13 VSOL 27/2012-31
29 ICm 1842/2011 13 VSOL 27/2012-31 (KSBR 29 INS 5003/2011)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce Cereateam, s.r.o., se sídlem Třebíč, M. Horákové 390, PSČ 674 01, IČ: 269 75 939, zastoupeného JUDr. Evou Hrbáčkovou, advokátkou se sídlem Třebíč, Bráfova 50, PSČ 674 01, proti žalované Mgr. Daně Hanákové, Praha 4, Hurbanova 1279/6, PSČ 140 00, insolvenční správkyni dlužníka Cereamlýn s.r.o., se sídlem Brno, Hněvkovského 30/65, PSČ 617 00, IČ: 262 88 117, o určení pořadí pohledávky, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2012, č.j. 29 ICm 1842/2011-8,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce vůči úpadci Cereamlýn s.r.o. je pohledávka zajištěná zástavním právem k movitým věcem ve výroku rozsudku blíže specifikovaným, jež se nacházejí v nemovitostech, ve výroku rovněž blíže označených, zapsaných na LV 728 pro obec a k.ú. Březník (výrok I.), určil, že pohledávka žalobce vůči úpadci Cereamlýn s.r.o. není pohledávka zajištěná zástavním právem k movitým věcem, ve výroku rozsudku označeným, jež se nacházejí v nemovitostech ve výroku rozsudku specifikovaných, zapsaných na LV č. 728 pro obec a k.ú. Březník (výrok II.), a rozhodl, že žádnému z účastníků se náklady řízení nepřiznávají (výrok III.). (KSBR 29 INS 5003/2011)

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že z komentářů k ustanovení § 174 insolvenčního zákona má za to , že zajištěný věřitel musí ve své přihlášce pohledávky vždy uvést, z jakého předmětu zajištění právo na uspokojení uplatňuje, o jaký druh zajištění se jedná a uvést dobu jeho vzniku. Jestliže takto věřitel neučiní, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. S ohledem na zjištění, učiněná z přihlášky pohledávky žalobce, soud prvního stupně uzavřel, že má za prokázané, že žalobce neuvedl předmět zajištění vůbec, když neuvedl, že uplatňuje zajištění z movitých věcí, konkrétně označených, a dále neuvedl správně dobu vzniku zajištění, to je zástavního práva podle ustanovení § 672 občanského zákoníku. Zákonné zástavní právo vznikne umístěním věci na předmětu nájmu nebo v něm, popřípadě dnem, kdy nájem vznikne v případě, kdy už se věci v najaté věci nacházely a patřily osobám v § 672 občanského zákoníku uvedeným, žalobce však jako okamžik vzniku zástavního práva uvádí splatnost jednotlivých daňových dokladů -faktur, jimiž dlužníkovi vyúčtoval nájemné. Za této situace soud prvního stupně uzavřel, že žalobce jako věřitel nesplnil zákonné podmínky ve smyslu ustanovení § 174 insolvenčního zákona, má se tedy za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 202 insolvenčního zákona, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti správci, s tím, že žalovaná, která byla úspěšná, žádné náklady nepožadovala.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění řádně uplatnil, vše k přihlášce pohledávky také řádně doložil a nabídnuté důkazy propojil k označení, že jde o zajištěnou pohledávku, odkaz na obsah ustanovení § 672 odst. 1 občanského zákoníku je jednoznačně dán. Podle přesvědčení odvolatele byl jeho postup správný, když k přihlášce pohledávky doložil v té době jediný, nejpodstatnější dokument, a to žádost žalobce k Městskému soudu v Brně ze dne 18.4.2011. Byl si jist, že tyto věci se nacházejí v nemovitostech, které řádně nabyl, když je (jako pronajaté obchodní společnosti Cereamlýn s.r.o.), vydražil. U jednání odvolacího soudu odvolatel doplnil, že podle jeho názoru byl předmět zajištění dostatečně specifikován a movité věci označeny nezaměnitelným způsobem, když ostatně ani insolvenční správkyně, pokud popírala žalobcem přihlášenou pohledávku, v tomto směru ničeho nenamítala. Zástavní právo vzniklo okamžikem účinnosti nájemní smlouvy, tato skutečnost ovšem musí být propojena se samotným vznikem konkrétní přihlášené pohledávky. Ohledně doby vzniku zástavního práva není zmíněn žádný rozpor ani ve vyrozumění insolvenční správkyně o částečném popření přihlášené pohledávky ze dne 28.6.2011. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Žalovaná se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil. Podle žalované předmět zajištění řádně označen nebyl, dobu vzniku zajištění uvedl žalobce nesprávně, neboť v době, kdy mělo vzniknout zástavní právo, nebyla uzavřena (KSBR 29 INS 5003/2011)

žádná nájemní smlouva a věci, které tvoří podle tvrzení žalobce předmět zajištění, nebyly vneseny do pronajaté nemovitosti. Kromě toho-pokud se týká pohledávek žalobce, které označil jako pohledávka č. 3 a č. 4-podle údajů, uvedených žalobcem, mělo zajištění vzniknout až po zahájení insolvenčního řízení. Jedním z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení přitom je, že již nelze založit zajištění a nelze podat návrh na zahájení řízení, které by ke vzniku zajištění vedlo.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, a že odvolání splňuje veškeré náležitosti, včetně uvedení způsobilého odvolacího důvodu podle ustanovení § 205 odst. 2, písm. e) a g) o.s.ř., odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), zopakoval dokazování sdělením obsahu přihlášky pohledávky věřitele Cereateam, s.r.o.-č. přihlášky 38, seznamu majetku ke dni 31.3.2011 (předloženého dlužníkem k výzvě insolvenčního soudu v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 29 INS 5003/2011) a příslušeného listu seznamu přihlášených pohledávek (věřitele Cereateam, s.r.o.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

Z předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 14.7.2011, doručenou soudu dne 18.7.2011, se žalobce domáhá proti žalované insolvenční správkyni dlužníka Cereamlýn s.r.o. určení, že pohledávka žalobce vůči úpadci Cereamlýn s.r.o. je pohledávka zajištěná zástavním právem k movitým věcem, v žalobě blíže specifikovaným, jež se nacházejí v nemovitostech zapsaných na LV 728 pro obec a k.ú. Březník, v žalobě rovněž blíže označených. Ve vylíčení rozhodujících skutečností žalobce uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku jako pohledávku zajištěnou na základě zákonného zástavního práva. Insolvenční správkyně však u přezkumného jednání dne 27.6.2011 popřela zajištění žalobcem přihlášené pohledávky s tím, že se jedná o pohledávku nezajištěnou. Ke vzniku zákonného zástavního práva žalobce v žalobě tvrdil, že dne 1.10.2010 byla mezi JUDr. Jaroslavem Pavlíkem, jako insolvenčním správcem dlužníka M524 s.r.o.-v likvidaci, IČ: 255 58 854, jako pronajímatelem, a úpadcem , jako nájemcem (tehdy označeným obchodní firmou TopBio mlýn s.r.o.) uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem nemovitostí zapsaných na LV č. 728 pro obec a k.ú. Březník-pozemku p.č.st. 445, pozemku p.č. 6/2, pozemku p.č. 8, pozemku p.č. 3338/2, pozemku p.č. 3345 a budovy-jiné stavby na p.č.st. 445, a souboru věcí movitých, strojního technologického vybavení mlýna a dále jiného pomocného výrobního a kancelářského vybavení s tím, že movité věci byly umístěny v těchto nemovitostech. Nájemné bylo sjednáno ve výši 50.000 Kč měsíčně + DPH. Dne 27.1.2011 vydražil žalobce pronajaté nemovitosti spolu s věcmi movitými, potvrzení (KSBR 29 INS 5003/2011) dražebníka o nabytí vlastnictví bylo vydáno dne 9.2.2011. Žalobce tak vstoupil do veškerých práv a povinností pronajímatele. Úpadce sjednané nájemné řádně nehradil, a vznikl mu dluh v celkové výši 189.678 Kč s příslušenstvím, které ke dni prohlášení konkursu činilo 1.027 Kč. Tato pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení. Na nájemném dlužil úpadce za poměrnou část měsíce ledna 2011 částku 9.678 Kč, jež byla vyfakturována fakturou č. 110100119, splatnou dne 20.2.2011, a za měsíce únor, březen a duben 2011 po 60.000 Kč-tyto částky byly vyfakturovány fakturou č. 110100167 splatnou dne 14.3.2011, znějící na 60.000 Kč, dále fakturou č. 110100266 splatnou dne 14.4.2011, znějící na 60.000 Kč a fakturou č. 110100373 splatnou dne 16.5.2011, znějící na částku 60.000 Kč. Zástavní právo na movitých věcech vzniklo podle ustanovení § 672 odst. 1 občanského zákoníku ještě dříve, než byl podán insolvenční návrh, dnem vzniku nájemního vztahu. Žalobce dne 18.4.2011 v souladu s ustanovením § 672 odst. 2 občanského zákoníku zadržel movité věci, nacházející se v označených nemovitostech, k nimž mu vzniklo zástavní právo, a toto ohlásil soudu. Řízení o výkon rozhodnutí probíhá u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 27Exe 8/201. Zástavní právo vzniklo na movitých věcech, které žalobce označil jako 1) inframatik 8600, Perten, Failling Number 1400, 2) in-jet EBS 6100 midi, 3) kamerový systém, 4) paletovací vozík elektrický s nabíječkou zelené barvy, bez továrního označení, 5) motorový vysokozdvižný vozík zn. DESTA a 6) mostní váha RODAN.

Odvolací soud zopakoval dokazování sdělením obsahu přihlášky pohledávky, došlé Krajskému soudu v Brně dne 6.6.2011, z níž zjistil, že žalobce přihlásil vůči dlužníkovi Cereamlýn s.r.o. celkem čtyři pohledávky-pohledávku č. 1 ve výši jistiny 9.678 Kč a úroky z prodlení ve výši 148 Kč, to je celkem ve výši 9.826 Kč, pohledávku č. 2 ve výši jistiny 60.000 Kč a úroky z prodlení ve výši 637 Kč, to je celkem 60.637 Kč, pohledávku č. 3 ve výši jistiny 60.000 Kč a úroky z prodlení ve výši 242 Kč, to je celkem 60.242 Kč a pohledávku č. 4 ve výši jistiny 60.000 Kč. Ve vztahu ke všem těmto pohledávkám uvedl týž právní důvod vzniku-nájemné podle nájemní smlouvy, s tím, že pohledávka č. 1 představuje nezaplacené nájemné za dobu od 17.1. do 31.1.2011, pohledávka č. 2 nezaplacené nájemné za únor 2011, pohledávka č. 3 nezaplacené nájemné za březen 2011 a pohledávka č. 4 nezaplacené nájemné za duben 2011. Všechny tyto pohledávky přihlásil jako pohledávky nevykonatelné, zajištěné, vždy s uvedením téhož údaje o tom, že pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a že je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění, pohledávka je zajištěna podle ustanovení § 672 odst. 1 občanského zákoníku zástavním právem k movitým věcem. Pokud se týká označení majetku, tvořícího předmět zajištění (bod 17 formulářové přihlášky pohledávky), ve vztahu ke všem pohledávkám bylo uvedeno, že tento majetek tvoří movité věci dlužníka označené dlužníkem v seznamu majetku . Jako okamžik vzniku zajištění uvedl žalobce u pohledávky č. 1-21.2.2011, u pohledávky č. 2-15.3.2011, u pohledávky č. 3-15.4.2011 a u pohledávky č. 4-3.5.2011. Spolu s přihláškou pohledávky předložil žalobce (podle uvedeného seznamu příloh), mimo jiné, nájemní smlouvu ze dne 1.10.2010 s přílohami, potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 9.2.2011, faktury, jimiž bylo vyúčtováno nájemné za jednotlivé (KSBR 29 INS 5003/2011) měsíce, sdělení o uplatnění zástavního práva ze dne 18.4.2011 a návrh na soupis movitých věci ze dne 18.4.2011.

Ze seznamu majetku dlužníka Cereamlýn s.r.o. k datu 31.3.2011 (předloženého k výzvě insolvenčního soudu ze dne 25.3.2011, č.j. KSBR 29 INS 5003/2011-A-6 dlužníkem) odvolací soud zjistil, že v tomto seznamu uvedl dlužník celkem šest movitých věcí ve vlastnictví dlužníka, které označil jako: inframatik 8600, Perten, Failling Number 1400, dále in-jet EBS 6100 midi, kamerový systém, paletovací vozík elektrický s nabíječkou zelené barvy, bez továrního označení, motorový vysokozdvižný vozík zn. DESTA a mostní váha RODAN.

Z listu seznamu přihlášených pohledávek věřitele Cereateam, s.r.o. (číslo věřitele 37, číslo přihlášky P38) odvolací soud zjistil, že pohledávka tohoto věřitele, přihlášená v celkové výši 190.705 Kč, ve vztahu k níž bylo jako právní důvod vzniku uvedeno neuhrazený nájem (jistina 189.678 Kč, příslušenství 1.027 Kč) a dále, že se jedná o pohledávku zajištěnou zástavním právem k movitým věcem, nevykonatelnou, byla přezkoumána u přezkumného jednání, jež se konalo dne 27.6.2011. Insolvenční správkyně popřela pořadí této pohledávky s odůvodněním, že se jedná o pohledávku nezajištěnou.

Podle ustanovení § 2 písm. g) IZ, pro účely tohoto zákona se rozumí zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.

Podle ustanovení § 174 IZ, přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo, stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci (odstavec 1). Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odstavec 2). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo (odstavec 3).

Podle ustanovení § 192 odst. 1 IZ, pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle ustanovení § 195 IZ, o popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. (KSBR 29 INS 5003/2011)

Podle ustanovení § 196 odst. 2 IZ, popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

V přezkoumávané věci je právním důvodem žaloby (jež byla podána včas, ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání) uplatnění práva věřitele na určení pořadí-práva na uspokojení pohledávky ze zajištění, jež bylo popřeno insolvenční správkyní, postupem podle ustanovení § 198 IZ.

Je třeba především uvést, že ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou (jako v tomto případě), je soud vázán žalobou (srov. § 153 o.s.ř.). Shledá-li žalobcův nárok důvodný, lze žalobě vyhovět jen v rozsahu uplatněného nároku, v opačném případě-neshledá-li žalobou uplatněný nárok důvodný-žalobu zamítne. V daném případě soud prvního stupně žalobnímu požadavku na určení, že pohledávka žalobce je pohledávkou zajištěnou zástavním právem k movitým věcem (v žalobním petitu blíže označeným) nevyhověl, a žalobu proto v celém rozsahu zamítl. Pokud pak současně rozhodl (ve výroku II.) i o určení, že (tatáž) pohledávka žalobce není pohledávkou zajištěnou zástavním právem k (týmž) movitým věcem, je jeho postup nesprávný.

Závěrům soudu prvního stupně-jak se z odůvodnění jeho rozsudku podávají -je možno přisvědčit potud, že součástí právního posouzení věci soudem v tomto sporu musí být především závěr o tom, že přihlášený věřitel ve své přihlášce pohledávky způsob zajištění pohledávky vymezený v ustanovení § 2 písm. g) IZ také řádně uplatnil.

Ze shora citovaného ustanovení § 174 odst. 3 IZ vyplývá, že zajištěný věřitel musí ve své přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. Pokud věřitel zajištění své pohledávky vůbec neuvede (ačkoli na povinnost uplatnit zajištění svého nároku byl v rozhodnutí o úpadku dlužníka insolvenčním soudem upozorněn), nebude jej insolvenční správce k doplnění této skutečnosti vyzývat a pohledávka bude posuzována jako pohledávka nezajištěná. (KSBR 29 INS 5003/2011)

Se závěrem soudu prvního stupně, že v této věci právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení žalobcem, jako věřitelem, uplatněno nebylo, souhlasit nelze.

Žalobce ve své přihlášce pohledávky (v níž z hlediska obsahových náležitostí řádně označil věřitele a dlužníka, právní důvod přihlášených pohledávek a jejich výši) ve vztahu ke všem přihlášeným pohledávkám uvedl, že uplatňuje právo na jejich uspokojení ze zajištění, přičemž označil druh tohoto zajištění, s tím, že pohledávky jsou zajištěny podle ustanovení § 672 odst. 2 občanského zákoníku zástavním právem k movitým věcem, a uvedl také i dobu vzniku zajištění. Přihláška pohledávky tak obsahuje všechny údaje, ustanovením § 174 odst. 3 IZ vyžadované.

