13 VSOL 31/2013-191
37 ICm 335/2011 13 VSOL 31/2013-191 KSBR 37 INS 4632/2010

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové ve věci žalobce Mercedes-Benz Financial Services Česká republika s.r.o., IČ: 63997240, se sídlem Daimlerova 2296/2, 149 45 Praha 4-Chodov, zastoupeného Mgr. Ondřejem Slezákem, advokátem se sídlem Praha 1, Purkyňova 74/2, PSČ 110 00, proti žalovanému Mgr. Martinu Kopčilovi, insolvenčnímu správci dlužníka, Palackého třída 119, 612 00 Brno, o určení pravosti pohledávky vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 37 ICm 335/2011 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka ZP ZEMAN TRANSPORT Group Brno, a.s., IČ: 63470489, se sídlem Roviny 4, 643 00 Brno, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 4632/2010, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23.11.2012, č.j. 37 ICm 335/2011-113,

tak to:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu v rac í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Brně (dále též jen soud prvního stupně či soud ) určil, že část pohledávek žalobce, které byly insolvenčním správcem na přezkumném jednání popřeny, je ve výši 28.457,31 Kč po právu, a to jako pohledávky nezajištěné a nevykonatelné (výrok I.). Dále soud zamítl žalobu na KSBR 37 INS 4632/2010 určení pravosti části nezajištěných a nevykonatelných pohledávek žalobce ve výši 771.905,65 Kč (výrok II.) a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na tuto náhradu právo (výrok III.).

Na odůvodnění soud uvedl, že předmětem řízení je určení tří dílčích pohledávek žalobce a to dílčí pohledávky č. 1 ve výši 224.909,81 Kč, dílčí pohledávky č. 2 ve výši 229.313,89 Kč a dílčí pohledávky č. 3 ve výši 346.139,26 Kč, představující externí náklady žalobce, vzniklé v průběhu existence smluvního vztahu s dlužníkem, které co do uvedených částek na přezkumném jednání dne 7.1.2011 žalovaný popřel (dílčí pohledávky byly celkem popřeny co do částky 800.362,96 Kč, žalobce do insolvenčního řízení přihlásil pohledávky celkem ve výši 1.108.150,70 Kč). Své nároky žalobce opíral o článek 14.1.1. Všeobecných podmínek finančního leasingu, které byly součástí leasingových smluv uzavřených mezi žalobcem a dlužníkem (dále též jen VOP ), a žalobce je dokládal těmito smlouvami, fakturami a doklady o úhradě uplatněných částek externích nákladů smluvním partnerům. Soud vyhověl žalobě ohledně žalovaným uznaných částí dílčích pohledávek, učinil skutková zjištění článkem 14.1.1. VOP, kterými provedl důkaz, a na jejich základě uzavřel, že jelikož z předložených listinných důkazů nevyplývá oprávnění žalobce dlužníku přeúčtovat externí náklady-náklady na opravy předmětných vozidel, soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl . Dále soud dovodil, že z předložených předávacích protokolů k jednotlivým vozidlům nevyplývá, že byly podepsány osobou oprávněnou za dlužníka jednat.

Výroky II. a III. rozsudku soudu prvního stupně napadl včasným odvoláním žalobce. Vytýkal soudu, že ignoroval význam předložených a navržených důkazů a nedostatečně se vypořádal s povahou škody vzniklé na zajištěných vozidlech, aniž by vyhodnotil, zda přihlášená pohledávka vznikla v rámci běžného opotřebení nebo nad rámec běžného opotřebení . Přitom z textu faktury č. 30200790 a znaleckého posudku č. 4590-09 o ceně motorového vozidla, jehož předmětem bylo stanovení obvyklé ceny vozidla č. VDB 9323151L199377, které byl žalovaný oprávněn užívat dle smlouvy o finančním leasingu č. L-136042, jednoznačně vyplývá, že vozidlo vykazovalo vady nad rámec běžného opotřebení. Ve vztahu ke karoserii byl technický stav vozidla hodnocen tak, že rozsah poškození neodpovídá stáří a ujetým kilometrům. Soud však vůbec nehodnotil jednotlivé provedené opravy a nepodal jasný výklad, co považuje za běžné opotřebení. Proto není možno dojít k závěru, že veškeré přeúčtované externí náklady vynaložené na opravu vozidel by měly být hromadně bez jednotlivých a konkrétních argumentačních závěrů zamítnuty . Soud neprovedl žalobcem navržený důkaz specifikací jednotlivých servisních úkonů, ze kterých by bylo možno identifikovat, které z provedených oprav sloužily k odstranění škod způsobených nad rámec běžného opotřebení, proto nedostatečně zjistil skutkový stav věci. Rovněž neprovedl důkaz výslechem označených svědků k důvodům, proč nebyly předložené předávací protokoly k jednotlivým vozidlům podepsány osobou oprávněnou jednat za žalovaného. Proto v odvolacím řízení žalobce žádal zrušení napadeného rozsudku v rozsahu dotčeném odvoláním a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. KSBR 37 INS 4632/2010

Žalovaný s odvoláním nesouhlasil a odkázal na své stanovisko k žalobě v řízení před soudem prvního stupně. Důvodem popření pohledávek žalobce, které jsou předmětem tohoto sporu, jsou zejména časové souvislosti, neboť nejprve došlo k odebrání vozidel, následně vznikly výdaje za jejich parkování a znalecké posudky, poté byla provedena kupující společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o. opětovně prohlídka vozidel, následoval jejich prodej a teprve poté, kdy byla uzavřena kupní smlouva, došlo k opravám předmětů leasingu. Pokud by byla vozidla opravena před uzavřením kupní smlouvy a následně byla prodána, byly by námitky žalobce dle žalovaného důvodné, ovšem k prodeji vozidel došlo již před opravou. Zjištěním sporných pohledávek by dle žalovaného došlo k poškození ostatních věřitelů, proto v odvolacím řízení žádal potvrzení napadených částí rozsudku.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas a obsahuje odvolací důvody podle ust. § 205 odst. 2 písm. b), d) a g) o.s.ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), a po té dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné, byť i z jiných důvodů, než žalobce uvádí v odvolání.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce v tomto sporu žádal určení tří dílčích pohledávek, popřených žalovaným co do výše, a tvrdil, že tyto pohledávky představují nároky z titulu předčasně ukončených tří leasingových smluv, které vznikly jako externí náklady a které je dlužník povinen hradit žalobci dle čl. 14.1.1. všeobecných podmínek finančního leasingu, jako náhradu škody, vzniklé na jednotlivých předmětech leasingu. U jednání soudu dne 16.11.2012 žalobce upřesnil, že se jedná o náhradu nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s odstraněním poškození vozidel .

První dílčí pohledávka se dle žaloby vztahuje k vozidlu tovární značky Mercedes-Benz AXOR 3243 8X4/4, VIN: VDF9423051B957682, reg. zn. 4B6 3507, jež bylo dlužníkem užíváno podle leasingové smlouvy L-1360/40, byla přihlášena ve výši 184.424,84 Kč bez DPH (224.909,81 Kč vč. DPH) představující čtyři nároky (výše je uváděna bez sazby DPH), a to a) znalecký posudek 2.000 Kč, b) parkovné 5.600 Kč, c) náklady prohlídky 1.466,25 Kč, d) náklady prohlídky 167.158,59 Kč. Druhá dílčí pohledávka, která se dle žaloby vztahuje k vozidlu tovární značky Mercedes-Benz AXOR 3243 8X4/4, VIN: VDF9423051B957673, registrační značky 4B6 3508, jež dlužník užíval na základě leasingové smlouvy č. L 136041, byla přihlášena ve výši 191.094,91 Kč bez DPH (229.313 Kč vč. DPH) představující tří nároky (uváděno bez sazby DPH), a to a) znalecký posudek 2.000 Kč, b) náklady KSBR 37 INS 4632/2010 prohlídky 1.466,25 Kč, c) náklady prohlídky 187.628,66 Kč. Třetí dílčí pohledávka 288.449,38 Kč se dle žaloby vztahuje k vozidlu tovární značky. Mercedes-Benz Actros 4141K 8X4/4, VIN: VDB9323151L199377, registrační značky 4B6 1326, které bylo dlužníkem užíváno na základě leasingové smlouvy L 136042, byla přihlášena ve výši 288.449,38 Kč bez DPH (346.139,26 Kč vč. DPH) a sestává ze tří dílčích pohledávek (výše je uváděna bez sazby DPH) a) znalecký posudek 2.000 Kč, b) náklady prohlídky 1.466,25 Kč, c) náklady kompletní prohlídky 284.983,13 Kč.

Ve vztahu k nárokům na náklady prohlídky a nákladům kompletní prohlídky (nároky c/ a d/ u první dílčí pohledávky a nároky b/ a /c u druhé a třetí dílčí pohledávky) žalovaný namítal, že žalobce nedoložil předávací protokol o stavu předmětu leasingu, který by stanovil vady nad rámec běžného opotřebení, ani neuvedl, kdy a jakým způsobem byl žalobci předmět leasingu předán. Podle žalovaného bylo ocenění vozidel zpracováno za účelem určení kupní ceny dle smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o. jako nabyvatelem, kupní cena byla stanovena s ohledem na stav vozidel k datu předání a součet odúročených zbylých splátek předmětu leasingu byl snížen o výtěžek z jejich prodeje. Protože v době prodeje vozidel již byl vyhotoven znalecký posudek o ceně každého vozidla, která zohledňovala jejich stav, nebylo třeba provádět kompletní prohlídku vozidel společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o. Žalobce podle žalovaného odečetl svůj nárok dvakrát , protože od závazku dlužníka odečetl cenu předmětu leasingu podle znaleckých posudků, které zohledňovaly jeho amortizaci, podruhé nárokuje částku opravy. U jednání soudu dne 16.11.2012 žalovaný sdělil, že uznává popřenou část pohledávek ve výši 28.457,31 Kč, která představuje cenu za parkování vozidel a cenu za vyhotovené znalecké posudky (nároky a/ a b/ u první dílčí pohledávky a nárok a/ u druhé a třetí dílčí pohledávky). Soud proto žalobě ohledně částky 28.457,31 Kč vyhověl.

Podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

Podle § 213b odst. 1 o.s.ř., v odvolacím řízení se postupuje podle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností nebo důkazů v rozporu s ustanovením § 205a nebo 211a nebo k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná.

Odvolací soud předně uvádí, že mezi účastníky nebylo sporné, že mezi žalobcem a dlužníkem byly dne 28.3.2007 uzavřeny tři leasingové smlouvy, a to smlouva č. L-136040, č. L-136041 a č. L-136042, jejichž součástí byly všeobecné podmínky finančního leasingu (dále též jen VOP ), na jejichž základě dlužník užíval KSBR 37 INS 4632/2010 tři označená nákladní vozidla. Rovněž nebylo sporu o tom, že smluvní vztah z každé z leasingových smluv zanikl předčasně jejich výpovědí žalobcem ke dni 4.11.2009 a že dílčí pohledávky, označené jako externí náklady , vyúčtované žalobci fakturami č. 50000087, č. 50000057 a č. 50000058, které měly vzniknout z titulu předčasně ukončených leasingových smluv, žalobce včas přihlásil do insolvenčního řízení, tyto byly žalovaným popřeny a po skutkové stránce se jedná o shodné pohledávky, jejichž určení se žalobce v tomto řízení domáhá.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o zjištění úpadku dlužníka, ustanovení žalovaného jeho insolvenčním správcem a o včasnosti podané žaloby (vyrozumění žalovaného bylo žalobci doručeno dne 28.1.2011, žaloba byla soudu doručena dne 11.2.2011, § 198 odst. 1 IZ). Správná jsou rovněž skutková zjištění soudu prvního stupně, provedená z článku 14.1.1. VOP, na která odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na posouzení těchto zjištění soud postavil svůj závěr, že z nich nevyplývá oprávnění žalobce na náhradu nákladů, vynaložených v souvislosti s opravou vozidel (jiná skutková zjištění soud z provedených listinných důkazů nečiní, rovněž neprovedl důkazy označenými svědeckými výpověďmi, aniž by v odůvodnění svého rozsudku uvedl proč) a žalobu zamítl pro neunešení důkazního břemene, aniž by splnil svou poučovací povinnost dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Proto byl povinen mu toto poučení poskytnout odvolací soud.

Se závěrem soudu prvního stupně, že z článku 14.1.1. VOP nevyplývá oprávnění žalobce na náhradu nákladů, vynaložených v souvislosti s opravou vozidel (respektive přeúčtovat náklady na opravy vozidel) odvolací soud nesouhlasí. Z obsahu ujednání v tomto článku jasně vyplývá, že smluvními stranami byla sjednána povinnost dlužníka jako leasingového pronajímatele v případě předčasného zániku smluvního vztahu (pokud není jiné dohody) předat předmět leasingu žalobci jako leasingovému pronajímateli bez poškození s tím, že běžné opotřebení se nepokládá za škodu. Podle názoru odvolacího soudu z tohoto ujednání jednoznačně vyplývá povinnost dlužníka, předat žalobci vozidla v takovém stavu, jak je to obvyklé vzhledem ke způsobu využití, k němuž jsou určena, a délce doby jejich užívání. Žalobce tvrdil, že dlužník tuto svou smluvenou povinnost porušil a proto musel vynaložit na odstranění nadměrných poškození vozidel náklady (nároky c/ a d/ u první dílčí pohledávky a nároky b/ a c/ u druhé a třetí dílčí pohledávky, dále též jen náklady odstranění poškození ), aniž by však konkretizoval, v čem spočívala nadměrná opotřebení jednotlivých vozidel, a kdy a proč na odstranění jednotlivě vymezených poškození vynaložil náklady. Proto odvolací soud poučil žalobce dle § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění dalších rozhodných tvrzení k jeho nároku.

Na základě výzvy odvolacího soudu žalobce svá žalobní tvrzení doplnil následujícím způsobem:

1. K vozidlu značky Mercedes-Benz AXOR 3243 8X4/4, VIN: VDF9423051B957682, reg. zn. 4B6 3507, které bylo dlužníkem užíváno podle leasingové smlouvy L-1360/40, z žalobních tvrzení po doplnění vyplývá, že vozidlo bylo zajištěno dne KSBR 37 INS 4632/2010 27.10.2009 a vztah z leasingové smlouvy byl ukončen výpovědí žalobce ke dni 4.11.2009. V době převzetí mělo vozidlo nad rámec běžného opotřebení poškozen rám, karoserii, výbavu a příslušenství, které dle závěru znalce neodpovídaly jeho stáří a ujetým kilometrům, od převzetí nebylo s vozidlem manipulováno. Odstranění nadměrného opotřebení spočívalo ve výměně poškozených dílů zpětných zrcátek, výměně poškozených krytých prstenců matic kol, výměně poškozených krycích mřížek na světlometech, výměně plynových tlumičů, výměně poškozených dílů předního nárazníku, výměně nefunkční houkačky, doplnění chybějícího krytu pod motorem, výměně prasklého čelního skla, výměně poškozených schodů, výměně nefunkčního vstřikování AD blue, výměně poškozených pneumatik, výměně tlumiče kabiny. Náklady na odstranění poškození činily 138.057 Kč, to je 166.294,32 Kč včetně DPH, které žalobce uhradil dne 25.3.2010. Dne 22.12.2009 byla provedena kompletní prohlídka a sepsání všech závad, jako podklad pro sjednání výše kupní ceny mezi žalobcem a společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., za částku 1.466,25 Kč, to je 1.745 Kč včetně DPH, kterou žalobce uhradil dne 18.1.2010. Vozidlo bylo dle ústně uzavřené kupní smlouvy dne 29.12.2009 prodáno společnosti Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., IČ: 48024562, za částku 1.155.492,96 Kč, to je 1.375.036,62 Kč včetně DPH. Kupní cena byla stanovena vyšší než cena stanovená posudkem znalce (znalcem stanovená cena činila 1.075.000 Kč, tj. 1.279.000 Kč včetně DPH) s ohledem na stav vozidla a nutnost provedení jeho opravy. V kupní smlouvě si smluvní strany ujednaly, že náklady na opravu vozidla, která, ač byla zadána až po jeho prodeji, ponese v plné výši žalobce.

2. K vozidlu tovární značky Mercedes-Benz AXOR 3243 8X4/4, VIN: VDF9423051B957673, registrační značky 4B6 3508, které dlužník užíval na základě leasingové smlouvy č. L 136041, z žalobních tvrzení po doplnění vyplývá, že vozidlo bylo zajištěno dne 27.10.2009 a vztah z leasingové smlouvy byl ukončen výpovědí žalobce ke dni 4.11.2009, od převzetí nebylo s vozidlem manipulováno. V době převzetí mělo vozidlo nad rámec běžného opotřebení poškozenu karoserii a výbavu, které dle závěru znalce neodpovídaly jeho stáří a ujetým kilometrům. Odstranění nadměrného opotřebení spočívalo v opravě MR, výměně poškozeného levého zrcátka, výměně prasklého PP světlometu, výměně popraskaných zadních svítilen, výměně LP světlometu, opravě promáčklých a poškrábaných PP dveří, výměně vytrhaných lišt stěračů, výměně prasklého krytu pravého zrcátka, doplnění rezervního kola, výměně pneumatik a doplnění povinné výbavy. Náklady na odstranění poškození činily 143.601,24 Kč, to je 172.321,49 Kč včetně DPH, které žalobce uhradil dne 25.3.2010. Dne 22.12.2009 byla provedena kompletní prohlídka a sepsání všech závad, jako podklad pro sjednání výše kupní ceny mezi žalobcem a společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., za částku 1.466,25 Kč, to je 1.745 Kč včetně DPH, kterou žalobce uhradil dne 18.1.2010. Vozidlo bylo dle ústně uzavřené kupní smlouvy dne 29.12.2009 prodáno společnosti Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., IČ: 48024562, za částku 1.155.492,96 Kč, to je 1.375.036,62 Kč včetně DPH. Kupní cena byla stanovena vyšší než cena stanovená posudkem znalce (znalcem stanovená cena činila 1.101.700 Kč, tj. 1.322.040 Kč včetně DPH) s ohledem na stav vozidla a nutnost provedení jeho opravy. V kupní smlouvě si KSBR 37 INS 4632/2010 smluvní strany ujednaly, že náklady na opravu vozidla, která, ač byla zadána až po jeho prodeji, ponese v plné výši žalobce.

3. K vozidlu tovární značky Mercedes-Benz Actros 4141K 8X4/4, VIN: VDB9323151L199377, registrační značky 4B6 1326, které bylo dlužníkem užíváno na základě leasingové smlouvy L 136042, z žalobních tvrzení po doplnění vyplývá, že vozidlo bylo zajištěno 27.10.2009 a vztah z leasingové smlouvy byl ukončen výpovědí žalobce ke dni 4.11.2009, od převzetí nebylo s vozidlem manipulováno. V době převzetí mělo vozidlo nad rámec běžného opotřebení poškozenu karoserii a výbavu, které neodpovídaly stáří a ujetým kilometrům. Odstranění nadměrného opotřebení spočívalo v odstranění závady BS, výměně poškozených dílů přístrojové desky, opravě ovládání topení, výměně prasklého čelního okna, výměně popraskaných předních světlometů a krycích mřížek, výměně uložené střední části předního nárazníku, výměně prasklé PZ svítilny, výměně rozbitých zrcátek, montáži uraženého čelního zrcátka, výměně poškozeného stabilizátoru zadní nápravy, opravě úniku vzduchu, doplnění povinné výbavy, opravě poškozených dveří, výměně baterií, výměně vysoušeče, opravě ulomených držáků blatníků a opravě brzd. Náklady na odstranění poškození činily 237.173,98 Kč, to je 284.608,77 Kč, včetně DPH. Tuto částku žalobce uhradil dne 25.3.2010. Dne 22.12.2009 byla provedena kompletní prohlídka a sepsání všech závad, jako podklad pro sjednání výše kupní ceny mezi žalobcem a společností Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., za částku 1.466,25 Kč, to je 1.745 Kč včetně DPH, kterou žalobce uhradil dne 18.1.2010. Vozidlo bylo dle ústně uzavřené kupní smlouvy dne 29.12.2009 prodáno společnosti Mercedes-Benz Česká republika s.r.o., IČ: 48024562, za částku 1.464.262,57 Kč, to je 1.742.472,46 Kč včetně DPH. Kupní cena byla stanovena vyšší než cena stanovená posudkem znalce (znalcem stanovená cena činila 1.249.800 Kč, tj. 1.487.000 Kč včetně DPH) s ohledem na stav vozidla a nutnost provedení jeho opravy. V kupní smlouvě si smluvní strany ujednaly, že náklady na opravu vozidla, která, ač byla zadána až po jeho prodeji, ponese v plné výši žalobce.

K těmto svým doplněným tvrzením, nad rámec listin, které jsou již založeny ve spise a které žalobce označil k důkazu v řízení před soudem prvního stupně, označil žalobce další důkazy, a to výpověď svých zaměstnanců (které blíže neupřesnil), výpověď soudního znalce Ing. Jaroslava Roubíčka, a pro případ, že by se soud neztotožnil s názorem znalce, které opravy nákladních vozidel byly provedeny za účelem odstranění poškození vozidel nad rámec běžného opotřebení, označil žalobce k důkazu i znalecký posudek k tomuto svému tvrzení.

Vzhledem k rozsahu provedení potřebného dokazování ke zjištění skutkového stavu věci (§ 213 odst. 4 o.s.ř.) odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. a zrušil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním dotčených částech a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. KSBR 37 INS 4632/2010 V dalším řízení je soud prvního stupně vázán závěrem odvolacího soudu, že dlužník byl podle smlouvy povinen žalobci vrátit vozidla ve stavu, odpovídajícímu běžnému opotřebení, tedy v takovém stavu opotřebení, jaký je obvyklý vzhledem k určenému způsobu využití a době užívání vozidla. Soud prvního stupně nejprve posoudí, zda na základě provedených důkazů, případně na základě důkazů, které budou soudem provedeny, žalobce prokázal nadměrné opotřebení vozidel, a tedy porušení povinnosti dlužníka dle leasingové smlouvy. V případě, že soud dospěje k závěru, že dlužník tuto svou povinnost porušil, bude se soud dále zabývat otázkou, zda žalobce v řízení prokázal, že mu v důsledku tohoto porušení smluvní povinnosti vznikla škoda spočívající: a) v nákladech ve výši 3 x 1.745 Kč na zpracování kompletní prohlídky každého vozidla dne 22.12.2009 pro účely stanovení kupních cen dle ústních smluv ze dne 29.12.2009, které žalobce vynaložil dne 18.1.2010, a b) v nákladech za opravy žalobcem tvrzených nadměrně opotřebených částí vozidel ve výši 200.590,80 Kč, 225.153,99 Kč a 341.979,77 Kč, vynaložených žalobcem dne 25.3.2010, a tím, zda lze dovodit příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti dlužníka a vzniklou škodou, k níž žalobce tvrdí, že náklady na odstranění poškození vozidel byly vynaloženy na základě ujednání v kupních smlouvách, uzavřených dne 29.12.2009 s třetí osobou, v nichž byla dohodnuta vyšší kupní cena, než byla u každého vozidla stanovena ve znaleckém posudku znalce Ing. Jaroslava Roubíčka.

Ve vztahu k výši jednotlivých nároků každé ze tří dílčích pohledávek, jejichž určení je nadále předmětem řízení, se soud bude rovněž zabývat tím, že součet v žalobě uplatněných nároků na určení pohledávek z titulu parkovného a zpracování znaleckých posudků znalcem Ing. Jaroslavem Roubíčkem, které žalovaný u jednání soudu uznal, činí 11.600 Kč, včetně DPH v sazbě 19% potom 13.804 Kč (žalobce uplatnil nárok na náhradu parkovného ve výši 5.600 Kč bez DPH pouze v rámci první dílčí pohledávky, náhradu za zpracované znalecké posudky znalcem Ing. Jaroslavem Roubíčkem žádal ve výši 2.000 Kč bez DPH v rámci každé ze tří dílčích pohledávek). Soud však žalobě ve výroku I. rozsudku, který nabyl právní moci, vyhověl ohledně částky 28.457,37 Kč, aniž by zdůvodnil, co skutkově představuje rozdíl ve výši 14.653,37 Kč mezi uplatněnou částkou pohledávek z těchto nároků (13.804 Kč) a částkou, ohledně které žalobě na určení vyhověl (28.457,37 Kč). Přitom přehlédl, že součet všech žalobcem v žalobě tvrzených nároků, z nichž sestává první dílčí pohledávka bez DPH, činí 176.224,84 Kč (2.000+5.600+1.466,25+167.158,59), to je o 8.200 Kč méně, než jejich žalobcem vyčíslený součet 184.424,84 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce po doplnění tvrzení dle výzvy odvolacího soudu nadále uplatňuje nárok na určení pohledávek celkem ve výši 772.959,56 Kč, což je o 1.053,91 Kč více, než v jaké výši byla soudem prvního stupně žaloba na jejich určení zamítnuta (771.905,65 Kč), bude dále třeba vést žalobce k doplnění jeho tvrzení, tak, aby upřesnil, zda se domáhá určení všech dílčích pohledávek v plné výši, či zda svůj nárok na určení ve vztahu k určité pohledávce a pokud ano, které z nich, snižuje.

V novém rozhodnutí soud prvního stupně rozhodne i o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení. KSBR 37 INS 4632/2010

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Účastníkům řízení se doručuje i zvláštním způsobem a lhůta k podání dovolání začíná běžet od zvláštního způsobu doručení.

V Olomouci dne 3. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu