13 VSOL 424/2017-64
č.j. 38 ICm 2052/2017 13 VSOL 424/2017-64 (KSBR 38 INS 23306/2014)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci

žalobce: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano bytem Wolkerova 1090, 592 31 Nové Město na Moravě zastoupený advokátem JUDr. Janem Havlíčkem, Ph. D. sídlem Masarykovo náměstí 110/64, 586 01 Jihlava

proti žalovanému: JUDr. Jiří Voda, LL. M., IČO: 68754545 sídlem Sokolovská 85/104, 186 00 Praha 8 jako insolvenční správce dlužníka Lubomíra anonymizovano

o vyloučení věci z majetkové podstaty, o nařízení předběžného opatření, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Čížov 43, 586 01, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 23306/2014,

o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2017, č.j. 38 ICm 2052/2017-47 (KSBR 38 INS 23306/2014),

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle něhož by insolvenční správce byl povinen vydat navrhovateli sklízecí mlátičku CLAAS 584, varianta 560, obchodní označení LEXIKON 560, RZ J017487 (dále jen sklízecí mlátička ), dále, aby navrhovatel byl oprávněn bez jakéhokoli omezení se sklízecí

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz (KSBR 38 INS 23306/2014)

mlátičkou nakládat, dále, aby insolvenční správce byl povinen vydat prostředky inkasované z nájmu sklízecí mlátičky nebo zřídit depozitní účet pro inkaso jakýchkoli prostředků z nájmu sklízecí mlátičky (výrok I.) a uložil navrhovateli, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření (výrok II.).

2. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností: -žalobou, doručenou soudu dne 24. 4. 2017, se žalobce domáhá po žalovaném vyloučení sklízecí mlátičky ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, přičemž tvrdí, že od 29. 1. 2014 je vlastníkem sklízecí mlátičky. Uvedl, že mezi ním, jako pronajímatelem, a společností AGRO PROPERTY, spol. s r.o., jako nájemcem byla dne 10. 3. 2014 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem sklízecí mlátičky a tato společnost následně uzavřela s panem Martinem anonymizovano podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem sklízecí mlátičky. Vzhledem k tomu, že nájem podle nájemní smlouvy skončil ke dni 31. 12. 2015, téhož dne došlo rovněž ke skončení podnájemní smlouvy, přičemž Martin Machovec mu sklízecí mlátičku nevydal a bez právního důvodu ji užívá, a proto podal u Okresního soudu v Jihlavě proti němu žalobu na vydání věci. Žalobce tvrdí, že je vlastníkem sklízecí mlátičky, kterou do vlastnictví nabyl v dobré víře, a rovněž za ni uhradil celou kupní cenu, -podáním, doručeným soudu dne 18. 9. 2017, podal návrh na nařízení předběžného opatření, v němž uvedl, že žalovaný insolvenční správce bez jeho souhlasu a bez souhlasu soudu pronajal sklízecí mlátičku synu dlužníka, a to za částku 250.000 Kč ročně, což odpovídá návratnosti pořizovací ceny cca 25 až 30 let bez započtení nezbytných oprav a údržby. Tvrdí, že žalovaný ho omezuje jako oprávněného vlastníka v nakládání s jeho majetkem, a odmítá mu majetek vydat, a rovněž se může dopouštět porušování povinnosti při správě cizího majetku, resp. pletich v insolvenčním řízení.

3. Soud uzavřel, že v dané věci nenastala žádná ze situací předvídaných ustanovením § 102 o.s.ř. Předpokladem nařízení předběžného opatření dle § 102 o.s.ř. je osvědčení možného nároku žalobcem, a dále buď potřeba zatímně upravit poměry účastníků nebo předejít reálné obavě, že nebude možno později vykonat soudní rozhodnutí. Vždy však jde o řízení předběžné. Pokud se však žalobce v rámci řízení o žalobě na vyloučení věci z majetkové věci domáhá nařízení předběžného opatření, podle kterého je insolvenční správce povinen mu stejnou věc vydat, nemůže být úspěšný; předběžné opatření totiž fakticky předjímá výsledek incidenčního sporu, v němž doposud žalobce nedoložil své právo k věci, jejíhož vyloučení z majetkové podstaty se žalobou domáhá, a proto soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

4. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, v němž uvedl, že je omezen ve svých právech. Tvrdí, že dosud nebylo rozhodnuto o neúčinnosti ve věci vedené pod sp. zn. 38 ICm 3052/2016 a není tedy dán důvod soupisu do majetkové podstaty; platná a účinná smlouva mezi dlužníkem a Zdeňkem Mackem nedovoluje soupis do majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem. Podle jeho názoru je stejně vadný postup insolvenčního správce také v tom, že nepodal žalobu na určení neúčinnosti smluv o půjčkách a dohody o narovnání mezi Zdeňkem Mackem a dlužníkem, neboť jeho tvrzení obsažené v žalobě o popření pohledávek směřuje pouze k této (nenapadené) neúčinnosti.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 38 INS 23306/2014)

5. Tvrdí, že je vlastníkem sklízecí mlátičky, kterou nabyl do svého vlastnictví v dobré víře na základě kupní smlouvy ze dne 15. 1. 2017, a také za ni uhradil celou kupní cenu, a proto je sklízecí mlátička neoprávněně vedena v soupisu majetkové podstaty dlužníka a on jako oprávněný vlastník je protiprávně omezen na svých právech.

6. Nepovažuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné, neboť ze samotné argumentace insolvenčního správce vyplývá, že nepopírá (naopak sám uznává), že mu svědčí vlastnické právo, a je proto zcela v rozporu s principy právního státu, aby vlastnické právo uznané jinou osobou (insolvenčním správcem) bylo stejnou osobou zcela omezeno.

7. Nesouhlasí s napadeným usnesením a oproti jeho odůvodnění má za to, že přesto, že platí zákaz předjímat rozhodnutí ve věci samé, o kterém se soud prvního stupně zmiňuje, mohou být činěny kroky nezbytné k zajištění jeho nároku či úpravě poměrů. Podle jeho názoru soud musí v prvé řadě důsledně dbát o to, aby byl zásah do práv dotčené osoby přiměřený, a to především ve vztahu k újmě, která by vznikla, kdyby nebylo předběžné opatření nařízeno. Podle jeho názoru tím, že insolvenční správce pronajal kombajn synovi dlužníka za cenu zcela nepřiměřeně nízkou, měl v úmyslu předat kombajn k rukám AGRALL s.r.o., kterou žaluje v jiném incidenčním sporu. Není jasné, kde se kombajn nachází, není jasné, jak bude nakládat s kombajnem nadále, a není jasné, jak nakládá s prostředky z nájemního vztahu se synem dlužníka. Tím je zcela nepochybně osvědčeno, že vydání předběžného opatření je důvodné a jeho obavy jsou prokázány. Tvrdí, že je zcela bezprecedentně poškozován na svých právech ke svému majetku, což je v rozporu s jeho základními právy, která jsou chráněna Listinou základních práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Nemůže nakládat se svým majetkem a rovněž mu vzniká škoda na finančních prostředcích plynoucích z nájmu sklízecí mlátičky, které nyní inkasuje insolvenční správce, čímž je dána potřeba prozatímní úpravy poměrů účastníků. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, popřípadě, aby návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl.

8. Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

10. Podle ust. § 102 odst. 1 o.s.ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 38 INS 23306/2014)

11. V dané věci podal žalobce žalobu na vyloučení sklízecí mlátičky z majetkové podstaty dlužníka tvrdíce, že je vlastníkem této mlátičky s tím, že podle jeho názoru insolvenční správce zahrnul tento jeho majetek do majetkové podstaty dlužníka neoprávněně.

12. Z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano vyplývá, že žalovaný insolvenční správce zahrnul mlátičku do majetkové podstaty dlužníka dne 27. 3. 2017 pod položkou č. 27, a to na základě vyjádření dlužníka u jednání insolvenčního soudu dne 9. 3. 2017. Z podání insolvenčního správce nevyplývá, že by uznával vlastnické právo žalobce k předmětu vylučovací žaloby.

13. Předmětem řízení o návrhu na vydání předběžného opatření není řešení otázky, komu svědčí vlastnické právo ke sklízecí mlátičce, a zda tedy insolvenční správce důvodně sklízecí mlátičku zahrnul do majetkové podstaty dlužníka či nikoliv, neboť tyto skutečnosti budou předmětem dokazování až při rozhodování o věci samé, ale to, zda žalobce prokázal, že jsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření ve smyslu ust. § 102 odst. 1 o.s.ř.

14. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření dány nejsou, neboť není osvědčena potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků a není ani osvědčena obava, že by výkon rozhodnutí posléze vydaného mohl být ohrožen.

15. Soud prvního stupně správně uzavřel, že pokud se žalobce návrhem na vydání předběžného opatření domáhá toho, aby předběžným opatřením bylo insolvenčnímu správci uloženo vydat mu sklízecí mlátičku, tak se nejedná o úpravu zatímní, ale o úpravu konečnou, neboť navrhované předběžné opatření fakticky předjímá výsledek incidenčního sporu.

16. Jakmile dojde k zápisu věci do soupisu majetkové podstaty, lze se zapsanými věcmi nakládat jen způsobem stanoveným insolvenčním zákonem a činit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními, kterou je v daném případě žalovaný insolvenční správce, a proto požadavku žalobce, aby mu bylo umožněno bez jakéhokoli omezení nakládat se sklízecí mlátičkou, vyhovět nelze.

17. Ze zpráv insolvenčního správce z 12. 10. 2017 a 6. 11. 2017 adresovaných insolvenčnímu soudu a přístupných v insolvenčním rejstříku v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano vyplývá, že insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru pronajal sklízecí mlátičku na dobu cca pěti týdnů, za což inkasoval částku 339.000 Kč, kterou do vyřešení incidenčního sporu deponoval na zvláštním bankovním účtu. Není proto dán důvod pro to, aby bylo insolvenčnímu správci předběžným opatřením uloženo zřizovat depozitní účet pro inkaso prostředků z nájmu sklízecí mlátičky; tento účet byl již insolvenčním správcem zřízen, a na tomto účtu jsou prostředky z pronájmu sklízecí mlátičky deponovány, a podle výsledku incidenčního sporu buď budou vydány žalobci, pokud bude úspěšný se svou žalobou nebo zůstanou součástí majetkové podstaty v případě neúspěchu žalobce v incidenčním sporu.

18. Nejsou také opodstatněny obavy žalobce, že není jasné, kde se sklízecí mlátička nachází. Ze zpráv insolvenčního správce vyplývá, že sklízecí mlátička je z důvodu možného poškození nebo zcizení uskladněna ve skladu v areálu firmy AGRALL s.r.o. a ze strany insolvenčního správce jsou

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 38 INS 23306/2014)

podávány pravidelné informace týkající se této sklízecí mlátičky; důvod pro nařízení předběžného opatření pro možné ohrožení výkonu rozhodnutí posléze vydaného odvolací soud neshledává. Jestliže žalobce poukazoval na to, že ze strany insolvenčního správce byl dotazován na možný prodej sklízecí mlátičky, tak k tomu odvolací soud poukazuje na ust. § 225 odst. 4 IZ, z něhož vyplývá, že prodej majetku s vedenou vylučovací žalobou je možný, pokud insolvenční správce odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící, nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Případná částka získaná z prodeje by byla opět deponována na zvláštním účtu a výtěžek prodeje by byl vydán tomu, kdo by byl v soudním sporu úspěšný.

19. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 21. prosince 2017

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.