13 VSOL 126/2014-93
13 ICm 82/2011 13 VSOL 126/2014-93 (KSOS 13 INS 2847/2010)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla ve věci žalobců a) Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem v Opavě-Předměstí, Komenského 846/24, b) Patrika anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ostravě-Moravské Ostravě, Lechowiczova 2829/7, c) Barbary anonymizovano , nar. 3.1.1976, bytem v Opavě-Předměstí, Těšínská 890/2, všichni zastoupeni Mgr. Pavlem Pargačem, obecným zmocněncem, bytem v Ostravě-Jih, Františka Formana 233/23, proti žalovaným 1) Mgr. Ing. Evě Hepperové, se sídlem v Opavě, Rybářská 1665/2, insolvenční správkyni dlužníka Rostislava Hartmanna a 2) Rostislavu Hartmannovi, nar. 26.3.1982, bytem v Opavě-Kylešovicích, Liptovská 962/6, o určení pravosti pohledávek, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Rostislava Hartmanna, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 13 INS 2847/2010, o odvolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.3.2014, č.j. 13 ICm 82/2011-55 (KSOS 13 INS 2847/2010),

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e . (KSOS 13 INS 2847/2010)

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nepřiznal žalobcům Marii anonymizovano , Patriku anonymizovano a Barbaře anonymizovano osvobození od soudních poplatků (výroky I., II. a III.).

V důvodech rozhodnutí uvedl, že všichni žalobci si přihlásili do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 13 INS 2847/2010 s dlužníkem Rostislavem Hartmannem vykonatelné pohledávky z titulu odškodnění nemajetkové újmy. Pohledávka jim byla přiznána rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.8.2007, sp.zn. 23 C 57/2006 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.12.2009, sp.zn. 1 Co 183/2009. V insolvenční věci dlužníka Rostislava Hartmanna byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Pohledávky věřitelů Patrika anonymizovano a Barbary anonymizovano byly na přezkumném jednání dne 13.12.2010 uznány co do pravosti a výše správkyní i dlužníkem, insolvenční správkyně posoudila tyto pohledávky jako nepřednostní. Pohledávka věřitelky Marie anonymizovano byla na témže přezkumném jednání popřena insolvenční správkyní i dlužníkem v plné výši z důvodu duplicity nároku, neboť tento byl přihlášen jako přihláška pohledávky č. 4 JUDr. Hanou Zawislakovou, insolvenční správkyni dlužnice Marie anonymizovano . Pohledávka věřitelky č. 4 JUDr. Hany Zawislakové byla na přezkumném jednání dne 13.12.2010 zjištěna. Soud s odkazem na § 138 odst. 1 o.s.ř. uzavřel, že toto ustanovení upravuje otázku osvobození od soudních poplatků z majetkových a sociálních důvodů, přičemž k rozhodnutí o návrhu účastníka na přiznání osvobození od placení soudních poplatků je zapotřebí, aby žadatel nejen tvrdil, ale také prokázal věrohodným způsobem své majetkové, u fyzických osob i sociální poměry. K tomu, aby návrhu na osvobození od soudních poplatků mohlo být vyhověno pro zvlášť závažné důvody, nestačí pouze tvrzení nepříznivých poměrů účastníka; tyto poměry musí být doloženy tak, aby soudem mohlo být nepochybně zjištěno, že poměry účastníka skutečně odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků jako určité výhody oproti obecné zákonné povinnosti zaplatit soudní poplatek jak z návrhu na zahájení řízení, tak z odvolání či dovolání. Současně musí být splněna i druhá zákonná podmínka, a to, že se nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Vzhledem k tomu, že žalobci nepředložili žádné doklady, které by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť pouze v rámci svých podání a v rámci Prohlášení tvrdili dlouhodobě nepříznivou finanční situaci, včetně situace sociální a zdravotní, tuto však žádným způsobem nedoložili a potřebné doklady nepřipojili, soud proto dospěl k závěru, že žalobcům z uvedených důvodů nelze osvobození od soudních poplatků přiznat. Soud se dále zabýval tím, zda žalobci svévolně nebo zřejmě bezúspěšně neuplatňují své právo, neboť pokud by tomu tak bylo, pak i v případě, že by jejich poměry odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků, nebylo by možné jejich návrhu na osvobození od placení soudních poplatků vyhovět. Na přezkumném jednání byly pohledávky žalobců Patrika anonymizovano a Barbary anonymizovano uznány co do pravosti a výše správkyní (KSOS 13 INS 2847/2010) i dlužníkem. Je tedy zjevné, že žaloba Patrika anonymizovano a Barbory anonymizovano vůči dlužníku, tedy žalovanému 2), který pohledávky nepopřel, být úspěšná nemůže a nemůže být úspěšná ani co do určení pravosti pohledávek vůči žalované 1), neboť ta jejich pravost nepopřela. Pokud jde o posouzení pohledávky jako nepřednostní, nutno zdůraznit, že žalobci se domáhají uspokojení pohledávky, která má základ v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci a vychází z nemajetkové újmy z titulu práv na ochranu osobnosti. Nároky z osobnostních práv byly posouzeny dle ustanovení § 11 a § 13 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013. Takové pohledávky nelze podřadit pod pohledávky specifikované v ustanovení § 169 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, tedy pod náhradu škody způsobené na zdraví. Lze tedy konstatovat, že již ze samotných údajů v žalobě a jejího doplnění je zřejmé, že požadavku Patrika anonymizovano a Barbary anonymizovano nemůže mu být vyhověno. Stejně tak nemůže být vyhověno žalobě žalobkyně Marie anonymizovano , na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, neboť její vykonatelnou pohledávku z titulu nemajetkové újmy přihlásila její insolvenční správkyně JUDr. Hana Zawislaková, přičemž tato pohledávka byla na přezkumném jednání dne 13.12.2010 v plném rozsahu zjištěna. Pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Rostislava Hartmanna Marií anonymizovano pak nemůže být posouzena jako pohledávka přihlášena aktivně legitimovanou osobou.

Proti tomuto usnesení podali žalobci včasná odvolání, která doplnili o předložení dokladů o důchodech a sociálních dávkách. Žalobci navrhli, aby na základě jejich špatné situace bylo usnesení změněno tak, že osvobození od soudních poplatků jim bude přiznáno.

Podle ustanovení § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců důvodná nejsou.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být (KSOS 13 INS 2847/2010) odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

V přezkoumávané věci podali žalobci žalobu na určení pravosti pohledávek s odůvodněním, že se jedná o pohledávku přednostní, tj. pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle ustanovení § 169 odst. 1, písm. b) IZ. Uvedli, že pohledávku přihlásili jako odškodnění tzv. nemajetkové újmy, přesněji škody způsobené na zdraví pozůstalých v důsledku smrtí blízké osoby při dopravní nehodě spoluzaviněné Rostislavem Hartmannem. Na základě žaloby jim bylo přisouzeno 3x 80.000 Kč a náklady řízení rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.8.2007, sp.zn. 23 C 57/2006 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.12.2009, sp.zn. 1Co183/2009. Podle jejich názoru jsou pohledávky podle zákona považovány za náhradu škody způsobené na jejich zdraví coby pozůstalých. Současně žalobci požádali o přiznání osvobození od soudních poplatků z důvodu velmi špatné finanční a sociální situace. Žalobkyně a) v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků uvedla, že je ovdovělá a jejím jediným příjem je důchod s tím, že po insolvenční srážce jí zůstává k dispozici 7.188 Kč a dále dostává příspěvek na bydlení 700 Kč čtvrtletně a nemá žádný hodnotný majetek. Její náklady spočívají v placení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Žalobce b) uvedl, že je svobodný a jeho příjmem je příspěvek na živobytí 3.410 Kč měsíčně a doplatek na bydlení cca 3.500 Kč měsíčně, rovněž tak nemá žádný hodnotný majetek. Žalobkyně c) uvedla, že má vyživovací povinnost vůči synovi Jakubovi Dostálovi, narozen v roce 2004, jejím příjmem je invalidní důchod 3.000 Kč měsíčně a nemá žádný hodnotný majetek, má zvýšené náklady v souvislosti se zdravotním stavem, kdy má dlouhodobě chronické onemocnění.

Osvobození od placení soudních poplatků lze přiznat účastníkovi pouze na jeho žádost. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere soud v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav a podobně. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku.

Soud prvního stupně zcela správně uzavřel, že žalobci nepředložili žádné doklady, které by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků. Žalobci pouze tvrdili svou nepříznivou finanční a majetkovou situaci, když v Prohlášeních o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků shodně uvedli, že nemají žádný majetek a jsou odkázáni na důchod, popřípadě dávky sociální pomoci. Účastník, který žádá o přiznání osvobození od soudních poplatků, je však povinen soudu věrohodným způsobem své poměry, (KSOS 13 INS 2847/2010) které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, prokázat. Žalobci tak neučinili, přestože byli soudem prvního stupně vyzváni k předložení příslušných rozhodnutí o druhu a výši dávek nebo potvrzení plátce příslušné dávky. Za této situace soud prvního stupně zcela správně uzavřel, že žalobcům nelze z důvodu tvrzené nepříznivé finanční a majetkové situace osvobození od soudních poplatků přiznat.

Teprve až v rámci odvolacího řízení byly předloženy některé listiny prokazující majetkové a sociální poměry žadatelů. Žalobkyně a) předložila ústřižek podacího lístku České správy sociálního zabezpečení, ze kterého vyplývá, že je poživatelkou starobního a vdovského důchodu v hrubé výši 9.469 Kč, vyplácena je jí však částka ve výši 7.283 Kč. Žalobkyně c) předložila taktéž ústřižek podacího lístku, ze kterého vyplývá, že Českou správou sociálního zabezpečení je jí vyplácen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výš 3.970 Kč. Žalobce b) předložil dvě rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v Ostravě z 12.2.2014, ze kterých vyplývá, že bylo rozhodnuto o snížení doplatku na bydlení z částky 5.000 Kč na částku 4.625 Kč měsíčně ode dne 1.2.2014 a dále bylo rozhodnuto o snížení příspěvku na živobytí z částky 3.410 Kč na částku 2.535 Kč měsíčně ode dne 1.2.2014. Listiny, které předložili žalobci až v rámci odvolacího řízení, však nemohou být důvodem pro změnu napadeného usnesení v tom směru, že by jim bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť jak správně uvedl soud prvního stupně, i kdyby to odůvodňovaly poměry účastníků, nelze jim přiznat osvobození od soudních poplatků, jestliže svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňují právo. Platí, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení žadatelů (aniž by bylo třeba provádět dokazování) je nepochybné, že jim nemůže být vyhověno. Soud prvního stupně se zabýval tím, zda v případě žalobců se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a dospěl k závěru, že žalobci nemohou být se svou žalobou úspěšní. Odvolací soud se s tímto závěrem soudu prvního stupně plně ztotožňuje a pro stručnost odůvodnění blíže v celém rozsahu odkazuje na správné závěry soudu prvního stupně. Pohledávky žalobců nemohou být posouzeny jako pohledávky z titulu nároku na náhradu škody způsobené na zdraví, protože vykonatelným rozsudkem byly pohledávky žalobců přiznány jako pohledávky z titulu nemajetkové újmy, které nelze podřadit pod ustanovení § 169 odst. 1 písm. b) IZ. I kdyby tedy poměry žalobců odůvodňovaly přiznání osvobození od placení soudních poplatků, není splněn druhý předpoklad odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků, tedy že se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Soud prvního stupně tudíž rozhodl správně, jestliže návrhy žalobců na přiznání osvobození od soudních poplatků zamítl. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního (KSOS 13 INS 2847/2010)

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však též doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.

Olomouc 28. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu