13 VSOL 150/2013-43
39 ICm 3691/2012 13 VSOL 150/2013-43 (KSOS 39 INS 20855/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci žalobce Mgr. Marka Vlka, se sídlem v Přerově, Č. Drahlovského 871/17, Přerov, PSČ 750 02, insolvenčního správce dlužnice Mgr. Bc. Kateřiny anonymizovano , proti žalovanému Zdeňku anonymizovano , anonymizovano , bytem v Olomouci, Horní náměstí 583, PSČ 772 00, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 39 ICm 3691/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice Mgr. Bc. Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem v Hranicích, Hromůvka 1896, PSČ 753 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS 20855/2012, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.6.2013 č.j. 39 ICm 3691/2012-23 (KSOS 39 INS 20855/2012)

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). - (KSOS 39 INS 20855/2012) Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání, kterým se domáhá zrušení napadeného usnesení o zastavení řízení a pokračování v řízení. Žalovaný uvedl, že dlužnice Kateřina anonymizovano dosáhla zpětvzetí přihlášky pohledávky podvodem, a to tak, že mu zaslala dopis a zavázala se, že v případě zpětvzetí přihlášky pohledávky podá zpětvzetí návrhu na výchovu a výživu jejich nezletilé dcery. Tento návrh ohledně dcery zpět nevzala, a to přesto, že dle jejího pokynu učinil zpětvzetí přihlášky pohledávky. Tvrdí, že v současné době podal na dlužnici několik trestních oznámení pro podvody a rovněž vůči ní podal tři žaloby pro bezdůvodné obohacení, když převzala finanční prostředky, tyto však nepoužila na výživu a zájmy nezletilé dcery, ale k úhradě svých dluhů vůči bankovním institucím. Podle jeho názoru insolvenční správce nezná směnečný zákon a rozporuje rozhodnutí krajského soudu ohledně směnečných platebních rozkazů, proti kterým si nepodali dlužníci odpor. Argumentuje tím, že podal trestní oznámení na prověření skutečností, zda nedošlo k poškozování věřitele na základě vzájemné dohody mezi dlužníkem a insolvenčním správcem, rovněž tak poukazuje na to, že dlužnice nepřiznala veškerý svůj majetek.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není.

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno žalobou žalobce, který se vůči žalovanému domáhá určení neúčinnosti právního úkonu-určení toho, že převod práv ze směnky vlastní znějící na směnečnou sumu 600.000 Kč se splatností dne 1.8.2011, provedený smlouvou o převodu směnky ze dne 15.10.2011 za cenu 1.000 Kč, rubopisem této směnky a jejím předání dlužnicí žalovanému, je vůči majetkové podstatě dlužnice neúčinný. Podáním, které bylo doručeno Krajskému soudu v Ostravě 25.4.2013, vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět, a to s odůvodněním, že pohledávka ze směnky byla přihlášena žalovaným v rámci insolvenčního řízení. Žalovaný však učinil v plném rozsahu účinné zpětvzetí přihlášky pohledávky a zejména s ohledem na tuto skutečnost bere žalobce žalobu zpět. Žalobce dále uvedl, že za situace, kdy v insolvenčním řízení zůstal pouze jediný věřitel, který bude v rámci insolvenčního řízení plně uspokojen, a za situace, kdy dlužnice se zpětvzetím žaloby souhlasí, bere žalobu v plném rozsahu zpět - (KSOS 39 INS 20855/2012) a navrhuje zastavení řízení s tím, že žádnému z účastníků soud nepřizná náhradu nákladů řízení. Poté soud prvního stupně rozhodl nyní napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odstavec 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odstavec 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odstavec 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství (odstavec 4). Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné (odstavec 5).

Z uplatnění dispoziční zásady v občanském soudním řízení vyplývá kromě jiného též to, že ten, kdo řízení svým procesním úkonem (návrhem) zahájil, je může také (předčasně) ukončit, aniž by soudem bylo o sporu nebo jiné právní věci meritorně rozhodnuto. Navrhovatel (žalobce) může vzít návrh na zahájení řízení nebo žalobu zpět za řízení , tedy v době ode dne zahájení, až do dne pravomocného skončení řízení. Vzal-li navrhovatel (žalobce) návrh zpět, je soud povinen před rozhodnutím o tomto úkonu vyzvat ostatní účastníky řízení, aby uvedli, zda se zpětvzetím návrhu souhlasí, a aby, nesouhlasí-li se zpětvzetím, uvedli, jaké k tomu mají důvody. Právo vyjádřit nesouhlas se zpětvzetím návrhu nemají mimo jiné, ostatní účastníci tehdy, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání u soudu prvního stupně.

V dané věci není pochyb o tom, že žalobce po zahájení řízení učinil úkon zpětvzetí žaloby s odůvodněním, že žalovaný vzal účinně zpět svou přihlášku pohledávky. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí žaloby ze strany žalobce došlo před tím, než začalo jednání ve věci samé, nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalovaného k tomuto úkonu zpětvzetí žaloby. Z tohoto důvodu jsou zcela nedůvodné odvolací námitky žalovaného v tom směru, že úkon zpětvzetí přihlášky pohledávky učinil pod podmínkou, že dlužnice vezme zpět návrh na výchovu a výživu nezletilé dcery, a vzhledem k tomu, že dlužnice návrh ohledně výchovy a výživy dcery zpět nevzala, mělo by se dle žalovaného v řízení pokračovat. Z hlediska věcné správnosti napadeného rozhodnutí jsou pak zcela bez významu námitky žalovaného poukazující na postup insolvenčního správce a dlužnice v insolvenčním řízení, jakož i námitky žalovaného týkající se samotného uplatnění nároku. - (KSOS 39 INS 20855/2012)

Soud prvního stupně rozhodl správně, jestliže v důsledku zpětvzetí žaloby rozhodl o zastavení řízení a rovněž správně rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním procesně úspěšný, žalobci podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu