13 ICm 2755/2011
13 ICm 2755/2011-44 (KSOS 13 INS 11123/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Melšovou ve věci žalobce ESSOX s.r.o., se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí 231/7, IČ: 26764652, proti žalovanému Mgr. Radoslavu Lavičkovi, se sídlem Olomouc, Járy da Cimrmana 735/8, insolvenčnímu správci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Mohelnice, Vodní 255/21, zastoupenému Mgr. Zuzanou Mackovou, advokátkou se sídlem Prostějov, Havlíčkova 43, o určení pravosti pohledávek,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobcovy pohledávky, a to pohledávka č. 1 ve výši 66.472,35 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0102145323 a pohledávka č. 2 ve výši 66.587,97 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0100837879, které byly do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 13 INS 11123/2011 s dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , bytem Vodní 255/21, Mohelnice, přihlášeny přihláškou P8, jsou po právu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 14.243,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

Incidenční žalobou doručenou soudu dne 17.10.2011, evidovanou pod sp. zn. 13 ICm 2755/2011, domáhal se žalobce určení, že jeho pohledávky, a to pohledávka č. 1 ve výši 66.472,35 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0102145323 a pohledávka č. 2 ve výši 66.587,97 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0100837879, které byly do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 13 INS 11123/2011 s dlužnicí Janou anonymizovano přihlášeny přihláškou P8, jsou po právu, neboť dlužnice a věřitel se v rámci obchodních podmínek dohodli, že jejich majetkové spory, které vzniknou ze smlouvy o úvěru, budou rozhodovány jedním rozhodcem, který bude jmenován dle stanoveného způsobu z uvedeného seznamu vedeného Společností pro rozhodčí řízení a.s. Rozhodčí doložka je platná, rozhodčí nálezy jsou vykonatelné, a proto zakládají právo žalobce na přiznané pohledávky (č. 1 a č. 2). Podle názoru žalobce insolvenčnímu správci nepřísluší přezkoumávat správnost rozhodčího nálezu, když jediným řízením, ve kterém je možné platnost rozhodčí doložky zpochybnit, je samostatné soudní řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Trval na závěru, že pohledávky jsou nevykonatelné, neboť rozhodčí nálezy jsou nicotné pro neplatnost rozhodčí doložky. U pohledávky č. 1 žalobce nepředložil smlouvu o úvěru, nýbrž pouze její žádost, která není podepsána kontrahentem, a neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy o úvěru. Žádost je z roku 2005, takže přichází v úvahu promlčení nároku. Ani z nicotného rozhodčího nálezu nevyplývá, že by žalobce doložil úplnou smlouvu o úvěru alespoň v rozhodčím řízení. Ve vztahu k pohledávce č. 2 žalovaný namítal, že žalobce nedoložil smlouvu o úvěru, na kterou odkázal v přihlášce. Předložení úvěrové smlouvy není zmíněno ani v nicotném rozhodčím nálezu, takže není zřejmé, o jakém nároku rozhodce vůbec rozhodl.

Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že námitka promlčení nároku žalobce je nedůvodná vzhledem k tomu, že oba dluhy, tedy jak ze smlouvy o úvěru č. 0102145323, tak ze smlouvy o úvěru č. 0100837879, byly zesplatněny dopisem k datu 05.10.2009.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Listinami ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 13 INS 11123/2011 bylo prokázáno, že:

-usnesením ze dne 22.07.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice Jany anonymizovano , insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Radoslav Lavička a soud povolil řešení úpadku oddlužením, -usnesením ze dne 16.12.2011 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, -přihláškou pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu 19.08.2011, evidovanou pod číslem P8, přihlásil žalobce dle rozhodčího nálezu E/2010/06161 vykonatelnou pohledávku č. 1 ve výši 66.472,35 Kč, sestávající z jistiny 40.836,55 Kč podle Kuponu/Žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového

ICM R

úvěru č. 0102145323, a příslušenství sestávajícího ze zákonných úroků z prodlení z 40.836,55 Kč od 01.12.2009 do 23.06.2011 ve výši 4.937,-Kč, ze smluvní pokuty 738,-Kč a nákladů řízení 19.960,80 Kč, dále dle rozhodčího nálezu E/2010/05777 vykonatelnou pohledávku č. 2 ve výši 66.587,97 Kč, sestávající z jistiny 40.911,87 Kč podle Kuponu/Žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. 0100837879 a příslušenství sestávajícího ze zákonných úroků z prodlení z 40.911,87 Kč od 01.12.2009 do 23.06.2011 ve výši 4.946,-Kč, ze smluvní pokuty 740,50 Kč a nákladů řízení 19.989,60 Kč, u obou smluv žalobce tvrdil porušení obchodních podmínek, a to čl. V. odst. 2, konkrétně prodlení s úhradou 3 měsíčních splátek s tím, že došlo k zesplatnění veškerých závazků dlužnice vůči společnosti ESSOX s.r.o., -u přezkumného jednání dne 22.09.2011 dlužnice pohledávky uznala a insolvenční správce popřel obě pohledávky co do pravosti, pohledávky byly přezkoumány jako nevykonatelné pro neplatnost rozhodčí smlouvy, u pohledávky č. 1 věřitel nedoložil smlouvu o úvěru, pouze žádost o úvěr, na které není uvedena žádná podstatná náležitost smlouvy o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku ani podpis kontrahenta, u pohledávky č. 2 věřitel nedoložil smlouvu o úvěru, na kterou v přihlášce odkazuje, nýbrž s věcí nesouvisející smlouvu o úvěru č. 812759 ze dne 10.06.2004, -výzvou ze dne 22.09.2011 žalovaný vyrozuměl žalobce o popření jeho pohledávek č. 1 a č. 2 a poučil ho o právu uplatnit popřené pohledávky u soudu, vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 26.09.2011, -insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

V daném případě žalobce sice přihlásil pohledávky č. 1 a č. 2 přihláškou P8 jako vykonatelné, ale žalovaný (insolvenční správce) je zařadil do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelné, a takto je také přezkoumal. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na výsledek přezkumného jednání to byl žalobce, na kterém bylo, aby podal žalobu podle ust. § 198 odst. 1 IZ, což také učinil. Z aplikace tohoto právního závěru na skutkový stav, zjištěný s obsahu insolvenčního spisu, vyplývá, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání tak, jak stanoví § 198 odst. 1 IZ oprávněnou osobou a směřuje v souladu s citovaným ustanovením proti popírajícímu insolvenčnímu správci.

Pro danou věc je dle názoru soudu rozhodující posouzení, zda rozhodčí nálezy zakládají vykonatelnost předmětných pohledávek a zda se jedná o rozhodnutí, které vyvolalo právní účinky. V tomto směru se soud zaměřil dokazování a relevantní skutečnosti zjišťoval z obsahu předložených listin.

K pohledávce č. 1 soud zjistil:

Z rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jiřího Nováka ze dne 23.02.2011, sp. zn. E/2010/06161 vzal soud za prokázané, že rozhodce výrokem zavázal dlužnici Janu anonymizovano zaplatit věřiteli ESSOX s.r.o. částku 40.836,55 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně ode dne 01.12.2009 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 738,-Kč a náhradu nákladů řízení 19.960,80 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodce odůvodnil svoji pravomoc od rozhodčí doložky sjednané mezi oběma stranami v obchodních podmínkách smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru v čl. V. odst. 7. Rozhodce, který byl jmenován v souladu s rozhodčí doložkou a rozhodnutím představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. funkci rozhodce přijal, přičemž dovodil, že smluvní strany uzavřely smlouvy o úvěru pod č. 0102145323, na jejímž základě byl poskytnut dlužnici úvěr, a protože dlužnice smlouvu řádně neplnila a dostala se

ICM R do prodlení se splácením úvěru po dobu uvedenou v čl. V. odst. 2 obchodních podmínek, věřitel smlouvu ukončil, když nejdříve dlužnici k úhradě dlužných splátek několikrát upomenul. Vedle veškerých závazků, vyplývajících ze smlouvy, vznikl věřiteli nárok na úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši dle Sazebníku. Rozhodčí nález je opatřený doložkou právní moci (24.03.2011) a vykonatelnosti (28.03.2011).

Z listiny nazvané jako Kupon/Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. 0102145323 soud zjistil, že dlužnice Jana anonymizovano , označená rodným číslem, telefonem, číslem OP, zaměstnavatelem a bydlištěm potvrdila společnosti ESSOX s.r.o, se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí 231/7, IČ: 26764652, že obdržela a seznámila se s Obchodními podmínkami smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru, Sazebníkem poplatků společnosti, jakož i s Podmínkami pro vydání a používání úvěrových karet společnosti, nemá k nim žádné výhrady a vyjadřuje svůj souhlas být těmito v plném rozsahu vázána. Tímto požádala společnost o aktivaci vydané kreditní karty, jejíž obdržení potvrdila a o poskytnutí úvěrového rámce ve výši uvedené v dokumentu společnosti, na kterém byla připojena kreditní karta. Listina je podepsána pouze dlužnicí dne 12.12.2005.

Z nikým nepodepsaných obchodních podmínek smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru společnosti ESSOX s.r.o. č. 100505RDV ze dne 01.05.2005, a dále označených dnem 14.11.2005, soud zjistil, že v čl. V. nazvaném jako závěrečná ustanovení je v bodě 7. obsažena rozhodčí doložka, ve které je uvedeno, že společnost a klient se dohodli, že majetkové spory, které vzniknou ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení. Společnost a klient se dohodli, že spory budou rozhodovány jedním rozhodcem jmenovaným Správcem Seznamu ze Seznamu rozhodců, vedeného Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ: 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60 podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Společnost i klient prohlašují, že jsou srozuměni s obsahem Jednacího řádu pro rozhodčí řízení, Pravidly o nákladech rozhodčího řízení, Sazebníkem odměn rozhodců, Organizačním řádem a Kancelářským řádem. O právech a povinnostech plynoucích z těchto dokumentů se společnost i klient mohou rovněž informovat v sídle Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Dále je v rozhodčí doložce uvedeno, že rozhodčí nález je konečný a závazný a dnem doručení nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí.

Těžiště právního posouzení v této věci u pohledávky č. 1 spočívá v prvé řadě ve vyhodnocení platnosti rozhodčí doložky, a to vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smluvního vztahu účastníků (dlužnice je nepodnikatelka a věřitel ESSOX s.r.o., je podnikatel, který mimo jiné poskytuje úvěry) a oprávnění žalovaného insolvenčního správce pravomocný rozhodčí nález napadnout.

Problematikou rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách se podrobně zabýval Ústavní soud v Ústavním nálezu ze dne 01.11.2011 sp. zn. II. ÚS 2164/2010. V tomto nálezu zaujal Ústavní soud stanovisko, že pouhé sjednání rozhodčí doložky ve spotřebitelské smlouvě nelze bez dalšího považovat za nepřiměřenou podmínku ve smyslu směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 05.04.1993 a ust. § 56 občanského zákoníku, a nemůže proto samo o sobě přivodit její neplatnost. Ujednání o rozhodčí doložce ve spotřebitelské smlouvě lze však z ústavně právního hlediska připustit pouze za předpokladu stanovení transparentních a jednoznačných pravidel pro určení osoby rozhodce. Jde-li o ujednání v rámci spotřebitelské smlouvy, musí rozhodčí řízení obecně zaručovat procesní práva srovnatelná s řízením, které by bylo namístě v případě, kdy by se spotřebitel k ujednání ve

ICM R spotřebitelské smlouvě nezavázal (ústnost, přímost jednání, odvolací instance, včetně možnosti přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci, jak to umožňuje platný zákon o rozhodčím řízení). Soud nemá důvod se v projednávané věci od citovaného nálezu odchýlit. Ve vztahu k projednávané věci konstatuje, že rozhodčí doložka v obchodních podmínkách smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru společnosti ESSOX s.r.o. č. 100505RDV ze dne 01.05.2005 a dále označená datem 14.11.2005 nestanovila transparentní a jednoznačná pravidla pro určení rozhodce, kdy ustanovení rozhodce bylo vázáno na jeho jmenování Správcem Seznamu ze Seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení a.s. Podmínkou transparentního a jednoznačného označení rozhodce je jeho konkrétní určení a nikoliv určení jeho jmenování Správcem Seznamu ze Seznamu rozhodců vedeného Společností pro rozhodčí řízení, který může být jak v okamžiku uzavření rozhodčí smlouvy (doložky), tak v okamžiku řešení sporu v rozhodčím řízení naprosto odlišný. Dalším neméně významným důvodem neplatnosti rozhodčí doložky v posuzované věci je jednoinstančnost rozhodčího řízení a současně soud zastává názor, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná také proto, že nebyla sjednána individuálně, ale je obsažena ve formulářových smluvních podmínkách, jejichž obsah dlužnice neměla možnost jakýmkoliv způsobem ovlivnit, nehledě na to, že formulářové smluvní podmínky nejsou nikým podepsány. Další důvod pro neplatnost takto formulované rozhodčí doložky je ten, že z povahy Společnost pro rozhodčí řízení a.s. je zřejmé, že tato společnost není stálým rozhodčím soudem, zřízeným podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů a vzhledem k tomu není oprávněna vydávat Jednací řád, Pravidla o nákladech řízení, Organizační a Kancelářský řád, podle nichž by měla vykonávat takové činnosti, které jsou zákonem svěřeny do působnosti stálých rozhodčích soudů. Jelikož tedy rozhodčí nález ve vztahu k pohledávce č. 1 dne 23.02.2011 sp.zn. E/2010/06161 nebyl vydán rozhodcem, který byl oprávněn spor rozhodnout, neopírá se přihlášená pohledávka č.1 o vykonatelný titul a při jejím popření se tedy omezení popěrných důvodů neuplatní.

V daném případě u pohledávky č. 1 je předmětem řízení nárok ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 0102145323, na základě Kuponu/Žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty. Tato listina neobsahuje všechny náležitosti obecné úvěrové smlouvy podle § 497 obchodního zákoníku a neobsahuje ani náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., když navíc podle názoru soudu je koncipována pouze jako návrh na uzavření smlouvy. Podle hypotézy ust. § 497 obchodního zákoníku má žalující věřitel břemeno tvrzení, že s dlužnicí uzavřel smlouvu o úvěru, a že na základě této smlouvy poskytl dlužnici peněžní prostředky. Jsou-li tyto skutečnosti prokázány, pak žalobce unese i břemeno důkazní. Jelikož žalobce nedoložil smlouvu o úvěru, pouze žádost o úvěr, na které není uvedena žádná podstatná náležitost smlouvy o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku ani podpis kontrahenta, soud u prvního jednání ve věci dne 02.04.2013 žalobce vyzval podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení o následující skutečnosti: Z čeho konkrétně se skládá částka 66.472,35 Kč přihlášena jako pohledávka č. 1, jaký je důvod této pohledávky, pokud byla uzavřena smlouva o úvěru, pak mezi kým, kdy a s jakým obsahem, kdy a v jakém rozsahu žalobce na základě smluv plnil, tj. poskytl peněžní prostředky dlužnici, jak dlužnice poskytnuté peněžní prostředky splácela, kolik žalobci uhradila (kolik dluží), kdy konkrétně nastala splatnost pohledávky, pokud věřitel uplatnil ztrátu výhody splátek, tak na základě čeho, kdy bylo zesplatnění doručeno druhé smluvní straně s výzvou k označení důkazů k těmto tvrzením. Žalobce byl rovněž poučen o tom, že pokud nedoplní tvrzení a důkazy, vystavuje se riziku neúspěchu ve sporu (tj. neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní). Jak je patrno z protokolu o jednání ze dne 02.04.2013, byla žalobci v souladu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhu na provedení důkazu nebo ke splnění dalších

ICM R procesních povinností poskytnuta lhůta tří týdnů. Z obsahu spisového materiálu pak vyplývá, že žalobce ve stanovené lhůtě svá tvrzení nedoplnil, přičemž až dne 16.05.2013 soudu předložil nikým nepodepsanou interní listinu (počítačovou sjetinu)-přehled plateb a transakcí ke smlouvě č. 0102145323.

Řízení o incidenční žalobě o určení pravosti pohledávky je tzv. řízením sporným, jež je ovládáno zásadou projednací. Tato zásada je tradičně chápána tak, že tvrdit skutečnosti a navrhovat pro ně důkazy je zásadně věcí účastníků řízení. Úprava vychází z toho, že iniciativa při shromažďování důkazů leží zásadně na účastnících, a ukládá jim označit důkazy k prokázání tvrzení. Účastník má tedy povinnost tvrzení (srov. § 79 odst. 1 a § 101 odst. 1 o. s. ř.) a povinnost důkazní (§ 120 o. s. ř.). Aby účastník mohl splnit svou zákonnou povinnost označit potřebné důkazy, musí především splnit svou povinnost tvrzení. Předpokladem důkazní povinnosti je tedy tvrzení skutečností účastníkem (§ 101 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Teorie procesního práva v této souvislosti hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak zpravidla ani nemůže splnit důkazní povinnost. Jinými slovy, nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil a která nevyšla jinak v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (shodně srov. v právní teorii např. Bureš, J.-Drápal, L.-Krčmář, Z.-Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl., 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, str. 450-451).

Pokud byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k uplatněnému nároku (pohledávka č. 1) s poučením o nebezpečí případného neúspěchu ve věci pro neunesení břemene tvrzení (případně břemene důkazního) při nesplnění uvedené výzvy a žalobce na tuto výzvu nereagoval, tvrzení nedoplnil, nelze než konstatovat, že žalobce neunesl břemeno tvrzení. Jelikož případným důkazním návrhům nepředcházelo odpovídající tvrzení žalobce, neměl soud důvod provádět dokazování, respektive činit zjištění z výpisů k číslu smlouvy 0102145323 ze dne 05.09.2009, 05.08.2009, 05.07.2009, upomínek ze dne 26.05.2009, 26.06.2009 a 27.07.2009, dále pak z ukončení smlouvy ze dne 05.10.2009 a neměl ani důvod činit jakékoliv zjištění z přehledu plateb a transakcí ke smlouvě č. 0102145323, když tato nikým nepodepsaná listina (interní dokument žalobce) byla navíc předložena po uplynutí lhůty stanovené k označení důkazů ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř.

K pohledávce č. 1 ve výši 66.472,35 Kč uplatněné z titulu smlouvy o úvěru č. 0102145323 proto soud uzavírá, že tato žalovaným popřená pohledávka nebyla do insolvenčního řízení přihlášena po právu, a proto byla žaloba v tomto ohledu zamítnuta.

K pohledávce č. 2 soud zjistil:

Z rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jana Brože ze dne 17.02.2011, sp. zn. E/2010/05777 soud zjistil, že rozhodce výrokem zavázal dlužnici Janu anonymizovano zaplatit věřiteli ESSOX s.r.o. částku 40.911,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně ode dne 01.12.2009 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 740,50 Kč a náklady řízení 19.989,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodce odůvodnil svoji pravomoc od rozhodčí doložky sjednané mezi oběma stranami v čl. V. odst. 7 obchodních podmínek č. 100305F ze dne 01.03.2005 Smlouvy o poskytnutí futuro karty a revolvingového úvěru společnosti ESSOX, s.r.o., ve které bylo dohodnuto, že veškeré spory ze smlouvy vzniklé budou rozhodovány s konečnou platností jediným rozhodcem. Rozhodce byl jmenován v souladu s rozhodnutím představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. Z rozhodčího

ICM R nálezu dále vyplývá, že věřitel uplatnil v rozhodčím řízení nárok ze smlouvy o úvěru pod č. 0100837879. Protože dlužnice smlouvu řádně neplnila a dostala se do prodlení se splácením úvěru po dobu uvedenou v čl. V. odst. 2 obchodních podmínek, věřitel smlouvu ukončil a dlužnici vyzval k úhradě veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Celková dlužná částka se měla skládat z neuhrazených splátek splatných do data odstoupení od smlouvy, doplatku jistiny a administrativního poplatku ve výši dle sazebníku, tj. 5 % z dlužných splátek. Dále věřitel požadoval úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od měsíce následujícího po doručení výzvy k úhradě veškerých závazků a smluvní pokutu ve výši dle sazebníku, tj. 10 % z dlužných částek. Dlužnice se k žalobě nevyjádřila, a proto rozhodce považoval skutečnosti uvedené v žalobě za nesporné a žalobě vyhověl v plném rozsahu. Rozhodčí nález je opatřený doložkou právní moci (31.03.2011) a vykonatelnosti (04.04.2011).

Ze smlouvy o úvěru č. 812759, kterou žalobce přiložil k přihlášce (ve vztahu k pohledávce č. 2) soud zjistil, že dlužnice Jana anonymizovano , označená rodným číslem, číslem OP, bydlištěm, telefonem a číslem řidičského průkazu uzavřela s věřitelem ESSOX LEASING a.s., se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí 231/7, IČ: 25159909 smlouvu o úvěru dne 10.06.2004 ve výši 2.940,-Kč, kdy platba v hotovosti činila 1.260,-Kč a měsíční splátka v procentech z prodejní ceny 6,04 %, tj. 254,-Kč (součet měsíční splátky úvěru včetně procentní sazby a záruky). Datum splatnosti první měsíční splátky byl dohodnut na 10.07.2004. Smlouva byla za věřitele ESSOX LEASING a.s. uzavřena zástupcem v souladu s mandátní smlouvou a je v ní uvedeno, že dlužnice bez výhrad souhlasí se smluvními podmínkami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy a jsou uvedeny na rubu této smlouvy.

Z obchodních podmínek smlouvy o úvěru společnosti ESSOX LEASING a.s. soud zjistil, že tyto nejsou nikým podepsány a nejsou blíže označeny žádným číslem ani datem. Rozhodčí doložku neobsahují.

Jak plyne z přihlášky P8 a listin založených v insolvenčním spise, žalobce přihlásil svou pohledávku č. 2 celkem ve výši 66.587,97 Kč, přičemž takto uplatněný nárok měl svůj základ v Žádosti o uzavření smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru č. 0100837879, ovšem takto označenou smlouvu o úvěru věřitel k přihlášce nepřipojil a ani v incidenčním sporu nepředložil, nýbrž předložil s věcí nesouvisející smlouvu o úvěru č. 812759 ze dne 10.06.2004 s uvedenou výší úvěru 2.940,-Kč, která byla uzavřena mezi dlužnicí Janou anonymizovano a zcela jiným subjektem-věřitelem ESSOX LEASING a.s., IČ: 25159909.

Stejně jako u pohledávky č. 1 byl proto žalobce u jednání dne 02.04.2013 vyzván v souladu s ust. § 118a odst. 1 o.s.ř., aby v prvé řadě tvrdil obsah smlouvy (z hlediska hypotézy právní normy § 497 obchodního zákoníku), konkrétně byl vyzván, aby doplnil z čeho se přihlášená pohledávka č. 2 ve výši 66.587.97 Kč skládá, pokud byla uzavřena smlouva o úvěru, pak mezi kým, kdy a s jakým obsahem, kdy a v jakém rozsahu žalobce na základě této smlouvy plnil, tj. poskytl peněžní prostředky dlužnici, jak dlužnice poskytnuté peněžní prostředky splácela, kolik žalobci uhradila (kolik dluží), kdy konkrétně nastala splatnost pohledávky, pokud věřitel uplatnil ztrátu výhody splátek, tak na základě čeho, kdy bylo zesplatnění doručeno druhé smluvní straně. Jak plyne z obsahu spisového materiálu, žalobce tvrzení ve stanovené lhůtě, která mu byla poskytnuta v souladu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. nedoplnil. Při absenci tvrzení ohledně obsahu úvěrové smlouvy, na základě které by se věřitel zavázal, že na požádání dlužnice poskytne v její prospěch peněžní prostředky do určité

ICM R

částky, a dlužnice se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky v konkrétní výši, jakož i při absenci dohody stran o tom, že část obsahu smlouvy tvořily konkrétní obchodní podmínky včetně rozhodčí doložky, je zřejmé, že žalobce svou zákonnou povinnost nesplnil, a proto soud skutečnosti, které nebyly tvrzeny, neučinil předmětem dokazování (respektive neučinil z upomínek, výpisů k číslu smlouvy č. 0100837879 a listiny nazvané jako ukončení smlouvy, žádné zjištění). Pokud pak žalobce předložil soudu listinný důkaz (svůj interní doklad neverifikovaný dlužnicí)-přehled plateb a transakcí ke smlouvě č. 0100837879, pak nezbývá než dodat, že k listině nelze přihlédnout, neboť byla předložena v rozporu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., tj. po uplynutí lhůty, která byla žalobci poskytnuta.

Pro posouzení nároku žalobce ve vztahu k pohledávce č. 2 je dále podstatné také to, že doložení smlouvy o úvěru s konkrétním obsahem z určitého data není zmíněno ani v rozhodčím nálezu sp. zn. E/2010/05777, a dále to, že z rozhodčího nálezu vyplývá, že byl vydán rozhodcem, který nebyl oprávněn spor rozhodnout (spor měl být podle žalobce rozhodnut jedním rozhodcem jmenovaným Správcem Seznamu ze Seznamu rozhodců, vedeného Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ: 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60 podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení a.s., a proto soud odkazuje na argumentaci, která je uvedena u pohledávky č. 1). Přihlášená pohledávka č. 2 se tedy neopírá o vykonatelný titul a při jejím popření se omezení popěrných důvodů neuplatní.

S ohledem na shora formulované závěry lze tedy uzavřít, že žalovaný jako insolvenční správce popřel důvodně i žalobcovu pohledávku č. 2, neboť v daném případě nelze dovodit, že konkrétní pohledávka žalobce ve výši 66.587,97 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 0100837879 existuje. Soud proto žalobu zamítl.

Pokud jde o náklady řízení, žalovaný má podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, neboť byl úspěšný v celém rozsahu. Jeho náklady řízení pak tvoří náklady právního zastoupení při mimosmluvní odměně ve výši 3.100,-Kč (dle § 7 bod 5 advokátního tarifu) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci a účast u 2 jednání), tj. celkově 9.300,-Kč, 3x režijní paušál po 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné k jednání soudu dne 02.04.2013 a 30.07.2013 na trase z Prostějova do Ostravy a zpět (celkem 456 km, při ceně benzínu Natural 95-36,10 Kč/1litr, průměrné spotřebě 7,3 litrů/100 km a náhradě za použití vozu 3,60 Kč za 1 km) ve výši 2.843,-Kč a náhrada za ztrátu času za cestu ke 2 jednáním 12 půlhodin po 100,-Kč, tj. 1.200,-Kč, celkově tedy 14.243,-Kč. Tuto částku zaplatí žalobce žalovanému na účet jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 30.07.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zuzana Melšová, v.r. Martina Navrátilová samosoudkyně

ICM R