Pokud se týká vymezení předmětu zajištění, žalobce ve své přihlášce pohledávky sice konkrétní movité věci neoznačil, nicméně odkázal zde na (v insolvenčním rejstříku přístupný) seznam majetku v insolvenčním řízení dlužníkem předložený, z něhož jsou tyto movité věci ve vlastnictví dlužníka (celkem šest movitých věcí) seznatelné.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že jestliže přihláška pohledávky, kterou věřitel přihlásí jako zajištěnou, postrádá pouze uvedení konkrétních movitých věci představujících předmět zástavního práva, a pro tento nedostatek nelze přihlášku pohledávky přezkoumat, je to důvodem pro postup podle ustanovení § 188 odst. 2 IZ, podle něhož nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší, a to současně s poučením, jak je nutné opravu a doplnění provést.

K závěru, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo, neopravňuje ani to, že-podle přesvědčení soudu prvního stupně-byla doba vzniku tvrzeného zajištění uvedena nesprávně. Zda (a kdy) zajištění vzniklo je totiž otázkou posouzení věci samé.

Odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-proto uzavírá, že žalobce právo na uspokojení své pohledávky uplatnil.

Podle ustanovení § 672 občanského zákoníku platí, že na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí (odstavec 1). Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, leda že by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může (KSBR 29 INS 5003/2011) pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí požádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat (odstavec 2).

Z ustanovení § 672 občanského zákoníku plyne, že zástavní právo vzniká přímo ze zákona (jedná se o tzv. zákonné zástavní právo), a předmětem tohoto zástavního právo jsou movité věci, které vlastní nájemce nebo osoby s ním žijící (tj. osoby, které sdílí s nájemcem společnou domácnost-§ 115 občanského zákoníku). Zástavní právo vzniká pouze k věcem, které byly do pronajaté věci umístěny, tedy nemůže vzniknout k movitým věcem, kterou jsou situovány mimo předmět nájmu. Subjekty zákonného zástavního práva, které vzniklo podle ustanovení § 672 občanského zákoníku, jsou pronajímatel (zástavní věřitel) a nájemce (obligační dlužník, který může být i zástavním dlužníkem), resp. osoby, které s ním žijí (zástavní dlužník). Zástavní právo zajišťuje splatnou pohledávku včetně jejího příslušenství, která vznikla z důvodu povinnosti hradit nájemné. Nutno zdůraznit, že zástavní právo vzniká samou skutečností, že nájemci vznikla povinnost zaplatit nájemné (splatná pohledávka) a jeho věc či věc osob s ním žijících, byla vnesena do pronajaté věci či na ni. Odstraněním věci zákonné zástavní právo zaniká; nezanikne však, došlo-li k soupisu movitých věcí, na kterých vázne zástavní právo, soudním vykonavatelem nebo movité věci byly odstraněny na soudní příkaz a pronajímatel ohlásil ve lhůtě svá práva u soudu.

Soud prvního stupně, vycházeje ze závěru, že právo na uspokojení přihlašovaných pohledávek ze zajištění v insolvenčním řízení žalobcem, jako věřitelem, uplatněno nebylo, se tím, zda žalobcem tvrzené zástavní právo k věcem uváděným v žalobě vzniklo či nikoliv, nezabýval.

Ke zjištění skutkového stavu v tomto směru je však třeba provést důkazy, žalobcem označené, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení, neboť ke skutečnostem, které jimi mají být prokázány, dosud nebylo provedeno žádné dokazování.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 2 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně-se zřetelem na shora uvedený výklad ustanovení § 672 občanského zákoníku-posoudí, zda byla prokázána i důvodnost žalobou uplatněného nároku. Neopomene v této souvislosti, že zajištěný věřitel může svůj nárok na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění uplatňovat v průběhu insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, nabyl žalobce do zahájení insolvenčního řízení (srov. ustanovení § 109 odst. 1 písm. b/ IZ). (KSBR 29 INS 5003/2011)

V tomto řízení soud prvního stupně rozhodne nově i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení odvolacího.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 6. listopadu 2012

JUDr. Radka Panáčková předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení : v.z. JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Jitka Jahodová Podle § 158 odst. 1 o.s.ř. podepsáno pověřeným členem senátu z důvodu řádné dovolené předsedkyně senátu.