, že by představenstvo rozhodlo jinak než úvěrová komise. 12. Z výpovědi Ing. Ivo Cesara odvolací soud zjistil, že podepsal dohody o vyvázání směnečného rukojemství z 5. 3. 2012. V té době byl členem představenstva dlužníka krátkou dobu a ví, že účelem uzavření dohod bylo získat nějaké likvidní prostředky, a ví také, že se zjišťovala bonita

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

toho, kdo se zaručil, zda on sám má dostatek majetku na zaplacení. Ve společnosti bylo nějaké oddělení, které se případem zaobíralo a zpracovalo k tomu příslušné podklady, ze kterých při podpisu vycházeli. Pokud je mu známo, ČNB hodnotila zajištění směnečným rukojemstvím jako nulové. 13. Soud prvního stupně posoudil úkony dlužníka, to je uzavření dohod o vyvázání směnečného rukojemství ze dne 5. 3. 2012, a přeškrtnutí textu Per aval Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Bělský Les, Františka Lýska 5/1606, PSČ 700 30, a podpisu pod tímto textem na směnkách vystavených v Ostravě dne 29. 3. 2007 a 30. 5. 2007 a 7. 6. 2007 na řad dlužníka s doložkou bez protestu vystavených úvěrovým dlužníkem, jako neúčinné právní úkony naplňující skutkovou podstatu zakotvenou v ustanovení § 242 IZ. Podle závěru soudu prvního stupně bylo úmyslem jednání dlužníka zkrátit uspokojení jeho věřitelů, přičemž tento úmysl dlužníka musel být žalovanému znám. 14. Podle ustanovení § 240 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník (odstavec 1). Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (odstavec 2). Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odstavec 3). Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka (odstavec 4). 15. Podle ustanovení § 241 IZ, zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu (odstavec 1). Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (odstavec 2). Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné (odstavec 3). Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odstavec 4). Zvýhodňujícím právním úkonem není a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu, b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, c) právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem (odstavec 5). 16. Podle ustanovení § 242 IZ, odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám (odstavec 1). Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám (odstavec 2). Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení (odstavec 3). 17. Ustanovení § 235 odst. 2 IZ s účinností od 1. 1. 2014 určuje, že neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům, není-li dále stanoveno jinak. 18. Ponechají-li se stranou právní úkony, které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, v rozporu s ustanovením § 111 a § 246 odst. 2 IZ, lze podle ustanovení § 235 až 243 IZ odporovat jen těm právním úkonům dlužníka, jež jsou taxativně vypočteny v ustanoveních § 240 až 242 IZ. Z ustanovení § 240 až 242 insolvenčního zákona se podává, že právě jejich prostřednictvím se dává (pro insolvenční účely) obsah pojmu zkracující právní úkon dlužníka a zvýhodňující právní úkon dlužníka (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2014 sp. zn. 29 Cdo 677/2011, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 60/2014). 19. Ustanovení § 242 IZ obsahuje samostatnou úpravu úmyslně zkracujících právních úkonů dlužníka. Posouzení, zda dlužník učinil v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení úmyslně zkracující právní úkon (§ 242 odst. 3 IZ), není závislé na zkoumání předpokladů obsažených v ustanovení § 240 IZ, které upravuje neúčinnost těch zkracujících právních úkonů, které dlužník učinil bez přiměřeného protiplnění. Předpokladem aplikace ustanovení § 242 IZ na právní úkon dlužníka učiněný v době pěti let před zahájením insolvenčního řízení tedy není požadavek, aby šlo o právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo aby šlo o právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2016 sen. zn. 29 ICdo 44/2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 117/2017). 20. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že jednání dlužníka lze posoudit jako úmyslně zkracující právní úkon s tím, že úmysl dlužníka musel být žalovanému znám. 21. Nelze se ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně v tom směru, že úmysl dlužníka zkrátit uspokojení svých věřitelů musel být žalovanému znám. Soud prvního stupně tento závěr učinil na základě toho, že dlužník, úvěrový dlužník a společnost, ve které žalovaný působí jako jediný společník a jednatel, jsou propojeny, když Daneš Zátorský byl předsedou úvěrové komise dlužníka a společnost RENARD FIN s.r.o., ve které je žalovaný jednatelem, sídlí na stejné adrese jako

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

dlužník a je s dlužníkem propojena skrze Daneše Zátorského. Z obsahu spisu nevyplývá, na základě jakých skutečností soud prvního stupně k tomuto závěru dospěl. 22. V této souvislosti nelze přehlédnout, že sama žalobkyně v žalobě (a ani později v řízení před soudem prvního stupně) netvrdila žádné skutečnosti k neúčinnosti právních úkonů podle ustanovení § 242 IZ, ale svá tvrzení směřovala k neúčinnosti právních úkonů podřaditelných pod ustanovení § 240 IZ, když tvrdila, že dohody o vyvázání směnečného rukojemství jsou právním úkonem bez přiměřeného protiplnění, neboť v době uzavření dohod byl dlužník již v prodlení se splácením úvěru a vyvázání směnečného rukojemství nemělo žádnou oporu v přiměřeném protiplnění, neboť částka ve výši 50.000 Kč za každý úvěrový závazek dlužníka byla skutečně částkou jen symbolickou, popřípadě tvrdila, že dle jejího názoru lze úkon dlužníka hodnotit podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. c) IZ. 23. Pokud soud prvního stupně měl za to, že skutková tvrzení uvedená v žalobě by mohla být podřaditelná i pod ustanovení § 242 IZ, bylo jeho povinností žalobkyni poučit podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., aby uvedla rozhodující skutečnosti ve vztahu k úmyslnému jednání dlužníka a zejména ve vztahu k tomu, že úmysl dlužníka byl žalovanému znám nebo se zřetelem ke všem okolnostem mu musel být znám. Mezi dlužníkem a žalovaným se nejedná o vztah osob blízkých, takže břemeno tvrzení a břemeno důkazní jak o úmyslném jednání dlužníka, tak i o povědomosti žalovaného o úmyslu dlužníka nese žalobkyně. 24. Jestliže soud prvního stupně svou poučovací povinnost nesplnil a rozhodl na základě skutečností, které žalobcem nebyly vůbec tvrzeny a ani nijak nevyšly najevo, zatížil tím řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 25. Pokud soud prvního stupně své závěry o propojenosti osob dlužníka, úvěrového dlužníka a žalovaného skrze Daneše Zátorského čerpá ze své úřední činnosti tak, jak namítá odvolatel v podaném odvolání, pak bylo třeba, aby účastníci řízení byli s takovými soudem uvažovanými skutečnostmi v řízení seznámeni, aby se k nim mohli vyjádřit či případně předložit důkazy je vyvracející. Je nezbytné, aby soud, jenž vzal v úvahu skutečnosti úředně známé, a nadto na nich založil své rozhodnutí ve věci, náležitě vyložil v odůvodnění rozhodnutí, ze které jeho konkrétní úřední činnosti či postupu jsou mu takové skutečnosti známé a jak se o nich dozvěděl (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 7. 2008 sp. zn. 28 Cdo 1885/2008, dostupného na stránkách www.nsoud.cz). 26. Žalobkyně teprve v rámci odvolacího řízení ve svém závěrečném návrhu uvedla, že uzavření dohod o vyvázání směnečného rukojemství a zrušení směnečného závazku lze hodnotit jako úmyslné právní úkony, kdy dlužník se za zcela neadekvátní částky zbavil možnosti vymáhat pohledávky po směnečném rukojmí. Pokud tedy žalobkyně vedle neúčinnosti právních úkonů bez přiměřeného protiplnění tvrdí i úmyslně zkracující úkony, pak bude třeba, aby v tomto směru po poučení ze strany soudu doplnila skutková tvrzení. 27. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. a § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSOS 14 INS 23976/2012)

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však též doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 5. prosince 2017

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.