13 VSOL 334/2017-76
č. j. 37 ICm 3779/2015 13 VSOL 334/2017-76 (KSBR 37 INS 18856/2014) ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci

žalobce: JUDr. Tomáš Truschinger, IČO: 73628051 sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno jako insolvenční správce dlužníka BIZAP, s.r.o., IČO: 25531913 sídlem Na Hrázi 4551/3, 796 01 Prostějov

proti žalovanému: Petr Zapletal, narozen bytem Vícov 186, 798 03 Plumlov zastoupený advokátkou JUDr. Ivetou Janákovou sídlem Příkop 27/2a, 602 00 Brno

o neúčinnost právního úkonu a vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka,

vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 37 ICm 3779/2015 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka BIZAP, s.r.o., IČO: 25531913, sídlem Na Hrázi 4551/3, 796 01 Prostějov, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 18856/2014,

o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2017, č.j. 74/37 ICm 3779/2015-47 (KSBR 37 INS 18856/2014)

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz -2-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba na určení, že právní úkon dlužníka, jímž dlužník započetl svou pohledávku vůči žalovanému ve výši 1.145.000 Kč, vyúčtovanou fakturou vystavenou dlužníkem pod č. 2014033 dne 30. 4. 2014, oproti pohledávce žalovaného za dlužníkem celkem ve výši 1.145.000 Kč, která byla žalovanému postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2014 a ze dne 30. 6. 2014 uzavřenými s postupitelem TRADIX UH a.s., se sídlem Huštěnovská 2004, 686 03 Staré Město, IČO: 25531450, je neúčinný, se zamítá pro neplatnost právního úkonu započtení.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žaloba na vydání plnění z neúčinného právního úkonu ve výši 1.145.000 Kč do majetkové podstaty dlužníka se zamítá.

III. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že žalovanému se povinnost zaplatit České republice-na účet Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč neukládá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 10.200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady odvolacího řízení ve výši 5.400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, určil, že právní úkon dlužníka BIZAP, s.r.o., kterým dlužník započetl závazek žalovaného Petra Zapletala k úhradě částky 1.145.000 Kč, vyúčtovaný fakturou dlužníka č. 2014033 ze dne 30. 4. 2014 oproti svému závazku , který měl za žalovaným, kdy tímto úkonem došlo k částečné úhradě závazku dlužníka BIZAP, s.r.o. vůči žalovanému ve výši 1.145.000 Kč, je neúčinným právním úkonem (výrok I.), zavázal žalovaného k povinnosti vydat částku 1.145.000 Kč do majetkové podstaty dlužníka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalovaného

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -3-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

zaplatit České republice-Krajskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud prvního stupně shledal žalobu včasnou a také důvodnou. V této souvislosti uvedl, že z provedených důkazů a z prohlášení stran zjistil, že žalovaný jako fyzická osoba byl v rozhodném období (duben až červenec 2014) jediným jednatelem a společníkem dlužníka, tedy žalovaný je osobou dlužníkovi blízkou. Žalovaný se stal na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2014 a ze dne 30. 6. 2014 věřitelem dlužníka, když na základě těchto smluv postoupila společnost TRADIX UH, a.s. jako postupitel na žalovaného jako postupníka pohledávky v celkové výši 2.000.000 Kč. Na základě smlouvy o dílo na akci dostavby domu Na Hrázi 4551/3 a rekonstrukci bytu Sušilova, Brno, vystavil dlužník žalovanému za provedené práce dne 30. 4. 2014 fakturu č. 2014033 na částku 1.725.000 Kč, jež byla splatná 14. 5. 2014. Dne 1. 7. 2014 došlo k započtení vzájemných pohledávek v rozsahu částky 1.145.000 Kč, čímž byla pohledávka žalovaného částečně uspokojena pouhých 10 dní před podáním insolvenčního návrhu dlužníka. O tom svědčí i to, že podle evidence nezaplacených závazků dlužníka ke dni 15. 7. 2014 měl žalovaný za dlužníkem pohledávku ve výši 855.000 Kč, což odpovídá rozdílu mezi původní výší pohledávky a výší započtené částky. Soud prvního stupně uzavřel, že vzájemné započtení pohledávek dlužníka za žalovaným na pohledávky žalovaného za dlužníkem ve výši 1.145.000 Kč ze dne 1. 7. 2014 naplňuje znaky skutkové podstaty zvýhodňujícího právního úkonu, na jehož základě se žalovanému dostalo vyšší míry uspokojení jeho pohledávek, než jaké by mu náleželo v konkursu. Žalovaný byl v době, kdy byl úkon započtení učiněn, v úpadku a je osobou dlužníkovi blízkou. Tímto je podle soudu vyloučena aplikace ustanovení § 241 odst. 5, písm. b) insolvenčního zákona, neboť uvedené podmínky liberace nelze aplikovat v případě právního úkonu ve prospěch osoby dlužníkovi blízké. Právní úkon byl učiněn 10 dní před podáním insolvenčního návrhu dlužníkem, takže je také splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, to je, že úkon byl učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení. Námitku žalovaného, v níž tvrdil, že šlo o zápočet běžný v obchodním styku, posoudil soud prvního stupně jako nedůvodnou již s ohledem na tu skutečnost, že ustanovení § 241 odst. 5, písm. b) insolvenčního zákona v této věci nelze aplikovat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, určil, že vzájemný zápočet pohledávek mezi dlužníkem a žalovaným je neúčinným právním úkonem a uložil žalovanému povinnost vydat majetkový prospěch z tohoto neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dále že soud prvního stupně dostatečně nepřihlédl ke všem tvrzením a skutečnostem, žalovaným při jednání uplatněným, a že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Podle odvolatele soud prvního stupně nezohlednil jeho argumentaci, že právní úkon započtení pohledávek byl a je zcela běžným právním úkonem v obchodním styku, a není možno z něj vyvozovat jakékoliv závěry o zvýhodňování věřitelů. Poukázal na to, že v době započtení pohledávek se domníval, že dlužník je schopen hrozící úpadek odvrátit, když i v této době činil kroky k vymožení svých pohledávek od svých největších dlužníků, zejména společností METROSTAV, a.s., Sika stavební

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -4-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

společnost s.r.o. a EUROGEMA CZ, a.s., a současně činil právní kroky k získání dalších zakázek na stavební práce od společnosti METROSTAV, a.s., a získal od banky příslib poskytnutí dalšího provozního úvěru. Podle odvolatele soud prvního stupně nezjistil řádně skutkový stav, když navržené důkazy, prokazující jeho tvrzení o snaze dlužníka odvrátit hrozící úpadek neprovedl, a v důsledku toho dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu pak dospěl i k nesprávným právním závěrům. Odvolatel zdůraznil, že odporovaným právním úkonem nedošlo k jeho zvýhodnění, a tudíž nebyly naplněny zákonné podmínky pro určení neúčinnosti tohoto právního úkonu. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil. 4. Žalobce se v písemném vyjádření k podanému odvolání ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně a navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Poukázal na to, že jednatel dlužníka a žalovaný, na kterého byly společností TRADIX UH, a.s., IČO: 25531450, postoupeny pohledávky tohoto věřitele za dlužníkem, jsou tatáž osoba, žalovaný tedy musel být o finanční situaci dlužníka informován a musel vědět o dlužníkově úpadku, který je zřejmý z účetní evidence dlužníka, z insolvenčního návrhu dlužníka a také z přihlášek pohledávek, neboť ke dni, kdy byl úkon započtení učiněn, měl dlužník vůči více věřitelům závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky nebyl schopen plnit, neboť je neplnil po dobu delší než 3 měsíce. Podle žalobce, odkazoval-li žalovaný v odvolání na usnesení Okresního státního zastupitelství v Prostějově, č.j. Zt 97/2016-20 (usnesení, jímž bylo podle tvrzení žalovaného zrušeno zahájené trestní stíhání žalovaného), pak uvedené rozhodnutí trestně právní povahy nemá vliv na neúčinnost právního úkonu podle občanského práva . Obrana žalovaného spočívající v tom, že šlo o zápočet běžný v obchodním styku, neobstojí, neboť nelze aplikovat § 241 odst. 5, písm. b) insolvenčního zákona. 5. V mezidobí po zahájení řízení v této věci byl, s účinností od 1. 7. 2017, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II., bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinností tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, a že odvolání obsahuje všechny náležitosti, včetně uvedení způsobilého odvolacího důvodu podle ustanovení § 205 odst. 2, písm. b), d) a g) o.s.ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je nutno změnit, byť z jiných důvodů, než je v odvolání namítáno. Vady uvedené v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř. se z obsahu spisu nepodávají. 8. V přezkoumávané věci je právním důvodem podané žaloby uplatnění odpůrčího nároku. Žalobce, jako insolvenční správce dlužníka BIZAP, s.r.o., se svou žalobou, podanou u soudu dne 30. 9. 2015, domáhá určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka, jímž dlužník započetl svou

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -5-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

pohledávku vůči žalovanému ve výši 1.145.000 Kč, vyúčtovanou fakturou vystavenou dlužníkem pod č. 2014033 dne 30. 4. 2014, oproti pohledávce žalovaného za dlužníkem celkem ve výši 1.450.000 Kč, která byla žalovanému postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2014 a ze dne 30. 6. 2014 uzavřenými s postupitelem TRADIX UH, a.s., IČO: 25531450, se sídlem Huštěnovská 2004, 686 03 Staré Město. Ve vylíčení rozhodujících skutečnosti uvedl, že uvedenými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2014 a ze dne 30. 6. 2014, uzavřenými mezi žalovaným (postupník) a společností TRADIX UH, a.s. (postupitel), se žalovaný stal věřitelem dlužníka s pohledávkami celkem ve výši 2.000.000 Kč. Dlužník na základě smlouvy o dílo na akci dostavba domu Na Hrázi 4551/3 a rekonstrukci bytu Sušilova, Brno, měl podle účetní evidence vůči žalovanému pohledávku celkem ve výši 1.725.000 Kč, tato částka byla vyfakturována daňovým dokladem č. 2014033 ze dne 30. 4. 2014, a splatná byla dne 14. 5. 2014. Pohledávka dlužníka vůči žalovanému, který je současně jednatelem dlužníka, byla částečně, v rozsahu částky 1.145.000 Kč, uhrazena tak, že došlo ke vzájemnému zápočtu dne 1. 7. 2014, a na základě této skutečnosti se závazek dlužníka vůči žalovanému snížil na částku 855.000 Kč (a závazek žalovaného vůči dlužníku se snížil na částku 580.000 Kč). V seznamu závazků je jako věřitel dlužníka označen i žalovaný s pohledávkou za dlužníkem ve výši 855.000 Kč, tuto pohledávku žalovaný do insolvenčního řízení však nepřihlásil. Z účetní evidence dlužníka a z přihlášek pohledávek vyplývá, že ke dni, kdy bylo započtení provedeno, měl dlužník závazky po lhůtě splatnosti vůči více věřitelům, tyto závazky byly více jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti, tedy dlužník byl v úpadku, o čemž žalovaný, který je jednatelem dlužníka, musel vědět. Podle tvrzení v žalobě je právní úkon započtení neúčinným právním úkonem, žalovaný tímto způsobem umořil své pohledávky za dlužníkem, zatímco pohledávky ostatních věřitelů nebyly plněny, došlo tedy ke zvýhodnění žalovaného oproti jiným věřitelům dlužníka, a žalovanému se na úkor ostatních věřitelů dostalo vyššího plnění, než jaké by mu náleželo v konkursu. Pohledávka žalovaného vůči dlužníkovi ve výši 1.700.000 Kč byla několik dnů před zahájením insolvenčního řízení uhrazena zápočtem v rozsahu částky 1.145.000 Kč, což představuje 67,35 % její nominální hodnoty; tímto úkonem byl zvýhodněn jeden z věřitelů dlužníka-žalovaný, který je současně jednatelem dlužníka a tedy osobou dlužníkovi blízkou. Dlužník vyjma pohledávek a drobného movitého majetku nemá žádný jiný majetek, a případný výtěžek zpeněžení majetkové podstaty tak pokryje náklady insolvenčního řízení a pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení pouze v minimální výši. Žalovaný v rámci procesní obrany proti žalobě poukázal na to, že si není vědom žádného započtení, nicméně pokud by takový zápočet existoval , pak se jedná o právní úkon běžný v obchodním styku a není možno vyvozovat jakékoli závěry o zvýhodňování věřitelů. 9. Podle ustanovení § 235 IZ, neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí (odstavec 1). Neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"), není-li dále stanoveno jinak (odstavec 2). 10. Podle ustanovení § 239 IZ, odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -6-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

řízení pokračovat (odstavec 1). Rozhodne-li o tom věřitelský výbor, podá insolvenční správce odpůrčí žalobu vždy. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání odpůrčí žaloby a vedení incidenčního sporu, může insolvenční správce podmínit podání odpůrčí žaloby nebo další vedení incidenčního sporu tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li incidenční spor úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou (odstavec 2). Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne (odstavec 3). Dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná (odstavec 4). 11. Pojem neúčinnosti právních úkonů je vymezen v ustanovení § 235 odst. 1 IZ a jednotlivé skutkové podstaty neúčinných právních úkonů pak v ustanovení § 240, § 241 a § 242 IZ. 12. Odvolací soud-ve shodě se soudem prvního stupně-konstatuje, že žaloba byla podána insolvenčním správcem, jako osobou, která je k podání odpůrčí žaloby jedině legitimována, proti žalovanému, jako osobě, která měla z právního úkonu podle tvrzení v žalobě prospěch. Vzhledem k tomu, že účinky rozhodnutí o úpadku-usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 10. 2014, č.j. KSBR 37 INS 18856/2014-A-10-nastaly zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 1. 10. 2014, je zjevné, že byla-li odpůrčí žaloba podána u soudu dne 30. 9. 2015, byla podána před uplynutím lhůty uvedené v ustanovení § 239 odst. 3 IZ. 13. Odvolací soud zopakoval dokazování a ze smlouvy ze dne 7. 4. 2014, označené jako smlouva o postoupení pohledávky, zjistil, že tato byla uzavřena mezi postupitelem TRADIX UH, a.s., IČO: 25531450, se sídlem Huštěnovská 2004, 686 03 Staré Město, a postupníkem Bc. Petrem anonymizovano , anonymizovano , bytem Vícov 186, PSČ: 798 03, s tím, že v Čl. 1 této smlouvy se konstatuje, že postupitel je věřitelem pohledávek vůči dlužníkovi BIZAP, s.r.o. v celkové výši 1.700.000 Kč, které vznikly z jednotlivých nezaplacených faktur . Pohledávky jsou ve smlouvě specifikovány odkazem na blíže označené faktury-faktury jsou označeny číslem, údajem o splatnosti fakturovaných částek a údajem o výši jednotlivých dosud nezaplacených částek. Podle ujednání v Čl. 2 smlouvy postupuje postupitel uvedené pohledávky za úplatu ve výši 1.700.000 Kč, splatnou do 16. 4. 2014. 14. Ze smlouvy ze dne 30. 6. 2014, označené jako smlouva o postoupení pohledávky, odvolací soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi týmiž účastníky, postupitelem TRADIX UH a.s. a postupníkem -žalovaným. V Čl. 1 se konstatuje, že postupitel je věřitelem pohledávek vůči dlužníku BIZAP, s.r.o. v celkové výši 300.000 Kč, které vznikly z jednotlivých nezaplacených faktur . Pohledávky jsou ve smlouvě specifikovány odkazem na blíže označené faktury-faktury jsou označeny číslem, údajem o splatnosti fakturovaných částek a údajem o výši jednotlivých dosud nezaplacených částek. Podle ujednání v Čl. 2 smlouvy postupuje postupitel pohledávky specifikované v Čl. 1 za úplatu ve výši 300.000 Kč, jež je splatná do 5. 7. 2014. 15. Z faktury vystavené dodavatelem BIZAP, s.r.o. pod č. 2014033 odvolací soud zjistil, že jako odběratel je označen Petr Zapletal, Vícov 186, 798 03 Plumlov, to je žalovaný, faktura byla vystavena dne 30. 4. 2014 na částku celkem ve výši 1.725.000 Kč s uvedením údaje o tom, že je uvedenou fakturou odběrateli fakturována uvedená částka dle SOD na akci dostavba domu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -7-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

Na Hrázi 4551/3, PV a rekonstrukce bytu Sušilova, Brno , s tím, že částka celkem ve výši 1.725.000 Kč sestává z částky 1.250.000 Kč (Na Hrázi 4551/3, Prostějov) a částky 250.000 Kč (byt Sušilova, Brno)-den splatnosti 14. 5. 2014. 16. Z listiny označené jako vzájemný zápočet VZ 14/23 , datované v Prostějově dne 1. 7. 2014 a adresované Petru Zapletalovi, Vícov 186, 798 03 Plumlov, odvolací soud zjistil, že obsahuje text tohoto znění: dovolujeme si Vám tímto zaslat návrh vzájemného zápočtu, který obsahuje následující doklady: doklad f/2014033, v 2014033-splatnost 14. 5. 2014-stavební práce Na Hrázi,-částka pohl. 1.145.000 Kč-původně 1.725.000 Kč; F 201400001-splatnost 21. 4. 2014-postoupení pohl. Tradix-částka záv. 1.145.000 Kč-původně 1.700.000 Kč. V případě, že s návrhem souhlasíte, jednu potvrzenou kopii tohoto dopisu zašlete laskavě zpět na naši adresu . Listina je vyhotovena s uvedením údaje v záhlaví BIZAP, s.r.o., Na Hrázi 4551/3, 796 01 Prostějov , podle dalšího údaje uvedeného v listině, listinu vyhotovila Varmusová , listina není opatřena žádným podpisem. 17. Z předloženého účetního deníku za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2014-strany 71, odvolací soud zjistil, že tato obsahuje mimo jiné údaj-v kolonce datum 1. 7. 2014, doklad - VZ 14/23, f/2014033 , má dáti 1.145.000 Kč a text - vzájemný zápočet Zapletal . 18. Z hlediska skutkového stavu není mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný Petr Zapletal je jediným společníkem a jednatelem dlužníka, který je společností s ručením omezeným. Jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 30513, jediným společníkem (a jednatelem) je žalovaný Petr Zapletal od prosince 2012. 19. Podle ustanovení § 1982 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ ), dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odstavec 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odstavec 2). 20. Podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 21. Podle ustanovení § 582 OZ, není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních (odstavec 1). Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout jen, nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona (odstavec 2). 22. Podle ustanovení § 588 OZ, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle ustanovení § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obchodních korporacích ), smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -8-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. 24. V přezkoumávané věci je odporovaným právním úkonem-právním jednáním-úkon započtení, učiněný dlužníkem, který svoji pohledávku vůči žalovanému započetl proti pohledávce žalovaného vůči dlužníkovi. Uvedené právní jednání je právním jednáním dlužníka, který je kapitálovou společností, jehož jediným společníkem je Petr Zapletal, vůči němuž je započtení činěno. 25. Ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích speciálně řeší situace, kdy dochází ke vzniku smluv mezi jediným společníkem, pokud tento zároveň za společnost jedná, a společností, s tím, že takové smlouvy musí být uzavřeny v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Požadavek písemné formy s ověřeným podpisem pro smlouvy uzavírané mezi osobami uvedenými v citovaném ustanovení je motivován zejména potřebou ochrany třetích osob, a povinnost písemné formy smluv neplatí pouze tehdy, jde-li o smlouvy uzavírané v běžném obchodním styku a za běžných obchodních podmínek, to je při běžném provozu závodu. Formální požadavky stanovené v § 13 zákona o obchodních korporacích nepochybně dopadají i na jednostranná právní jednání. Ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích je tedy nutno aplikovat i tehdy, činí-li jednočlenná společnost zastoupená jediným společníkem vůči jedinému společníku jednostranné právní jednání, neboť pouze tím lze docílit ochrany třetích osob (věřitelů), kterou § 13 zákona o obchodních korporacích sleduje (srov. také závěry v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3764/2013, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). 26. Nebude-li smlouva či jednostranné právní jednání ve smyslu ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích učiněno v náležité formě, to je v písemné formě, a nebudou-li podpisy na smlouvě či podpis na jednostranném právním jednání učiněném v písemné formě úředně ověřeny, pak podle ustanovení § 582 odst. 1 OZ je takové právní jednání neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. S ohledem na smysl a účel ustanovení § 13 zákona o obchodních korporacích, jak shora vyložen, podle přesvědčení odvolacího soudu nedostatek písemné formy s ověřeným podpisem způsobuje absolutní neplatnost takového právního jednání podle § 588 OZ z důvodu rozporu se zákonem. 27. V přezkoumávané věci nemá odvolací soud pochybnosti o tom, že právní jednání dlužníka -započtení ze dne 1. 7. 2014 nebylo učiněno ve formě vyžadované zákonem, to je v písemné formě s úředně ověřeným podpisem jednajícího. Tzv. vzájemný zápočet ze dne 1. 7. 2014, učiněný v písemné formě, není podpisem osoby jednající za dlužníka-v daném případě jediného společníka a jednatele dlužníka Petra Zapletala (srov. ustanovení § 561 odst. 1 OZ)-natož podpisem úředně uvěřeným, vůbec opatřen. S ohledem na to, že uvedeným jednostranným právním jednáním měla být započítávána pohledávka dlužníka vůči žalovanému, který je jediným společníkem a jednatelem dlužníka, na pohledávku žalovaného vůči dlužníkovi, přičemž k zániku vzájemných pohledávek mělo dojít v rozsahu nikoli zanedbatelné částky 1.145.000 Kč, nelze takové právní jednání zařadit do rámce běžného obchodního styku. Odvolací soud tak uzavírá, že uvedené právní jednání dlužníka je právním jednáním absolutně neplatným. 28. Nutno zdůraznit, že pokud jde o posouzení platnosti právního jednání, přichází-li v úvahu možnost absolutní neplatnosti právního jednání, je soud (i soud odvolací) povinen se touto otázkou-za podmínky, že průběh předchozího řízení, provedeného dokazování, takovou možnost naznačuje-zabývat z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2600/09).

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -9-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

29. Vztah neplatnosti a neúčinnosti, pokud se oba instituty vztahují k témuž právnímu úkonu (právnímu jednání), řeší ustanovení § 234 IZ, podle něhož byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu, týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233. 30. Z uvedeného vyplývá, že je-li právní úkon neplatný (absolutně), jako v tomto případě, nelze zkoumat jeho neúčinnost (srov. také např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 5. 2000 sp. zn. 31 Cdo 417/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 104/2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1811/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 134/2001). 31. Se zřetelem na ustanovení § 13 OZ k tomu odvolací soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že v insolvenčním řízení dlužníka BIZAP, s.r.o. bylo v dalším incidenčním sporu mezi týmiž účastníky o neúčinnost právního úkonu a vydání plnění do majetkové podstaty, jenž byl veden u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 37 ICm 3780/2015, rozhodnuto rozsudkem ze dne 12. 6. 2017, č.j. 37 ICm 3780/2015-42 (KSBR 37 INS 18856/2014) tak, že právní úkony dlužníka-mimo jiné úkon, kterým dlužník započetl závazek žalovaného Petra Zapletala k úhradě částky 560.000 Kč, vyúčtovaný fakturou dlužníka č. 2014033 ze dne 30. 4. 2014 oproti svému závazku, který měl za žalovaným z titulu půjček poskytnutých společníkem, je neúčinným právním úkonem, přičemž Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 8. 11. 2017, č.j. 37 ICm 3780/2015, 14 VSOL 332/2017-73 (KSBR 37 INS 18856/2014) rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Nicméně, jak se z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu v uvedené věci podává, soud prvního stupně ani soud odvolací se náležitostmi vyžadovanými v daném případě pro právní jednání, jemuž bylo žalobou odporováno, ustanovením 13 zákona o obchodních korporacích, a tedy ve svém důsledku otázkou platnosti či neplatnosti právního jednání dlužníka, nezabýval. 32. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1, písm. b) o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu na určení neúčinnosti právního úkonu zamítl, přičemž ve výroku svého rozhodnutí také vyjádřil, že se žaloba zamítá pro neplatnost tohoto právního úkonu, ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba na vydání plnění z neúčinného právního úkonu ve výši 1.145.000 Kč do majetkové podstaty dlužníka se zamítá, a ve výroku III. pak rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému se povinnost zaplatit České republice-na účet Krajského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč neukládá. 33. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 2 o.s.ř. nově o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, má podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež jsou představovány náklady právního zastoupení. V řízení před soudem prvního stupně učinila advokátka žalovaného tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 13. 4. 2017 a účast u jednání dne 12. 6. 2017), za něž jí náleží odměna ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby (§ 9 odst. 4, písm. c/ ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů-dále jen advokátní tarif ), a dále náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), takže náklady řízení před soudem prvního stupně činí 10.200 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. -10-37 ICm 3779/2015 (KSBR 37 INS 18856/2014)

34. V odvolacím řízení učinila advokátka žalovaného jeden úkon právní služby (odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně), za nějž jí náleží odměna ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby (§ 9 odst. 4, písm. c/, § 7 bod 5. advokátního tarifu), a dále náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Spolu se zaplaceným soudním poplatkem za podané odvolání ve výši 2.000 Kč tak náklady odvolacího řízení představují částku 5.400 Kč. 35. K zaplacení takto vyčíslených částek žalovanému zavázal soud žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 36. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení žalovanému k rukám jeho advokátky.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Olomouc 16. ledna 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.