13 VSOL 115/2012-108
36 ICm 743/2010 13 VSOL 115/2012-108 (KSOS 36 INS 1235/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí ve věci žalobce Mgr. Radima Kubici, Frýdek-Místek, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01, jako insolvenčního správce dlužníka SIBO, spol. s r.o., se sídlem Třinec-Lyžbice, Lidická 1264, PSČ 739 61, identifikační číslo: 43963366, zastoupeného Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem Frýdek-Místek, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01, proti žalovanému Mgr. Piotru anonymizovano , anonymizovano , bytem Polsko, Rybnik, Batorego 18, PSČ 442 73, zastoupenému Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Preslova 9, PSČ 702 00, o popření vykonatelné pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 ICm 743/2010 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka SIBO, spol. s r.o., se sídlem Třinec-Lyžbice, Lidická 1264, PSČ 739 61, identifikační číslo: 43963366, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 1235/2010, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.5.2012 č.j. 36 ICm 743/2010-75 (KSOS 36 INS 1235/2010)

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, zamítl žalobu na určení, že pohledávka žalovaného Piotra Migase, přihlášená v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 1235/2010 na majetek společnosti SIBO, spol. s r.o., jako pohledávka popřená co do výše 1.449.973,30 Kč není pohledávkou pravou (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že došlo ke splnění závazku (dlužníka SIBO, spol. s r.o.) vůči Piotru anonymizovano (žalovanému). Vyšel ze zjištění, že na základě dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 a na to navazujícího notářského zápisu ze dne 21.12.2006 NZ 447/2006 s doložkou přímé vykonatelnosti se dlužník a manželé Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová zavázali uhradit společně a nerozdílně částku celkem ve výši 5.750.000 Kč ve čtyřech splátkách po 1.437.500 Kč, podle ujednaného splátkového kalendáře však došlo k zaplacení pouze první splátky, a to v hotovosti (platbami zaznamenanými výdajovými pokladními doklady ze dne 7.10.2008, 8.10.2008, 9.10.2008 a 10.10.2008) do rukou žalovanému. Podle dalších zjištění soudu prvního stupně z výpovědi svědků Bohdana Sikory, Adama Gorola, Ing. Haliny Sikorové a Henryka Gorola, hotovostní platbou, zaznamenanou výdajovými pokladními doklady ze dne 26.2.2009, ze dne 27.2.2009, ze dne 28.2.2009 a ze dne 4.5.2009, bylo Bohdanem Sikorou a Ing Halinou Sikorovou vyplaceno na jméno Piotra Migase celkem 51.830 EUR, peněžní prostředky převzal Henryk Gorol. V této souvislosti soud prvního stupně uvedl, že má za prokázané, že úmyslem Bohdana Sikory a Ing. Haliny Sikorové bylo takto plnit druhou splátku dle dohody o narovnání (a na to navazujícího notářského zápisu), nebylo prokázáno, že by částky, uhrazené Bohdanem Sikorou, byly určeny jako kauce k úhradě úroků z prodlení sjednaných pro neplacení splátek dle dohody o narovnání (jak ve své výpovědi uváděli svědci Henryk Gorol a Adam Gorol). Podle soudu prvního stupně z výpovědí svědků Adama Gorola, Bohdana Sikory, Ing. Haliny Sikorové a Henryka Gorola vyplývá, že Henryk Gorol dlouhodobě jednal ve věci úhrady závazků dlužníka a Bohdana Sikory a Ing. Haliny Sikorové žalovanému, nebylo však prokázáno, že Henryk Gorol byl oprávněn k převzetí plnění, jež bylo určeno žalovanému, a nebylo prokázáno, že Henryk Gorol peněžité plnění, které od Bohdana Sikory a Ing. Haliny Sikorové převzal, následně žalovanému předal. Soud prvního stupně uzavřel, že nebylo (KSOS 36 INS 1235/2010) prokázáno, že se platba provedená Bohdanem Sikorou Henryku Gorolovi dostala do dispozice věřitele, tedy žalovaného, nebo že ji obdržela osoba k převzetí plnění věřitelem pověřená. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, s tím, že v řízení úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení s ohledem na ustanovení § 202 odst. 1 insolvenčního zákona.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýkal, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem, dále že neúplně zjistil skutkový stav věci, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že jsou zde další skutečnosti, které dosud nebyly uplatněny (nastaly po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně a má jimi být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků soudu prvního stupně). Odvolatel poukázal na (podle jeho názoru) správné zjištění soudu prvního stupně, že platbami ze dne 26.2.2009, ze dne 27.2.2009, ze dne 28.2.2009 a ze dne 4.5.2009 došlo k úhradě částky celkem ve výši 1.449.973,30 Kč, kterou převzal Henryk Gorol a na jeho správný závěr o tom, že žalobce neprokázal, že byla uzavřena dohoda, která by měnila obsah dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 a na to navazujícího notářského zápisu ze dne 21.12.2006 NZ 447/2006. Také pokud se týká otázky, zda podle dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 a na to navazujícího notářského zápisu z téhož data bylo placeno na jistinu či na kauci v budoucnu splatných úroků z prodlení při neplacení jistiny, musel soud prvního stupně při hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. dospět k závěru, že částka, převzatá Henrykem Gorolem, byla hrazena na jistinu a nikoli na kauci. Ve vztahu k posouzení otázky, zda úhradou částky celkem ve výši 1.449.973,30 Kč, jež byla převzata Henrykem Gorolem, došlo k úhradě dluhu, soud prvního stupně z výpovědí svědků Adama Gorola, Henryka Gorola a Piotra Migase správně dovodil, že se jednalo o dlouhodobé jednání Henryka Gorola za Piotra Migase ve věci úhrady závazků. Svědci Adam Gorol a Henryk Gorol i svědek Piotr Migas se sice snaží navodit dojem, že Henryk Gorol ani Piotr Migas nevěděli, že z částky, která byla Henrykem Gorolem převzata, měla být hrazena jistina, a proto si Henrik Gorol uvedenou částku, uhrazenou žalobcem ponechal (jako zápočet oproti dalším tvrzeným pohledávkám, v rámci tohoto sporu irelevantním), nicméně-podle odvolatele-vykládá-li se projev vůle jednajících stran ve smyslu ustanovení § 266 odst. 1 obchodního zákoníku, je zjevné, že žalovanému, kterému byl projev vůle určen, musel být úmysl jednající osoby (to je žalobce ) znám. Jednak byl kontrahentem uvedených dohod, a jednak, podle tvrzení Adama Gorola, Henryka Gorola i žalovaného, se žalovaný jednání s žalobcem nikdy neúčastnil, vše řešil Henryk Gorol. Z logiky věci se tudíž žalovaný nemohl na případné změně uzavřených dohod o narovnání ze dne 21.12.2006 a na to navazujícího notářského zápisu s žalobcem dohodnout a považovat plnění za úhradu kauce (když právě úhrada kauce měla být obsahem až pozdějších ústních dohod, podle nichž měly být dohoda o narovnání a na to navazující notářský zápis podle tvrzení žalovaného změněny). Odvolatel proto navrhl výslech svědka- zaměstnance společnosti SIBO, spol. s r.o. (který odvolateli nebyl v době projednávání sporu u Krajského soudu (KSOS 36 INS 1235/2010) v Ostravě znám), který domlouval jednotlivá setkání za účelem úhrady. Pokud by, jak odvolatel dále pokračoval, soud náhodou dospěl k závěru, že projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1 ustanovení § 266 obchodního zákoníku, je potřeba jej vyložit podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen (odstavec 2 uvedeného ustanovení). Projev vůle byl určen Piotru anonymizovano , který byl v postavení věřitele. Pokud by takové osobě byla hrazena částka, odpovídající závazku vyplývajícímu z uzavřených dohod o narovnání ze dne 21.12.2006 a na to navazujícího notářského zápisu, zcela jistě by takovou úhradu tato osoba považovala za úhradu jistiny dlužné částky (uvedené v předmětných dohodách), a nikoli za kauci v budoucnu splatných úroků z prodlení při placení jistiny. Podle názoru odvolatele měl soud prvního stupně především aplikovat i odstavec 3 ustanovení § 266 obchodního zákoníku, což znamená, že při výkladu projevu vůle měl zohlednit všechny okolnosti související s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy, dále praxi, kterou si strany mezi sebou zavedly, když účastníci řízení i svědci shodně uvedli, že ve věcech úhrady dluhu bylo dlouhodobě a opakovaně jednáno s Henrykem Gorolem, tedy, že došlo k vytvoření praxe mezi stranami, kdy za Piotra Migase jednal ve věci úhrady dluhu Henryk Gorol. Z uvedeného je-podle odvolatele-zcela evidentní, že žalovaný Henryka Gorola k převzetí platby jistiny zmocnil (i když to jak žalovaný, tak i Henryk Gorol odmítají), a je rovněž evidentní, že Henryk Gorol byl povinen odevzdat převzatou platbu žalovanému. Úhradou jistiny ve prospěch k tomu žalovaným pověřené osoby se žalobci zprostili své povinnosti. Jestliže Henryk Gorol částku, kterou obdržel, žalovanému nepředal, zakládá to odpovědnostní vztah mezi ním a žalovaným. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit. Podle názoru žalovaného není v projednávané věci sporu o tom, že žalovanému vznikla vůči dlužníkovi pohledávka ve výši 1.449.979,30 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný žádnou částku na úhradu své pohledávky neobdržel, k inkasu dlužné částky žádnou osobu nezmocnil ani jinak nepověřil, a tvrzení žalobce, že pohledávka žalovaného zanikla, tak obstát nemůže.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, a že odvolání splňuje veškeré náležitosti, včetně uvedení způsobilého odvolacího důvodu podle ustanovení § 205 odst. 2, písm. b), d), e) a g) o.s.ř., odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, (KSOS 36 INS 1235/2010)

212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Vady uvedené v ustanovení § 212a odst. 5 o.s.ř. se z obsahu spisu nepodávají.

Z předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 2.7.2010, došlou soudu dne 12.7.2010, doplněnou podáním ze dne 3.9.2010, došlým soudu dne 8.9.2010, se žalobce domáhal požadovaného určení s odkazem na tvrzení, že dne 17.5.2010 došla soudu přihláška pohledávky žalovaného (která byla dne 9.6.2010 dále doplněna), jíž žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku celkem ve výši 5.214.522,35 Kč, s tím, že pohledávku ve výši 4.312.500 Kč přihlásil jako pohledávku vykonatelnou. Přihláška pohledávky žalovaného byla přezkoumána, vykonatelná pohledávka byla insolvenčním správcem popřena v rozsahu částky 1.449.979,30 Kč, neboť v této výši pohledávka dlužníka zanikla splněním. Ing. Halina Sikorová a Bohdan Sikora, kteří k dluhu dlužníka SIBO, spol. s r.o. celkem ve výši 5.750.000 Kč přistoupili, zaplatili v hotovosti dne 26.2.2009 částku 425.250 Kč (to je 15.000 EUR, kurz 28,35 Kč/1 EUR), dne 27.2.2009 částku 425.250 Kč (to je 15.000 EUR, kurz 28,35 Kč/1 EUR), dne 28.2.2009 částku ve výši 283.500 Kč (to je 10.000 EUR, kurz 28,35 Kč/1 EUR) a dne 4.5.2009 částku ve výši 315.797,30 Kč (to je 11.830 EUR, kurz 26,71 Kč/1 EUR), přičemž všechny tyto platby za žalovaného převzal Henryk Józef Gorol. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. V rámci obrany proti žalobě tvrdil, že částku ve výši 1.449.979,30 Kč nikdy neobdržel, z dlužné částky celkem ve výši 5.750.000 Kč mu bylo uhrazeno pouze 1.437.500 Kč. Žádnou z žalobcem uváděných částek od Henryka Gorola nepřevzal, Henryka Gorola k převzetí peněz nezmocnil a neudělil pokyn manželům Sikorovým (nebo některému z nich), aby uvedené částky Henryku Gorolovi předali. Soud prvního stupně nařídil k projednání žaloby jednání (na den 7.3.2012, jež bylo dále odročeno na den 11.4.2012, na den 2.5.2012, na den 17.5.2012 a na den 31.5.2012), u něhož provedl dokazování listinami-přihláškou pohledávky žalovaného (P17), dohodou o narovnání ze dne 21.12.2006, notářským zápisem ze dne 21.12.2006 (sepsaným JUDr. Zuzanou Geroldovou, notářkou v Přerově pod sp. zn. NZ 447/2006), usnesením o zastavení trestního stíhání a zastavení vyšetřování Okresního ředitelství Policie v Mikolowě (2RS-127/10), výdajovými pokladními doklady ze dne 26.2.2009, ze dne 27.2.2009, ze dne 28.2.2009 a ze dne 4.5.2009, trestním spisem Policie České republiky Karviná (KRPT-17054/TČ-2010-070381), tzv. jednostranným zápočtem ze dne 10.5.2011 (realizovaným Henrykem Gorolem), výzvou k úhradě závazků ze dne 10.5.2011 (adresovanou manželům Sikorovým) včetně dodejek a podacích lístků k těmto dodejkám, jako dokladů o doručení, a dále provedl dokazování výslechem svědků Adama Gorola, Henryka Gorola, Bohdana Sikory, Ing. Haliny Sikorové a výslechem Piotra Migase, jako účastníka řízení. Na tomto základě rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

Odvolací soud částečně zopakoval dokazování a z příslušného listu seznamu přihlášených pohledávek, vztahujícího se k věřiteli č. 17 Piotru anonymizovano (č. přihlášky P17), zjistil, že pohledávka věřitele Piotra Migase, přihlášená celkem ve výši 5.214.522,35 Kč (z toho vykonatelná ve výši 2.862.520,70 Kč), ve vztahu k níž jako (KSOS 36 INS 1235/2010) právní důvod vzniku pohledávky bylo uvedeno dohoda o narovnání formou notářského zápisu NZ 447/2006, N 473/2006 , byla popřena v rozsahu částky 1.794.742,52 Kč s odůvodněním, že úhradami, které provedli za dlužníka Bohdan Sikora a Halina Sikorová, bylo v hotovosti na jistinu zaplaceno věřiteli celkem 1.449.979,30 Kč tak, že dne 26.2.2009 byla uhrazena částka 425.250 Kč (to je 15.000 EUR), dne 27.2.2000 částka ve výši 425.250 Kč (to je 15.000 EUR), dne 28.2.2009 částka ve výši 283.500 Kč (to je 10.000 EUR) a dne 4.5.2009 částka ve výši 315.797,30 Kč (to je 11.830 EUR), a dále, že přihlášené úroky z prodlení v celkové výši 902.022,35 Kč byly vypočítány i z uhrazené částky jistiny, a z tohoto důvodu byly popřeny úroky z prodlení ve výši 344.763,22 Kč.

Z listiny, připojené k přihlášce pohledávky, a označené jako dohoda o narovnání , odvolací soud zjistil, že účastníky dohody, jež byla uzavřena dne 21.12.2006, jsou Henryk Gorol, Adam Gorol, Beata Gorol, PRZEDSIEBIORSTWO ZBOŽOWE GOPOL, Spolka z ograniczona odpowiedzialnoscia se sídlem Žory, Fabryczna 26. Polská republika, Zbygniew Chojecki, Mgr. Piotr Migas, V.I.T. GROUP, s.r.o., se sídlem Šenov, Těšínská 1508, identifikační číslo: 25888188, SIBO, spol. s r.o., se sídlem Třinec-Lyžbice, Lidická 1264, identifikační číslo: 43963366, Bohdan Sikora, Ing. Halina Sikorová, GOSKIMPEKS spol. s r.o., se sídlem Český Těšín, Smetanova 1912/5, identifikační číslo: 25865242, PETENT Spolka z ograniczona odpowiedzialnoscia v Katowicicích, se sídlem Katowice, ul. 100-Lecia 4, Polská republika a Ryszard Zastawnik. V uvedené dohodě se, mimo jiné, účastník této dohody SIBO, spol. s r.o. zavázal uhradit z titulu této dohody o narovnání Piotru anonymizovano částku celkem ve výši 5.750.000 Kč nejpozději do 24 kalendářních měsíců ode dne podpisu této dohody na účet Piotra Migase číslo 29 1050 1403 1000 0004 0089 1487, vedený u ING BANK SLASKI, oddzial Wodzislav Slaski, formou čtyř pravidelných splátek po 1.437.500 Kč splatných tak, že první splátka je splatná nejpozději do 15 kalendářních měsíců po podpisu této dohody, druhá splátka nejpozději do 18 kalendářních měsíců po podpisu této dohody, třetí splátka nejpozději do 21 kalendářních měsíců po podpisu této dohody a čtvrtá splátka nejpozději do 24 kalendářních měsíců po podpisu této dohody. Současně se účastníci této dohody dohodli, že v případě prodlení účastníka SIBO, spol. s r.o. s úhradou byť i jen části některé ze čtyř splátek, se stává dosud neuhrazená část dluhu splatná najednou dnem následujícím po dni, kdy se tento účastník dostal do prodlení s úhradou byť i jen části některé ze čtyř splátek, a v případě prodlení tohoto účastníka s úhradou okamžitě zesplatněného závazku se pak tento účastník, to je SIBO, spol. s r.o. zavázal uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. (ujednání v článku IV, bod B., odst. 1b dohody). Součástí dohody (v článku IV, bod B., odst. 3b) je i uznání závazku, podle něhož účastník SIBO, spol. s r.o. výslovně uznává svůj závazek vůči Piotru anonymizovano podle článku IV. písm. B., odst. 1b a odst. 2b této dohody o narovnání z titulu dohody o narovnání celkem ve výši 5.750.000 Kč. Podle dalšího ujednání (v článku IV., písm. B., odst. 5a) Ing. Halina Sikorová a Bohdan Sikora se ve smyslu ustanovení § 533 občanského zákoníku dohodli s Piotrem Migasem, že za společnost SIBO, spol. s r.o. splní (KSOS 36 INS 1235/2010) závazek vůči Piotru anonymizovano , označený v článku IV., písm. B., odst. 1b a odst. 2b této dohody o narovnání. V článku V. odst. 5 bylo účastníky dohody sjednáno, že tuto dohodu o narovnání lze měnit nebo rušit pouze písemně po vzájemné dohodě všech účastníků.

Z notářského zápisu sepsaného dne 21.12.2006 Mgr. Zuzanou Geroldovou, notářkou v Přerově, se sídlem notářské kanceláře v Přerově, dr. Skaláka 3, pod sp. zn. NZ 447/2006, odvolací soud zjistil, že Mgr. Piotr Migas (označený jako věřitel a osoba oprávněná), společnost SIBO, spol. s r.o., identifikační číslo: 43963366 jejímž jménem jednají její jednatelé Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová (označená jako dlužník a osoba povinná) a Ing. Halina Sikorová a Bohdan Sikora (označeni jako přistupující dlužníci a osoby povinné) uzavřeli před notářkou dohodu o uznání dluhu s přímou exekuční vykonatelností podle § 274 písm. e) o.s.ř., podle níž se dlužník a přistupující dlužníci zavázali uhradit z titulu uzavřené dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 Mgr. Piotru anonymizovano nejpozději do 24 kalendářních měsíců ode dne podpisu dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 na účet číslo 29 1050 1403 1000 0004 0089 1487, vedený u ING BANK SLASKI, odzial Wodzislav Slaski ve čtyřech pravidelných splátkách ve výši 1.437.500 Kč částku celkem ve výši 5.750.000 Kč tak, že první splátka je splatná nejpozději do 15 kalendářních měsíců po podpisu dohody o narovnání, druhá splátka nejpozději do 18 kalendářních měsíců po podpisu dohody o narovnání, třetí splátka nejpozději do 21 kalendářních měsíců po podpisu dohody o narovnání a čtvrtá splátka nejpozději do 24 kalendářních měsíců po podpisu dohody o narovnání. Pro případ nesplnění dohody o zaplacení předmětu plnění v dohodnutých splátkách ve sjednané době a výši, dlužník a přistupující dlužníci, to je SIBO, spol. s r.o. a Ing. Halina Sikorová a Bohdan Sikora svolují k tomu, aby tento notářský zápis byl titulem pro výkon rozhodnutí dle ustanovení § 274 písm. e) občanského soudního řádu tak, aby i bez předchozí žaloby mohla být podle tohoto notářského zápisu vedena exekuce oprávněné osoby Mgr. Piotra Migase proti osobám povinným SIBO, spol. s r.o. a Ing. Halině Sikorové a Bohdanu Sikorovi na celou dlužnou částku, a v případě částečného plnění na její nesplacenou část. V notářském zápisu se dále deklaruje, že věřitel (jako osoba oprávněná) bere na vědomí svolení k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu a přijímá je.

Z předložených výdajových pokladních dokladů ze dne 26.2.2009, ze dne 27.2.2009, ze dne 28.2.2009 a ze dne 4.5.2009 odvolací soud zjistil, že obsahují shodné údaje, týkající se označení firmy , která částky vyplácela- Bohdan a Halina Sikorovi, Třinec, Lyžbice 898 , komu bylo vyplaceno- Mgr. Piotr Migas, anonymizovano , ul. Batorego 18, Rybnik, PL a účelu výplaty- dohoda o narovnání 22.12.2006 , s tím, že podle výdajového pokladního dokladu ze dne 26.2.2009 byla vyplacena částka 15.000 EUR, podle výdajového pokladního dokladu ze dne 27.2.2009 částka 15.000 EUR, podle výdajového pokladního dokladu ze dne 28.2.2009 částka 10.000 EUR a podle výdajového pokladního dokladu ze dne 4.5.2009 částka 11.830 EUR. Výdajové pokladní doklady jsou opatřeny podpisem téhož příjemce - Gorol H. . (KSOS 36 INS 1235/2010)

V přezkoumávané věci je právním důvodem podané žaloby uplatnění popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem postupem podle ustanovení § 199 IZ.

Podle ustanovení § 199 IZ platí, že insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu (odstavec 1). Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci (odstavec 2).

Soud prvního stupně správně zjistil, že poté, co usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.4.2010 (č.j. KSOS 36 INS 12335/2010-A-43) byl zjištěn úpadek dlužníka SIBO, spol. s r.o., na majetek dlužníka prohlášen konkurs, a insolvenčním správcem ustanoven Mgr. Radim Kubica, žalovaný, jako věřitel v tomto insolvenčním řízení, přihlásil svou pohledávku za dlužníkem v celkové výši 5.214.522,35 Kč. Jak bylo odvolacím soudem dále zjištěno, žalovaným přihlášená pohledávka byla přezkoumána u přezkumného jednání dne 10.6.2010, a popřena byla (pokud se týká pohledávky, jež byla přihlášena jako pohledávka vykonatelná) ve výši 1.449.979,30 Kč. Insolvenční správce uplatnil popření této pohledávky žalobou, došlou insolvenčnímu soudu dne 12.7.2010, to je v zákonné 30 denní lhůtě od přezkumného jednání (s ohledem na to, že poslední den 30 denní lhůty připadl na sobotu 10.7.2010, je podle ustanovení § 122 odst. 3 občanského zákoníku posledním dnem lhůty k podání žaloby nejblíže následující pracovní den, to je pondělí 12.7.2010). Pro úplnost odvolací soud dodává, že žalobce v žalobě uplatnil tytéž skutečnosti, pro které pohledávku žalovaného popřel.

Insolvenční správce ve svém popěrném úkonu existenci pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi SIBO, spol. s r.o. z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 (na základě které se dlužník zavázal zaplatit žalovanému částku celkem ve výši 5.750.000 Kč) nezpochybnil, namítal však, že přezkoumávaná pohledávka tu není v takové výši, jakou uvádí přihlašovatel (to je, pokud jde o pohledávku vykonatelnou, ve výši 4.312.500 Kč), neboť v rozsahu částky 1.449.979,30 Kč zanikla splněním Bohdanem Sikorou a Ing. Halinou Sikorovou. Insolvenční správce tak popřel žalovaným přihlášenou pohledávku co do výše (ustanovení § 194 IZ), což umožňuje soudu zkoumat pouze tuto výši, a to v popřeném rozsahu (srov. závěry v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.5.2001 sp. zn. 32 Cdo 1726/98, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 76/2002, jež se uplatní i v incidenčních sporech podle ustanovení § 159 odst. 1, písm. a/ IZ). (KSOS 36 INS 1235/2010)

Soud prvního stupně dále správně zjistil, že k peněžitému plnění dle dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 jsou věřiteli, to je žalovanému, zavázáni společně a nerozdílně s dlužníkem SIBO, spol. s r.o. Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová.

K tomu odvolací soud dodává, že Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová do existujícího závazkového právního vztahu mezi dlužníkem a žalovaným, založeného dohodou o narovnání ze dne 21.12.2006, přistoupili na základě písemné dohody s věřitelem (z téhož data), že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek (srov. ustanovení § 533 občanského zákoníku).

Není sporu o tom, že Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová předali Henryku Gorolovi částku celkem ve výši 51.830 EUR tak, že dne 26.2.2009 mu předali částku 15.000 EUR, dne 27.2.2009 částku 15.000 EUR, dne 28.2.2009 částku ve výši 10.000 EUR a dne 4.5.2009 částku ve výši 11.830 EUR (to je celkem 1.449.979,30 Kč).

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně (jak se z odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku podává), že byť Henryk Gorol potvrdil převzetí peněz na výdajových pokladních dokladech, jež jsou opatřeny údajem o tom, že peníze byly vyplaceny Mgr. Piotru anonymizovano , tímto způsobem k částečnému splnění závazku vůči žalovanému z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 v rozsahu částky 1.449.979,30 Kč nedošlo.

Podle ustanovení § 324 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření dohody o narovnání, závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.

Podle ustanovení § 335 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, k řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve stanoveném místě.

Podle ustanovení § 339 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, peněžitý závazek lze též platit u banky věřitele ve prospěch jeho účtu, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami (odstavec 1). Peněžitý závazek placený prostřednictvím banky nebo provozovatele poštovních služeb je splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u banky nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti (odstavec 2).

Nutno zdůraznit, že k zániku závazku je třeba, aby splnění proběhlo stanoveným nebo ujednaným způsobem, aby se uskutečnilo na stanoveném nebo sjednaném místě a aby k němu došlo ve stanoveném nebo sjednaném čase. K tomu, aby závazek zanikl, je nutné, aby byly splněny všechny povinnosti z něj vyplývající. Teprve řádným splněním závazek zaniká. Znakem řádného splnění je pak ve smyslu ustanovení § 324 odst. 1 obchodního zákoníku i ta skutečnost, že je plnění poskytnuto na určeném nebo sjednaném místě. Pokud dlužník nesplní svoji (KSOS 36 INS 1235/2010) povinnost na tomto místě, dostane se do prodlení (srov. závěry Nejvyššího soudu České republiky v jeho rozhodnutí ze dne 27.5.2009 sp. zn. 32 Cdo 1604/2008 a ze dne 30.1.2013 sp. zn. 20 Cdo 3134/2012).

Z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 a z notářského zápisu sepsaného téhož dne notářkou Mgr. Zuzanou Geroldovou pod sp. NZ 447/2006 vyplývá, že dlužník SIBO, spol. s r.o., věřitel a dále Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová, kteří k závazku dlužníka přistoupili, se dohodli na tom, že peněžité plnění ve výši 5.750.000 Kč bude věřiteli uhrazeno ve čtyřech splátkách po 1.437.500 Kč nejpozději do 24 kalendářních měsíců od podpisu dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 na (jak v dohodě o narovnání tak i v notářském zápisu) přesně označený účet-na účet věřitele č. 29 1050 1403 1000 0004 0089 1487, vedený u ING BANK SLASKI, odzial Wodzislaw Slaski.

Místem plnění je to místo, kde (v němž) je dlužník povinen závazek splnit. Pořadí pravidel, stanovujících místo plnění je podle shora citované právní úpravy určeno tak, že přednost má smlouva (ta může určit místo plnění výslovně nebo je určuje nepřímo svou povahou závazek smlouvou založený), a nelze-li místo plnění odvodit ze smlouvy, použijí se ustanovení zákona. Peněžité závazky, pokud to neodporuje dohodě stran o platebních podmínkách, je možno splnit u banky věřitele ve prospěch jeho účtu. Jde-li o peněžitý závazek, platí pro jeho splnění ustanovení § 339 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, které je dispozitivní.

V přezkoumávané věci, pokud se týká dohody stran o místu plnění závazku z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006, bylo sjednáno zcela konkrétní místo plnění, a to konkrétní účet žalovaného. Jestliže Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová sjednaným způsobem nepostupovali-o čemž nelze pochybovat, neboť podle tvrzení v žalobě předmět závazku (peníze) na plnění závazku z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 předali třetí osobě, Henryku Gorolovi-je nutno uzavřít, že smluvním podmínkám, jež byly stranami ve vztahu k místu plnění závazku sjednány, nedostáli.

Námitka odvolatele, koncentrující se do tvrzení, že Henryk Gorol byl oprávněn předmět závazku převzít a odevzdat jej žalovanému, neobstojí.

Především je třeba uvést, že ke změně ujednání o způsobu splnění závazku mohlo v daném případě dojít pouze písemnou formou, s ohledem na ujednání účastníků dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 v článku V., bod 5, podle něhož lze dohodu měnit nebo zrušit pouze písemně po vzájemné dohodě všech účastníků. Takovou dohodu, podle obsahu spisu, však žalobce netvrdil. Odvolací soud proto závěr soudu prvního stupně o tom, že v řízení nebylo prokázáno, že by Henryk Gorol byl oprávněn k převzetí plnění, jež bylo určeno žalovanému, již nepřezkoumával a námitkami odvolatele, jimiž správnost závěru soudu prvního stupně v tomto směru zpochybňoval, se nezabýval, neboť by to bylo za tohoto stavu nadbytečné. (KSOS 36 INS 1235/2010)

Skutečnost, že Bohdan Sikora a Ing. Halina Sikorová vyplatili (podle tvrzení v žalobě v úmyslu splnit částečně svůj závazek vůči žalovanému z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006) příslušné částky Henryku Gorolovi v hotovosti, by mohla být z hlediska závěru o částečném splnění peněžitého závazku dlužníka SIBO, spol. s r.o. významná pouze v tom případě, pokud by Henryk Gorol jím převzaté částky odevzdal žalovanému. K tomu, jak vyplývá z výpovědi žalovaného, jako účastníka řízení, a z výpovědi svědka Henryka Gorola, však nedošlo.

Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že na základě těch důkazů, jež byly před soudem prvního stupně žalobcem označeny a v řízení provedeny, žalobcem tvrzená skutečnost o částečném splnění závazku z dohody o narovnání ze dne 21.12.2006 žalovanému solidárně zavázanými dlužníky Bohdanem Sikorou a Ing. Halinou Sikorovou prokázána nebyla.

Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkovi ustanovením § 120 odst. 1, věta první, o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Nutno uvést, že soud prvního stupně může své rozhodnutí založit na závěru, že účastník přítomný při soudním jednání neunesl důkazní břemeno, jen tehdy, jestliže takovému účastníku předtím bezvýsledně poskytl poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10.6.2010 sp. zn. 30 Cdo 3210/2008).

V přezkoumávané věci soud prvního stupně poté, co provedl důkazy žalobcem označené svoji poučovací povinnost podle ustanovení § 118a o.s.ř. nesplnil. Tuto poučovací povinnost na místo soudu prvního stupně proto splnil odvolací soud, nicméně ani přes poučení odvolacím soudem o tom, že je třeba označit další důkazy k prokázání žalobcem tvrzené právně významné skutečnosti, a přes poučení o následcích neuposlechnutí této výzvy, žalobce žádné další důkazy neoznačil.

Odvolací soud tak uzavírá, že žalobce tvrzení o zániku pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi SIBO, spol. s r.o. v rozsahu popřeném u přezkumného jednání neprokázal.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o.s.ř.).

I když žalobce nebyl s podaným odvoláním úspěšný, odvolací soud podle ustanovení § 202 odst. 1 IZ ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, (KSOS 36 INS 1235/2010)

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když ani v této fázi řízení podmínky pro aplikaci ustanovení § 202 odst. 2 IZ shledány nebyly.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Olomouci dne 27. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu