13 VSOL 35/2012-36
29 ICm 2432/2011 13 VSOL 35/2012-36 (KSBR 29 INS 6460/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce Český inkasní kapitál, a.s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 66/808, PSČ 110 00, IČ: 27646751, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, PSČ 140 00, proti žalovaným 1) Mgr. Lukáši Pachlovi, se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice Romany Kratochvílové, bytem ve Vracově, Okružní 122, PSČ 696 42, 2) Romaně Kratochvílové, nar. 10.7.1968, bytem ve Vracově, Okružní 122, PSČ 696 42, o určení pravosti pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2012 č.j. 29 ICm 2432/2011-14

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSBR 29 INS 6460/2011)

Odůvodnění:

Rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce na určení, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice Romany Kratochvílové ve výši 78.895,21 Kč je po právu (výrok I.) a dále rozhodl, že žádnému z účastníků se náklady řízení nepřiznávají (výrok II.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že vyzval usnesením ze dne 20.2.2012 žalobce, aby ve stanovené lhůtě opravil a doplnil své podání a doložil veškeré listiny, jichž se dovolává ve své žalobě a v dalším vyjádření a dále mu uložil, aby doložil, zda bylo pravomocně rozhodnuto v řízení zahájeném u Okresního soudu v Hodoníně ve věci sp. zn. 6C 818/2009. Žalobce usnesení soudu nesplnil; na výzvu soudu vůbec nereagoval a k jednání se bez omluvy nedostavil a o odročení jednání nežádal. Soud nesdílí plně názor žalovaného 1) že žalobce neprokázal aktivní legitimaci, tedy to, že byla na něho pohledávka platně postoupena. Má za zjištěné, že na žalobce, jako nového postupníka, mohla platně přejít práva a povinnosti z rámcové smlouvy ze dne 31.1.2006 ke dni podpisu dodatku č. 2. Žalobce však doložil pouze kopii titulní strany závazkových vztahů uzavřených mezi původním věřitelem COFIDIS s.r.o. a společností Český inkasní servis, spol. s r.o. jako původním postupníkem a společností Český inkasní kapitál, a.s. jako novým postupníkem. Vzhledem k tomu, že žalobce na výzvu soudu, aby doložil listiny, které jako důkazy navrhuje, ničeho nedoložil, a k jednání se nedostavil, soudu nezbylo, než usoudit, že žalobce tyto listiny nemá, respektive je nechce doložit, proto nezbylo, než žalobu zamítnout, když žalobce se k jednání nedostavil a znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 202 insolvenčního zákona.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhá změny napadeného rozsudku. Tvrdí, že doložil všechny potřebné listiny prokazující řádné postoupení pohledávky. Namítá, že soud prvního stupně se dostatečně nevypořádal s jeho argumentací, že pokud bylo dlužnici oznámeno postoupení pohledávky, bylo její povinností plnit závazek v podobě dlužné pohledávky novému věřiteli. Není zde rozhodující, jakým způsobem došlo k postoupení pohledávky ani zda byl takový převod platný či nikoliv. Poukazuje na to, že oznámením o postoupení pohledávky adresovaným dlužníku postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti či dokonce neexistence smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě s účinky i pro postupitele. Dovolává se toho, že soud prvního stupně měl k dispozici informace o probíhajícím nepravomocně ukončeném řízení, které je vedeno u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 6C 818/2009. Tvrdí, že tehdy se žalovaná dozvěděla nejpozději již v roce 2009 o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce, a to prostřednictvím doručení podané žaloby. Poukazuje na to, že soud prvního stupně se s důkazem-oznámením o postoupení pohledávky, které (KSBR 29 INS 6460/2011) bylo zasláno dopisem ze dne 8.4.2009 na adresu žalované-nevypořádal. Argumentuje tím, že soud je povinen dbát na to, aby důkaznímu řízení předcházelo úplné vylíčení právně významných skutečností. Vzhledem k břemenu tvrzení je proto důležité, aby soud účastníku sdělil svůj závěr o neúplnosti skutkových tvrzení, vyložil mu v čem tato neúplnost spočívá a umožnil mu jeho tvrzení doplnit. Tvrdí, že nelze připustit, aby soud nedal účastníkovi možnost chybějící skutečnost vysvětlit nebo doplnit. Pouze v případě, že účastník přes poučení soudu požadované skutečnosti nedoplnil, může soud prohlásit, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Domnívá se, že soud ač připustil, že patrně došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a měl i nadále pochybnosti z hlediska důkazů, bylo na místě vyzvat žalobce a poučit jej, v čem konkrétně má doplnit důkazy a jakým způsobem.

Žalovaný 1) ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že je i nadále toho názoru, že žalobce nedoložil svou aktivní legitimaci k podání přihlášky pohledávky; je nadále přesvědčen, že na základě předložené rámcové smlouvy a přílohy č. 39 ve vztahu k pohledávce za dlužnicí nedošlo k platnému postoupení pohledávky za dlužnicí na žalobce, protože pohledávka za dlužnicí není v příloze č. 39 řádným způsobem identifikována. Má za to, že označení této pohledávky není natolik určité, aby i při doložení existence rámcové smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností COFIDIS, s.r.o. bylo způsobilé založit účinky spojené s postoupením pohledávky, zejména založení aktivní legitimace žalobce k podání přihlášky pohledávky. K takovému závěru podle jeho názoru vede to, že před údajným postoupením pohledávky na žalobce společnost COFIDIS, s.r.o. odstoupila od revolvingové smlouvy s dlužníkem, čímž došlo ke zrušení této smlouvy od samého počátku a v době údajného postoupení pohledávek, respektive podpisu přílohy č. 39, již tato smlouva zanikla a k identifikaci pohledávky v příloze tak byla použita v té době již neexistující smlouva.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.) opakování dokazoval a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na určení pravosti pohledávky, která byla popřena na přezkumném jednání konaném dne 29.8.2011, a to jak insolvenčním správcem, tak i dlužnicí. Důvodem popření byla neexistence aktivní legitimace k podání přihlášky a promlčení nároku. Nesouhlasí s námitkou promlčení proto, že dne 11.5.2009 byla podána žaloba proti žalované 2) o zaplacení (KSBR 29 INS 6460/2011) nesplacené částky úvěru, kterou dlužnice nesplácela, a proto původní věřitel odstoupil o úvěrové smlouvy listinou ze dne 24.2.2009 s účinky ke dni 8.3.2009. Tvrdí, že součástí přihlášky pohledávky podané dne 4.7.2011 byla rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006 uzavřená mezi společností COFIDIS, s.r.o. jako postupitelem a Českým inkasním servisem, a.s. jako postupníkem. K této smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006 byl následně uzavřen dodatek č. 2 ze dne 29.6.2007, který mění smlouvu tak, že dochází ke změně v osobě postupníka, když na místo původního postupníka Českého inkasního servisu, s.r.o. do právních vztahů vstupuje nový postupník Český inkasní kapitál, a.s. Poukazuje na to, že dále byla uzavřena 30.3.2009 příloha č. 39 ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 31.1.2006 ve znění dodatku č. 2 mezi COFIDIS, s.r.o. a Českým inkasním kapitálem, a.s. V této příloze se jednoznačně identifikuje předmětná pohledávka, přičemž součástí přihlášky pohledávky bylo též oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8.4.2009, kterým společnost COFIDIS, s.r.o. oznámila žalované 2) postoupení pohledávky. Současně ještě došlo dne 31.5.2007 k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem Českým inkasním servisem, a.s. a postupníkem Českým inkasním kapitálem, a.s., který odkazuje na smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 31.1.2006. Na základě těchto skutkových tvrzení má za to, že z obou smluv o postoupení pohledávek bez jakýchkoliv pochybností byla prokázána jeho aktivní legitimace s tím, že konkrétně je pohledávka identifikována v příloze č. 39 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006.

Žalovaná č. 2) se k žalobě žalobce nevyjádřila, žalovaný č. 1) setrvával na svém stanovisku, že žalobce neprokázal aktivní legitimaci k podání přihlášky s tím, že i kdyby doložil rámcovou smlouvu o postoupení pohledávky, byla by tato smlouva v kombinaci s přílohou č. 39 ve vztahu k pohledávce za dlužníkem neplatná, respektive nebyla by součástí hromadného postoupení pohledávek na žalobce i pohledávka za dlužníkem, protože pohledávka za dlužníkem není v příloze č. 39 žádným způsobem identifikována.

Odvolací soud opakoval dokazování listinami, které předložil žalobce a zjistil: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21.6.2005, že tato smlouva č. 2188905 byla uzavřena mezi dlužnicí Romanou Kratochvílovou a společností COFIDIS, s.r.o., která se zavázala poskytnout dlužnici úvěr ve výši 20.000 Kč s dohodnutým úrokem, který se dlužnice zavázala splácet v měsíčních splátkách po 799 Kč.

Z úvěrové smlouvy ze dne 21.3.2007 č. 4432345, že tato smlouva byla uzavřena mezi dlužnicí Romanou Kratochvílovou a společností COFIDIS, s.r.o., kdy dlužnici byl poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč a dlužnice se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíční splátce 1.500 Kč včetně dohodnutých úroků z úvěru. (KSBR 29 INS 6460/2011)

Z historického výpisu splácení dluhu na úvěrovou smlouvu č. 2188905, že dlužnice Romana Kratochvílová ke dni 23.3.2007 dlužila celkem částku 17.681,97 Kč, tato dlužná částka byla převedena k 31.3.2007 na smlouvu č. 4432345, takže ke dni 31.3.2007 celkový dluh dlužnice vůči společnosti COFIDIS, s.r.o. představoval částku 48.487,17 Kč. Dlužnice řádné měsíční splátky neplatila, takže její celková dlužná částka k 30.1.2009 představovala 47.516,93 Kč.

Z dopisu ze dne 24.2.2009 adresovaného dlužnici společností COFIDIS, s.r.o. zjistil, že tímto dopisem společnost COFIDIS, s.r.o. odstoupila od smlouvy o revolvingovém úvěru evidované pod č. 4432345, a to z důvodu porušení ustanovení článku 8.2 všeobecných obchodních podmínek, kdy dlužnice řádně neplnila své závazky z úvěrové smlouvy. Dlužnici bylo sděleno, že její aktuální dluh činí 47.516,93 Kč a současně věřitel sděluje dlužnici, že odstupuje od smlouvy s tím, že odstoupení nabývá účinnosti podle článku 8.3 všeobecných obchodních podmínek a tímto okamžikem se stává celý dluh okamžitě splatným a dlužnice je proto žádána o jeho neprodlené uhrazení. Současně je dlužnici sděleno, že v důsledku nesplácení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy.

Z přílohy č. 39 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené 31.1.2006 ve znění pozdějších dodatků mezi COFIDIS, s.r.o. (postupitel) a Českým inkasním kapitálem, a.s. (postupníkem), že pod pořadovým číslem 23 na CD je uvedena smlouva 4432345 s celkovou dlužnou částkou 48.110,16 Kč, z toho jistina 34.961,13 Kč a úrok 6.245,70 Kč.

Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2007, že byla uzavřena mezi Českým inkasním servisem, spol. s r.o. coby postupitelem a Českým inkasním kapitálem, a.s. coby postupníkem a v této smlouvě je deklarováno, že postupitel uzavřel se společností COFIDIS, s.r.o. dne 31.1.2006 vzájemnou rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, jejímž předmětem bylo stanovení podmínek při postupování pohledávek společností COFIDIS, s.r.o. za jejími klienty vzniklými ze smluv o revolvingovém úvěru postoupených na základě samostatných smluv o postoupení pohledávek uzavřených odesláním seznamu pohledávek postupiteli. Smluvní strany deklarovaly, že mají shodný zájem na tom, aby pohledávky byly za podmínek stanovených smlouvou dále postoupeny postupitelem postupníkovi. Podle článku 2 postupitel je oprávněn zaslat každý kalendářní měsíc postupníkovi seznam pohledávek za dlužníky, který obsahuje smlouvy uzavřené s dlužníky a specifikaci pohledávek za dlužníky postupovaných postupníku podle této smlouvy. Odeslání seznamu postupníkovi působí vznik práva (je uzavřena smlouva o postoupení pohledávek). Odesláním seznamu pohledávek uvedeného v článku 2. postupitel úplatně postupuje na postupníka veškeré pohledávky specifikované v seznamu a postupník toto úplatné postoupení všech pohledávek v seznamu specifikovaných od postupitele přejímá za společně dohodnutou kupní cenu a zavazuje se potvrzený seznam pohledávek zaslat bez zbytečného odkladu zpět postupiteli; seznamy pohledávek tvoří přílohu této smlouvy a její nedílnou součást. Je (KSBR 29 INS 6460/2011) deklarováno, že v příloze č. 1 je obsažen seznam pohledávek postupovaných postupníkovi ke dni uzavření smlouvy; seznamy pohledávek postupovaných po datu uzavření této smlouvy musí, pokud jde o rozsah údajů, odpovídat ve všech podstatných ohledech seznamu uvedenému v příloze č. 1 smlouvy.

Z nepravomocného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22.6.2010 č.j. 6C 818/2009-66, že ve věci žalobce Český inkasní kapitál, a.s. proti žalované Romaně Kratochvílové o zaplacení 48.110,16 Kč s příslušenstvím, byla zamítnuta žaloba žalobce, kterou se domáhá po žalované zaplacení částky 48.110,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 29,2 % ročně od 9.3.2009 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce v řízení neprokázal, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti COFIDIS, s.r.o. na žalobce, když k důkazu předložil toliko rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2007, uzavřenou mezi společností Český inkasní servis, spol. s r.o. a Českým inkasním kapitálem, a.s. včetně přílohy č. 39. Z obsahu odůvodnění rozsudku odvolací soud dále zjistil, že žalovaná v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že jí nebylo sděleno, že její závazek byl postoupen společnosti Český inkasní kapitál, a.s.

Z oznámení o postoupení pohledávky datované 8.4.2009 a adresované společnosti COFIDIS, s.r.o. dlužnici, že dlužnici je oznamováno v souladu s ustanovením § 526 odst. 1, odst. 2 OZ, že veškeré pohledávky společnosti COFIDIS, s.r.o. v celkové výši 48.110,16 Kč vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 4432365 byly postoupeny na společnost Český inkasní kapitál, a.s., který se stal novým věřitelem. Dlužnici bylo současně oznámeno na který účet má zaplatit tomuto věřiteli pohledávky.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ustanovení § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

Podle ustanovení § 526 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. (KSBR 29 INS 6460/2011)

Podanou žalobou uplatnil žalobce nárok na určení pravosti pohledávky ve výši 78.895,21 Kč, a to na základě stejných důvodů, které uvedl v přihlášce pohledávky. Odvolací soud především konstatuje, že žaloba žalobce byla podána včas, když byla podána ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání. Oba dva žalovaní jako důvod popření pravosti pohledávky uvedli, že žalobce neosvědčil svou aktivní legitimaci, respektive to, že pohledávka z úvěrové smlouvy svědčící původně společnosti COFIDIS, s.r.o. která s dlužnicí uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, byla na něho postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

Žalobce tvrdil, že postoupení pohledávky vyplývá jak ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006 ve znění dodatku č. 2 ze dne 29.6.2007, tak také ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2007. Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006 ve znění dodatku č. 2 ze dne 29.6.2007, tak tuto žalobce v řízení před soudem prvního stupně, jak správně uzavřel soud prvního stupně, k důkazu nedoložil, přestože byl soudem prvního stupně výslovně upozorněn na to, že tyto listinné důkazy nebyly předloženy s tím, že byl vyzván k jejich předložení, a to na základě usnesení soudu ze dne 20.2.2012, které bylo žalobci doručeno dne 24.2.2012. Není pravdivé tvrzení žalobce, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2006 byla již součástí přihlášky pohledávky. Ke své přihlášce pohledávky žalobce pouze doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2007 a přílohu č. 39. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2007 nevyplývá, že jí byla na žalobce postoupena pohledávka z úvěrové smlouvy vůči dlužnici, protože tato smlouva byla uzavřena mezi společností Český inkasní servis, spol. s r.o. coby postupitelem a žalobcem coby postupníkem, smlouva tedy nebyla uzavřena mezi původním věřitelem, to je společností COFIDIS, s.r.o. a žalobcem. Příloha č. 39, která obsahuje číselné označení smluv včetně vyčíslení celkové dlužné částky, se vztahuje k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené 31.1.2006 mezi společností COFIDIS, s.r.o. a žalobcem; tento listinný důkaz však sám o sobě neprokazuje, že k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy vůči dlužnici na žalobce skutečně došlo. Dovolával-li se žalobce, že postoupení pohledávky bylo dlužnici oznámeno, v důsledku čehož byla dlužnice povinna plnit novému věřiteli, tak k tomu nutno uvést, že žalobce doložil pouze dopis, to je oznámení o postoupení pohledávky adresované dlužnici, nikoliv však doklad o tom, že toto oznámení bylo dlužnici skutečně doručeno. Z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně nadto vyplývá, že v tomto řízení dlužnice poukázala na to, že oznámení o postoupení pohledávky jí nebylo doručeno. Poukazoval-li odvolatel na to, že o postoupení pohledávky se dlužnice musela také dozvědět prostřednictvím žaloby podané u Okresního soudu v Hodoníně, tak ani takový argument nemůže obstát, protože jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, žaloba žalobce byla zamítnuta právě z toho důvodu, že žalobce neprokázal, že k postoupení pohledávky na jeho osobu skutečně došlo. K námitce odvolatele, že soud nesplnil svou povinnost a nepoučil ho o tom, v čem konkrétně má doplnit důkazy a jakým způsobem, nutno uvést, že žalobce jednak vůbec nereagoval na výzvu soudu prvního stupně aby doložil listinné důkazy, které (KSBR 29 INS 6460/2011) označil v žalobě, mimo jiné též smlouvu o postoupení pohledávek z 31.1.2006 a dále se žalobce bez omluvy nedostavil k nařízenému soudnímu jednání, ačkoliv k tomuto soudnímu jednání byl řádně a včas předvolán doručením předvolánky dne 18.1.2012. Za této situace soud prvního stupně proto nemohl ani žalobci u nařízeného soudního jednání poskytnout příslušné poučení ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř. ohledně splnění důkazní povinnosti a o následcích nesplnění výzvy soudu. Pokud označené listinné důkazy předkládá žalobce až v rámci podaného odvolání, tak odvolací soud k těmto důkazům již nepřihlédl, protože provádění těchto důkazů teprve v odvolacím řízení by bylo v rozporu se zásadou koncentrace řízení.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalobce nebyl se svým odvoláním procesně úspěšný, žalovaným podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Olomouci dne 9. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu