13 VSOL 96/2012-30
33 ICm 3220/2011 13 VSOL 96/2012-30 (KSOS 33 INS 16390/2011)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobkyně JUDr. Kateřiny Danielové, Ostrava, Moravská Ostrava, Na Hradbách 118/9, PSČ 702 00, insolvenční správkyně dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Hrabůvka, Mjr. Nováka 1304/15, PSČ 700 30, zastoupené Mgr. Adrianou Stiborkovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01, proti žalovanému JUDr. Petru Kociánovi, soudnímu exekutorovi se sídlem Brno, Veveří 125, PSČ 616 45, IČ: 60531355, o popření vykonatelné pohledávky, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.5.2012 č.j. 33 ICm 3220/2011-17

takto:

I. Odvolací řízení se z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný nemá za dlužnicí Renatou anonymizovano pohledávku z titulu nákladů exekučního řízení v celkové výši 7.800 Kč, uplatněnou přihláškou P7 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského (KSOS 33 INS 16390/2011) soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 16390/2011 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání v podání ze dne 16.7.2012, bez bližšího odůvodnění.

Dříve, než bylo o podaném odvolání rozhodnuto vzala žalobkyně podáním ze dne 21.8.2012 své odvolání v celém rozsahu zpět.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 207 odst. 2 o.s.ř., dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

Podle ustanovení § 222 odst. 1, věta první, o.s.ř. jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.

V daném případě vzala žalobkyně své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně v plném rozsahu zpět. Odvolací soud proto postupoval podle shora uvedeného zákonného ustanovení a odvolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 IZ (který stanoví, že ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 18. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu