13 VSOL 379/2017-78
40 ICm 4584/2014 13 VSOL 379/2017-78 (KSBR 40 INS 27256/2012)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové ve věci

žalobce: Radek Škárka, narozený bytem zastoupený advokátem JUDr. et MUDr. Dan Podstatzky-Lichtenstein sídlem Krocínovská 802/1, 160 00 Praha proti žalovanému: Mgr. Martin Jelínek, IČO: 872 94 460 Hlinky 138/27, 603 00 Brno jako insolvenční správce dlužníka Davida anonymizovano

o vyloučení majetku z majetkové podstaty

jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem V Hájku 1121/50, 664 12 Oslavany, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 27256/2012

o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23.8.2017 č.j. 73/40 ICm 4584/2014-52 (KSBR 40 INS 27256/2012)

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Výrokem I. shora označeného rozsudku soud prvního stupně vyloučil z majetkové podstaty dlužníka Davida anonymizovano id. 1/2 nemovitostí, a to pozemku p.č. 13 o výměře 337 m2, zastavěná plocha a nádvoří, stavby Prštice, č.p. 210, bydlení, stojící na pozemku p.č. 13 o výměře 337/ m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p.č. 14 o výměře 163 m2, zahrada, zapsané u Katastrálního

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz (KSBR 40 INS 27256/2012)

úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na LV č. 109 pro obec a katastrální území Prštice (dále též jen sporný majetek ). Žalobu zamítl v části, kterou se žalobce domáhal vyloučení další id. 1/2 nemovitostí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Davida anonymizovano (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. V odůvodnění rozsudku soud zrekapituloval tvrzení v žalobě a stanoviska žalovaného k ní a učinil zjištění z listin (soupisu majetkové podstaty dlužníka, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2013 č.j. KSBR 40 INS 27256/2012-A-28, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 11. 2013 č.j. KSBR 40 INS 27256/2012, 1 VSOL 782/2013-A-49, vyrozumění žalobce o soupisu majetku do majetkové podstaty ze dne 21. 11. 2014 včetně doručenky, výpisu z katastru nemovitostí, LV č. 109 pro k.ú. Prštice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, a rozsudku Okresního soudu Brno-venkov čj. 32 C 22/2012-162 ze dne 16. 1. 2015, který nabyl právní moci dne 20. 3. 2015). Žalovaným navržené důkazy výslechem žalobce, Petra Škárky a Petry Sakánkové, kupní smlouvou, uzavřenou mezi žalobcem, Petrem Škárkou a Petrou Sakánkovou dne 17. 8. 2009 a výpisem z účtu č. 0930067033/0800 ze dne 20. 4. 2010 k jeho tvrzení o převodu vlastnictví ke spornému majetku z žalobce na Petru Sakánkovou, které nebylo zrušeno odstoupením, soud pro nadbytečnost neprovedl. Poté co dovodil, že jsou splněny předpoklady, aby se zabýval důvodností vylučovací žaloby, na základě zjištění, že na listu vlastnictví č. 109 pro k.ú. a obec Prštice je žalobce zapsán jako vlastník sporného majetku podle rozsudku Okresního soudu Brno-venkov čj. 32 C 22/2012- 162 ze dne 16. 1. 2015, který nabyl právní moci dne 20. 3. 2015, soud žalobě o jeho vyloučení z majetkové podstaty dlužníka vyhověl. Ohledně další 1/2 id. nemovitostí žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal její vlastnictví ani jiné právo, vylučující její zařazení do majetkové podstaty dlužníka. S námitkou žalovaného, že žalobci vlastnické právo ke spornému majetku nesvědčí, neboť od kupní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem, Petrem Škárkou a Petrou Sakánkovou dne 17. 8. 2009, platně neodstoupil, protože kupní cena 990.338 Kč byla ve prospěch žalobce uhrazena, se soud vypořádal odkazem na odůvodnění rozsudku Okresního soudu Brno- venkov ze dne 16. 1. 2015 č.j. 32 C 22/2012-162, v němž je uvedeno, že peněžní prostředky byly poukázány na účet kupující paní Petry Sakánkové, který nebyl zřízen na jméno žalobce a k němuž žalobce neměl dispoziční právo, přičemž rekonstrukce nemovitostí provedena nebyla a kupní cena nebyla ani tímto způsobem žalobci uhrazena. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, které směřoval do jeho výroku I. Namítl, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky vyplývá, že otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě vylučovací žaloby, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor, přičemž jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka ani jako otázku předběžnou (v této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 953/2014, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2015). S postupem soudu prvního stupně, který se se nezabýval tvrzeními v žalobě a vyšel z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov jako z nezměnitelné skutečnosti proto nesouhlasí. Podle odvolatele Okresní soud Brno-venkov při vědomí, že rozhoduje o majetku sepsaném do majetkové podstaty, neměl ve věci vedené pod sp. zn. 32 C 22/2012 rozhodnout a pokud rozhodl, jeho rozhodnutí není v tomto sporu závazné a insolvenční soud měl k posouzení rozhodných skutečností provést žalovaným navržené důkazy a zabývat se skutečností, že na účet označený v kupní smlouvě došla významná suma, což může znamenat úhradu kupní ceny. Skutkový stav věci tak nebyl spolehlivě zjištěn, proto odvolatel navrhuje, aby odvolací soud

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 40 INS 27256/2012)

rozsudek ve výroku I. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalobce s odvoláním nesouhlasil a odkázal na rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 1. 2015 č.j. 32 C 22/2012-162, podle něhož předmětný majetek nepatřil Petře Sakánkové, a proto ho nebylo možno sepsat do majetkové podstaty dlužníka, když se jedná o věc rozhodnutou ( res iudicata ). 5. Odvolací soud konstatuje, že této věci je třeba postupovat podle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění jeho pozdějších změn a doplnění, účinném od 1.7.2017 (dále též jen IZ ). Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, však zůstávají zachovány (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 64/2017 Sb.). 6. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnosti. 8. Předmětem řízení je vyloučení sporného majetku z majetkové podstaty dlužníka, do které ho žalovaný zahrnul proto, že byl nabyt manželkou dlužníka Petrou Sakánkovou kupní smlouvou ze dne 17. 8. 2009 za trvání manželství s dlužníkem a je součástí jejich společného jmění. Žalobce v žalobě tvrdil, že nabyl vlastnické právo ke spornému majetku děděním, a své vlastnictví kupní smlouvou ze dne 17. 8. 2009, uzavřenou mezi ním a spoludědicem Petrem Škárkou jako převodci a Petrou Sakánkovou jako nabyvatelkou, nepozbyl, neboť kupní smlouva byla uzavřena lstí. K jejímu podpisu došlo tak, že žalobce měl v úmyslu uzavřít s Petrou Sakánkovou ve vztahu ke spornému majetku smlouvu darovací a smlouvu o zřízení věcného břemene, při jejím podpisu dne 17. 8. 2009 před orgánem pověřeným legalizací k ní však byla přidána kupní smlouva. Žalobce z opatrnosti od neplatné kupní smlouvy ze dne 17. 8. 2009 také odstoupil, protože mu nebyla uhrazena kupní cena. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť Petra Sakánková je vedena jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy, podle které vlastnictví nabyla za trvání manželství s dlužníkem. 9. Podle ustanovení § 225 odst. 1 IZ, osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. 10. Závěr soudu prvního stupně o splnění předpokladů, za kterých se lze zabývat důvodností vylučovací žaloby (vymezených v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky, uveřejněných pod čísly 58/1998, 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je správný a v tomto směru odvolací soud odkazuje na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí. 11. Žalobce se domáhá vyloučení sporného majetku ze soupisu majetkové podstaty, neboť je jeho vlastníkem; vlastnictví majetku soud v této věci řeší jako otázku předběžnou. Z odůvodnění přezkoumávaného rozsudku vyplývá, že ve vztahu ke spornému majetku soud prvního stupně

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 40 INS 27256/2012)

žalobě vyhověl proto, že jako jeho vlastník je v katastru nemovitostí na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu Brno-venkov evidován žalobce, a s námitkou žalovaného se vypořádal odkazem na skutkový závěr nalézacího soudu, že k úhradě kupní ceny podle kupní smlouvy ze dne 17. 8. 2009 nedošlo. 12. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem, obsahujícím zákonem vymezené informace, sloužící k zákonem vymezeným účelům (ustanovení § 1 zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí /katastrální zákon/). Údaje zapsané v katastru nemovitostí nejsou právními skutečnostmi, s nimiž právo spojuje vznik, změnu či zánik vlastnického práva či jiných práv, které jsou v katastru nemovitostí evidovány. Evidence určité osoby v katastru nemovitostí jako (spolu)vlastníka nemovitostí její vlastnické právo nezakládá a není podkladem pro řešení příslušnosti určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka. 13. Ve sporu o určení vlastnického práva mezi žalobcem a Petrou Sakánkovou, vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 32 C 22/2012, nalézací soud řešil vlastnictví předmětného majetku a jako předběžnou otázku řešil platnost kupní smlouvy ze dne 17. 8. 2009 a účinky odstoupení žalobce od ní úkonem ze dne 16. 1. 2012. Tento rozsudek je závazný pouze pro účastníky nalézacího řízení. Pro dlužníka, respektive jeho insolvenčního správce, který nebyl účastníkem sporu o určení vlastnického práva k majetku, není v něm vydaný rozsudek ve smyslu § 159a odst. 2 o.s.ř. závazný a jeho právní účinky se na ně nevztahují. Z rozsudku nalézacího soudu, který není pro účastníky tohoto řízení závazný, nelze v řízení ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. vycházet, a to ani při řešení předběžné otázky vlastnického práva žalobce, neboť se nejedná o právní vztah pro účastníky již pravomocně vyřešený (srov. závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2001 sp. zn. 22 Cdo 311/2001, dostupném na www.nsoud.cz). Pokud soud z rozsudku vycházel, navíc vyšel z jeho skutkového, a nikoli právního závěru, postupoval nesprávně. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl účastníkem sporu o určení vlastnictví k majetku, není správný názor žalobce, že mezi ním a žalovaným je otázka vlastnického práva ke spornému majetku věcí rozhodnutou ( res iudicata ). Ze stejného důvodu nelze souhlasit s námitkou odvolatele, že Okresní soud Brno-venkov při vědomí, že rozhoduje o majetku sepsaném do majetkové podstaty, neměl ve věci vedené pod sp. zn. 32 C 22/2012 rozhodnout. 15. Pro posouzení, zda žalobci svědčí tvrzené vlastnické právo ke spornému majetku, soud vyšel ze zjištění z katastru nemovitostí (LV č. 109 pro obec a k.ú. Prštice) a s námitkou žalovaného o neúčinnosti odstoupení od kupní smlouvy, kterou měl být majetek z žalobce převeden na Petru Sakánkovou, se vypořádal odkazem na skutkový závěr nalézacího soudu. Své rozhodnutí tak opřel o zjištění z důkazu, nezpůsobilého prokázat tvrzení žalobce, že mu svědčí vlastnické právo ke spornému majetku a vyšel ze závěru soudu, z něhož vycházet nemohl. Odvolací soud proto hodnotí jako důvodnou námitku odvolatele, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy, které jsou potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Závěr soudu, že v řízení bylo prokázáno právo žalobce, které vylučuje zařazení sporného majetku do majetkové podstaty dlužníka, je proto předčasný a tedy nesprávný. 16. Ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení, neboť pro závěr o tom, zda majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně či nikoli, je třeba provést rozsáhlé dokazování a k posouzení vlastnického práva žalobce dosud byly provedeny důkazy nezpůsobilé objasnit pro rozhodnutí

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 40 INS 27256/2012)

významné skutečnosti (§ 213 odst. 3 a 4 o.s.ř., srov. závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2015 sp. zn. 21 Cdo 1467/2014, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91/2015). Vzhledem k tomu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 2 o.s.ř.). 17. V dalším řízení soud provede žalobcem označené důkazy k jeho tvrzení, že mu ke spornému majetku svědčí vlastnické právo, které nabyl děděním a které kupní smlouvou ze dne 17. 8. 2009 nepozbyl, neboť ta je neplatná, a i kdyby platná byla, účinně od ní odstoupil pro nezaplacení kupní ceny. Na základě učiněných zjištění potom soud opětovně vyhodnotí, zda žalobci se v řízení podařilo prokázat, že je vlastníkem sporného majetku, a proto mu svědčí právo vylučující sporný majetek z majetkové podstaty dlužníka. 18. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že ve sporu o vyloučení majetku z majetkové podstaty soud zkoumá, zda majetek byl pojat do soupisu oprávněně, a otázka vlastnického práva (pokud má pro rozhodnutí sporu právní význam), je posuzována pouze jako otázka předběžná. Rozhodnutí o soudu o určení vlastnického práva žalobce k majetku, i kdyby bylo vydáno proti žalovanému, by proto samo o sobě nebylo takovou právní skutečností, s níž lze spojovat vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty (srov. závěry Nejvyššího soudu v jeho rozsudku ze dne 27. 1. 1998 sp. zn. 2 Odon 86/97, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 58/1998).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však také doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 16. ledna 2018

JUDr. Radka Panáčková v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.