13 VSOL 146/2016-27
34 ICm 2575/2014 13 VSOL 146/2016-27 (KSOS 34 INS 6865/2014)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové ve věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , Petra Bezruče 362, P.O. BOX č. 42, Nymburk, PSČ 288 02, zastoupené zmocněncem Martinem Vaňkem, bytem Náměstí Svobody 36, Libáň, PSČ 507 23, proti žalovaným a) insolvenčnímu správci, b) dlužníku Vítu Koryčanovi, o určení pravosti přihlášené pohledávky, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.10.2015, č.j. 34 ICm 2575/2014-18 (KSOS 34 INS 6865/2014),

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. 43 odst. 2 o.s.ř. podání ze dne 29.7.2014 doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 30.7.2014 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že z obsahu podání ze dne 29.7.2014 lze dovodit, že jde o incidenční spor-spor o pravost pohledávky, kterou žalobkyně jako věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení. Podání, které je dle svého obsahu žalobou, však neobsahuje všechny potřebné náležitosti, jak vyžaduje ustanovení § 42 odst. 4 a § 79 o.s.ř. Soud proto žalobkyni usnesením ze dne 27.7.2015, č.j. 34 ICm 2575/2014-14 (KSOS 34 INS 6865/2014) vyzval k doplnění a opravě podání v určené lhůtě a poučil ji, jak toto doplnění provést a o následcích jeho nedoplnění. Jelikož žalobkyně přes výzvu isir.justi ce.cz (KSOS 34 INS 6865/2014) soudu neodstranila vady žaloby uvedené v usnesení, tedy řádně neoznačila účastníky řízení a nespecifikovala pohledávku, jejíhož určení pravosti se domáhá, a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, soud její podání podle ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl. Žalovaným dle ust. § 146 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, neboť dle obsahu spisu jim zatím žádné náklady nevznikly.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání. V něm uvedla, že s ním nesouhlasí a žádá, aby je odvolací soud zrušil. Odvolání obsahuje otisk razítka žalobkyně s adresou Petra Bezruče 362, P.O. BOX č. 42, Nymburk, PSČ 288 02 a dále podpis jejího zástupce.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále též jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno podáním žalobkyně označeným jako Věc: sp. zn. KSOS 34 INS 6865/2014 , v němž je uvedeno: Podávám žalobu na určení pravosti přihlášené pohledávky ze strany věřitele pí. Jarmily anonymizovano , číslo přihlášené pohledávky je P-8-Vít Koryčan . V podání se tvrdí, že Klient-dlužník podepsal mandátní smlouvu a je v něm detailně citován obsah této smlouvy. Dále se v něm tvrdí uzavření smlouvy o finančním poradenství s dlužníkem a krátce je shrnut obsah této smlouvy.

Podle ustanovení § 160 IZ, incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby (odstavec 1). Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat (odstavec 4) .

Podle ustanovení § 79 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo (KSOS 34 INS 6865/2014) identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou (odstavec 1). Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (odstavec 2). Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis (odstavec 3).

Podle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř., pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř., předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř., není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, z obsahu podání žalobkyně je pouze zřejmé, kdo je jako žalobce podává-Jarmila anonymizovano , jež je zastoupena zmocněncem Martinem Vaňkem-s tím, že další identifikační údaj (datum narození a bydliště žalobkyně)-lze dovodit toliko z připojené plné moci. Chybí řádné, dle požadavku ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř., označení žalovaného insolvenčního správce a dlužníka, byť z údaje Vít Koryčan uvedeného v podání u označení (KSOS 34 INS 6865/2014) přihlášky pohledávky lze dovozovat, že se jedná o dlužníka tohoto jména a příjmení, jak jej odvolací soud označil v záhlaví svého usnesení.

Podání žalobkyně postrádá vylíčení rozhodujících skutečností dle ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. (nikoli jen všech potřebných skutečností ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.). Typovými žalobními tvrzeními v žalobě o určení nevykonatelné pohledávky v řízeních podle zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání se zabýval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 30.1.2003, sp. zn. 29 Cdo 1151/2000, publikovaném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 24/2003, jehož závěry jsou dle odvolacího soudu aplikovatelné i na řízení vedená podle insolvenčního zákona. Z podání žalobkyně toliko vyplývá, že se vztahuje k pohledávce, uplatněné žalobkyní přihláškou evidovanou v označeném insolvenčním řízení pod č. 8, a že žalobkyně se domáhá určení její pravosti. Údaje o zjištění úpadku dlužníka, případně způsobu jeho řešení, údaj o tom, zda přihlášená nevykonatelná pohledávka byla podrobena přezkumu a kým, případně kým a z jakých důvodů byla popřena (údaje vymezující okruh pasivně legitimovaných subjektů), údaj o tom, zda a kdy byla žalobkyně vyzvána k uplatnění popřené pohledávky (údaje k posouzení včasnosti žaloby), a dále skutečnosti, jimiž žalobkyně uplatňuje, že její pohledávka je pohledávkou pravou (skutkové okolnosti, na nichž se přihláškou pohledávky uplatněný nárok zakládá), však v podání uvedeny nejsou. Chybí i údaj o tom, čeho (jakého konkrétního určení popřené pohledávky) se žalobkyně domáhá (žalobní petit).

Soud prvního stupně proto postupoval naprosto správně, jestliže podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzval žalobkyni, aby ve stanovené lhůtě odstranila vady svého podání, poučil ji o tom, jakým způsobem je třeba vady podání odstranit, a současně ji poučil i o následcích neuposlechnutí této výzvy.

Žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala, a to ani v rámci podaného odvolání, v němž neuvedla žádné relevantní skutečnosti, na základě kterých by mohl odvolací soud dospět k závěru, že dodatečně odstranila vady své žaloby tak, aby v řízení o ní bylo možno pokračovat. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobu je třeba odmítnout dle ustanovení § 160 odst. 4 IZ, je správný.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně nebyla se svým odvoláním úspěšná, žalovaným podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSOS 34 INS 6865/2014) P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 31. srpna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu