13 VSOL 148/2013-46
39 ICm 3690/2012 13 VSOL 148/2013-46 (KSOS 39 INS 20855/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci žalobce Mgr. Marka Vlka, Přerov, Č. Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, insolvenčního správce dlužnice Mgr. Bc. Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Hranice, Hromůvka 1896, PSČ 753 01, proti žalovanému Zdeňku anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc, Horní náměstí 583, PSČ 772 00, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 39 ICm 3690/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice Mgr. Bc. Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Hranice, Hromůvka 1896, PSČ 753 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS 20855/2012, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.6.2013 č.j. 39 ICm 3690/2012-23 (KSOS 39 INS 20855/2012)

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). (KSOS 39 INS 20855/2012)

Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, v němž namítá, že dlužnice Kateřina anonymizovano dosáhla zpětvzetí přihlášky pohledávky podvodem, a to tak, že mu zaslala dopis a zavázala se, že v případě zpětvzetí přihlášky pohledávky vezme zpět návrh na úpravu výchovy a výživy k jejich nezletilé dceři. Tento návrh však zpět nevzala, přesto, že podle jejího pokynu učinil zpětvzetí přihlášky pohledávky. V současné době podal na dlužnici několik trestních oznámení pro podvody a rovněž vůči ní podal tři žaloby pro bezdůvodné obohacení, když převzala finanční prostředky, tyto však nepoužila na výživu a zájmy nezletilé dcery, ale na úhradu svých dluhů vůči bankám. Dále odvolatel poukázal na to, že insolvenční správce nezná směnečný zákon a rozporuje rozhodnutí krajského soudu ohledně směnečných platebních rozkazů, proti kterým si dlužníci nepodali odpor. Uvedl, že podal trestní oznámení na prověření skutečností, zda nedošlo k poškozování věřitele na základě vzájemné dohody mezi dlužníkem a insolvenčním správcem. Poukázal také i na to, že dlužnice nepřiznala veškerý svůj majetek. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení zrušil a aby bylo pokračováno v řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno žalobou, kterou se žalobce vůči žalovanému domáhá určení neúčinnosti převodu práv ze směnky vlastní znějící na směnečnou sumu 60.000 Kč se splatností dne 1.8.2011, provedeného smlouvou o převodu směnky ze dne 15.10.2011 za cenu 600 Kč, rubopisem této směnky a jejím předáním dlužnicí žalovanému. Podáním ze dne 23.4.2013, které bylo doručeno Krajskému soudu v Ostravě 25.4.2013, vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět s odůvodněním, že pohledávka ze směnky byla přihlášena žalovaným v rámci insolvenčního řízení, žalovaný však učinil v plném rozsahu účinné zpětvzetí přihlášky pohledávky. Žalobce dále uvedl, že za situace, kdy v insolvenčním řízení zůstal pouze jediný věřitel, který bude v rámci insolvenčního řízení plně uspokojen, a za situace, kdy dlužnice se zpětvzetím žaloby souhlasí, bere žalobu v plném rozsahu zpět a navrhuje zastavení řízení s tím, že žádnému z účastníků soud nepřizná náhradu nákladů řízení. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně napadeným usnesením. (KSOS 39 INS 20855/2012)

Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odstavec 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odstavec 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odstavec 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu za rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství (odstavec 4). Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné (odstavec 5).

Nutno zdůraznit, že z uplatnění dispoziční zásady v občanském soudním řízení vyplývá-mimo jiné-také to, že ten, kdo řízení svým procesním úkonem (návrhem) zahájil, je může také (předčasně) ukončit, aniž by soudem bylo o sporu nebo jiné právní věci meritorně rozhodnuto. Navrhovatel (žalobce) může vzít ve smyslu ustanovení § 96 o.s.ř. návrh na zahájení řízení (žalobu) zpět za řízení , tedy v době od zahájení do pravomocného skončení řízení. Vzal-li navrhovatel (žalobce) návrh zpět, je soud povinen před rozhodnutím o tomto úkonu vyzvat ostatní účastníky řízení, aby uvedli, zda se zpětvzetím návrhu souhlasí, a aby, nesouhlasí-li se zpětvzetím, uvedli důvody svého nesouhlasu. Právo vyjádřit nesouhlas se zpětvzetím návrhu však nemají ostatní účastníci tehdy, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání u soudu prvního stupně.

V přezkoumávané věci není pochybnosti o tom, že žalobce po zahájení řízení učinil úkon zpětvzetí žaloby s odůvodněním, že žalovaný vzal účinně zpět svou přihlášku pohledávky. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí žaloby došlo před tím, než začalo jednání ve věci, nebylo třeba k úkonu žalobce, to je ke zpětvzetí žaloby, zjišťovat stanovisko žalovaného.

Námitky odvolatele, že úkon zpětvzetí přihlášky pohledávky učinil pod podmínkou, že dlužnice vezme zpět návrh na úpravu výchovy a výživy k jejich nezletilé dceři, přičemž dlužnice svůj návrh na úpravu výchovy a výživy zpět nevzala, jsou bez významu, a z hlediska věcné správnosti napadeného rozhodnutí jsou bez významu i další námitky odvolatele ohledně postupu insolvenčního správce a dlužnice v insolvenčním řízení, jakož i námitky, týkající se samotného uplatnění nároku.

Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud v důsledku zpětvzetí žaloby rozhodl o zastavení řízení. (KSOS 39 INS 20855/2012)

Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný nebyl se svým odvoláním úspěšný, žalobci však podle obsahu spisu žádné náklady v této fázi řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 29. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu