13 VSOL 18/2018-42
č. j. 45 ICm 2504/2016 13 VSOL 18/2018-42 (KSBR 45 INS 16177/2015)

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci

žalobce: MUDr. Jiří Fabík, narozený bytem adresa pro doručování:

proti žalované: Mgr. Hana Hřebenářová sídlem Jaselská 14, 602 00 Brno insolvenční správkyně dlužnice Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano Foltýnova 1000/5, 635 00 Brno

o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužnice

o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2017 č. j. 72/45 ICm 2504/2016-27 (KSBR 45 INS 16177/2015)

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2017 č. j. 72/45 ICm 2504/2016-27 (KSBR 45 INS 16177/2015) se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz (KSBR 45 INS 16177/2015)

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalobce, který je manželem dlužnice, se v tomto řízení zahájeném dne 14. 7. 2016 domáhá vyloučení z majetkové podstaty dlužnice nemovité věci, bytové jednotky č. 1000/5, vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb., v budově č.p. 1000, Bystrc, na pozemku parc. č. 6673, a spoluvlastnického podílu ve výši id. 674/24120 na společných částech domu a pozemcích parc. č. 6672 a parc. č. 6673 v k.ú. Bystrc, zapsaných na listu vlastnictví č. 13334 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, řízení se vede jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice Jaroslavy anonymizovano . Usnesením ze dne 21. 3. 2016 č. j. KSBR 45 INS 16177/2015-A-29, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2016, byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. Soudu je z úřední činnosti známo, že v uvedeném insolvenčním řízení je veden další incidenční spor pod sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016, v němž se v řízení zahájeném dne 25. 10. 2016 domáhá Mgr. Hana Hřebenářová, jako insolvenční správkyně dlužnice, vypořádání společného jmění dlužnice a jejího (bývalého) manžela MUDr. Jiřího Fabíka, manželství dlužnice a MUDr. Jiřího Fabíka bylo rozvedeno ke dni 1. 11. 2013, avšak společné jmění manželů nebylo zcela vypořádáno. Dlužnice a její manžel sice již v roce 2010 uzavřeli smlouvu o vypořádání společného jmění manželů ve formě notářského zápisu, předmětem vypořádání však nebyla bytová jednotka, jejíhož vyloučení z majetkové podstaty dlužnice se žalobce v této věci domáhá. Soud prvního stupně vyložil, že řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela je zvláštním druhem incidenčního sporu, kterým se vymezuje rozsah majetkové podstaty a který nahrazuje spor o vylučovací žalobě. Je zřejmé, že teprve meritorním rozhodnutím soudu v řízení o vypořádání společného jmění dlužnice a jejího manžela bude určen rozsah majetkové podstaty, a takové rozhodnutí bude mít zásadní dopad na spor o vylučovací žalobě. Soud proto postupem podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 7 insolvenčního zákona rozhodl o přerušení řízení v předmětné věci do pravomocného rozhodnutí v řízení o vypořádání společného jmění manželů. 3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání. Poukázala na to, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016 se domáhá případného vypořádání společného jmění manželů, jak uvádí ve své žalobě, žaloba je podána pro případ, došlo-li by v řízení o vylučovací žalobě k vyhovění žalobě a nemovitost by byla z majetku vyloučena. Podle odvolatelky není obecně právně postaveno najisto, jaký je vztah účinku soupisu majetkové podstaty a účinku běhu lhůty pro vypořádání společného jmění manželů podle § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ustanovením § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podáním této žaloby došlo ke stavění této lhůty. Odvolatelka si je primárně vědoma toho, že převažuje názor, že pokud zahrne věci ve společném jmění manželů do majetkové podstaty, není správce aktivně legitimován k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů, a v daném případě odvolatelka zvolila tento postup s ohledem na podanou žalobu žalobce. Podle současné judikatury je prostředkem ochrany manžela dlužníka v případě, dojde-li k postupu insolvenčního správce podle § 274 insolvenčního zákona, podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů, to však v tomto případě žalobce neučinil. Podle odvolatelky tak zde není důvodu pro přerušení řízení v této věci o vylučovací žalobě. Pokud žalobce neprokáže, že má právo, které vylučuje zahrnutí věci do majetkové podstaty, je zde důvod pro zamítnutí žaloby. Bude pak postaveno najisto, zda nemovitost-bytová jednotka-náleží

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 45 INS 16177/2015)

do majetkové podstaty dlužnice. Odvolatelka navrhla, aby soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. Odvolací soud předesílá, že od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 64/2017 Sb. se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 5. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. Z listin založených ve spise Krajského soudu v Brně sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016-z rozsudku Městského soudu v Brně vyplývá, že manželství Jaroslavy anonymizovano , narozené , a MUDr. Jiřího Fabíka, narozeného bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2013 č. j. 48 C 25/2013-27, který nabyl právní moci dne 1. 11. 2013. 8. Z insolvenčního rejstříku-insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 45 INS 16177/2015, vyplývá, že v insolvenčním řízení dlužnice Jaroslavy anonymizovano (jež bylo zahájeno dne 19. 6. 2015) Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 3. 2016 č. j. KSBR 45 INS 16177/2015-A-29 zjistil úpadek dlužnice, na majetek dlužnice prohlásil konkurs a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Hanu Hřebenářovou. Ustanovená insolvenční správkyně zahrnula, jak vyplývá ze soupisu majetkové podstaty, do majetkové podstaty dlužnice i nemovitost -bytovou jednotku č. 1000/5 v budově č.p. 1000, bytový dům, postavený na pozemku parc. č. 6673, a spoluvlastnický podíl ve výši 674/24120 na společných částech domu č.p. 1000, a pozemcích parc. č. 6673 a parc. č. 6672, zapsaných na listu vlastnictví č. 13334 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, katastrální území Bystrc, přičemž zahrnula tento majetek do majetkové podstaty dlužnice, jak uvádí ve vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě, o níž se vede u Krajského soudu v Brně řízení pod sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016, postupem podle ustanovení § 274 IZ, neboť dluhy dlužnice převyšují hodnotu jejího majetku. 9. Dne 14. 7. 2016 došla soudu žaloba žalobce MUDr. Jiřího Fabíka proti žalované Mgr. Haně Hřebenářové, jako insolvenční správkyni dlužnice Jaroslavy anonymizovano , jíž se žalobce domáhá vyloučení tohoto majetku z majetkové podstaty dlužnice s odkazem na tvrzení, že uvedený majetek neměl být zařazen do soupisu, neboť to vylučuje právo žalobce k tomuto majetku. Z údajů,

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 45 INS 16177/2015)

uvedených ve výpisu z katastru nemovitostí, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, listu vlastnictví č. 13334 pro obec Brno, katastrální území Bystrc (založeného ve spise) plyne, že tento majetek je ve společném jmění manželů MUDr. Jiřího Fabíka a Jaroslavy anonymizovano . 10. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016 vyplývá, že žalobou, došlou soudu dne 25. 10. 2016 se žalobkyně Mgr. Hana Hřebenářová, jako insolvenční správkyně dlužnice Jaroslavy anonymizovano , domáhá proti žalovanému MUDr. Jiřímu anonymizovano vypořádání společného jmění manželů s odůvodněním, že předmětem vypořádání společného jmění manželů nebyla bytová jednotka č. 1000/5, vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., v budově č. p. 1000, bytový dům, postavený na pozemku parc. č. 66/73, a spoluvlastnický podíl ve výši 674/24120 na společných částech domu č. p. 1000 a pozemcích parc. č. 6673 a parc. č. 6672, kdy nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví č. 13334 a č. 7543, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město pro katastrální území Bystrc, obec Brno. Ve vylíčení rozhodujících skutečností žalobkyně uvedla, že dlužnice a žalovaný uzavřeli dne 7. 1. 2010 smlouvu o vypořádání společného jmění manželů ve formě blíže označeného notářského zápisu, v této smlouvě však nebyl vypořádán majetek ve společném jmění v celém rozsahu, neboť předmětem vypořádání nebyla označená bytová jednotka a blíže označený spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemcích. Žalobkyně navrhla, aby společné jmění manželů-dlužnice a žalovaného-bylo vypořádáno tak, že se tyto nemovitosti přikazují do výlučného vlastnictví dlužnice. Řízení o vypořádání společného jmění dlužnice a žalovaného MUDr. Jiřího Fabíka dosud ukončeno nebylo. 11. Podle ustanovení § 109 odst. 2 o. s. ř., pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu; b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem; c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět. 12. Soud může řízení přerušit podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., pokud probíhá jiné řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Toto ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to je k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Důvody k přerušení řízení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle § 135 odst. 2 o. s. ř. Posouzení podmínek pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. musí vždy vycházet z okolností konkrétního případu. 13. V přezkoumávané věci soud prvního stupně podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušil řízení o žalobě žalobce, jímž je bývalý manžel dlužnice, na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužnice podle ustanovení § 225 IZ, a to do doby pravomocného skončení řízení, vedeného u téhož soudu, jež bylo zahájeno k žalobě žalobkyně-insolvenční správkyně dlužnice proti žalovanému MUDr. Jiřímu anonymizovano , bývalému manželu dlužnice, na vypořádání společného jmění manželů.

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 45 INS 16177/2015)

14. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na závěry Nejvyššího soudu v jeho rozsudku ze dne 16. 6. 1999 sp. zn. 31 Cdo 1908/98 (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 20/2000), v němž Nejvyšší soud při řešení procesních otázek v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu v poměrech zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, uzavřel, že řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví úpadce je zvláštním druhem sporu vyvolaného konkursem, kterým se vymezuje rozsah majetku konkursní podstaty a který nahrazuje spor o vyloučení věci z konkursní podstaty. Vyšel přitom z toho, že do konkursní podstaty bez dalšího náleží majetek, který dlužníkovi patřil v den prohlášení konkursu, a je proto povinností správce konkursní podstaty zařadit po prohlášení konkursu do soupisu konkursní podstaty všechny věci náležející do bezpodílového spoluvlastnictví úpadce, avšak s poznámkou, že dosud neproběhlo vypořádání. Rozhodnutí, kterým soud na základě požadavku obsaženého v ustanovení § 26 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání bezpodílového spoluvlastnictví vypořádá (lhostejno, zda k návrhu správce nebo k návrhu úpadcova manžela podanému vůči správci), je pak podkladem pro vyloučení věcí, jež byly přikázány manželu úpadce, z konkursní podstaty. Správce tak učiní u příslušných položek soupisu konkursní podstaty s poznámkou o výsledku řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je tu zvláštním druhem sporu vyvolaného konkursem (incidenčního sporu), kterým se vymezuje rozsah majetku konkursní podstaty. Výsledek řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví zaniklého prohlášením konkursu je správce (i jako účastník řízení), stejně jako konkursní soud, povinen respektovat; konkursnímu soudu proto ani nepřísluší vyzývat manžela úpadce po proběhnuvším vypořádání k podání vylučovací žaloby. 15. Tyto závěry jsou (vzhledem k ustanovení § 205, § 268 a § 270 insolvenčního zákona) zcela aplikovatelné i při řešení procesních otázek v rámci vypořádání společného jmění manželů, zaniklého v daném případě ještě před prohlášením konkursu na majetek dlužnice rozvodem manželství, v poměrech insolvenčního zákona. 16. Odvolací soud tak uzavírá, že za situace, kdy rozsah majetku náležejícího do soupisu majetkové podstaty dlužnice bude vymezen v řízení o vypořádání společného jmění manželů, soud prvního stupně nepochybil, pokud řízení o vyloučení majetku, který je současně předmětem vypořádání společného jmění manželů v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72/45 ICm 3883/2016, přerušil do pravomocného skončení tohoto řízení. 17. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. (KSBR 45 INS 16177/2015)

řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.