13 VSOL 161/2014-12
39 ICm 2214/2014 13 VSOL 161/2014-12 (KSBR 39 INS 24799/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Věry Vyhlídalové ve věci žalobce Bc. Františka Kolaříka, bytem Jánský Vršek 310/4, Praha, PSČ: 118 00, proti žalovanému E.F.REAL, s.r.o., se sídlem Zámocká 7074, Bratislava, PSČ: 811 01, Slovenská republika, zastoupenému Mgr. Radovanem Dospělem, advokátem se sídlem Brno, Marešova 305/14, PSČ: 602 00, o určení neexistence přihlášené pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 ICm 2214/2014 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Dalibora anonymizovano , anonymizovano , bytem Podolí 339, PSČ: 664 03, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS 24799/2012, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.7.2014, č.j. 39 ICm 2214/2014-5 (KSBR 39 INS 24799/2012),

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl žalobu (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Na odůvodnění uvedl, že dne 28.3.2014 žalobce popřel pohledávku, kterou žalovaný (KSBR 39 INS 24799/2012) přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka. Přezkumné jednání o popřené pohledávce se konalo 7.4.2014, lhůta ke složení jistoty dle § 202 odst. 3 insolvenčního zákona uplynula dne 22.4.2014, aniž by byla v zákonné lhůtě žalobcem složena. Proto soud postupoval dle ustanovení § 202 odst. 4 insolvenčního zákona a žalobu odmítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 o.s.ř.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání žalobce. Vytýkal soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci a žádal, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214, odst. 2, písm. c/ o.s.ř.), a po té dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle obsahu předloženého spisu bylo insolvenčnímu soudu dne 28.3.2014 doručeno popření pohledávky, kterým žalobce co do pravosti popřel pohledávku žalovaného. Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka vyplývá, že žalobce dne 9.4.2013 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka nepodmíněnou a nevykonatelnou pohledávku z titulu půjčky dle smlouvy ze dne 10.7.2011 ve výši 10.500 Kč, splatnou 1.1.2012. Dne 18.6.2013 soud rozhodl o schválení oddlužení dlužníka Dalibora anonymizovano plněním splátkového kalendáře a dne 7.4.2014 proběhlo u insolvenčního soudu druhé přezkumné jednání, v němž byla přezkoumána pohledávka žalovaného E.F.REAL, s.r.o., přihlášená do řízení a evidovaná jako pohledávka číslo 3. Insolvenční soud konstatoval včasné a řádné doručení popěrných úkonů věřitelů Františka Kolaříka a Sberbank CZ. Podle obsahu insolvenčního spisu žalobce nesložil u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu.

Podle § 200 odst. 5 IZ, jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. (KSBR 39 INS 24799/2012)

Podle § 202 IZ přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (odst. 3). Nebude-li jistota podle odstavců 3 a 4 složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne (odst. 5). Povinnost složit jistotu podle odstavců 3 a 4 nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky (odst. 6).

Jak plyne ze shora uvedených skutečností, žalobce (přihlášený věřitel) popřel pohledávku žalovaného co do pravosti a insolvenční soud jeho popření neodmítl. Proto se ode dne 17.4.2014 (čtvrtek) popření pohledávky žalovaného žalobcem považuje za žalobu o určení (neexistence) sporné pohledávky (§ 200 odst. 5 IZ). Žalobci vznikla povinnost složit v zákonem určené lhůtě jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10.000 Kč do patnácti dnů od přezkumného jednání, tedy do čtvrtka 22.4.2014 včetně (§ 202 odst. 3 IZ).

Žalobce však jistotu na náklady řízení incidenčního sporu nesložil a nedoložil žádnou ze skutečností předvídaných zákonem, na základě které by tuto povinnost neměl (§ 202 odst. 6 IZ).

Protože zákonnou podmínku, kterou je i složení jistoty na náklady řízení incidenčního sporu ve stanovené lhůtě, žalobce nesplnil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.7.2014, sen. zn. 29 ICdo 26/2014, které je veřejnosti dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz) nezbývá, než žalobu, kterou žalobce jako přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky žalovaného jako jiného přihlášeného věřitele, podle § 202 odst. 5 IZ odmítnout.

Napadené rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, a proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle obsahu spisu žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSBR 39 INS 24799/2012)

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu